Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Tolik neštěstí

Od: bojuji odpovědí: 12 změna:
Dobrý den.nevim jestli prosím o rady nebo si chci jen ulevit tím,že napíšu.proste už nevím,jak věci vyřešit.diky hlouposti z mládí mám dluhy,které platím.snazim se je umořit.nechci tím zatěžovat nikoho jineho,takže nemám partnera...tudíž i děti,které bych moc ráda,ale zodpovědnost mě nutí k tomu je aspoň zatím nemit.mela jsem moc fajn práci,ale díky koronaviru jsem o ní přišla.pred pár dny mi umřel tatínek.jsem úplně na dne.nechci brát antidepresiva ani tím zatěžovat psychology.to mi nepomůže sehnat práci a bydlení.bydlim u kamaráda ale nefunguje to.bydleni v moravské metropoli moc drahé,proto jsem v malém městečku opodal.nejsem žádný lenoch ani povaleč ale nejde mi zvednout se že dna.moc ráda bych obyčejný život,děti,aspoň trochu pohody...je mi moc smutno..jako každému samotnému člověku asi...holt ta blbost se platí..neodsuzujte mě prosim.,chtěla bych jen asi poradit,třeba od někoho ,kdo byl v podobné situaci a zvládl to...já bojuju jak můžu,ale je mi ted mizerne...děkuji všem a přeju hezké dny

 

 

12 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

9x
avatar inzinyrka

Ještě přidám svůj názor - nechcete brát antidepresiva. Existují anxiolytika (léky proti úzkosti), která Vám může předepsat praktický lékař. Mám s nimi osobní velmi dobrou zkušenost. Nemohla jsem spávat hrůzou, co bude zítra v práci, jestli všechno stihnu a zvládnu, a doma to tenkrát taky za moc nestálo. Můj praktik mi předepsal myslím Citalopram v nejnižší možné dávce, po měsíci užívání se mi rozjasnil svět. Po necelém roce jsem ho pomalu vysadila a od té doby (cca 5 let) nemám žádné potíže. Nezříkejte se snadné pomoci.

 

hodnocení

7x
avatar babajaga

S těmi dluhy neporadím, sama se jich nesmírně bojím. Ale to úmrtí - je to sice smutné, ale patří k našemu životu. Každý z nás jednou odejde. S tím se musíme smířit.

Vzpomínám - maturovala jsem v roce 1974 na SŠ. A druhý den mi náhle, zničeho nic umřel taťka. První a poslední infarkt. 49 let. Byla jsem bezradná a přišla o všechno. Zkoušky na VŠ byly v den kremace. Navíc mamka mi hned dost neomaleně řekla, že mě teď stejně na další škole vydržovat nemůže, nebude na to mít bez táty peníze. A já, 18 letá trouba, jsem chápavě mlčela. Kdybych věděla tehdy, co vím dnes, určitě bych si sehnala brigády, sirotční důchod a nějak to zvládla. Byla jsem hloupá.

Nyní je ve stádiu odcházení právě ta matka. 88 let, už asi 4 roky úplný ležák, v ústavu, ani si nesedne, neotočí se na stranu, leží na zádech jako prkno a nic si sama nepodá. Krmí ji, vylučuje do plen. Nic ji nezajímá, nemluví, nepoznává. A já si říkám, na co ten život vlastně je? Otec zemřel brzy, ale pamatuji si ho veselého, silného, zato tenhle věchýtek? Někdy si myslím, že by jí bylo líp už tam nahoře, tohle živoření není život, jen trápení její i lidí okolo ní.

Přejte tatínkovi klid, vzpomínejte na něj, choďte na hřbitov s květinami a svíčkou. Nic víc už pro něj stejně nemůžete udělat. Jaga.

Ještě mě napadlo - zůstala maminka sama? Po smrti manžela jistě bude potřebovat pomoc. Nemohla byste se nastěhovat k ní? Ve dvou se ten smutek přece jen snáší líp.

 

hodnocení

4x

Neznamená, že když vás stíhá jeden malér za druhým, že tomu musíte podléhat. Ano, bojujte. Ty rady o úřadu práce apod. samozřejmě platí, pozor na další dluhy např. na pojištění. Pokuty jsou veliké. Kolik vám je let a jaké máte vzdělání? Vím o možnostech zaměstnání, za slušné peníze, u několika seriózních prosperujících firem, i s možností ubytování, jen chtít. Pokud to myslíte vážně, kontaktujte mě vnitřní poštou, nebo si vytvořte novou e-adresu a uveďte ji tady. Hned jak vám napíši a budeme moci komunikovat na našich normálních adresách, ji zase zrušíte, aby vás nikdo neotravoval. No, je to na vás! Věřím, že nechcete jenom fňukat ale tu blbou situaci řešit. Zdravím vás, Ajka!

Všechny doklady nejsou pasé, soud vám je vrátí a mnohé možná budou pro další řízení pouřitelné. Jen se nenechte ovlivnit různými zprostředkovateli, kterým zaplatíte nemalé částky a nakonec často nic nevyřídí!

nov
20.06.20 17:58

Ajko *palec2*

 

lipanek
hodnocení

3x

Snad jste se zaregistrovala na ÚP a máte nárok na nějakou podporu.

Pokud ne, tak učiňte a hledejte si sama aktivně práci. Pokud by to bylo beznadějné, poohlídněte se po práci mimo svůj obor, a v nejhorším případě po brigádě, kde nemáte nic moc jistého.

Myslím, že je fajn, že bydlíte u někoho a tím pádem nemáte tak velké náklady na bydlení.

I když píšete, že to nefunguje, tak nevím, z jaké strany, ale prostě se zkliďněte, buďte vděčná a hlavně diplomat. Že máte střechu nad hlavou a kamarádovi ustupte, buďte vlídná, nezavdávejte příčinu ke střetům. Alespoň já bych takhle ustoupila s myšlenkou, že to není napořád. Právě překlenout to špatné období.

Pokud bydlíte v domečku, pomáhejte aktivně. Optejte se, co je potřeba udělat na zahradě a přispějte k hezkému bydlení, posekat trávu, vyplít záhonky, pohrabat spadlé ovoce, ostříhat odkvetlé květiny apod..

V bytě něco vygruntovat, je půl roku po vánocích, můžete vyklidit špajzku, vytřít a srovnat zásoby apod..

Fyzickou prací se dostanete také do normálu.

I když máte finanční problémy, tak si partnera vedle sebe můžete najít. Nebo to alespoň zkusit s tím, že nyní koukáte na každou korunu a musíte být skromná. Získáte tím trošku sebevědomí. Je plno kluků, kteří nemají velký majetek, ale mají práci a žijí skromně. A nechtějí náročnou dívku vedle sebe. Když uvidí, že se snažíte napravit své chyby, tak i ten vztah může vyjít. Pokud je v okolí farma na samosběr jahod, vydejte se tam a snažte se jíst co nejvíce ovoce. Jahody jsou moc zdravé na psychiku.

 

hodnocení

3x

Je takové úsloví - dej do pořádku maličkosti a velké věci se dají do pořádku samy od sebe. Takže - proč nemůžete bydlet u matky? Určitě se zaregistrujte na Úřadě práce, aby za vás platil ta zákonná pojištění. Zkuste najít práci i s ubytováním - třeba i na dočasnou dobu. Hlavně nepoužívejte slovo bojuji - každý boj je protivení se osudu. Nemáte nějaké příbuzné, kteří by pomohli na přechodnou dobu?

 

hodnocení

2x
Z vlastní zkušenosti ne, ale kamarád byl taky hodně zadlužený a s tím spojené různé problémy. Zažádal si o insolvenci a postupně vše splácí a snaží se žít dál normálně.
Zkoušela jste si zažádat o tu insolvenci? Třeba by to také bylo částečně dobré řešení.

 

hodnocení

2x
avatar dabel
A co si skusit najít praci mimo čr budou lepší penize a bude veseleji

 

bojuji
hodnocení

Děkuji,to jsem zapomněla napsat,o osobní bankrot jsem žádala,ale než rozhodli,přišla jsem o práci,takže všechno dokladováno je teď pase a budu muset zřejmě nanovo jakmile budu mít práci novou.dekuji každopádně za odpověď
Jste na úřadu práce? Dejte si pozor na zdravotní pojištění. Je povinné pro všechny, při neplacení vzniká dluh.
Při evidenci na úřadu práce zdravotní platí stát.
Kdybyste nepracovala a ani nebyla na úřadu práce, je to 1971kc za měsíc a musela byste si platit sama... na to určitě nemáte peníze podle popisu situace.

 

hodnocení

0x

Vypadá to, že si autorka chtěla jen postěžovat...na sebe samotnou. Na nabídku zajištění dobré práce za dobrý peníz, dokonce i s možností bydlení, nezareagovala, takže problém nejspíš je v tom, že se jí nechce dělat a její dluhy, které každým dnem narůstají penalizacemi apod. ji nezajímají. No, tak si tady poplakala, a to je všecho. Má cenu snažit se takovým lidem pomáhat! Pěkné dny všem!

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]