Dobrý večer,
přišla jsem si pro zkušenosti zkušenějších žen/manželek podnikatelů. S přítelem jsem již 5 let. Vše bylo idilické. Jeho tatínek měl firmu, před rokem se však zdravotní stav jeho tatínka dost zhoršil a firmě se začal věnovat můj přítel.
Od té doby se jeho hodnoty naprosto obrátily. Má spoustu práce a na nic není čas. Vše se děje v děsném spěchu - nejsem na to zvyklá. Samozřejmě chápu, že pracovat je třeba. Stavíme si domeček, to vše něco stojí (ze svého platu bych si to dovolit prostě nemohla).
Příjde mi, jakoby teď moje role byla jen to, že jsem jeho přítelkyně. Cítím se že nic nezvládám. Mám pocit, že mi za ten rok kleslo strašně moc sebevědomí.
Zajímalo by mě, zdali s tím máte některá zkušenosti a jak to zvládáte?
11x
Zdravím. Myslím, že tak to má většina párů. Chlapi se snaží rodinu finančně zabezpečit, jsou od rána do večera v práci. O víkendech chodí třeba na melouchy, nebo dělají kolem baráku. A ženské se zase starají o děti a o domácnost, o nákupy, též pracují atd. A podnikat v dnešní době a být úspěšný, je opravdu časově hodně náročné. Ale buď je na všechno čas a peněz málo, nebo jsou peníze a čas prakticky na nic. Tak to prostě chodí. Buďte mu oporou, i kdyby nebyl podnikatel, pokud je to správný a zodpovědný chlap, musel by se též sakra otáčet, aby uživil jednou rodinu, postavili jste si dům atd. Život zkrátka není jen idilický. Zatím nemáte děti, tudíž svůj volný čas můžete využít jak chcete. Můžete se zkusit zapojit do podnikání (pokud můžete být nějak příteli užitečná), můžete mít své koníčky, můžete se příteli starat o hezké zázemí (to je pro člověka též hodně důležité) atd. Nevím proč Vám kleslo sebevědomí. Jen proto, že přítel začal podnikat? Proto jste se přece nestala Vy méněcennou..
5x
Na druhou stranu tyto ženy, pokud jejich partner rodinu zabezpečuje slušně, byť na úkor vlastního času, naopak viní muže z nedostatku zájmu o rodinu a z workholismu.
Ideální by samozřejmě byl kompromis, ale někdy se nedá snadno dosáhnout. Představme si, že jste zaměstnanec. Pokud budete dobrá, budete dostávat více práce, budete žádaná, budete vytížená. V okamžiku, kdy polevíte, budete představovat přítěž, protože vedení bude chtít vyšší výkon a vy ho nebudete ochotna dělat. Při nalezení flexibilnější osoby budete nahrazena.
To samé platí i pro podnikání. Pokud má někdo na starosti chod firmy, a ta firma má nějaké zaměstnance a závazky, musí se mu věnovat zcela, nebo musí mít schopného člověka, kterého ale musí zaplatit. I v tomto případě ale musí být schopen takovému člověku nastavit firemní strategie, a jejich reálnost a realizaci kontrolovat, což vyžaduje čas. Pokud bude do firmy chodit sporadicky, riskuje její zánik.
Možná se teď zeptáte, kde je ta moje osobní zkušenost.
Je to jednoduché. Manželka byla spoustu let doma a vedla domácnost. Já jsem děti viděl velmi zřídka. Za to teď nemáme větší dluhy, a i když pořád pracuji, mám relativně hodně času, manželka chodí také do zaměstnání a vedeme vcelku spokojený život. Ovšem, zdravotní stav už nemám nejlepší, a roky strávené v práci mi nikdo nevrátí. Kdybych ale celý život chodil pouze 180 hodin měsíčně a občas ne úplně nutná neschopenka, asi by náš společný život vypadal více odlišně, a možná bych si nyní nevážil našeho společně stráveného času.
Jak budete s přítelem v budoucnu fungovat netuším. Možná se s nechutí podřídíte a možná se rozejdete. Možná budete pak spokojenější a možná budete, a ne z legrace, novému příteli říkat, že jste si měla vzít raději Pištu Hufnágla.
5x
Nefňukejte, raději mu pomozte. On pracuje + staví domek. Má toho nad hlavu. Když nic jiného, připravujte mu aspoň dobrá jídla, aby se po návratu domů najedl a odpočinul si. Nevyčítejte mu nedostatek času, tím to obvykle začíná. A nedobře to končí.
Jinak - jste spolu už 5 let. Myslím, že by bylo záhodno uspořádat svatbu. Za ta léta je to vlastně už přechozený vztah. Proč jste se dosud nedohodli? Nelíbí se mu něco na Vás, nebo naopak Vám na něm?
Píši to proto, že nehody a smrt se nevyhýbají ani mladým lidem. Tím Vám nechci přivolávat nic zlého. Ale příklad zblízka: taky takoví dva na hromádce. 2 děti. Pracovali, pán stavěl domek, jako Vy. Ve 39 letech infarkt. Konec.
Paní zůstala bez prostředků. Protože nebyli manželé, dědictví se na ni nevztahovalo. Dědili rodiče toho muže.
Je to smutné, ale hodně mladých se bojí svatby. Přijdou děti, paní se prezentuje jako samoživitelka, pobírá dávky. Jistě, je to příjemný přídavek, ale když se pak něco stane, je z toho neštěstí hotové.
Tím vás oba nechci do ničeho tlačit, máte třeba důvod, proč nechcete být manželi, ale věřte, je to tak lepší. Pro rodiče i pro děti. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.