Počítání času ve správním řízení

Začátek a konec běhu lhůty - viz z. č. 500/2004 Sb.správní řád, § 40.

Zjednodušeně lze říci, že ve správním řízení následují za sebou jednotlivé kroky procesu. Když nesplníte nějakou zákonnou povinnost, např. jako zaměstnavatel neodevzdáte na OSSZ v zákonné lhůtě nějaký tiskopis (třeba ELDP nebo přehled o výši pojistného), úřad to zaznamená a je povinen konat - vyzve Vás k nápravě. Ve výzvě Vám dá přiměřenou lhůtu k odevzdání, která běží od data doručení výzvy a trvá např. 15 kalendářních dní. Vy se na to vykvajznete. Úřad chvíli počká, co když jste to ten 15. den odevzdal na podatelně a pošta se rozdává až další den. Ale když 15. není stále podáno, vystaví úřad upomínku a v té už Vám vyhrozí pokutou (každé porušení má současně i uzákoněnou sankci). Dá Vám další lhůtu, třeba 8 kalendářních dnů. Někdy se zasílá ještě urgence č. 2. Pak ale, pokud opět nepošlete, začne správní řízení - vystaví se rozhodnutí o pokutě. Opět od data doručení máte 15 dní na námitky, a neozvete-li se, nabude ve správní lhůtě rozhodnutí právní moci. Pravomocné rozhodnutí je už vykonatelné, tzn. musíte uhradit předepsanou pokutu. Ve spoustě případů lze pokutovat opakovaně, protože i když pokutu zaplatíte a ten tiskopis stále neodevzdáte, úřad musí konat.

Lhůty jsou tam proto, aby byly logicky dodržené jednotlivé kroky. Kdyby nebyly lhůty, byl by zmatek - Vy byste tiskopis doručila, ale mezitím by úřad odeslal rozhodnutí o pokutě. Vy byste se odvolala, ale mezitím by se rozhodnutí stalo pravomocným. Takže přestože byste povinnost splnila, pokutu byte musela zaplatit. Tak to samozřejmě nejde.