Dobrý den. Tenhle text bude zdlouhavý, chci jen předem upozornit. S přítelem jsme spolu 4 roky a je nám 22 let. Oba dva studujeme vysokou školu, chodíme na brigády takže máme příjem a odložené peníze bokem, tak jsme si řekli, ze by jsme šli bydlet spolu. Věc se má ale takhle. Máme dvě možnosti kde být a to je buď 1) u otce od přítele, který má takový komplex, kde je nádherná zahrada. Je to velký byt, podlaha je původní, ale stačí jen obrousit, zdi se musí natrit, vyměnit okna, natáhnout elektřinu a koupit nové topení - okna, elektrika a topení má v planu vyměnit jeho táta, takže nám by zbylo jen to celé zevnitř zrekonstruovat a vybavit. Za 2) přístavět si další místnosti u nás k rodinnému domku s tím, že by některé místnosti kde teď žiji s mámou a sestrou byli naše. Jenže vím, ze budu muset vše vymyslet podle moji mamky a budu ji muset poslechnout co kam chci dat přitom tomu oba dva rozumíme - já designérka a přítel architekt. Ona by mi do toho kecala, to vím. A pořad by to bylo takové, ze jsem vlastně doma, i když tady máme taky obrovskou zahradu a další příbuzní bydlí hned vedle. Pochopte, jsem s nimi rada a to velmi a vím, ze až by přišli děti, tak bych je měla nablízku, ale štve mě, ze bych si nemohla dělat nic po svým.. když jsem rikala mamce o tom bytě u přitelova otce, tak mi řekla, ze proč bych investovala do cizího, když mužů tady ( tata nás opustil a totálně oškubal, takže ji chapu, ze je nedůvěřiva), ale přitom jsme se s přítelem bavili, ze když budeme něco dělat, tak kdyby náhodou, tak to bude na moje a tvoje - samozřejmě ze si věříme- ale můj otec byl taky hodný a pak si našel babu, která ho změnila. Co myslíte, že máme dělat?
Z těch dvou nepříliš dobrých řešení bych na dočasné bydlení volila bydlení u přítelova otce. Různých stavebních a jiných úprav se tam zdá méně. To nejdůležitější chce financovat sám majitel. Sama píšete, že i vy dva se chcete na úpravách a nákupu vybavení podílet tak, aby bylo zřejmé, co kdo platil. Pak bych doporučila, aby partner platil takové ty "neodnesitelné" věci (upravu zdí, výmalbu) a třeba těžší nábytek. Vy zase to, co byste si v případě rozchodu odnesla snáze. Televizi, nádobí...
Až byste se jednou stěhovali do svého, zůstal by otci opravený byt. Vynaložené investice a práce by byly záležitostí mezi otcem a synem (zřejmě dědicem?) . Jiné by to bylo v případě dobrých vztahů, jiné v případě nedobrých vztahů. Ale to už by byla jiná kapitola.
Ani jedna varianta není správně a ani jedna varianta nebude do budoucna dělat dobrotu. Teď to řeknu asi natvrdo, ale kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem. Až tvoji nebo přítelovi rodiče zestárnou, bude to ještě horší. Jestli už teď máš obavu z toho, že ti mamina bude do všeho kecat, střez se toho, co přijde za deset, dvacet let. Pak si budete drbat hlavu. Pokud ty jsi designérka a přítel architekt, nepředpokládám, že byste chodili po žebrotě a ani jeden z vás asi nepracuje za dvacku hrubýho. Můj tip je tudíž VLASTNÍ domek někde poblíž, ale MIMO dům rodičů. Vím o čem mluvím. Bydleli jsme kdysi v činžáku patřící mé tchýni. Po dvou letech jsem z ní měl žaludeční neurózu, protože ta ludra se neobtěžovala ani zaklepat, když k nám šla. Já vím, že to asi ve vaší rodině ani z jedný strany tak strašný není, ale věř mi, jednou byste litovali, že nejste ve vlastním...
lea
My ještě stále studujeme - já mám střední školu design a pokračuju dále v mem oboru na vysoké a přítel je stavar- a pokračuje jako architekt. Ještě nemáme tolik peněz, aby jsme mohli spolu do domku, ale zároveň chceme bydlet už spolu, protože jak se říká - dvě dospělé ženské v baráku nedělá dobrotu, už si chci taky vše dělat po svým. Tak hledáme levnou variantu, pro dočastné bydlení a když už chceme investovat tak nechceme do cizího bytu, ale radši do něčeho, co patří našim rodinám, pokud mi rozumíte. A tak horký to opravdu nemáme, jsem rada, ze jste to zvládl bez větších potížích !
jezevec*
Já to chápu a nechci sýčkovat, ale v obou případech nasypete ranec peněz do něčeho, co nebude opravdu v budoucnu jednoduchý. Nebylo by lepší si tedy pro začátek něco společnýho pronajmout a za pět let postavit svý?
Dobrý den. To je těžké rozhodování. Zvažte kde budete mít větší klid a opravdu možnost vést samostatný život. Ale tyto dvě možnosti bych stejně brala jen jako dočasné, než si budete moci pořídit své vlastní bydlení. Buď budete Vy investovat do cizího, nebo bude do cizího investovat Váš přítel. K jaké variantě se přiklání Váš přítel?
Co máte dělat? Předně se stydět! Vysokoškolačka, a takovým pravopisem, s takovým slohem, za to by se styděl i žáček 5. třídy ZŠ. Nedivím se, že 2 takoví vysokoškoláci ani nemají vlastní hlavu a musí žádat o radu TADY. Ach jo!
lea
My máme vlastní hlavu, jen jsem se ptala na názor. Vím, že je to veřejná poradna, ale vyjadřovat se nemusíte, nikdo Vás o to neprosil. Děkuji a mějte krásný den! Jo, a nechci se nějak obhajovat, ale seminární práce jsem měla vždy bez problému. A ještě občas píšu články do časopisů o bydlení. Mějte se!
Už sis představovala, jak na vás bude tvoje mamka klepat a zvonit, protože bude s něčím potřebovat pomoct a ty budeš zrovna v nejlepší s přítelem při sexu?
Záměrně nečtu, co psali jiní. Být Vámi, nešla bych ani k otci, ani k matce. Pokaždé by tam byly problémy. Ne hned, třeba časem. Nikdy byste neměli svoje doma, svůj klid. A jestli příjdou děti, tak se to ještě víc vyhrotí. Zažila jsem.
Scházet se, navštěvovat, to ano, ale spolu bydlet NIKDY. Prostě jednou třeba část toho, co mají rodiče zdědíte, ale kvůli zahradě přistavovat, nebo dělit otcův byt. NIKDY!
Ani jedno řešení není přímo optimální. Bydlení u otce přítele je lepší než doma s matkou. Bylo již zmiňované. Buď pronájem samostatně nebo event. u toho otce s dohodou, jak taky zmiňujete.
Celý ten text vypadá, jakoby desetileté dítě mělo napsat sloh, jak si představuje někdy v budoucnu život. Za mě si najděte nájemní bydlení, protože obě možnosti, zde popsané, jsou nanic. Věřte člověku, který má zkušenosti.
@lea - když už chceme investovat tak nechceme do cizího bytu, ale radši do něčeho, co patří našim rodinám Investovat do cizího majetku není nejlepší nápad - i když si určitě myslíte, že "naši by nikdy..." Ostatně zkušenost máte.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
