Přítelkyni jsem řekl, že je sobecká

Ahoj.

Přítelkyni jsem včera v noci nazval sobeckou. Říká mi, že není a že se tomu neříká sobeckost, ale nějak jinak.

Obecně lze říct, že vše rozděluje na moje/tvoje. Kromě financí teda, k těm se chová jako kdyby byly jen její.

Jak se tedy říká osobě která se chová takto:

- nepomůže s úklidem, protože "ty jsi to začal dělat" (třeba zametení, nepomůže mi to shrábnout na lopatku)

- nepomůže s podáním papíru do tiskárny ze šuplíku, protože "ty si chceš něco tisknout" (i když stojí u šuplíku a má cestu k tiskárně)

- přijde do postele, řekne "kocour ti kouše sluchátka", ona mi je nemůže schovat do šuplíku, protože "jsou to tvá sluchátka" (která jsem jí přes den půjčil, někde je nechala a neuklidila)

- vzbudí mě v noci, když jde spát se slovy "ještě sis neuklidil tu polívku do lednice" (polívka tam stydla a zapomněl jsem na ni), opět "je to tvoje polívka, ja to jíst nebudu, mě je to jedno jestli to přes noc něco udělá"

- nepomůže mi opravit síť na okně, která se odlepila se slovy "tys to tam lepil, ty si to oprav".

- zatahuje závěsy aby byla úplná tma v pokoji a mohla spát do 12 (jenže já chci, aby byly aspon na půl odtažené, at se ráno probudím brzo a přirozeně a můžu se učit)

- nesmím chodit na internet, aby ona mohla hrát její hry a nesekalo se jí to. Většinou argumentuje slovy "kup si svůj internet" (uvedení do souvislosti: Bydlíme v bytě jejího otce, platím nájem (vč.vody, el, plynu a internetu) ona neplatí nic, ani jídlo, ale bere mě jako příživníka na bytě). Vyhrožuje slovy "jestli tady nebudeš uklízet, tak se rovnou odstěhuj" atd.

- požaduje po mě zaplacení koupi šatů na promoci, protože "je to tvoje promoce, ne moje" (nutit chodit ji tam nebudu)

- odmítá si ztlumit písničky, protože se nudí (ale já se potřebuji učit na státnice)

- v souvisloti s výše zmíněným odmítá jít do jiného pokoje, protože by si musela brát i nabíječku na notebook, at jdu já když já se potřebuji učit.

- nikdy doma nic nedělá, když uklidím já, všem říká "no joo, jednou uklidil a dělá vědu"

- odmítá koupit pronto proti prachu, sama prach neutírá a říká, že voda s mýdlem je na to nejlepší. Jestli ho chci, "jeď si ho koupit" (ale přitom je zrovna v obchodě).

- při společném nákupu neplatí, zaplatím já, nic po ní nechci. Když zaplatí ona, vyúčtuje mi všechno přesně na haliře. (od tohohle už ale pomalu opouští, protože jsem jí to nechal taky proplácet, a došlo jí, že se s takovou nedoplatí).

Starám se o domácnost a k tomu se učím na státnice. A to po mně chce, at ji po státnicích pomůžu napsat diplomku...joo tak to se na ni z vysoka vyseru, když ted dokáže jen hrát hry od rána do večera a s ničím nepomůže. Taky si budu pak hrát od rána do noci, at si píše...

Ještě si máme v létě kupovat "společné" (jakože ho koupím já, ale bude v něm jezdit spíš ona) auto. Bojím se jak to dopadne, aby to nebylo "je to tvoje auto, ty mi dej na benzín" nebo rovnou "je to tvoje auto, ty zaplat opravu" po tom, co to někde nabourala. nebo ještě si dovedu představit "tobě vadí, že je to odřený, ty si to zavez do servisu".

Na základě výše vyjmenových příkladů jsem došel k závěru, že je sobecká, vše se točí jen kolem ní, všechno je tvoje/moje. Napadá mě ještě sebestředná.

Ještě doplním, že si do 5 let chceme začít stavět barák (pozemky mám). Na to mi řekla, že mi "nepřispěje", že se má dobře v bytě 3+kk a že ho zdědí. Jestli ji chci přestěhovat, musím to zaplatit celé ze svého.

A pak když si koupím něco lepšího, třeba nový monitor, řekne mi, že ty peníze mohly jít na barák. Sama nepracuje a odmítá nějak přispět.

Ale joo, já si ho klidně zaplatím ze svého, ale napsaný bude jen na mě, ona z něj při rozvodu nedostane ani korunu, je to tak?

Ještě k těm komentářům (to jsou vlastně všechny) ať se s ní rozejdu. Ono to půjde jen těžko. Je to ve mně psychologické, že právě taková byla moje máma. Ve škole nás učili (snad na základce), že si muži hledají takové protějšky, které budou vzhledem (a chováním asi taky) podobné mámě. Vzhled i chování by sedělo, ted už jen aby taky začla chlastat od rána do noci.