Nejste přihlášen/a.
Chtěla bych se zde zeptat. zda má někdo podobné zkušenosti. Jsem už stará a mám hodně nemocné nohy, ale i jiné choroby. Bydlim ve své vile na dobré adrese kde je 5 bytových jednotek, ten by se prodal jako malina copak o to, nyní je dům prázdný, v tom nevětším bydlí i má dcera s rodinou a já bydlím pod nimi. Zet se mnou nemluví, ani vnuk nevím proč, jenom vnučka on ani trávu neposeká nic neumí není ničím vyučen. Na domě nic neudělají jsou líní, když jsem dceři řekla, že proč teda vnuk nezdraví, když já jsem jim nic neudělala tak je na mě ještě zlá, zastává se ho že se jsem pro něj nic neudělala a co jsem měla dělat? Musím na všechno volat řemesníky a pak na ně dohlížet a platit je z úspor. Za zahrádku jsem musela dát 5000 Kč dávám to z úspor, protože mám malý důchod. Ani schody nechtějí mýt. Chtěla bych s tím něco udělat, nezbývá mi asi nic jiného než ten dům prodat, a odstěhovat se do nějakého domu, pro seniory, kde se platí nájem a je péče. Ted nevím jak to udělat, mám tolik věcí i mě hodně milých i po mých rodičích kam s nimi? Co si vzít? Nábytek kdo prodá, moje osobní věci, já už nikam nechodím to tady mám všechno nechat? Co s dcerou a její rodinou, oni nemají peníze všechno utratí i když neplatí nájem, kdo je kam přestěhuje a nebudu zlá? Prostě je to už na jednu nemocnou bábu moc velké břemeno, mám sama se sebou dost práce. Děkuju z radu.
Máte tam 5 bytových jednotek, napadlo mě co tedy nějaký ten byt ještě pronajmout a s novými nájemníky se dohodnout nějakou písemnou smlouvou, že by vám pomáhaly s tím, co by jste potřebovala, třeba nákupy, odvoz k lékaři.. a to s tím, že by jste jim snížila nájem za bydlení třeba o polovinu. A dceru s rodinou by jste mohla úplně ignorovat. Myslím, že jste hodná a nedokázala by jste dceru vyhodit. Někdy cizí lidí jsou vstřícnější než ty vlastní. Mohla by jste tak ještě roky prožít ve svém. Zdá se, co píšete, že jste i přes nemoc ještě docela soběstačná a víte si rady. On ten domov pro seniory, to už je taková poslední cesta a obyčejně to tam není nic moc. Je to jenom myšlenka, nápad, ale více víte vy, jak jste na tom.
Obecná rada zní: vypakovat mladé z baráku. Byty v domě pronajímat nebo podobně. Ale záleží na tom, jaké tam jsou právní vztahy... Chtělo by to právníka a makléře, ovšem ti něco stojí.
To Ernie : Obecná rada zní, nestarejte se o cizí věci, které neznáte a o kterých nikdy nikdo neřekne všechno !
Musím uznat, že máš asi pravdu, jen jsem se nechal svést tím, že mi bylo paní, respektive příběhu líto. Ale opravdu víme houby... V takovém případě se radit nedá.
Já odhaduji, že budeme asi tak stejně staré a se zdravím totéž. Tedy mám pocit, že mohu napsat to, co si myslím, bez obalu. Mnoho života před sebou nemáme. A ještě si ho kazit starostma o udržování majetku? Půl života jsme pracovaly na to, abychom ho nashromáždily a druhou půlku na to, abychom ho udržely v co nejlepším stavu. Úplně zapomínáme žít a drží nás pouze pocit povinnosti. Já už jsem z toho kruhu venku. Já si více vážím úsměvu dětí, které už jsou babičkami, vnuků a pravnuků a také sousedů a lidí okolo. Mohla bych se vyprdnout na něco, na co nestačím. Nemám ani výčitky svědomí, že něco není pyntlich, jak jsem byla zvyklá celý život. Svět se točí dál a kytky kvetou , i když já se nedívám. Jsem ráda na světě, mám ráda svou rodinu, mám ráda lidi a ráda se s nimi směju. A je mi ukradené, co bude s mými věcmi, až tady nebudu.
V dosavadních radách se objevuje několik zpochybnění. Nedůvěra ve věrohodnost tazatelčiných stesků. Nemusí si vymýšlet, dokonce ani jen přehánět. Může to tak být, nebyla by jediný případ. Dále nedůvěra v možnost tří neobsazených bytů. I to je možné. Rodinná prvorepubliková vila byla znárodněna, po restituci vrácena. Povinnost obsadit volný byt nájemníkem neexistuje. A do domu, kde možná jsou jedny elektrické hodiny a jeden vodoměr (což za socialistické éry velmi levných energií nemuselo vadit) se nájemníci těžko berou. Na to, aby paní modernizovala dům, už nemá energii. Má svůj věk. Možná si před deseti a více lety myslela, že se do rekonstrukce pustí mladí. No, neděje se to.
Jedno z možných řešení: Dům prodat i s dceřinou rodinou jako nájemníkem. Za získané peníze si pořídit malý byt na také dobré adrese. Ale dobré pro seniory, tedy blízko MHD, zdravotního střediska atd. To celé nejlépe ve spolupráci s nějakou realitkou. Bude tam jistá finanční ztráta, ale bude to pro paní klidnější a jednodušší. Stávající přebývající nábytek a větší cennosti jednorázově prodat prostřednictvím někoho, kdo likviduje pozůstalosti. Malé cennnosti si ponechat, časem bude nutno je postupně prodávat.
jenda2: Váš komentář se mi nelíbí. Ovšem zmínka o setí brambor toho dost vysvětluje.
Každý problém má dvě strany a pohled jednoho neznamená, že to musí být 100 % pravda. Tak jako důchodci šílí nad Rockem a ze Šlágru jsou jak ve snu, tak opačně mladým ze Šlágru naskakuje husí kůže.
Obecně bydlení se starými lidmi je za trest. Nic se nesmí změnit, nesmysly jsou pro ně naprosto nezbytná práce a např. setí pár řádků brambor a výsledným směšným ale pracným výsledkem je také životně důležité. To zná většina populace. Nic se neděje jen tak a asi tazatelka bude mít své mouchy. V zásadě platí, že jsou takové stesky pravdivé max. z 50 % .
A ještě větší hloupost je tady odsuzovat někoho koho vůbec neznáte a hlavně radíte co se má udělat, aby to bylo správné.
S tím sázením brambor jste mi něco připomněl. Takové mouchy nemusejí mít jen staří lidé. U nás v ulici byli manželé a ta paní šla v 90. letech do tzv. předčasného důchodu. Bylo jí 53 let. Dnes nepředstavitelné. A jak se doma nudila, tak pořád buzerovala manžela, co má udělat a dokonce na něho čekala u autobusu, když jel z noční a hned mu vykládala a poroučela, co se bude dělat na zahradě, než si bude moct jít lehnout. Bylo to i trapné. No a pán do dvou let zemřel na rakovinu, šlo to hrozně rychle. Prostě od té doby, kdy ona zůstala doma, to s ním šlo z kopce.
Nevím, jak u Vás, ale mnohde bývají bazary nebo na internetu se najdou ti, co vykupují pozůstalosti, vyklízejí byty a půdy. Jen bych si asi vzala někoho, kdo by u toho byl, aby Vás neošidili. Některé kousky mohou být cenné. Ty peníze z prodeje budete potřebovat na pobyt v domově pro seniory a na péči tam. Nebo rovnou domov s pečovatelskou službou. S těmi se spojte a zjistěte si vše potřebné. Tam bývají sociální pracovnice, co Vám vše vysvětlí a sdělí čekací dobu a podmínky. I to, co si tam můžete vzít.
Dcera je jediný dědic?
Zdravím. Je potřeba vycházet z toho, že vila je vaše. Čí je dům, toho pravidla platí. Ať se to komu líbí nebo ne (zvlíšť, když ten někdo neplatí ani nájem). Já na vašem místě bych rozprodala dům po bytech (tak se na tom vydělá víc). Přes realitní kancelář, ale s pomocí svého advokáta, ne advokáta pracujícího pro tu realitku. Ať začnou tím "nejhorším" bytem, nakonec ten nejlepší - ten se prodá vždycky. Samozřejmě bych do toho zahrnula i byt, kde bydlí dcera = když bude chtít, ať si ho koupí (třeba bych jí něco slevila), pak v tom bytě budou platit její pravidla. No a při tom bych si vyhlédla dům s pečovatelskou službou (na Úřadu práce - sociální odbor - vám poradí), dnes tam jsou možnosti i kuchyňky (či kuchyňského koutu) + 2 místnosti různých velikostí. Tam už se vám ledajaké, pro vás cenné, věci vejdou. A podala bych si tam žádost. Čekací doba bývá tak 2-3 roky, jak kde. Pak bych sama posoudila, zda se již chci stěhovat, nebo si být ještě ve svém. Ale byty bych nepronajímala. S tím jsou starosti, je potřeba znát zákony a hlídat jejich změny, navíc nájemníci budou mít různé požadavky, budete se muset o dům stále starat a udržovat ho...Navíc z některých nájemníků se vyklubou velmi problematičtí vykukové, a na to je potřeba mít sílu. Za mně prodat a peníze si užít (postupně si přilepšovat k důchodu). Od dcery se žádné pomoci asi nedočkáte, tak budete zajištěná ze svého. Po celém prodeji můžete udělat gesto, a nějaký obnos dát i dceři; a končně budete za hodnou. Ida
Milá paní, já Vám to věřím. Myslím, že jste fajn a hodná. Aspoň zde na mě tak působíte. Bohužel příbuzné si nevybíráme. Stačí manipulátor v rodině a vztahy jsou rozvrácené, špatné. Držím palce, ať Vám to dobře dopadne. Ostatní dobře poradili. Vztahy jsou křehké a někdy stačí málo a je po dobrém vztahu.
Nevím, jak u Vás, ale mnohde bývají bazary nebo na internetu se najdou ti, co vykupují pozůstalosti, vyklízejí byty a půdy. Jen bych si asi vzala někoho, kdo by u toho byl, aby Vás neošidili. Některé kousky mohou být cenné. Ty peníze z prodeje budete potřebovat na pobyt v domově pro seniory a na péči tam. Nebo rovnou domov s pečovatelskou službou. S těmi se spojte a zjistěte si vše potřebné. Tam bývají sociální pracovnice, co Vám vše vysvětlí a sdělí čekací dobu a podmínky. I to, co si tam můžete vzít.
Chápu, že tam s nimi máte těžký život a nechcete tam být.
Dcera je jediný dědic?
A není to celé nějaké divné? Někdo, kdo má malý důchod, tak dá 5000 na údržbu zahrady, to je přece to poslední. To jako v celém baráku jsou obsazeny jen dva byty? Co je to za rodinu, když paní má vilu na dobré adrese a její dcera si vezme někoho, kdo není ani vyučen? Když ta dcera s rodinou neplatí nájem, tak to celé ta paní hradí ze svého "malého" důchodu? Tady něco smrdí, minimálně jak kdo zasil, tak sklidil.
Není to divné, vše to dávám to z úspor, které jsem našetřila za celý život, kdybych je náhodou potřebovala na stáří. Jsem zvyklá, mít všechno uklizené a na svém místě a taky pro okolí, nemůžete mít tady okolí domu jak džungli. Nejhůř jsem se cítila, když mi tady dělníci dělali na zahradě a on chlap jako hora tlustej jak prase si tam šel sednul si na lavičku a řekl, jim že to je dobrý. Když jsem ještě mohla tak jsem to dělala sama. Bohužel zetě si vzala když už byla rozvedená s 2 dětmi tohohle si našla v nemocnici tam pracoval sanitákem taky už rozvedého s dítětem. Má s ním syna, právě ten je jako jeho táta zlej. Co dělá táta dělá i on. Když se spolu hádali, já se do ničeho nepletu ale vadí mi když na sebe volali pořád policajty, řev, pláč, bála jsem se že jí zabije, taková ostuda, tak on nemluvil se mnou, co já jsem mu udělala , že prej jsem porodila takovou dceru. Oni jsou rozvedení, ale on je tu stále a prý jen hlídá kluka, nic dělat nemusí jen tu bydlí a užívá dům i zahradu. Každý byt má své hodiny takže musím platit i za ty hodiny co tu jsou i když je nikdo nepoužívá. Nájemníků jsem si užila dost, už nemám na ně sílu, nikoho nehledám. Také přemýšlím, že bych pronajmula zadarmo jeden byt někomu, kdo by se staral o dům a zahradu i mě by občas vytřel a vyluxoval, původně byl za 1. republiky v suterénu byt pro správce. Jenže cítím, že mi ubývá rapídně sil na tohle všechno. Není to tak, že jsem zlá bába, naopak, mě vůbec nevidí, dcera mi nakoupí to ano, ale byla od mládí nezvladatelná, užila jsem si s ní svý. Dala jsem jim co jsem mohla i auto co používají jsem jim koupila. Tak jsem dopadla. Nevím jestli jít do domu seniorů kde se platí nájem, ale byla by tam i pečovatelská služba. Tam snad se najde místo. Všem děkuji za účast a rady asi se poradím s nějakým advokátem co dál. Ano máte pravdu, je to všechno jen moje vina, ted už je pozdě.
S těmi domy pro seniory jsou 2 možnosti:
1/ Dům s pečovatelskou službou. Každý senior, či manželský pár má svůj byt, své soukromí. V bytě svůj nábytek, jak byl zvyklý. Sám si v bytě vaří /nebo mu obědy dovážejí/, sám si tam udržuje pořádek. Chodby a společné prostory uklízejí uklízečky. Jsou tam pečovatelky, to ano, ale pokud je člověk nepotřebuje, třeba týden je nevidí. Jsou tam jen pro jistotu, kdyby bylo něco potřeba. Takže tam vlastně žijete v klidu jako doma.
Velice těžko se ale shání místo. Jen tak, že některý obyvatel zemře. Žádostí mají mnoho. Mám tam tetu, 89 let. Dosud dost soběstačná, jezdí za ní její dcera, vypere jí povlečení, umyje okna...A ta teta říká, že se tam má jako v nebi. Když chce, jde ven pod pergolu, pobavit se s ostatními. Když nechce, může celý den být doma.
2/ Domov pro seniory - to už je spíš taková nemocnice, ale většinou je to tam moc pěkné. Obyvatelé bydlí většinou po dvou v pokoji, u nás 2 pokoje dohromady mají společnou koupelnu a WC. Takže pro 4 lidi. Nedá se tam vařit, nábytek je jejich. Mívají však plno zajímavých akcí - přednášky, koncerty, ruční práce apod. Aby se lidé zabavili. Ale i sem je přetlak zájemců.
Pokud byste o něčem podobném opravdu uvažovala, podejte si žádost co nejdřív, hned po neděli, aby se na Vás dostalo. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.