Za jakých okolností lze někým opovrhovat

Zdravím. Řekla bych, že opovrhování se dopouštějí slaboši. Oni nepotřebují znát okolnosti, je zajímá nejvíc vlastní osoba. A navíc takový slaboch si je vědom fůry vlastních nedostatků, které zakrývá. A pokud se objeví někdo, kdo v něčem není příliš dobrý, okamžitě to použijí => zveličí => zviditelní, a čím víc dotyčného poníží, čím víc jím dokáže opovrhovat, tím výš a líp si pak sám připadá. Pokud to udělá v kolektivu, je to navíc hajzl. (Kamarád a přítel člověku poradí, pomůže, podrží ho). Pokud se vám od někoho dostalo takového opovržení, měl byste si uvědomit, že on vás tím vlastně pochválil, on vám tím na sebe vykecal, že si sám připadá hluboko pod vámi, a konečně přišla příležitost se vám (za své vlastní nedostatky) pomstít. Ida

Nebo si někdo léčí sebevědomí na druhém. Najde si slabšího a shazuje ho, aby sám vypadal lepší. A jsou tací, kteří si o to svým způsobem nějak říkají, protože třeba o sobě veřejně pochybují.

Míra opovržení je závislá na inteligenci. Opovrhuji docela snadno člověkem, který je inteligentní a přes zjevná a ve společnosti známá a uznávaná fakta daný problém nevidí, nebo nechce vidět.

Naopak těžko budu ve stejné věci opovrhovat člověkem jehož intelekt na to nestačí, nebo se mu rokama snížil /nestíhá moderní vymoženosti/.

Příklad prvního tvrzení. Ing. který uznává současného prezidenta je podle mě vůl, neboď má dostatek inteligence, aby poznal co je zač. Proto jím mohu opovrhovat.

Příklad druhý: Nebudu opovrhovat babičkou, protože neumí poslat SMS.

@klepadlo - kde si už dovolíte někým opovrhovat, dávat mu najevo, jak je slabý, nevyzrálý, nevzdělaný
Mezi "opovrhovat" a "dávat najevo" je rozdíl. V prvním případě se dotyčný o mém názoru vůbec nemusí dozvědět, ve druhém ony "argumenty" např. nepovažuje za důležité, nechce slyšet, nebo by třeba musel překročit svůj stín, což může pro někoho být téměř nemožné.

Opovrhovat můžete kdykoliv kýmkoliv, není na to žádný předpis, žádná norma. Je to pouze vaše věc. Je to také pouze váš problém a ne problém toho, kým opotvrhujete. Jestli v sobě chcete živit takové negativní emoce,tak vám to nikdo nemůže zakázat, máte svoji svobodnou vůli.

v ramci zachovani dobrych vztahu je lepsi to spolknout a priste se striktne distancovat

To je v spoučasnosti snadné. V krizi se každý projeví. např. vás soused udá, že stojíte na balkoně bez roušky. Zjevný nesmysl a přesto vás nahlásí. Tak to je jeden případ lidského odpadu, který je třeba přehlídnou jak širý lám a už nikdy ho nebrat jako souseda !

to co popisujete není opovržení, ale ponorka. Normální ponorková nemoc. Dobře ji znají i polárníci nebo horolezci. Nejlepší kamarádi si začnou lézt na nervy a ti co kamarádi nebyli, ti jsou schopní se pozabíjet.

Za jakýchkoliv. Je každého věc, zda bude někým opovrhovat a proč. Nikomu nelze nařídit kým může opovrhovat a kým ne.

Zde byla omylem odpověď na jinou otázku.

Pěkný den,

opovrhuji pouze tím,kdo mě nějak zásadněji zranil a zachoval se ke mně hnusně bez pocitu viny. Opovrhuji například svým švagrem a nic se na tom už nezmění,kdyby se dopustil chyby jednou,dvakrát,jsem schopná mu odpustit,ale on cíleně a opakovaně uráží mě a mého partnera. Takže proto jím opovrhuji. Jinak nemám důvod nikým v rodině opovrhovat.