takze, ja (osoba č1.) mam matku a ta ma pritele. ten pritel ma syna, ten syn (muj nevlastni bratr) je bratranec z druheho kolene moji kamosky (osoba č.2) otazka zni jaky mam vztah ja (č.1) k osobě č 2. (te kamosce)?
dekuji za odpovedi hezkyy den maxx <3
6x
Zdravím. Vztah s osobou č. 2 máš pouze kamarádský, a syn přítele tvé matky není tvůj nevlastní bratr, je to cizí kluk pro tebe i tvou matku. Přítel tvé matky je pro tebe i matku taky cizí člověk, ale pokud by se s tvou matkou oženil, stal by se jejím manželem a tvým otčímem. Pokud byste měli (ty a ten kluk) stejného 1 rodiče (matku nebo otce), pak byste byli nevlastní sourozenci. Ida
doplněno 09.04.20 11:16:
@bimbam, ono se jaksi stalo normou žití v nesezdaných svazcích, kam si každý z páru přivede své děti, pak mají ještě potomky společné. A aby to nevypadalo tak blbě a děti v tom neměly guláš, vysvětlí se jim to jak píšete. Ale ve chvíli, kdy se partneři rozejdou, dětem odejdou "ti získaní => řečení vlastní sourozenci" a "rodiče, přestože rodiči nejsou" vytvoří další svazky + nové děti, čímž jaksi přeneseno na menší vesnici, se všichni mladí stanou "dle tohoto vžívajícího se pojmenování" sourozenci. Takže případný sňatek (mezi těmi mladými) se automaticky stává protizákonný, neb jsou tu všichni sourozenci. A co genetika? Tyto rodinné vztahy přeci mají kořeny v dávných časech, aby se zabránilo vzniku dětí příbuzných = zdegenerovaných. Celé věky se dbalo na to, aby každá oblast měla např. svůj kroj (indiáni či jiní domorodé kmeny své specifické zdobení např. tetováním, barevnými peříčky...), takže jiný kroj automaticky znamenal jistotu, že chlapec je odjinud = cizí, tudíž společné děti nebudou zdegenerované. Děti si nesou geny svých 2 rodičů a hotovo. To, že si dnešní mladí prohazují partnery a děti kdykoliv se pohádají, na genech nic nemění a na pojmenování by nemělo taky. Ale na druhou stranu konečně začínám chápat ty často se tu opakující "stesky" těch mladších, že si nemohou najít svou lásku. No bodejť by mohli, když jsou všude kolem samí sourozenci, nota bene vlastní! Bimbam, doufám, že si zdravý rozum neuchováme jen my 2. Parťáku, držte se! 
Ida
Ido, naprosto s Vámi souhlasím s vysvětením vztahu mezi tazatelkou (č. 1) zmíněným klukem (č. 2.) Podle mě (a asi i většinu starší generace) mezi nimi nejde o příbuzenský vztah. Jenže v dnešní době se začal objevovat a poměrně výrazně podporovat názor, že děti, které mají alespoň jednoho z rodičů stejného, jsou sourozenci vlastní. A děti, které nemají ani jednoho z rodičů stejného, ale vyrůstají spolu v jedné rodině, jsou sourozenci nevlastní.
Například můj dědeček ve 20. letech minulého století ovdověl. Měl tehdy šest dětí. Znovu se oženil a narodily se děti dvě. Můj tatínek a jeho vlastní sestra. S těmi dalšími šesti dětmi tatínek i teta celý život velmi dobře vycházeli, ale vždy o sobě navzájem mluvili jako o nevlastních sourozencích. Jeden táta, dvě mámy.
I zde na poradně se o tomto diskutovalo, vím, že jsem se zapojila se svým názorem, ale "neuhádala" jsem to.
@idanova Máte v tom jednu drobnou chybu... Děti, které mají společného jednoho z rodičů jsou za nevlastní označováni chybně. Ve skutečnosti to jsou stále vlastní sourozenci.
Správněji by se mělo používat výraz plnorodí (oba společní rodiče), polorodí (jeden společný rodič) a nevlastní (různí rodiče) sourozenci.
@klera Věřím... v tom omylu jsem také žil dlouho. Pak jsem byl poučen, že je to ve skutečnosti úplně jinak. A také bych řekl, že to mám od rodičů i ze školy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.