Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Úzkost, deprese

Od: libor93 odpovědí: 11 změna:
Dobrý den všem, už si nevím rady se svým problémem, ale trápí mě dlouhodobě (minimálně 15let - je mi 26) silná úzkost, deprese a asi i OCD. Mám ze všeho obavy, že jsem něco podcenil, udělal špatně, zapříčinil nějaký problém a že to bude mít katastrofické dopady. Týká se to všech oblastí života a to v práci i soukromém životě. Nebaví mě už nic dělat, protože u všeho dříve nebo později se začnou projevovat úzkosti, různé nepříjemné myšlenky a strach ze selhání. Ani třeba z dovolené nic nemám, protože když jsem jel do zahraničí autem, tak celou dobu jsem měl obavy z nějakého technického problému na vozidle a po návratu z dovolené zase strach, že jsem omylem porušil nějaký dopravní předpisy a teď mi přijde ze zahraničí velká pokuta. Těch myšlenek je strašně moc a týká se to opravdu všeho. Když nic nedělám a nemohu nic pokazit, tak mám zase hrozné výčitky, že nic nedělám a život mi utíká mezi prsty + neustále přemítání v hlavě různých myšlenek a přemítání různých možností, co se může stát apod. Zkoušel jsem už psychologa, antidepresiva(různá), stabilizátory nálady a nic mi nepomohlo, případně jen nepatrně a krátkodobě. Dokázal by mi někdo ještě poradit, kam se obrátit, případně co dělat? Děkuji všem za každou radu.

 

 

11 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

3x

Určitě psychiatra, ale počítejte s tím, že nasadí léky na úzkost a deprese. Ty léky se musí brát dlouhodobě. účinek se projeví také s časovým odstupem. Budete mít pocit, že vám je úplně všechno jedno. Důležité je aby jste dosáhl pocitu chutě do práce a netrápil se myšlenkami selhání. . Možná, že psychiatr doporučí nějakou behaviorální terapii na změnu chování. Možná i zvýšení sebevědomí. Určitě budou vědět , jak na to. Psycholog v tomto případě nepomůže.

Nemyslím si, že musí být nutné, jít za psychiatrem. Zjednodušeně napsáno, deprese jsou endogenní a exogenní. V případě endogenních depresí bývá léčba antidepresivy nezbytná. V případě exogennéch depresí by mohl postačit správně zvolený způsob psychoterapie.

 

hodnocení

2x

Moc vám nepomůžu, ale je to jako bych to psala já. Úplně. Dcera neustále vymýšlí, co s tím. Byla jsem u několika - nevím jak to popsat - žen, které na to jdou z jiné strany a stejně mi to nepomohlo. Prapůvodní příčina všeho tkví v dětství a jak je člověk čímdál starší, tak to nějak vyplouvá na povrch a dělá to tohle. Já měla dětství za ... a když tak uvažuji, tak jsem od mládí měla nějaké strachy a obavy a na stará kolena se to stává už nesnesitelné. Jestli chcete, tak mi napište, dám vám nějaké kontakty, třeba vám to pomůže. Ono to jde nějak odblokovat, ale na mě ty metody, které mi našla dcera, nějak nefungují. Já jsem klasický blíženec - na jedné straně borec, co je mu vše jasné a na druhé straně chuderka, co si popláče.

 

id
hodnocení

2x

Dokázal by mi někdo ještě poradit, kam se obrátit, případně co dělat?
Minimálně 3 týdenní pobyt na psychiatrii. Proč to nezkusit?

 

hodnocení

1x
avatar ferax

V tom případě asi psychiatra.

 

hodnocení

1x
Však paní píše, že má léky. Tak asi k psychiatrovi chodí. Anebo vám léky předepisuje praktický lékař? Zkuste hospitalizaci na psychiatrické klinice, což je špičkové pracoviště. Také konzultace u jiného psychiatra by mohla pomoci. Ať máte další názor na léky. V každém větším je centrum psychiatrické pomoci, kam se můžete obrátit i bez žádanky. Možnosti máte

 

hodnocení

1x

Pěkný den,

co zkusit hospitalizaci?Nebo alternativou je denní stacionář. Šel byste stejně na nějaké lehké oddělení pro neurotiky a tam je to na pohodu.

To bych nechal až jako krajní možnost. Spíše bych tomui, kdo napsal dotaz, doporučil, přečíst si něco o tzv. generalizované úzkostné poruše.

lundbeck.com/...

Je možné, že ty depresivní stavy jsou až jakoby "sekundární", že příčinou těch špatných pocitů je "primárně"ten stres z nadměrných obav.

 

zorkina
hodnocení

1x

Když už se léčíte 15 let a nic nepomáhá, tak si musíte pomoci jedině vy sám sobě. Věřte mi. Je dobré mít i kamaráda, který vás dobře zná. Řekněte si, kolik věcí jste pokazil, kterých jste se dopředu bál a zjistíte, že jenom minimum. Pak budete vědět, že jste dobrý i lepší než někdo kolem vás.

 

fugass*
hodnocení

0x
Na takový věci chce mít jeden životní postoj a tomu se říká mít tak trochu vše v.. Ale s mírou, ne důležité věci. Ale pokud bych měl mít obavy ve vašem stylu, ze všeho a pořád, tak bych nemohl ani nic dělat. Viz Jáchyme, hoď ho do stroje. Zkuste kratom - červený. Nenabádám k bůh ví jakýmu šlehu. Je to uklidňující. A zbytečně nezmatkujte. Ty myšlenky vás užíraj a ze života máte prd. Slečnu máte?

 

hodnocení

0x

Je dobré si o těch problémech přečíst i nějaké publikace (pokud jste nečetl), aby jste měl o tom víc informací, např.

lundbeck.com/...

lundbeck.com/...

lundbeck.com/...

Nemyslím si, že musí být vyloženě nutné, jít k psychiatrovi. Je možné, že psycholog, ke kterému jste chodil, nezvolil správný způsob léčby. Dva jakoby základní psychoterapeutické směry jsou - kognitivně behaviorální terapie, psychodynamická terapie.

Je možné, že sice na depresivní stavy by mohla být vhodnější psychodynamická terapie, ale domnívám se, že na OCD je vhodnější kognitivně behaviorální terapie.

Myslím si, že jsou lidi, kteří postupně zkusili léčbu u víc psychologů a až třeba u několikátého psychologa se jim podařilo "najít"správný postup na svůj problém. Problém psychoterapie je samozřejmě v tom, že psychoterapeut "nevidí"do hlavy a tedy může špatně odhadnout problém klienta.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]