Nejste přihlášen/a.
Určitě psychiatra, ale počítejte s tím, že nasadí léky na úzkost a deprese. Ty léky se musí brát dlouhodobě. účinek se projeví také s časovým odstupem. Budete mít pocit, že vám je úplně všechno jedno. Důležité je aby jste dosáhl pocitu chutě do práce a netrápil se myšlenkami selhání. . Možná, že psychiatr doporučí nějakou behaviorální terapii na změnu chování. Možná i zvýšení sebevědomí. Určitě budou vědět , jak na to. Psycholog v tomto případě nepomůže.
Moc vám nepomůžu, ale je to jako bych to psala já. Úplně. Dcera neustále vymýšlí, co s tím. Byla jsem u několika - nevím jak to popsat - žen, které na to jdou z jiné strany a stejně mi to nepomohlo. Prapůvodní příčina všeho tkví v dětství a jak je člověk čímdál starší, tak to nějak vyplouvá na povrch a dělá to tohle. Já měla dětství za ... a když tak uvažuji, tak jsem od mládí měla nějaké strachy a obavy a na stará kolena se to stává už nesnesitelné. Jestli chcete, tak mi napište, dám vám nějaké kontakty, třeba vám to pomůže. Ono to jde nějak odblokovat, ale na mě ty metody, které mi našla dcera, nějak nefungují. Já jsem klasický blíženec - na jedné straně borec, co je mu vše jasné a na druhé straně chuderka, co si popláče.
Pěkný den,
co zkusit hospitalizaci?Nebo alternativou je denní stacionář. Šel byste stejně na nějaké lehké oddělení pro neurotiky a tam je to na pohodu.
Když už se léčíte 15 let a nic nepomáhá, tak si musíte pomoci jedině vy sám sobě. Věřte mi. Je dobré mít i kamaráda, který vás dobře zná. Řekněte si, kolik věcí jste pokazil, kterých jste se dopředu bál a zjistíte, že jenom minimum. Pak budete vědět, že jste dobrý i lepší než někdo kolem vás.
Je dobré si o těch problémech přečíst i nějaké publikace (pokud jste nečetl), aby jste měl o tom víc informací, např.
Nemyslím si, že musí být vyloženě nutné, jít k psychiatrovi. Je možné, že psycholog, ke kterému jste chodil, nezvolil správný způsob léčby. Dva jakoby základní psychoterapeutické směry jsou - kognitivně behaviorální terapie, psychodynamická terapie.
Je možné, že sice na depresivní stavy by mohla být vhodnější psychodynamická terapie, ale domnívám se, že na OCD je vhodnější kognitivně behaviorální terapie.
Myslím si, že jsou lidi, kteří postupně zkusili léčbu u víc psychologů a až třeba u několikátého psychologa se jim podařilo "najít"správný postup na svůj problém. Problém psychoterapie je samozřejmě v tom, že psychoterapeut "nevidí"do hlavy a tedy může špatně odhadnout problém klienta.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.