Nejste přihlášen/a.
potřeboval bych poradit s jednou vážnou záležitostí. Snad se tu najde někdo, kdo podobnou situaci řešil a má s tím osobní zkušenost.
Nebudu zacházet do podrobností, ale jedná se o problémového nezbedného syna. Nyní je mu 23 let, od plnoletosti pořádně nikde nepracoval a všude má dluhy. Před 3 lety se odstěhoval, že se chce osamostatnit. Bohužel jsme mu pak nezrušili trvalé bydliště, protože tvrdil, že si ho změní sám, až se někde natrvalo usadí.
Tento týden přijel k nám, jakože na návštěvu. Následně z něj "vypadlo", že nemá práci a chce u nás zůstat a do očí nám jednoduše řekl, že ho zatím budeme živit my. Protože ho tady nechceme, nabídli jsme mu, ať si najde ubytovnu v místě, kde si chce hledat práci, a že mu tu ubytovnu budeme platit. Nic si nenašel, buď spí nebo si hraje na mobilu.
Dnes už bych chtěl syna vyprovodit "do světa". Nevím, jestli se nebude ohánět tím, že tady má trvalé bydliště a nebude chtít odejít. Na internetu se informace různí: někde se píše, že trvalým bydlištěm nevzniká právo na užívání bytu, že má trvalé bydliště pouze evidenční charakter. Někde se zase píše, že bychom mu museli trvalé bydliště zrušit, abychom ho byli schopni právní cestou vystěhovat.
Je tu prosím někdo, kdo podobnou situaci řešil a podělil se o svoje zkušenosti.
Předem moc děkuji.
13x
Obratem kontaktujte Obecní / Městský úřad s tím, že syn u vás 3 roky nebydlí, neznáte jeho pobyt a sám se odhlásit nechce. Chtějte zrušit tr. pobyt. Dosvědčit to může pošťák, sousedka. Nyní k vám přijel jen na návštěvu. Až tohoto dosáhnete, bude snažší vyměnit zámky a syna vyhodit. V případě násilí vám pomůže i policie.
5x
doplněno 04.04.20 13:20: * chodi mu upomínku k úhradě dluhu? Klidne otevřete obálku a vyfot te to. Odložte úřadu jako dukaz ž obav exekuce
Zní to sice rozumně a logicky, bohužel v zákoníku tento důvod ke zrušení trvalého pobytu není vůbec uvedený. Jaké vztahy mají v domácnosti např. rodiče se svými potomky bohužel nikoho nezajímá. Berou to jako rodinnou záležitost, kterou si členové musí mezi sebou vyřešit sami.
Pokud by vás to neobtěžovalo, co vás změnilo - šlo to z vás samotného, nebo zvenčí, někdo vám pomohl? Myslím si, že by v tom, díky vaší zkušenosti, mohla být pro arnyho jistá naděje. A pro vás klobouček, to musela být na vaší straně asi hodně silná vůle.
Také bych se připojil k dotazu nade mnou: samotného by mě také zajímalo, co bylo tím podnětem ke změně.
Musí chtít hlavně člověk sam. Najít tu sílu.. .. Jinak není cesta
Nezbednysyn - děkuji za odpověď a obrovský respekt! A pozdrav vašemu synkovi, má sakra dobrého tátu, který už ví.
Máte teď synka, na kterého jste určitě hrdý a rodinné štěstí je k nezaplacení.
Přeji vám, aby jste vedl "normální" spokojený život, jako slušný člověk.
Člověk, který má snahu, zájem a odhodlání si myslím, že může prožít spokojený a smysluplný život.
4x
Z toho, co píšete, je mi jasné, že nejvíc vás užírá bezmoc. Prostě v této chvíli nevidíte žádné východisko a uvědomujete si, že to ničí celou vaši rodinu. Je zřejmé, že se musíte ohlížet i na dvojčata a už kvůli nim máte v mnohém svázané ruce, protože se možná i bojíte silně vyhrocené situace, která, jak se správně domníváte, by je mohla ještě více poznamenat. Cítím, že nechcete jít ani do fyzického násilí, protože víte, že by ty rány nejspíš nejvíc bolely vás a možná i podvědomě doufáte že by to bylo definititní zrušení jakékoliv cesty k synovi, ve kterou snad stále ještě doufáte. Tomu rozumím. Ale ujišťuji vás, že taková cesta není. Jde jednoznačně o narušenou osobnost. V této chvíli jsou tyto úvahy naprosto marné. Všechno odložte stranou a řeště, co můžete. Co nejdříve a neodkladně udělejte všechny kroky k tomu (rady tady už máte), jak zrušit jeho trvalé bydliště u vás. Nebude to sice rychle, ale bude to v dohlednu. Zatím to musíte vydržet a hlavně, obrňte se a dělejte před ním, jako by už bylo vše v pořádku, nic se nedělo. Nesnažte se s ním už nic řešit, když bude totiž z vaší strany směrem k němu klid, začne být nejistý, že jste něco podnikl, o čem on neví a co ho ohrožuje, že se věci daly za jeho zády do pohybu. Opravdu jako když utne. Naprosto zkuste změnit taktiku. Jednejte, jako by už u vás nebyl, vůbec si ho nevšímejte. Možná to přinese víc klidu vám a méně jemu, i když to sebeovládání z vaší strany musí už teď vyžadovat neskutečnou vnitřní sílu. Jen se nenechejte vyprovokovat k ničemu, co by pak mohl zneužít proti vám. Hodně sil přeju.
Děkuji za vaše povzbuzení, docela mi to pomohlo
Máte pravdu v tom, co jste napsal.
Psychicky labilní syn nejspíše opravdu je.
Faktem je, že už jako dítě byl hyperaktivní a chodili jsme s ním do poradny. Navíc byl diagnostikován, jako dyslektik. Toho samozřejmě ihned začal využívat a používal to jako výmluvu pro svůj špatný prospěch ve škole. Časem se zhoršil ještě více, navštěvovali jsme psychiatrii a začal užívat léky na hyperaktivitu.
No a pak to bylo stále horší a horší a dělal jen samé problémy.
Tak to jsem rád, že jsem vám trochu ulehčil. Hmm, pokud je tam hyperaktivita, o to těžší to s ním máte. Tyto typy, pokud se tam něco pokazí, jsou totiž neskutečně vynalézavé v tom, jak dělat druhým ze života peklo, ale to víte nejlíp vy sám. A je mi jasné, že ke spoustě věcí se ani nechcete vracet, protože by byly k neuvěření. Vydržte a věřte, že časem se třeba některé věci zkompenzují a bude to pro vás snesitelnější a možná časem k sobě najdete i přijatelnější cestu. Vás musí v této chvíli držet hlavně to, že máte i další děti a ty vám jistě dělají radost a pro ně jste člověkem, kterého potřebují, a hlavně milovaným. Držte se.
Znáte to, je to ten typ člověka, co se snaží využít jen všechno ve svůj prospěch a co je mu nepohodlné, tak odkládá a neřeší.
Jednou ho ale jeho minulost a současný postoj k životu tzv. dožene a ponese si následky a "plody" svého jednání. Bohužel to samozřejmě poznamená i nás. Už teď jsme s manželkou psychicky připravení, že nás za čas jednoho dne kvůli synovi navštíví exekutor. Taková je zkrátka realita, člověk si to musí jen zavčas uvědomit a tuto smutnou pravdu přiznat.
3x
@arny - Někde se zase píše, že bychom mu museli trvalé bydliště zrušit, abychom ho byli schopni právní cestou vystěhovat.
Ano trvalý pobyt musíte zrušit. Podrobné informace zde mvcr.cz/... - lhůta je obvykle 30 dní. Doporučuji dodržet radu @id ohledně návštěvy - ale jen v případě, pokud se úřad bude ptát. Jinak synovu přítomnost v bytě sami nezmiňujte.
do očí nám jednoduše řekl, že ho zatím budeme živit my
Žádnou vyživovací povinnost vůči němu nemáte - doporučuji ihned odstranit z bytu cokoli, co by případně mohl prodat. Totéž platí pro doklady, které by mohl zneužít. Máte-li možnost místnosti pozamykat, udělejte to.
2x
Vyměnit zámek, syna vyhodit a na úřadě trvalý pobyt zrušit.
Úřad se jej následně doptá zda-li má užívací právo k nějaké nemovitosti nebo souhlas vlastníka jiné nemovitosti k trvalému pobytu, pokud ne zřídí mu trvalý pobyt na úřadě.
Dovedu si představit, že to není něco o co by rodič stál a je to stres. Ale asi už si chcete užívat klid a ne živit dospělého syna, který nemá kapku snahy. 20let jste se starali a investovali do něj - měl dost času na přípravu.
Komu není radno tomu není pomoci. Kolega měl podobného, jednoho krésného dne ho zbalil a vyhodil, 3 dny chrápal na lavičce v parku a pak si musel najít práci.
Když jej okolnosti netlačí a je doma v teple, s jídlem a internet tak proč by něco měnil?
Jinak k té policii. Policie jej může z nemovitosti vykázat pokud si tak majitel nemovitosti výlučně přeje pro ochranu majetku nebo zdraví. Takové vykázaní je ovšem jen dočasné - následně je potřeba u osoby trvalý pobyt třeba zrušit, aby takové osobě užívací právo zaniklo. Pokud dotyčný vykázaní neuposlechne jde o neuposlechnutí výzvy a to se bude v dalším řízení - následně lze na osobu podat trestní oznámení.
Bohužel s tím vystěhováním resp. vykázáním z bytu nebo domu to není tak snadné. PČR se tomu ve většině brání, jelikož s tím jsou spojené administtrace ´obeslání-výzva jednak majiteli nemovistosti či bytu a i nezbedný syn toto obdrží a kolotoč ohledně vyjádření. Než aby se toho PČR ujala a začala jednat, protože na to máte právo, raději vás budou přesvědčovat, že to stejně ničemu nepomůže, naopak to situaci v rodině ještě více zhorší a že nejlépe je zrušit TB, pak můžou zasahovat a jednat i oni. Je to kolotoč. Něco podobného řešíme už dva roky. A nezbedný syn se jen vysmívá, že máme smolíka. Pak je tu ještě soudní cesta a ta je na dlouhý běh, takže se dá vlastně říci, vše spíše hraje do karet těmhle zmetkům. Bohužel. Ale hlavně že PČR - pomáhá a chrání. 
1x
1x
youtu.be/...
1x
Pane arny, gratuluji Vám i Vaší paní ke konečně rozhodnému kroku a věřím v úspěšné a rychlé vyřešení. On syneček ještě nějakou dobu nějaké problémy bude dělat, ale časem se uklidní, ono mu nic jiného nezbyde, a časem se možná i vzpamatuje, najde si práci, a stane se z něho zase člověk. Moc bych mu to přál, určitě ještě nemusí být ztracený. Vám i celé Vaší rodině přeji zdraví a další dny již radostné, jen se, proboha, nenechte ukecat, promiňte mi to slovo, to by byla zkáza. Odpovědní za děti, myslím ty malé, jste Vy, dospělí! Hodně zdaru, hodně zdraví, hodně radosti, pozdrav letí do dálky, ani nevím kam!
Pracovnice na úřadě mi sice říkala, že moji záležitost má na starost její kolegyně, která je ale momentálně nemocná. Takže asi chvíli bude trvat, než se to začne řešit, ale je důležité, že se "ledy hnuly".
0x
google: zrušení trvalého bydliště syna hledej Tam najdete všechny potřebné informace. Stejně tak vám poradí na matrice obecního /městského/ úřadu. Je to jednoduché a syn bude mít zaevidované bydliště na adrese úřadu v místě bydliště. Kdyby se syn nechtěl hnout z bytu, stačí kontektovat PČR. Nenechte se vydírat flákačem. A také, pokud by se dostal do exekuce a bude u vás bydlet, exekutor může obstavit i vaše věci a museli byste pracně dokazovat, že nejsou jeho. Máte doklady o koupi TV, ledničky, nábytku apod? Asi těžko, po letech. Přeji vám úspěch a pěkný víkend!
Tuto situaci bych řešila přečtením zákonů o trvalém pobytu, ať úředníkům lépe rozumíte a víte, jak se k situaci postavit. A zatím bych to řešila s úřady. Určitě je lepší situaci řešit i bez soudů, pokud to jde. Policie Vám zatím nepomůže, ale na situaci se v klidu na nějaké služebně zeptat můžete, ať víte, co může policie nabídnout.
0x
Teď jsme s ním měli vážný rozhovor. Ptali jsme se ho, jestli ho takový život baví, když stále nepracuje, nemá peníze, má dluhy, atd. Na to nám řekl, ať se do něho nepleteme, že má vše naplánované a bude se mít dobře. Když se ho manželka zeptala, proč si nenajde normální pořádnou práci, tak odvětil, že do konce roku je času dost.
Můj strýc měl taky takového nezdárného syna, ale nemohl za to, vychováván byl dobře klukovi asi prasklo v kouli. Věčně problémy, pořád ho hledala policie, nakonec ho zavřeli, pak zase venku zlobil, když už si s ním nevěděli rady tak se kluka zřekli, aby k nim pořád nechodila pro něj policie. Pak už měli pokoj.
0x
Já totéž řešila s bývalým manželem. Nakonec jsem zašla na úřad a zažádala o zrušení trvalého pobytu. Ani na jedno sezení nedošel, takže to bylo šup šup.
Mě na městském úřadě řekli, že musím zažádat o zrušení trvalého bydliště, a že to pak jde do správního řízení, které je zdlouhavé.
Ať je to zdlouhavé jak chce, jinou možnost nemáte. Do správního řízení to musí být postoupeno, dostanete předvolání vy i syn. Tam můžete dokázat svědkem, že 3 roky u vás nebydlel. Hlavně začněte vyřizovat hned, ať máte co nejčerstvější datum podání. Když budete otálet, těžko za půl roku budete tvrdit, že syn je u vás jen na návštěvě.
JJ Id-nám to s dceroutrvalo cca3 měsíce než ji zrušili TP- a to s náma už víc jak deset let nebydlela,ale se zrušením TP ,no vlastně to taky chtěla zrušit
0x
0x
NAPŘED vyřešit na úřadě ten trvalý pobyt, potom budete mít volné ruce a hlavně důvod syna vypakovat z bytu. Počkat si na jeho nepřítomnost v domě a hned vyměnit zámky. Až potom vám pomůže i policie, kdyby něco... Se zrušením jeho trvalého pobytu by jste neměli moc otálet, když má syn i dluhy.
Nelze přijít na úřad a nechat zrušit trvalé bydliště synovi. To lze v tomto případě pouze soudem, jelikož syn nespolupracuje. A dá se očekávat brzké exekuční řízení. Z tohoto titulu se musí podat žaloba na zrušení trvalého bydliště.
V první řadě mu musíte přestat poskytovat veškeré zaopatření. Pokud od vás nedostane jídlo, ošacení, bude ho to nutit. Jesli to neuděláte, tak to budete mít smůlu. Tak jako tak se vám začnou ztrácet věci. Snad vyměnit zámky ve dveřích a nereagovat na tlučení atd.
Upřímně vám nikdo tuto situaci nebude závidět. Ale jak je to jen váš výsledek. Bohužel. Vyživovací povinnost trvá při soustavné přípravě na povolání. To skončilo, tak povinnost nemáte. Ale ... On může požádat soud o určení výživného. Jste v ČR. Soud by zkoumal porušení dobrých mravů. Tak se obrňte a uvidíte co bude.
To se tedy nemýlím. Viz níže odkaz. Zrušit trvalé bydliště na úřadě lze pouze při nevyužívání bydliště po jeho opuštění po danou dobu. Přečtěte si dolní odkaz a uvidíte, že to není vůbec jednoduché. Jde o potomka a ne o nějakého známého. To je podstatný rozdíl.
Musíte to číst celé. ...že se syn nezdržuje. Ale on se zdržuje. To je těžké reagovat a přitom nečíst celý odstavec ...
Pokud však syn byt nadále užívá a nechce jej opustit, bude zřejmě nezbytné podat soudní žalobu na zrušení užívacího práva k bytu. Soud však bude zkoumat Vaši vyživovací povinnost, která zletilostí nekončí. Vyživovací povinnost trvá až do doby, dokud dítě není schopné uživit se samo. Může dokonce na čas zaniknout a zase se obnovit. Zpravidla trvá po celou dobu studia – přípravy na budoucí povolání.
Co se týče vyživovací povinnosti: on už dávno nestuduje, ani se nepřipravuje do zaměstnání a ani nemá žádné zdravotní omezení. Takže těžko by uspěl s nějakým výživným. Jemu nic nebrání se samostatně o sebe starat, jemu se jen zkrátka nechce a je pro něj pohodlnější se přiživovat.
Doma mu těžko zabráníme, aby si bral jídlo, koupal se, chodil na WC, atd. Dveře mezi pokoji bohužel nemáme zamykací, jen klasické shrnovačky. Také mám strach, že nás vykrade.
0x
Policie vas donutit nemuže nemá jak to přikázat to múže jen soud no a at se synek se mnou klidně soudí než se to k soudu vubec dostane tak mu zrušíte trvalej pobyt a je klid
Živit ho ani omylem a jakmile se mi doma něco ztratí okamžitě hlasim kradež,napadne mi hlasim napadení policie ma možnost ho vykázat z bytu až na 10 dní
Prostě ty nerespektuješ mě tak mi nezajímáš nesmíte se snim mazlit a tečka
0x
Já teda nevím nemužu radit ani soudit níc takového nás nepotkalo ale...
Jak jste na tom Vy nebo on fyzicky v porovnání? To nejde takovýho zmetka čapnout za flígr mlasknout s ním o zem chytit pořádný nervy a durazně ! mu naznačit jestli se trochu nedá dohromady že špatně skončí? Ale opravdu durazně a v pořádným amoku.
Přece pak musí ten zmetek dostat trochu respekt a strach.Já bych to nevydržel aby se mi smál do obličeje promenádoval se po domě,bral si v ledničce co chtěl atd...a ještě se Vám vysmíval.
To musíte mít nervy jako provazy.
Ale říkám nevím jak on je na tom fyzicky,jak agresivní,nervově labilní,na drogách atd...
P.S.: a drogy už u něj bohužel taky byly.
0x
Podotýkám, že výchovou to není. Syn je nejstarší z našich dětí a jediný, s kým jsou (a už dříve byly problémy). Druhá v pořadí byla dcera o tři roky mladší: ta se vždy dobře učila a doma pomáhala, nebyly s ní žádné problémy. Nyní je na vysoké škole a je to úplně normální slušná holka. Pak máme 10-letá dvojčata: ta ve škole patří k nejlepším žákům, doma pomáhají, jsou velmi samostatná a slušně vychovaná.
Nejstarší syn se bohužel tenkrát "chytl" špatných kamarádů a pak už to s ním šlo z kopce. Nenechal už si poradit a přestal nás poslouchat a respektovat. Opět opakuji: výchova dětí byla stále stejná, takže nevíme, kde se v synovi všechna ta špatnost vzala, ale my jsme ho vždy vedli k tomu, aby se snažil, byl slušný a svědomitý, ale u něj to zkrátka nějak nevyšlo.
Pro jajka: Myslím si, že důvody, proč arny už syna doma nechce tady jasně napsal. Tady už nejde o zkoumání příčin, proč je syn takový, jaký je. Prostě ten stav je neúnosný a devastující pro všechny, kteří se v okolí takového jedince nacházejí. V této situaci není na místě hledat, co jsem já udělal špatně. Proč sebeobviňování a samaritánské sklony k člověku, který o ně nestojí a vysmívá se jim? Arny není spasitel, spoustu dobrodiní už vůči synovi prokázal, proč by dál měl snášet ataky někoho, kdo mu ubližuje? Protože je to jeho syn? Ale to by se syn musel jako syn chovat. Myslím si, že syn dostal dost šancí. Možná základní chybou arnyho bylo, že těch šancí bylo až zbytečně moc.
Mimochodem, třeba naše 10-letá dvojčata ještě u moře nebyla, protože v současné době zkrátka na takovou dovolenou nemáme peníze.
I když je syn teď tady, tak je s ním horší jednání, než s malými dětmi. Chci, aby u nás dodržoval jistá pravidla, aby nenarušoval zavedený chod domácnosti. To se mu nelíbí a musím na něj i zvyšovat hlas. Stále jen brble o tom, že aby už byl "ve svém", aby měl klid, že tam ho už nikdo "buzerovat" nebude.
Do té doby to fungovalo tak, že jsem syna i dceru vozil ráno do školy a odpoledne zase vyzvedával. Chodili na stejnou školu a já jsem dokonce pracoval na stejné ulici, jako byla ta škola, takže proto s tím nebyl problém. Krátce po narození dvojčat bohužel, jak se říká zasáhl osud a já jsem začal mít vážné zdravotní problémy. Strávil jsem několik týdnů v nemocnici a potom jsem byl na neschopence (celkem rok). Během této doby museli děti jezdit do školy i ze školy sami. S dcerou nebyl problém, ale syn se chytl špatných kamarádů. Ze školy nechodil domů, často jsme ho naháněli, kde se dalo. Dokonce jsem musel jednou na policii, protože opět nedošel domů a nevěděli jsme, kde je. Sice měl od nás mobil, abychom byli v kontaktu, ale ten si jednoduše vypnul, abychom se mu nedovolali. Nakonec se mi ho přes rodiče kamarádů podařilo najít. Byl u nějakého kamaráda a hráli hry na počítači. Domů se mi ho podařilo dostat ve 2 hodiny ráno. Potom jsme na něho začali být přísnější a doma více hlídali. Ven mohl, až měl hotové úkoly do školy. To se mu nelíbilo, takže třeba jednou udělal to, že když manželka v kuchyni vařila a já si odskočil na WC, tak synáček utekl oknem a opět jsme ho do večera hledali. Zkrátka jsme si už tenkrát s ním užili svoje, nikomu to nepřeji zažít. Vlastně ano, přeji to svému synovi, aby mu jeho děti jednou dělali to, co on dělal nám. Ono těch problémů pak bylo více a ještě závažnějších, ale s tím tu zatím nebudu otravovat.
0x
My už jsme se s manželkou rozhodli, jak to budeme řešit a synáček už má u nás utrum. Dospěli jsme k názoru, že jemu už opravdu pomáhat nebudeme a zanevřeme na něj.
Přesně tak to je. Bude se domáhat vstupu za asistence policie a já ještě budu muset něco řešit s policií, a nakonec bych měl snad u policie nějaký zápis třeba za narušování společného soužití.
Bohužel tento článek pojednává o zrušení trvalého bydliště jiné (cizí) osobě.
Policie mi řekla, že u rodinných příslušníků je to trochu jinak. Ti mají právo k užívání "automaticky". Je nejprve potřeba takovou osobu odhlásit na úřadě (popř. osobě soudně zrušit právo k užívání) a teprve potom může policie vyvést osobu pryč.
To už by synáček bručel v base (pokud by ho tedy nedonutilo to, že v té době musel pracovat každý) za příživnictví. Trest byl, až 3 roky.
Co když se tam syn nedostaví? Rozhodne se bez něj nebo se jednání odloží a tím se vše jen prodlouží?
Ve vašem případě, počítal s tim, ze mu výzva přijde formou obálky s pruhem do vlastních rukou... i když neprevezme, myslim, ze to nebude hrát roli. Jestli byvate doma, zkuste se domluvit s dorucovatelkou. Ideálně natočit na mobil jeho postoj...
0x
Já bych jenom připodotkla, že užíváním drog /stačí i 1 cigareta marjánky/ se může změnit osobnost. Někdy stačí jedna cigareta, jedna dávka něčeho silnějšího a v mozku se stanou nevratné změny, rozvine se psychiatrické onemocnění, které dlouho spalo.
Prostě jsou takové výjimky.
Další z možností je, sesazení prince z trůnu.
Opět tu mohou být takové dispozice, že to mladý člověk neunese a nastane revolta.
Nic nepomůže, že píšete, že jste se mu věnovali /byli u moře/.
Také je možné, že syn by byl takový i kdyby zůstal sám jedináček.
Přeji, ať vše vyřešíte bez následků vůči Vám.
Děláte co můžete, ale prostě někdy se dítě nepovede, nechová se tak, jak je norma. Nedávejte si vinu.
Stejně tak, jako se narodí postižené dítě a také nevíte, proč.
Tak nevím, jestli si trochu neprotiřečí. Protože, pokud někde v hloubi duše ví a uvědomuje si, že se nechová tak, jak by měl (že jsme ho vedli k tomu, aby byl zodpovědný), tak to má snad od nás vštípené v hlavě a výchovu jsme nezanedbali.
Sám tím vlastně přiznává, že ví, že se nechová normálně, jen vinu svádí na ostatní, aby měl pro svoje chování omluvu (ale jen pro vlastní svědomí, všichni kolem něj to samozřejmě vidí úplně jinak).
Ano, má slabou vůli, a je typické, že za všechno mohou ostatní.
Vždycky za to mohou nějaké nepříznivé okolnosti.
Místo toho, aby člověk na sobě zapracoval, tak svádí vše na okolí.
Domluvy nepomohou.
Pomocnou ruku jste podali a někdy je pro rodiče hodně těžké, nechat dítě jít, jakou cestu si vybralo.
Máte ještě další, tak Vám přinesou radost.
Moje teta měla dva syny a jeden se nevyučil, potom kradl, lhal, neustále něco plánoval, žebral peníze, byl ve vězení, nakonec odešel do zahraničí a jenom jednou za čas se ozval. Nakonec tam i zemřel.
Můj otec si ho vzal k sobě, že ho převychová, denně kapesné, denně kontrola na brigádě, stejně nás okradl a zmizel.
A ten druhý vzorný otec rodiny, celý život v jednom zaměstnání. Prostě černá a bílá.
Vlastní bydlení prý už taky měl. To pro změnu nemá kvůli nám (rodičům)
. Opět nedokázal vysvětlit, jak to myslí, jen mlčel.Hlavně jakého před časem dělal frajírka, když nám napsal, že zpět k nám domů už nechce a že než by se vrátil bydlet k nám, že raději bude na ulici. To měl tenkrát velká ramena.
Škoda, že se toho nedržel, měli bychom teď klid.
0x
Myslím, že z toho tady už je docela hloupá diskuse, kdy jste si jenom potřeboval pofňukat, a asi se dál necháte s celou rodinou utiskovat a hřát na prsou hada. No, uvidíme všichni, co uděláte v pondělí, zda konečně vykročíte na úřad a začnete konat. Pokud vám nejde o vás, vem vás čert! Ale trpí i manželka a další děti. Pokud vám NA NICH nezáleží, pak potřebujete řezat vy a ne váš příživnický flákající se synáček. A tady s vámi tolik lidí ztrácí čas. Jsem zvědav na vaši zítřejší zprávu!
S manželkou už jsme rozhodnutí a domluvení, že budeme konat.
Rozhodně jsem si nepotřeboval pofňukat, jak píšete. Sháněl jsem důležité praktické rady, protože na internetu se informace různí.
Třeba s tím, jak je možné synovi zrušit užívací právo. To může být uděleno třeba jen ústně, což mi i tvrdila policie. Policie ale i tvrdila, že zrušit užívací právo ústně nelze. To jsem se dočetl i v nějakém zákoníku na internetu, je údajně nutné soudně syna zbavit užívacího práva. Přitom na jiném místě (právní poradna) zase psali, že užívací právo lze zrušit opět klidně ústně.
Takže potom, aby se v tom čert vyznal.
Já ale pevně věřím tomu, že to proběhne bez problémů a jen přes úřad.
Mohu se zeptat: jak dlouho to ve vašem případě trvalo. Myslím od podání žádosti do konečného rozhodnutí (odhlášení trvalého pobytu)?
Už jsem to tu někde psala, ale raději jsem koukla ještě do papírů. Trochu jsem se sekla. Žádost jsem podala koncem listopadu. Vzhledem k tomu, že ex manžel byl nedostižitelný a nepřišel na jednání a mezitím byli i svátky, tak to trvalo dýl než těch 5 týdnů co jsem si původně myslela.
5.1. byl pozvaný svědek a 22.1. rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že si ex manžel nevyzvedl rozhodnutí, tak muselo být vyvěšeno na úřední desku. Takže suma sumárum 2 měsíce.
ať nezakládám nové vlákno, doplňuji informace do tohoto původního.
Dnes jsme se konečně nezbedného syna zbavili.
Žádost o zrušení jeho trvalého pobytu jsem sice podával, již dávno, ale ta úřednice, která to měla na starost byla dlouhodobě nemocná. Navíc tu pak bylo zdržení kvůli koronavirové karanténě.
Syn někam odjel a manželka mu následně napsala, ať už se k nám nevrací, že ho tu nechceme. Zrovna ho informovala, že už na naší adrese hlášený trvalý pobyt nemá.
Syn přesto dneska přijel a chtěl po nás opět nějaké peníze. Samozřejmě jsme mu žádné nedali. Manželka mu jen řekla, že jestli chce, podá mu oknem jeho osobní věci (měl ještě u nás pár drobností).
Syn přesto zavolal policii, která s tím samozřejmě nemohla nic dělat. Jen mu řekli, ať si vezme svoje věci a odejde.
Možná se to zdá trochu kruté, ale snad se syn tímto poučí a následně dostane rozum. Pokud ani toto nepomůže, tak dopadne špatně.
Mimochodem, během jeho pobytu u nás došlo z jeho strany ke krádežím a dokonce tu byla i policie řešit to, že mě fyzicky napadl. To jen pro informaci těch, kteří toto vlákno četli a radili mi od začátku.
Ale nakonec jsme se dočkali
a konečně se další problém vyřešil.
0x
Už je pryč.. teď to čtu..Tak gratuluji! No,ale moji radu použijte,kdyby se nedejbože vrátil
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.