Nevím, co je semnou špatně. Snažím se normálně žít, ale moje hlava mi v tom brání.
Vždycky si myslím, že to bude v pořádku a že jsem na správné cestě a pak je to jen maličkost a já to nedokážu ovládat. Všechno je špatně.
Na začátku měsíce jsem se cítila dobře a teď je to tu znovu a takhle pořád dokola.
Říkala jsem si, že to je v pořádku se takhle cítit, ale už to nezvládám. Vždycky příjde to období, kdy je všechno strašně špatně a jenom přemýšlení mě bolí. Chci to období, kdy je mi všechno ukradené , ale to je pryč. Je to jako bych se nějak přepla, jako by někdo ovládal mou mysl.
Nevím, říkala jsem si, že to je třeba jen nějaké špatné období, ale pravda je, že je to semnou odjakživa a ať se snažím dělat cokoliv, ať jsem kdekoliv s kýmkoliv je to tam. V mé hlavě, vždycky mi připomene, kým jsem a já s tím nic neudělám, protože jsem taková, nejde to.
K čemu tady jsem? Už je mi špatně se vůbec nějak cítit, nechci cítit nic, tak jako před nějakou dobou. Jsem z toho strašně unavená. Nemám to komu říct, protože mám strach, že by na mě měli stejný názor jako já. Je to tak lepší. Když někomu řekněte, jak se cítíte, buď vás budou mít za blázna, myslet si, že si vymýšlíte nebo jim to bude jedno. Už jsem to zkoušela.
Nechápu to, vůbec Nevím, co chci. Často tady nechci být ale nechci se zabít. Děsí mě, že si chci strašně ublížit. Už jsem to několikrát udělala a cítila se dobře, ale nemám k tomu moc prostoru, někdo by si toho všiml a hlavně bych toho pak zase litovala.
Opravdu nechápu, co to semnou je.
9x
Jedná se o nějaký druh deprese.
Z toho plyne právě to sebepoškozovaní a negativní myšlenky.
Nevím, zda psychiatři právě v této koronavirové době fungují, ale zkuste tam alespoň zavolat a zeptat se na nejbližší termín.
Sama se z toho nevyhrabete
8x
Svět se v pr...obrací a Ty se nimráš ve svém nitru. Není tě hanba? Začni šít roušky pro seniory, choď jim na nákupy, dělej něco potřebného, co udělá radost a pomůže Tobě i ostatním. Na nějaké vzdychání: nechci tu být, ale nechci se zabít...dnes není čas ani prostor.
Sama jsem seniorka, přitom vozím dvěma stařenkám z okolí nákupy. Ve volných chvílích šiju roušky. Zadarmo, je prostě taková doba, že to jinak ani nejde. Jedna paní o pár baráků dál šije taky a střílí je za padesátku. Ať se holka udáví. Mě by bylo stydno si vzít za to korunu.
Přestaň se v sobě hrabat a zapoj se do něčeho hodnotného. Ochotné lidské ruce jsou potřeba, dnes daleko víc, než kdykoliv předtím. Pomůžeš a zároveň zapomeneš na své trable. Jaga.
Hlavně, že jste se tu nezapomněla pochválit, jak vy jste úžasná.
Slečna by měla jít za psychologem/psychiatrem.
gnvdd...ne,slečna by měla začít pořádně makat.Tyhle moderní "psychické poruchy" jsou jen z lenosti a přecitlivělosti.
Pracuju a to každý den, nemám čas se ani zabývat co se děje se světem, ale roušky jsme šili s mamkou.
Chci říct, že můj život rozhodně nikdy nebyl procházka růžovým sadem a vždycky jsem se snažila. Nebudu tady popisovat, jak pomáhám ostatním nebo co jsem zažila.
Dělám co můžu.
Stejně se toho nejde zbavit, už to tak mám. To je jeden z důvodů, proč o tom nemůžu mluvit s lidmi, protože oni to nepochopí.
Sama se za to nenávidím a uvědomuju si, jak hloupé to je.
5x
Jestli jsem četla váš příspěvek s porozuměním, tak to vnímám jako duševní postoje mezi dvěma extrémy. A logicky se nabízí takzvaná bipolární porucha. Je o tom moře článků na internetu, stačí dohledat. A pomoci v tomto stavu, pokud se opravdu jedná o tuto poruchu, může opravdu psycholog nebo spíš psychiatr - to je lékař s možností předepsat léky. Pokud se jedná o duševní nemoc, (Trpěl jí například známý herec Miloš Kopecký), jsou rady typu : dělej něco, běž mezi lidi, tanči a směj se stejně absurdní jako radit člověku se zlomenou nohou, aby si pohopsal.
3x
Zda jste blázen nemohu posoudit. Z toho nic nedělání a přemýšlení jste strašně unavená.
Tak to změňte, buďte unavená z fyzické práce. Jděte něco dělat co má smysl. V dnešní době je každá pomocná ruka vítána. Chodíte nakupovat, pro léky seniorům? Šijete potřebné roušky? I každý supermarket vás vezme na doplňování zboží a to už nemusíte předkládat ani zdravotní průkaz.
Co užitečného pro sebe nebo druhé děláte kromě přemýšlení?
*babajaga byla o vteřinu rychlejší a shodujeme se s odpovědí
2x
A toto istu otazku som sem chcela dať pred pár dnami, lebo ja si o sebe myslim ze som asi blazon, tazko sa to priznava, neviem co mam robit, lebo psychiater nepomaha, ani psycholog ani liecenie, zistila som ze to je z ludi s ktorymi zijem..z rodiny a z mojho zivota mladosti...zle zazitky, zla rodina, detstvo, nemam miesto v zivote najdené, a napokon asi najviac okrem mojej povahy je to ze sa citim tak ze nepoznam lasku ani od rodicov, moja mama sa nestarala a no neviem...zalezi aj od povahy cloveka...
1x
Nojo, no. Pokud to zase není jenom nějaký úlevný a znuděný dotaz, který v reálu vůbec není podložený, tak teda asi musíte navštívit psychiatra a tomu to povědět. Když tady otázky tohoto typu byly nové a vzácné, tak jsem byla hodně empatická, ale bohužel se to v poslední době nějak moc rozmohlo a člověk už podobným výlevům přestává věřit. A pak, vy se ptáte tady na poradně, kde Vás nikdo nikdy neviděl a nezná Vás, jestli jste blázen. No to já nevím, to musí posoudit odborník. jděte k němu a on Vám určitě odpoví.
Paní, nebo slečna rozhodně blázen není.
To prohlašuji zodpovědně.
Měla jsem otce schizofrenika, tedy toho pravého, u kterého se schizofrenie projeví do 30 let, cca od 13 let věku, dnes se moc často říká o každém, že je schizofrenik, ale to jsou lidé, kteří to nezažili v reálu, co je to žít s takovým člověkem - tedy žít opravdu s bláznem. Takže různé psychiatrické stavy ještě neznamenají, že je dotyčný blázen, tedy schizofrenik.
Především si blázen vůbec nepřipustí, že by byl blázen, zabil by každého, kdo by mu to řekl, natož aby o sobě pochyboval, on ví, že není blázen. Sám by nešel k doktorovi, vetšinou ho odvezou do PL, když má záchvat a je nebezpečný, oni mají při záchvatu strašnou sílu a nevědí, co dělají, vidí nepřítele i ve vlastné matce, nebo dětech.
Doktor k němu nesmí při záchvatu v bílém plášti. Dříve se schizofrenie léčila el. šoky mimo léků a to bylo hrozné.
Slečna opravdu není blázen. Tohle já vyčtu dobře, nebo vycítím při osobním setkání a vyhybám se takovým lidem.
Pseudoschizofrenie, která je v našich končinách mnohem častější, nejvíce tím trpí uživatelé drog a huličů trávy..,
ti naopak tvrdí, že mají schizofrenii, ochotně chodí k psychiatrovi, když jim hrábne, protože mají pak šanci na důchod a to je přitahuje. Nejsem nespravedlivá, jen o tom vím mnohem víc než lidé tady. Naštěstí jsem to nepodědila.
Dobrá zpráva pro pseudoschizofreniky je, že to není dědičná nemoc, ale získaná. Nedědí se tedy. Nemusí se bát mít děti. Ani jejich potomci, tedy vnuci atd.
Možná, že moje slova nechápete, ale já opravdu dobře vím, o čem mluvím.
Preco by si nekdo toto vymyslal?nic by z toho uzitek nemel. Berte to tak ze toto je realne prezivanie ludí, je to dnesna doba.
jajo včera 17:22
Jestli jste to myslela na mně, tak já vím, že si to slečna nevymýšlí a rozhodně bych ji neléčila prací, to jsou hloupé rady. Já jenom říkám, že se nemusí bát, že je blázen.
Ano, ale psychiatra to chce, dá jí léky a hodí s ní řeč, aby poznal, zda stačí psycholog, nebo je nutné ji převzít do své péče.
Ale psát, že kdyby šila roušky, že by jí to pomohlo, je hloupost, je nemocná, a jak už tu někdo napsal, nemocným lidem pomáhá léčba a to i léčba depresí. Takže radím - opravdu k lékaři a v téhle době nejlépe zavolat na krizovou linku v tom městě, kde slečna žije. Tyhle věci nelze odkládat, lidská psychika je velice křehká, když nastane krize, vede i k sebevraždám a proto je nutný odborný doktor .
Jinak souhlasím se suzymon, že člověk už nemá ani chut na takové dotazy odpovídat, protože se množí vždy s volnem pubertáků..
Ale přece jen člověk nikdy neví...asi je tedy lépe odpovědět.
Jinak to dnešní dobou rozhodně není, tyto nemoci tady byly vždy, ale nebraly se jako nemoci.
1x
Nebojte se. Takovéhle odpovědi budou existovat vždy...od lidí, co to nezažili. Nikdy vás nepochopí.
A hloupé to není, ani nejste blázen. Prostě máte něco špatně v mozku...jako byste měla tu zlomeninu. Člověk, kdo nikdy neměl zlomenou nohu taky nikdy nepochopí, jaká je to bolest.
Já jsem naprosto přesvědčená, že můžete být šťastná. Jenom potřebujete správné léky. Najít správné léky je běh na dlouhou trať, ale najít se dají!
Možná je to blbost, co teď napíšu, ale jak říkáte, že se vám ty pocity střídají...může to být kvůli premenstruačnímu syndromu. Není to tak výjimečný a může to mít hodně extrémní formy, právě v podobě deprese. Zkuste to vysledovat.
1x
Určitě by to chtělo psychiatra. Nejste blázen, ale podle mě to vypadá na depresi. Podobné stavy jsem měla, z přepracování, měla jsem pocit, že všechno musím zvládnout, měla jsem pod sebou 10 lidí, o všechno se starala, sháněla zakázky,přitom normálně pracovala manuálně, hledala materiál a pro ten jezdila, dělala účetnictví, starala se o domácnost, přestavovala sama chatu, měla jsem pocit, že to nikdo jiný neudělá tak dobře jako já. Pak jsem se složila, mozek mi vůbec nefungoval, nebyla jsem schopná ani umýt nádobí,často ani vstát z postele. Rozumím tomu, co tady píšete a jestli si někdo myslí, že to děláte schválně, neví o čem to je. Ne že by nebyl empatický, ale každý má to dané v sobě jinak, někdo je psychicky odolný, ale hodně lidí dnes ne. Těžko odsoudit někoho, kdo má takové problémy, přece neřeknu, že ten kdo třeba nemá nohu, že je líný, protože nemůže skákat. Že má něco dělat. Konkrétně deprese je nemoc jako každá jiná, jen to ještě mnoho lidí, pokud se jich to netýká, nechápe.
0x
Váš stav by se dal podle mě léčit dvěma způsoby..1)je potřeba aby jste zažila válku což ale v našich končinách nehrozí...nebo...2)Práce...a tím nemyslím sezení za počítačem v kanceláři.Myslím pořádnou manuální u které zapomenete na tyhle nesmyslné problémy a začnete si vážit toho když večer padnete do postele.Po takovém měsíci budete jak znovuzrozená.Cítíte se unavená?Vy podle mě nemáte ani ponětí co to znamená unavená.
Michale,
Vy si opravdu myslíte, že pracovat v kanceláři znamená nohy na stole a nic nedělat?
To je velký nesmysl, víte kolik manažerů je totálně přepracovaných? O tom myslím nemáte ani zdání.
Právě oni víc ohrožení syndromem vyhoření než fyzicky pracující člověk, ale ty kanceláře jsou nutné, protože
jsou věci a práce, které za Vás dělník neudělá, ani jim nerozumí.
Takhle byste mohl brát i doktory a podobné profese... myslím, že odsuzovat ostatní, když jsem jejich práci nikdy nedělala, je k ničemu. Já bych to často dělat ani nechtěla. Proč myslíte, že jsou tito lidé tak dobře placení?
Vynechme státní správu, ale dám jako příklad firmy, kde jsou plné kanceláře, nikdo tam nepracuje fyzicky, dokonce někteří pracují i z domova a přesto firmě vydělávají ohromné peníze, proto stojí firmě za to, aby je i přeplácela, než je přetáhne konkurence. Jdou to obchodníci na mezinárodních trzích, kteří ovlivnují obchodně i burzu a to i mezinárodní.
Takže pohrdat lidmi z kanceláře nemá smysl, jsou to chytré mozky a pro firmu mají cenu zlata.
Zároven jsou ale ti lidé ohroženi duševně daleko více než třeba komeník, nebo zedník, či prodavačka...
Protože žijí v neustálém napětí, oni firmě musí peníze vydělat a ne prodělat. O tom ty kanceláře jsou.
Rozhodně ne o flákání...
dolga...Tazatelka má psychický problém a já jí píšu aby začla manuálně tvrdě pracovat.Nechápu proč mi píšete o tom jak dřou lidé z kanceláří.Na to se tu nikdo neptal ani nikdo nic takového neřeší.Asi jste to nepochopila,ale to se stává.Dnes lidé potřebují vše rozebrat,odhalit skrytý význam věty ale to podstatné jim uniká.Já si prošel mnoha funkcemi a co jsem zjistil tak toto většinou platilo na kolegy z kanceláří nebo na ty s vyžším vzděláním.
michalverner
michale, problém je, že když někdo pracuje v kanclu, tak ho hned "lidoví doktoři"posílají tvrdě makat a vite co je paradox? Že mezi těmi lidmi, kteří tvrdě pracují, jsou daleko více duševně nemocní jedinci, než ti v kancelářích, nebo dokonce s VŠ - jak o nich s despektem píšete.
Rozdíl je jen v tom, že hodně VŠ nechodí do hospod si léčit deprese pitím..skoro každý, kdo pije a navíc se často nemůže odnaučit kouřit - viz Zeman, herec Bartoška a další, hodně umělců kouří, pije, bere drogy, práškují a to proto, že jsou silně depresivní a nechtějí si to přiznat.
Ted třeba mladý Preiss, Martin má velké problémy s pitím, jako většina mužů řeší alkoholem své deprese, dělal to i on..ženy většinou zajdou k psychiatrovi a berou aspon neurol.
Problém je tedy široký a prací se ještě nikdo nevyléčil, musíme si jako společnost přiznat, že stále nevíme, proč vznikají uzkosti, deprese a následně pak i alkoholismus. Například.
Ještě jsme jako lidstvo nedokázali uplně prozkoumat lidský mozek. Jeho činnost dokážeme utlumit, povzbudit, ale ne vyléčit. Těžké deprese většinou rozjede těžké trauma, nikdo nezná přesný mechanismus..
Těm lidem práce opravdu nepomůže, ani zábava, doslova trpí a není většinou pomoci..
Před několika lety :
a zrovna tak na tom může být i traumatizovaný muž, kterého v dětství znásilnil pedofil...
Rozhodně vím, co znamená únava. Vím, jaké je to cítit se vyčerpaná z práce. Taky pracuji, a když přijdu v noci domů jsem unavená a když nepracuji, tak se snažím vždycky dělat něco dalšího, ale pravda je, že i tak se toho nezbavím. Protože je to semnou stále. Ráno, když se probudím, v práci mi to brání normálně fungovat... I když mám spousta věcí na práci, pořád se toho nejde zbavit. Nejde to vysvětlit a někdo to asi ani nepochopí. Taky si uvědomuji, jak zbytečné problémy to jsou a kvuli tomu se taky tak nemám ráda. Opravdu to není Tak, že bych se nudila.
0x
Pokud se člověk něčemu brání, ztrácí hodně sil. Je potřeba používat jen takové myšlenky, které nevysilují. Žádné myšlenky, které bolí nebo zhoršují strach. Zlé myšlenky jsou i ty sebekritické, sebenenávistné..
Já jsem si představila kamaráda ze snů, a tomu jsem říkala (ve 2. osobě) všechny myšlenky, co používám pro sebe. Myslela jsem, že sebe nenávidět smím, už jsem tu sebektitiku ani nevnímala. Všechny takové zlé myšlenky šly hned do seznamu vět, které jsou zakázané. Ubližují. To mi trvalo dva dny, než jsem pochopila, jak moc zlé a zraňující moje myšlenky byly.
Používají se ty myšlenky, kdy člověk hledá a nachází to hezké a snaží se najít důvody, jak se v životě z něčeho radovat, z co nejvíce věcí, z lásky k lidem, krásy přírody. Je to výzva.
Když člověk vydrží úplně bez negativních myšlenek alespoň dva měsíce, změněné myšlení se v hlavě hezky usadí. I hezké myšlenky je potřeba pořád živit, aby nebyl prostor pro ty zlé, zlé se občas kontrolují, aby nové myšlení vydrželo. Radost dává sílu a chuť do života.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.