Dobrý den,
při aktuální celosvětové situaci - koronavirus - mi byl povolen na určitou dobu home office. Mám také nárok na stravenku,
jako když jsem normálně v práci?
8x
U režimu home office není splněna jedna z podmínek pro daňovou uznatelnost příspěvku na závodní stravování zaměstnavatelem stanovená v ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP - účast zaměstnance v práci během směny trvá alespoň tři hodiny. Podle § 317 ZP se na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby apod. Zaměstnavatel nemůže tomuto zaměstnanci pracovní dobu rozvrhnout a určit tak začátek a konec směny včetně přestávek na oddech, nemůže ani kontrolovat dodržování pracovní doby. Proto nemůže být u tohoto zaměstnance splněna jedna ze základních podmínek pro nárok na stravenku, která by byla daňově účinným výdajem zaměstnavatele.
Správně pro home office stravenky nenáleží, nejsou daňově uznatelné. Ovšem jak je to nyní s koronavirem, kdy je situace mimořádná a začínají se objevovat náznaky daňových úlev... možná je to průchozí, ale bude to chtít, aby se zaměstnavatel poradil s finančním úřadem, jak to vidí oni.
Takže správně ne, nemáte nárok.
3x
Můj názor je, že na stravenku máte nárok za ten den, v kterém jste pracoval. Pokud tedy nejste v práci, nárok nemáte.
Vidíte, komunisté říkávali: Kdo nepracuje, ať nejí. A ono se to jaksi vrací. 
Jaga.
Tedy, jíst můžete, ale doma a za své.
Tak ted jsem hodila řeč s člověkem, který to opravdu ví. Jejich zaměstnanci tak pracují. Za chvíli to napíšu, ted budu za chvíli poslouchat, co řekne prezident na Primě.
clayman 19.03.20 13:11
Jo, měl jste pravdu, babajaga ji nemá. Dneska jsem znovu mluvila s dcerkou, její oddělení přešlo do tohoto pracovního režimu, takže pracují z domova, pro jistotu se ptala také na odborech a bylo jí řečeno, že nárok na stravenku zaměstnanci mají po odpracování 3 hodin denně pro firmu a nerozhoduje, jestli pracují z domova nebo jsou ve firmě. Pořád jsou to zaměstnanci firmy, kteří pracují pro tu firmu., tedy zaměstnavatele.
2x
Zaměstnavatel zaměstnanci v tomto režimu práce může dávat stravenky, ale nesmí na ně uplatnovat danovou výhodu, takže ano, může je dostat, nárok na ně nemá, jakož i ostatní nemají nárok, je to dobrá vůle zaměstnavatele.
ZP to nezakazuje ani při práci doma, pokud je celé bude hradit zaměstnavatel.
2x
Někteří tady opravdu píšou nesmysly! Na stravenky automaticky zaměstnanci nevzniká nárok ani na základě ZP ani jiné legislitivy, a to bez ohledu na počet odpracovaných hodin - je to benefit, z kterého se u nás tak trochu stala automatka a málokdo ho za benefit považuje, ale nic to nemění na faktu, že je ton JEN benefit = záleží pouze na zaměstnavateli, jestli vám ho přizná, do jaké výše hodnotu stravenky zafinancuje, jak moc se bude podílet zaměstnanec, a když se rozhodne, tak ho prostě po letech může zrušit a nic s tím neuděláte (pokud nejste ve větší firmě se silnými odbory, které by to nedovolily!)
1x
Tak mně ten problém zajímal, že jsem se ptala lidí, kteří se v tomto pohybují.
Odpověd byla, že jakmile pracovník v tomto režimu homeoffice odpracuje denně aspon 3 hodiny pro zaměstnavatele, nárok na stravenku má, jako mají i ostatní zaměstnanci, kteří pracují v prostoru firmy. Všichni pracují pro stejného zaměstnavatele a plní pracovní ukoly.
Dám vám takový příklad - firma přešla na tento režim výkonu práce a učetní měla problém, který se tu popisuje, také si špatně vysvětlila ZP. Bylo jí řečeno na odborech, na právním oddělení, že není důvod, pokud zaměstnanec odpracuje pro zaměstnavatele aspon 3 hodiny denně, aby se mu nárok upíral, že má stejné nároky jako ostatní zaměstnanci. Stravenky tedy dostávají všichni zaměstnanci. Z počítačů se smějí odpojit jen v době oběda a pak když skončí pracovní doba. Záleží jen a jen na zaměstnavateli, jakou práci jim zadá, v jakém čase a nezávisí tedy na tom nárok na stravenku.
A když se nad tím zamyslím, tak je to fakt. Ti lidé se musí přihlásit ráno v 8 hodin na počítačích, které jsou propojeny s firmou a kde plní zadané pracovní ukoly.
Proč by měl být rozpočtář nebo projektant propojen na server firmy? Vymýšlíte si neexistující a nesmyslné podmínky.
Nonku, to jsou trollové, kteří vůbec nevědí, která bije a jak taková práce vypadá. Já mu přece nebudu vykládat, jak to dělají zahraniční i naše firmy, když chtějí pracovat s českými zaměstnanci v tomto režimu práce. Mně začal nudit, já mám ráda chytré lidi na diskuzi, trollů je plný internet.
A samozřejmě, že telefony, notebooky atd, všechno hradí ty firmy.
1x
Nevidím důvod, proč by nemohli zaměstnanci na homeoffice dostávat stravenky v daňovém režimu tak, jakoby byli někde shromáždění v jedné budově/kanceláři/provozu. Zaměstnavatel vypracuje směrnici, pokud už ji dávno nemá, což by měl mít, za jakých okolností nárok na stravenky je. Jeho povinnost je zajistit možnost stravování a pokud už stravenky vydává, tak všem, kteří pracují...naopak, pokud by vynechal ty na HO, diskriminoval by je a teprve to by byl důvod ke kritice.
Pletete si pojmy a dojmy. Dle ZP 262/2006Sb, § 236 je zaměstnavatel povinnen zajistit pouze "PŘESTÁVKY NA OBĚD" - přesněji je uvedeno - umožnit zaměstnancům se stravovat - to je jediná povinnost zaměstnavatele.
Zajištění a financování stravy (stravenek) zaměstnavatelem je BENEFIT a není to nároková složka. Příspěvky můžou být od zaměstnavatele dva: - jako daňově uznatelný a nebo příspěvek z Fondu kulturtních a sociálních potřeb-FKSP
Zda je to daňově uznatelné závisí na vnitřím přespisu či nijém "dokumentu" kde je přesně definováno, za jakých podmínek lze stravu/stravenku poskytnou. Pokud je v nařízení, že na HO musí být všichni "připojeni" nebo vykonávací práci z domova mezi 08:00-14:00, pak je splněna podmínka, že 3 hodiny nepřetržitě vykonávají činnost a pak by náklad daňově unatelný mohl být viz. 586/1992 Sb. §24 ods. 2, j. - Pokud toto nařízení, předpis či jiný dokument neexistuje, pak zaměstnanec pracuje dle podmínek §317 ZP.- sám si rozvrhuje prac. dobu-viz níže celý text.
Pokud zaměstnavatel přispívá z fonfu FKSP, pak se vše řídí předpisem, pokynem k nakládání a čerpání z FKSP, kde jsou podmínky stanoveny. Nicměně většina firem do těchto podmínek přejímá podmínky stanovené zákonem -ZP a Zákon o DPH, takže většinou nárok nevzniká ani tehdy.
Samozřejmě nic nebrání tomu, aby zaměstnavatel nakoupil stravenky jako benefit bez daňového zvýhodnění, ale pak je myslím lepší (pokud někdo v této situace peníze má) aby dal spíše odměny než stravenky.
§317 ZP
Na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že
a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
VÝKLAD A KOMENTÁŘ K §236 ZP:
I. Povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnancům stravování
Stravování, včetně poskytování "stravenek" patří mezi často využívané a zaměstnanci oceňované benefity. Zákoník práce ani jiný právní předpis však povinnost poskytovat a financovat stravování zaměstnavateli neukládá, a to ani zaměstnavateli, který je organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací státní nebo zřízenou územními samosprávnými celky. Zda bude zaměstnavatel stravování poskytovat anebo i financovat, záleží na jeho rozhodnutí a na dohodě v kolektivní smlouvě nebo na vnitřním předpisu vydaném podle § 305. Podle § 236 ale musí zaměstnavatel zaměstnancům stravování umožnit. Tuto povinnost má vůči zaměstnancům ve všech směnách, zákoník práce tím zvýrazňuje, že povinnost má zaměstnavatel i vůči zaměstnancům v odpoledních nebo nočních směnách. Povinnost umožnit stravování nemá zaměstnavatel pouze vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu podle § 42. K výkonu práce na pracovní cestě dochází mimo objekt zaměstnavatele a zaměstnavatel nemá žádné právní prostředky, jak tuto povinnost mimo svůj objekt zajistit. "Umožnění" stravování zahrnuje jeho organizační a materiální zajištění, např. stanovení takové délky přestávky na jídlo a oddech, aby zaměstnanci měli reálnou možnost se v době přestávky stravovat např. v okolních restauracích nebo obchodech. Je-li pracoviště odlehlé, splní zaměstnavatel tuto povinnost zajištěním a vybavením prostoru, kde si mohou zaměstnanci ohřát jídlo a stravovat anebo tím, že mají možnost nákupu občerstvení v prostorách zaměstnavatele. Povinné formy "umožnění" zákoník práce nestanoví.
II. Zajištění a financování stravování
Zaměstnavatel může stravování poskytovat, může je i financovat za podmínky, že je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu. Zaměstnavatel je přitom oprávněn stanovit podmínky pro vznik práva na stavování, výši finančního příspěvku, vymezit okruh zaměstnanců, jimž se stravování poskytuje, organizaci a způsob provádění a financování stravování zaměstnavatelem. Formy poskytovaného stravování se ponechávají výhradně na kolektivní smlouvě nebo rozhodnutí zaměstnavatele. Zaměstnavatel může stravování zajišťovat sám ve vlastním zařízení tím, že zřídí kuchyň a jídelnu, nebo je může poskytovat prostřednictvím jiných osob, případně je může zajišťovat cenovým zvýhodněním poukázek na jídlo (stravenkami). Cenově zvýhodněné stravování může být poskytováno i v případě, kdy zaměstnanci nepracují, protože čerpají dovolenou nebo jsou v dočasné pracovní neschopnosti. Stravování může být poskytováno také bývalým zaměstnancům. Okruh zaměstnanců musí být uveden v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, protože nárok zaměstnance na poskytování nebo financování stravování není zákoníkem práce založen. Právo na stravování a výši případného financování může založit výhradně kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
etana má naprostou pravdu.
Může tady kopírovat, kdo chce, co chce, ale jestliže taková velká zaoceánská zahraniční firma, kde dcerka pracuje, zajištuje stravenky i těm lidem, kteří pro firmu pracují doma, s běžnou danovou ulevou pro tu firmu, takže je neplatí celé sama, tak to bude určitě správně, ta firma by si nedovolila ignorovat české zákony a český ZP.
Spíše mi to přijde, že ZP neznají české firmy a nezákonně odpírají stravenky těm, kteří ve skuečnosti na ně mají nárok také, jen se neobrátily na odbory a věří špatnému výkladu svých učetních. Není podmínkou místo výkonu práce, ale práce pro firmu. A tu prostě splnují tím, že se ráno musí připojit na firmu a pracovat...určitě víc jak 3 hodiny denně...
Je něco takového vůbec možné? Žena pracuje z domova a muž chce, aby se postavila ke sporáku,
protože má přece volno, není v práci...
ach jo...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.