Platí se psychiatr? Jsem nad propastí

Od: Datum: 04.02.13 15:46 odpovědí: 50 změna: 05.02.13 18:39
avatar

Zdravím vás všechny a kdo mě zná, asi se bude divit, ale nedělám si legraci. Platí se návštěva u psychiatra? Platí se hospitalizace? Dá se o hospitalizaci zažádat? Vážně přemýšlím o konci a nemůžu najít jiné řešení. Když už si s někým hezky popovídám, dá mi naději, nadechnu se a je mi líp, ale stačí půl dne, nebo nový den a zas přijde další cihla do batůžku na zádech, který už prostě neunesu. Tak se jen ptám, jestli si můžu jen tak halabala přijít k doktorovi a říct něco v tom smyslu "nemůžu dál, pokud mám přežít, zavřete mě prosím"...

Děkuju


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 04.02.13 15:53
avatar

Tohle je na psychologa ne psychiatra.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 15:55
avatar

Ten ale bude něco stát, ne? Nemám nic. Horko těžko seženu těch 30,- Kč... Asi fakt nenajdu řešení.. Děkuju

Datum: 04.02.13 15:55

Pokud přijdeš k soukromému psychiatrovi- nejspíš si ho zaplatíš .

Na doporučení od obvoďáka by to bylo jistě zdarma , ten tě nejspíš pošle k nějakému do nemocnice - ne soukromému.

V jakém jsi stavu ,to posoudí sám psychiatr- a okamžitě může léčbu nasadit. Jakmile se začnou problém yhromadit a člověku se zdá, že nemůže dál je opravdu lepší na nic nečekat a zahájit léčbu.

Mařenko držím palce.

doplněno 04.02.13 16:46:

navštívit psychiatra není nic špatného - nechodí tam jen lidé duševně nemocní ... nebo s nemocnou hlavou -psycholog je spíš na popovídání

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 04.02.13 15:57
avatar

Děkuji, na to čím jsem prošla a s čím jsem zabojovala je to až k podivu, ale už půl roku vymýšlím, jak to skončit. Už mám tipy jako je Tis a podobně. Ale tuším, že by to byla blbost.

Datum: 04.02.13 15:59

Tak takové věci nech spát - zajdi k lékaři pomůže ti a svěř se mu se vším .

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 16:54
avatar

Já vím že to není žádná ostuda, ani potupa. Však už jsem byla hospitalizovaná, sice z jiného důvodu, ale pomohli mi tam tak moc, že jsem si pobyt tenkrát i dobrovolně prodloužila. Ale tam jsem prvotně byla odvezena, tak právě nevím, jestli tam můžu zajít sama, nebo někde z komína ;)

Datum: 04.02.13 16:02
avatar

Mařenko, zrovna vy která toho máte tolik za sebou a víte, že život není černobílý? Neblázněte a hledejte tu sílu co v sobě máte. K obvodnímu jít můžete jistě vám dá minimálně Lexaurin a poradí ke kterému odborníkovi zajít, platí se všude tam kde lékař nemá smlouvu s vaši ZP. Zkusit můžete ve vašem bydlišti najít psychologa-psychiatra co smlouvu s pojiš´tovnou má, pak by to bylo jen 30kč regulační poplatek. Zkusit můžete i tuto bezplatnou poradnu ale pokud cítíte, že to hoří tak návštěvu odborníka neodkládejte. Nebojte, vždyť ovej už vám bylo mockrát, zase bude líp. L

http://www.psycho-terapie.cz/?content=poradna&lang=cz
Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 04.02.13 16:04
avatar

*pusa* Děkuji

Datum: 04.02.13 16:17
avatar

Psychiatři, co jsou v nemocnicích a na poliklinikách, jsou na pojišťovnu, a tudíž zdarma. Pokud je to akutní, můžete vpodstatě zajít kamkoli, pokud budou potřebovat doporučení, tak si řeknou, a Vy jim ho můžete přinést dodatečně.

Jinak existují samozřejmě krizová centra, kam můžete kdykoli přijít, a mají tam i postýlky ;), takže když bude nejhůř, můžete tam zůstat. Jsou samozřejmě zdarma. Maximálně se tam platí regulační poplatek.

Rovněž můžete zajít a nechat se v akutním případě hospitalizovat na psychiatrii v nemocnici. Tam ale musíte počítat s regulačním poplatkem 100 Kč na den.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 04.02.13 16:29
avatar

Děkuji moc, o tu stovku nejde, vím že se za hospitalizaci platí, já se spíš bála, abych někde neseděla hodinu, neposlouchala jak to všechno bude dobrý a s lexaurinem v kapse a tisícovkou na složence nešla zas domů. *vezen*

Datum: 04.02.13 16:28
avatar

Mařenko, psychiatr je na špatnou funkci mozku. Vám hlava správně funguje, jen máte více problémů než můžete zvládnout. *hej*Na váš problém je psycholog. Povídáte, pláčete, povídáte a pomalu se posunujete k nalezení řešení. Rozumím a vím, ale řešit to lze. Uvědomte si, jak to dělají ženy, které mají ještě maličké děti a muže, který je dokáže pronásledovat. Vy tohle nemáte. Hledejte práci mimo své město a zdrhejte odtamtud! Pod každou paži psa a utíkejte. Rychle a daleko. *hej*Já vím, není to snadné, ale je v tom naděje. Tu vy teď potřebujete.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 16:31
avatar

Taky bych to tak viděla, jenže právě že já ty pejsky sama neuživím. V tom to je. Bez nich odejít nemůžu, s nimi není kam. *plac*

Datum: 04.02.13 16:43
avatar

Mařenko, i s "dobrou funkcí mozku", jak píše babkazov, se člověk může dostat do krize, a v tom případě je lepší se obrátit na odborníky. A pokud je člověk opravdu v takové krizi, že myslí na nejhorší, psychiatr je na místě. Hlavně se Vám tam dostane pomoci hned. K psychologovi byste se musela objednávat, a to by mohlo trvat několik týdnů.

Jinak jak píšete "se složenkou na 1000 Kč", to se stát nemůže, protože na to Vás lékař musí upozornit předem.

Hlavně si nenechte předepisovat žádné neuroly, lexauriny atd., jsou velmi návykové a ještě zhoršují psychické problémy. Psychiatr může předepsat antidepresiva, která se sice musejí brát delší dobu, a mají pomalejší nástup (tzn. že začnou účinkovat až po dvou až třech týdnech), ale zato opravdu pomůžou.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 04.02.13 16:46

máe pravdu , léky pomohou ,ale jen tak , že vám bude všechno jedno . A nic se tím nevyřeší

doplněno 04.02.13 16:51:

jednou jsem to řešil s kamarádkou je psycholog . Položil jsem jí otázku ,jak mi dokáže pomoc , když nebudu mít práci ani peníze na život . Po dlouhém rozmějšlení mi řekla ,že se dá vše řešit *smich* . Bohužel nikdo jinej než já sám si nemohu pomoc . Psycholog mě může nasměrovat ,abych si to tak nebral ,ale peníze ani práci mi nedá

Ohodnoceno: 0x
 
Od: alexat
Datum: 04.02.13 16:51

vždycky se dá vyřešit spousta problémů...na začátku to člověku připadá vždycky nemožné...ale chce to čas,nemáte práci?Nebo v čem je problém uživit pejsky?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 16:57
avatar

Když odsud odejdu, mám spočítáno, že .. plat 7400 = nezabavitelné minimum, mám exekuce na plat. Granule stojí tisícovku, malý pokojík i s energiemi v průměru 6 tisíc. Zbydou mi 400 na jídlo. Kde je veterina, kosmetika- šampony, mýdlo...

Od: alexat
Datum: 04.02.13 17:05

pokud budete v nájmu s trvalým pobytem,tak dostanete příspěvek na bydlení,možná i doplatek na bydlení...bydlení třeba s někým by stálo taky za úvahu...podělit se o náklady...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: andrea1*
Datum: 04.02.13 16:53

Při čtení Vašich řádků je mi moc smutno. Život je dar a musíme si ho vážit až do konce. Nikdo nemá právo si na něj šahat. Jak píšete, je to blbost přemýšlet jak ho ukončit. Aby jste mohla jít ke specialistovi tj. psychologovi, psychiatrovi, musíte mít doporučení od Vašeho ošetřujícího lékaře. Píšete, že nemáte 30 Kč na zaplacení u lékaře. Přikládám Vám výňatek, v kterých případech se tyto poplatky a to ani pobyty v nemocnici, neplatí. Tak hlavu vzhůru a přeji vám, aby Vaše řádky tady byly příště veselejší. Věřte, nejste sama komu je někdy "zle".

Kdo je od poplatků zcela osvobozen: (patří sem regulační poplatky 30 Kč u lékaře, 100 Kč za pobyt v nemocnici za den)

1) Pojištěnec v hmotné nouzi - musí se prokázat rozhodnutím, ne starším 30 dnů, že má nárok na tuto dávku. Vydávají ho obecní úřady - odbor sociálních věcí

Může mi úřad dávku přiznat, pokud nejsem v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepodnikám ani nejsem v pracovním vztahu?

Ano, ale pouze pokud patříte mezi tyto skupiny osob:

osoby starší 68 let,
poživatelé starobního důchodu,
osoby invalidní ve třetím stupni,
osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství či rodičovský příspěvek,
osoby pobírající příspěvek na péči ve II., III., IV. stupni a osoby o ně pečující,
nezaopatřené děti,
osoby uznané dočasně práce neschopnými či práce neschopné z důvodu, který by byl u pojištěnce důvodem pro rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 17:27
avatar

Mařenko, vy jste se dostala do šílené pasti. Chce se mi říct, že třeba máte řešení před očima, ale nevidíte ho. Že byste měla o kousek odstoupit a dát si čas najít řešení. Ale to nejde. Nechala jste se dotlačit až úplně ke zdi. Není kam ustupovat, není kam uhnout a stalo se to, že nevidíte ani řešení, ani únik. Jestliže jste totálně bez prostředků, to vám žádný doktor nevyřeší. To vám vyřeší nová práce, ale kde ji najít, to poradit neumím. *nevi* To, jak počítáte, tak velmi podobně, s podobnýma sumama, počítá většina z nás. Někde kapku více, v jiných vydáních kapku méně. Ale asi tak podobně, je nás moc, kdo na tom jsme podobně. A žijeme! *nevi*nehledejte řešení u lékaře! Hledejte řešení v tom, co můžete prodat, co můžete a kde získat a jak najít práci. Hledejte cestu, ne úlevu! *stop*Já vím, kecám šíleně, ale nic jiného se nedá dělat. A než do blázince, zajistěte psy a rozbijte hubu těm, kdo vás tam dostali. V kriminále je teplo a pytlíky se naučíte lepit. Furt lepší, než tragický konec, který promýšlíte. Snažte se zahojit na tom, kdo tuhle situaci zavinil! Všiváci jsou to!

doplněno 04.02.13 18:11:

Byly jsme venku čurat a mi začalo v hlavě vrtat: Jak vy jste se do takovéhohle průseru vůbec dostala? Tady na poradnu chodíte už hezky dlouho a já jsem vás po celou dobu obdivovala za váš vševidoucí a komplexní pohled. Vždycky jste měla zdravý rozum a přesně jste vystihla jádro pudla a nacházela racionální i citová východiska. Co se stalo? Co se stalo, že teď používáte slova jako exekuce, nemám 30kč. Jak jste dovolila tuhle bídu? *sok* Mařenko, jestli je vám to ekl tady napsat, napište mi to na mail. Ale byla bych raději, kydyby se ostatní mohli dozvědět, jak je snadné dostat se do tak šílené pasti. Abychom se všichni poučili. Případně někdo našel nebo nabídl řešení pro vás i dva vaše mopslíky. *hej*

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 04.02.13 20:07
avatar

Jak jsem se do toho dostala? Přestala jsem si dávat pozor, přestala kontrolovat okolí. Starala se o domácnost, pejsky, o to co uvařím, jakou kytičku do bytu koupím. Láska, svatba a prásk. Po minulé zkušenosti jsem si přísahala, že jestli se vdám ještě jednou, tak jedině předmanželskou smlouvu, vše pěkně určit, co je čí a dokonce mi to najednou přišlo takové "blbé". Já koza pitomá, hloupá. *zed* A najednou ostražitost byla pryč, vždyť on je přeci jiný, než byl ten první, má rozum, nepije, nebije mě, pracuje...

Sama bych tohle nikdy nedopustila. Je to zlo, ta důvěra, ten pocit, že v manželství má mít muž i žena důvěru toho druhého, svobodu, neumím to vyjádřit. Však jsem se tu kolikrát "opřela" do tazatelky, která manželovi prošla telefon, email, starala se co dělá. Jsem tak vychovaná, žena se stará o Domov, muž o Dům. A ouha. Místo aby stavěl, tak zastavěl. Zadlužil nás chlapec, společně a nerozdílně. Jsem tam, kde jsem byla. A když nadávám a pláču, jsem najednou za hysterickou ženskou, která neví, že bude líp, že vše dobře dopadne. Houby. Právě proto, že jsem si hodně věcmi prošla, že znám hodně podobných osudů a šlápnutí vedle. On pořád věří někomu, kdo nás utápí.

Od: miria*
Datum: 04.02.13 17:40

Pokud potřebujete akutní pomoc, jako že asi ano, obraťte se co nejdřív na linku důvěry.

kontakt zde: http://www.csspraha.cz/linka-duvery, funguje nonstop a nasměrují a poradí co dál. Moc držím palce!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: karjala*
Datum: 04.02.13 18:34

Kde bydlite? Jak velký máte byt? Nemohla byste pronajmout jeden pokoj, abyste měla přivýdělek?

Chápu, že pejsky milujete a nechci vypadat jako sobec, ale psum kupujete žrádlo za 1000 Kč měsíčně a na vás zbývá na jídlo 400 Kč?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 20:13
avatar

Pokud bych byla sama, udělala bych to tak. S tím žrádlem pro psy a pro mě? To je výpočet, pokud bych se odsud zbalila a odešla. A právě proto vím, že zatím nemůžu. Ono by to tak dopadlo. Pobrala bych výplatu, zaplatila bydlení, koupila JAKO PRVNÍ granule a až ze zbytku bych žila já. Je to tak. Tady mě právě nejvíc limitují psíci, které neopustím. Kdybych je neměla, udělám to jako v minulosti. Zbalím se, najdu si práci s ubytováním a budu pracovat, dokud tělo dovolí. Tenkrát jsem pracovala i 16 hodin denně. A srovnala jsem dluhy a až pak jsem mohla v klidu spát. Mám i nabídku dělat pečovatelku do Německa, za krásných 1500,- €, bydlení a jídlo zdarma. Nemůžu, prostě nemůžu dát ty kluky psí do útulku. Nebo do jiné rodiny. Tobískovi je 7, je na mě úplně závislý, epileptik, má své mouchy. Nikdo ho nebude milovat a znát tak jako já a hlavně, hlavně by to ten pes vůbec nepochopil, proč jsem ho opustila.

Od: krkovicka*
Datum: 04.02.13 20:21
Tohle není příjemné číst.Vím že jste měla potíže .Chce to sílu.Co nějaký přivýdělek?Třeba mytí nádobí přes obědy?Pomoc na poště nebo úklid u starších lidí.Sice to může být jen pouhá tisícovka za měsíc ale určitě pomůže.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 20:27
avatar

Tady právě nikde nic není, nejvyšší nezaměstnanost. Někdo tu měl pravdu v tom, že jsou tu lidi i hůř, maminky co mají malé děti. I na tržnici je vše obsazené.

Od: ruze®
Datum: 05.02.13 16:12
avatar

Hold,život je o prioritách.Pečovatelka za 1500,-euro v Německu? Neváhala bych,rozhodně bych nechtěla jen tak tady živořit.Pes je pes a né člověk,jistě by jste našla hodné lidi,kteří by si pejsky k sobě vzali.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: hop®
Datum: 04.02.13 20:17
avatar

Mařenko, nezlobte se, věřím že jste na tom špatně, ale přesto jste mne rozesmála, cituji:

"Zbydou mi 400 na jídlo. Kde je veterina, kosmetika- šampony, mýdlo..."

Tak mě jen napadlo, že veterina je důležitá, ale pejsci tolik té kosmetiky - šampónů a mýdel, nepotřebují ;)

A teď trošku vážněji, věřím, že se i z tohoto průšvihu "vyhrabete", sakra Vaši životní sílu Vám tady můžeme jen závidět, Vy to prostě nemůžete vzdát! *placni*

Ještě písnu něco vnitřní poštou...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 20:20
avatar

*smich* Hope, to jsem nějak zmastila. Kosmetiku jsem psala jako že pro sebe a hned objasnila, že do kosmetiky nepatří šminky, aby se toho někdo nechytil. *smich* A tykal jste mi. Sakra *slunce*

Od: hop®
Datum: 04.02.13 20:30
avatar

No a VY mi teď taky VYkáte, tak si nemáme co VYčítat :-P

SAKRA *smich*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 20:48
avatar

Jsem z toho byla zmatená asi néé *smich*

Od: hop®
Datum: 04.02.13 21:06
avatar

Nojo, asi trošku JÓÓÓ :-P

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 20:21
avatar

Mařenko, ozvi se mi na FB, pokud můžeš...

Pokud máš pocit, že potřebuješ psychiatra, zajdi za obvoďákem a vyptej si potvrzení. Možná bude mít obvoďák nějakého známého psychiatra a vezme tě hned. Takhle jsem to měla já - sesypala jsem se, dostala jsem injekci na uklidnění a už jsem jela k psychiatrovi. Vzala mě hned.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 20:50
avatar

Díky moc. Asi tam zajdu. Obvodního mám dobrého, je to kapacita, jezdí s RZS, takže známých si myslím bude mít hodně.

Od: artemio2*
Datum: 04.02.13 20:35

Mařenko,jestli Ti je opravdu tak,jak píšeš,nemáš moc možností.A hlavně sílu se tady těmi dobře míněnými radami probírat či řídit.Myslím,že jsi ráda,že dokážeš odpovědět a to je tak vše,čeho jsi schopna.Člověk,který přemýšlí o odchodu ze života,nemá sílu na nic jiného,než na svou myšlenku a vše ostatní vnímá jen a pouze jako kulisu,nic víc.Jestli opravdu myslíš,že odejít od všeho je řešení a pro Tebe nejlepší,nebudu Ti nic rozmlouvat.Ale mám takový pocit a dojem,že člověk,který ve svém zoufalství podává ruku ostatním a o svém trápení s nimi dokáže mluvit a psát,není ještě zcela rozhodnut a hledá pomoc,vysílá své SOS a každé slovo pro něj znamená moc a moc.Pokud tomu rozumím správně,zajdi zítra ráno ke svému obvodnímu lékaři a řekni mu,jak se cítíš a jak Ti je.On už si bude vědět rady a otázka peněz je ve Tvé situaci nepodstatná,věř mi.Pokud budeš chtít,vše se dá vyřešit a určitě vyjde sluníčko i pro Tebe.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 20:55
avatar

*pusa* To je pravda. Proto se ptám i na toho lékaře, jak to chodí. Pořád mi cosi někde dloube, že ta poslední možnost neuteče. Je tady pořád. Ale upřímně mám strach sama ze sebe, třeba teď, píšeme si tu, povídáme. Je mi lépe. Ale vím, že za hodinu, ráno, zítra odpoledne, někde přiletí ten stín a vím co pak mám za stav.. právě toho se bojím. Vím že rozum co mám teď jsem už kolikrát skoro ztratila. Pak to nejsem já. Klepu se, brečím, hlava se mi motá, nadávám. Pak přijde ticho a přemýšlím.. hodně špatně přemýšlím. Zatím jsem vždycky došla cestou přemýšlení domů. Ale nějak si přestávám věřit. To je celá věda.

Od: artemio2*
Datum: 04.02.13 21:18

Vím a rozumím.Měl jsem stejné problémy a proto vím přesně,jak Ti je,co cítíš a prožíváš.Bohužel,vůle v tomto případě už nestačí.Sebelépe myšlené rady nic nevyřeší.Tady už pomůže jedině lékař a jeho léky,v tomto případě zřejmě antidepresiva.Ty stavy bez léků jsou hrozné a oslabují den za dnem více a více.Je to houpačka,chvíli člověk věří,že to zvládne a za okamžik ví,že nemá šanci.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 21:20
avatar

DĚKUJU *mala*

Od: au1
Datum: 04.02.13 21:37

zkuste si domluvit u obvodního lékaře, že by vás poslal do psychiatrického zařízení. Pokud se vám má kdo postarat o pejsky, je to podle mě nejlepší řešení. Krásně si tam odpočnete, budete mít pocit bezpečí, odehrává se tam každodenní program, jistě vás bude bavit :) Je možnost tam přes doktorku kontaktovat sociální pracovnici, a zažádat si o invalidní důchod - na základě posudku od psychiatra. Dostanete tam maximální péči, a v případě potřeby prášky na zklidnění, deprese, atd. Hlavně jste neustále pod kontrolou.
Vím to naprosto přesně, maminka se mi psychicky zhroutila před 3 týdny, a byla umístěna na vlastní žádost do jednoho z těchto zařízení. Zkuste to, podle toho co vidím věřím,že je to fajn. Už je celkem v pořádku po těch 3 týdnech,a uvažuje o návratu do normálního života :)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 21:43
avatar

Dojdu tam, hned zítra a poradím se, proberu co a jak. Naštěstí mám opravdu dobrého obvodního lékaře. Přeji Vaší mamince brzké uzdravení, ať je v pořádku už napořád. *andel*

Datum: 04.02.13 21:41
avatar

Mařenko, na poradnu jsem zabloudila cca před 2 měsíci , zaujal mě dotaz jedné paní , tak jsem se zaregistovala. Od té doby jsem celkem pravidelně zabloudím a sleduji příspěvky . Některé jsou jsou slabší , ale převážná většina jsou dobře míněné rady.Když jsem teď přečetla Vaše vlákno, zaujalo mě kolik zde máte virtuálních přátel. Kolik lidí se o Vás zajímá .A všichni se Vám snaží v rámci možností poradit.Vím , že Vám zde nemůže nikdo fakticky pomoci , ale leckdy opravdu pomůže se o svém problému vypovídat.Život je jak sinusoida, jednou dole , jednou nahoře.Tahle etapa je pro Vás neskutečně těžká , ale jak jsem se výše dočetla jste racionální a silná žena .Návštěva psychologa Vám jistě pomůže a nakopne Vás abyste zabojovala a získala sílu se s problémy poprat. Přeji Vám hodně štěstí a síly.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.13 21:48
avatar

Děkuji, já jsem tu myslím třetí rok? Poslední rok tedy s velikou absencí. A máte pravdu, mám tu spoustu virtuálních přátel, které mám jako skutečné. Znají mojí minulost téměř do puntíku, vědí s čím jsem zabojovala a sama jsem tu měla možnost pomoci. A když jsem zažila tu příšernou bolest z odchodu milovaného tatínka? Ti všichni co jsou tu, byli se mnou a pomohli. A jak! Mám to tu ráda. ;)

Od: andrea1*
Datum: 05.02.13 09:23

Podle vloženého textu a reakcí na něj z konce m.r. to vypadalo, že se jedná o vážnou nemoc, To by bylo podstatně horší. Pokud zdraví slouží, můžete pracovat, je reálná šance, že zase bude dobře. Píšete cit.: "Mám i nabídku dělat pečovatelku do Německa, za krásných 1500,- €, bydlení a jídlo zdarma. Nemůžu, prostě nemůžu dát ty kluky psí do útulku. Nebo do jiné rodiny." Bylo by možné dočasně dát pejsky někam, třeba na týden, odjet do toho Německa, tam se pokusit zjistit, jaké by byly možnosti, vzhledem k ubytování, mít pejsky u sebe. Třebas by vám tam i pomohli. Kdo by se o ně staral, kdyby jste musela do nemocnice. Nevím, jak to máte s manželem, ale 7400 Kč na měsíc, z toho nájem 6000 Kč za jednu místnost, to snad není možné mít jenom měsíčně 1400 a z toho ještě granule pro psy. Chtělo by to levnější ubytování. Ale to vy víte.
Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 05.02.13 10:43
avatar

Včera jsem tu nebyla, měla jsem "den blbec". Rozbila jsem myš a navíc jsem si ještě k tomu zničila klávesnici!*bzum* Proto s podivem čtu až teď.

Nenapadlo by mě, Mařenko, že Vy, která jste poradila vždycky tolika lidem a byla na Poradně takové *slunce*, máte velké problémy. Ale vše už tady bylo řečeno a nebudu se opakovat.

Jenom jsem Vám chtěla říct: Źivot jste si nedala, nemáte tedy ani právo si ho brát. Milujete své dva pejsky, co myslíte, kde by asi skončili, kdybyste Vy nebyla? Proto buďte rozumná už kvůli nim, když na nich tolik lpíte.

A stejně tak se nechat někde zavřít. Oni by se doma trápili. Vždyť víte, jak Vás mají rádi. Zajděte za psychologem, proberte celou situaci. Jednou jste psala, že práci máte, takže aspoň tam se trošku odreagujete a na chvíli zapomenete. Uvidíte, zase bude líp, vždyť už W a V přece věděli, že : "jednou jsi dole, jednou nahoře".

Přeji, ať to všechno dobře dopadne a ať jste zase ta moudrá a veselá Mařenka, jako dřív. *mala* Jaga.

Ještě mě napadlo: máte děti? Nebo dokonce už vnoučata? Ty dokáží člověka často aspoň trošku poveselit a vytáhnout z bryndy.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 05.02.13 12:35
avatar

Děkuju, máte pravdu. Já právě na rozptýlení mám jenom ty psíky. Jinak jsem tu dalo by se říct sama. Na jednu stranu dobře, na druhou stranu jsem dostala i radu, ať zkusím někdy "vypadnout" mezi lidi, i to mi může chybět. V kanceláři sama - nebo s manželem, doma sama - nebo s ním.

Jinak u lékaře jsem byla, dostala jsem na týden Neurol. Myslí si, že spíš než o depresi se jedná o úzkost, což by měl ukázat ten týden. Pak by mě poslal na psychinu, zatím to nechá tak. Přikázal mi jíst a udělat si režim a denní řád, který budu dodržovat.

Datum: 05.02.13 12:39
avatar

Zdravím Mařenko. Držte se nám Vy statečný bojovníku a kdyby cokoliv, tak kdykoliv..Však Vy už víte...*slunce*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pt®
Datum: 05.02.13 13:51
avatar

Zdravím Vás Maruško, to, co čtu je neradostné, ale vím, že to zvládnete. Proč jste nenapsala dřív? Už se mohlo ledačemu zabránit, už jste mohla dostat nějaké rady, či povzbuzení. A co nevlastní dcera, už dodělala školu a pracuje? Vždyť Vás potřebuje rodina, pejskové, žádné černé myšlenky! Ty pusťte z hlavy, myslím, že horší to není, než už to ve Vašem životě bylo. Jste na to s manželem dva, dříve jste byla na broblémy sama, určitě bude líp. Pokud máte trochu zdraví, tak nějaký přivýdělek, jak radila "krkovička". Ta práce za EU by byla výborná, co dát psíky přes týden k sestře, třeba by časem mohli být s Váma. Už tu máte spoustu rad a povzbuzení a zase je dostanete, když bude potřeba. Více hlav, více ví. A hlavu vzhůru, na nebi svítí slunce...*slunce*- pt

Ohodnoceno: 1x
 

 

Od: hm®
Datum: 05.02.13 16:59
avatar

Mařenko, neznám Vás tak dobře, jako někteří jiní, ale měl jsem dojem, že bydlíte v domku. Pokud ano, nešlo by vzít nájemníka? Nebo ubytovávat rekreanty na víkend?

Černá slova a myšlenky - o nich už nepište. Jednak mi k Vám nepasují a jednak bych se musel začít bát o budoucnost. Znám Vás tady z poradny jinak a kdybyste Vy to chtěla vzdávat, tak ...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.02.13 17:10
avatar

Právě že domek nemám, jsme v nájemním bytě s ještě dospělou manžela dcerou.

Datum: 05.02.13 17:12
avatar

Mařenko, jen bych vám chtěla popřát hodně sil a odvahu a bystrý zrak při hledání nových příležitostí a zkušeností a nového života. *srdce* Nedejte se!

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.02.13 18:39
avatar

dobrý večer nejsem tady tak dlouho jako vy ostatní , ale na váš problém mám svůj názor pani Mařenko. JSem maminkou tří dětí , dnes už dospělích ale v době když byly malé jako stupínky zůstala jsem na ně sama a že to nebylo lehké to nemusím popisovat. Jeden do jeslí , druhý do školky a třetí do družiny.Abych žila s dětmi na určité úrovni a děti mohly mít své kroužky , sport a jazyky - později , musela jsem se sakra otáčet. Celá léta jsem při zaměstnání měla brigády aby na to bylo. Byly dny kdy jsem měla všeho dost a život utíkal v problémech s pubertálními dětmi , vylepšováním domova a taky hledáním partnera. Bylo to těžké období , ale nikdy jsem nepropadala myšlence na ukončení toho co mi život nadělil. Vždy je důvod se narovnat, nebrečet a věřit sám sobě.Mne vždy držely děti , jejich budoucnost za kterou jsem byla odpovědná.Jsou lidi na tom mnohem hůř , jsou postižený a dokáží se s tím vyrovnat, ale dušičku mají smutnou. A co se týče vašich psíků , chápu ale vše se dá zkloubit. Vyhýbejte se slovům, nejde to , nechci , už to dál nejde. Vzpomente si na lidi jak moc chtěli žít za války a bohužel hodně lidem zbyl jen ten sen. Přečtěte si nějaké dílo od Arnošta Lustiga a zastydíte se za své malicherné myšlenky. Věřte , člověk vydrží hodně. Přeji vám jen to dobré...

Ohodnoceno: 2x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.