Prarodiče štvou děti proti rodičům

Měl byste o tomto problému komunikovat hlavně s partnerkou. Zařídit si samostatný život tak, aby vám do něho její rodiče nezasahovali. Pokud vy dva spolu nedokážete táhnout za jeden provaz, budete to mít vždycky složité. Píšete, že nemáte chuť něco měnit. Možná tady je ta chyba a měl byste si začít určovat nějaká pravidla. Alespoň co se dětí týče. Tam by mělo platit to, co řeknou rodiče, ne prarodiče. Pokud při Vás partnerka nestojí, pak jste si zřejmě nevybral tu správnou pro společný život. Jinak máte pravdu v tom, že by člověk měl vyslechnout i druhou stranu, aby si mohl správný úsudek o situaci udělat. Radu mám takovou, že je to Váš život, tak sebou nenechte manipulovat a nenechte si zasahovat do vztahu, ani do výchovy dětí. Ono všechno má své meze..

Teda to je sloh, že by člověk zaplakal. Musel jsem to přečíst 3x, abych vůbec alespoň napůl pochopil, co se snažíte říct. Nevím, jak to doma máte zařízené (příbuzenské vztahy), ale pokud mám nějaký problém s prarodiči, tak jim to řeknu a pokud to nepochopí nebo nechtějí chápat, tak je pošlu někam a prostě s nimi přeruším styky.

Jak by jste to řešily vy?Já nejraději ručně stručně
-----------------------------------

Jste primitiv? A ptáte se, proč rodičům vadíte? Takže si představte, že 99% lidí má oprávněný pocit, že s takovými lidmi, Vašeho typu, se nelze domluvit. Je to marný...je to marný...je to marný...

Myslím, že Vaše pozice v rodině je slabší, taháte za ten slabší konec.

Zřejmě jste u jejích rodičů v nemilosti, mají hulvátské vyjadřování a styl života. Jejich dcera /Vaše přítelkyně/ je tak mezi dvěma ohni. Nechce přijít o rodiče, a zárověň o Vás, přece jenom, když jste spolu nějaký čas, je Vám spolu dobře, máte tři děti.

Prarodiče si myslí, že jim musíte být vděční, že Vám zajistili bydlení /ten první byt/, ale vlastně i pomocí té investice jste si pořídili i ten větší.

Mají snad pocit, že Vy se do jejich rodiny nehodíte, nepřispíváte?

Mám pocit z Vašeho psaní, že Vás podceňují, neberou vážně, snaží se shodit.

Jsem citlivá na takovéto jednání a s takovými lidmi bych si nerozumněla a snažila se spíše nekontaktovat.

Protože tu silnou pozici si asi nevybudujete. Není to šikana Vaší osoby?

Možná by stálo za to na sobě zapracovat, být důsledný, poradit se v nějaké poradně na mezilidské vztahy, nepovolovat, když se budou děti chovat nevhodně a nastolit nějaký řád a pořádek, dělbu práce, aby děti měly povinnosti, a neměly nějaké móresy, které by prarodiče podporovali.

Nekřičet, nemít násilnou povahu.

Váš sloh je opravdu trošku na štíru, nevím, jestli máte nějakou poruchu, nedostatečné vzdělání, jste pod vlivem prášků, alkoholu pod.. Určitě by to nechtělo řešit problémy, které k Vám přicházejí z té druhé strany, že si budete ubližovat a utápět se třeba v alkoholu. To situaci jenom zhorší.

Zkuste žít vlastní život, nemá cenu se hádat, jezděte na výlety, dětem se věnujte maximálně a to příbuzenstvo z manželčiny strany navštěvujte minimálně, ať si za nimi jezdí manželka sama.

Jakmile přítelkyně provolá 2 hodiny denně, tak ji musí stát práce, musí jí to chybět, péče o 3 děti nějaký čas trvá.

A za ty dvě hodiny se semele všelicos, i věci proti Vám.

Nepíšete o svých rodičích, snad by se i tato strana mohla podílet na výchově vašich dětí a měli byste se navštěvovat více.

Pokud by zbývaly peníze, zajet někam na sobotu a neděli, přespat na hotelu, udělat výšlap do přírody, ukázat dětem různé pamětihodnosti, zasportovat si.

Vzít míč a jít na hřiště si zakopat můžete třeba i v okolí svého bydliště, dát děti k hasičů, na modelařinu, k rybářům, na tanečky, šachy, volejbal, co škola a dům mládeže nabízí.

Tu nadávku na začátku dotazu jsem nepochopila, jestli byla řečena vůči Vám, nebo vůči druhé rodině od druhé dcery? Ale pokud se jedná o druhou dceru, tak by mě zajímalo, jak se k tomu ten manžel či přítel postavil? Možná že byste se měli domluvit, jak spolu dál postupovat a rodičům jasně řekli, že takhle ne, a též se optat, co tím sledují, co vlastně chtějí.

Co chce Vaše přítelkyně a co chtějí její rodiče.

Pitvají vztahy, vnášejí do života svých dětí zlobu a nenávist. Místo aby žili společně, družně, v rodinné pohodě a užívali si života.

To, co děti vidí ve svém dětství, to budou provádět i ony ve svém dalším životě, takže ani jejich vztahy k budoucím partnerům nemusí být hezké a spokojenost v jejich rodině též. Dědí se to všechno, nejenom kuchyně.

Přeji hodně štěstí, ať někde se někde najde pomocná ruka a rada.

csspraha.cz/...

Poradnu najděte v blízkosti v svého bydliště, ta Praha je jenom namátkou.

----------------------

Dokážete řešit problémy bez násilí, ručního vyjadřování svých názorů. To už dneska vůči své rodině nemůže fungovat a musí situaci jenom zhoršovat.

Dobrý den, úplně náhodou jsem narazila na internetu na tento příspěvek, který sice byl napsán již před časem. Ale nedá mi to, po přečtení jsem pochopila, že se jedná o mého bývalého přítele a mě. Jak danou situaci vylíčil. Tento člověk umí jen druhé lidi špinit podle toho jak se mu to hodí. A jen sebe litovat a dávat na obdiv jak mu všichni ubližují. Tak za prvé ona má maminka se někdy neubránila tomu, že řekla o přítelovi mé sestry, nějakou tu nadávku, podotýkám, že jen mezi dospělími. Měla k tomu vážné důvody, kdy sestra několikrát skončila v nemocnici atd. Za druhé tady pán se nepochlubil, že mu velmi smrdní práce, a to že se musí živit rodina, že mají děti potřeby, platí se byt, školka atd. to taky mu není známo. Jak jste jistě poznali z jeho vyjadřování je neustále pod vlivem marihuany, hraje v noci na internetu automaty a pak je jasné, že přes den spí. Abych mu neukřivdila sem tam dojde na černo do práce, sem tam i tisícovku přispěje, ale jen když je lepší období. O děti jeví takový zájem, že vše obstarávám já ve školce ho např. viděli jen z rychlíku. Otec tří dětí chce stále mít svobodu kamarády a klid. Ano já neříkám, že nejsem někdy ráznější, ale když sotva stíháte a druhá půlka Vám nepomůže budete, také stále ulítaní a nervózní. Uveďme si tady jeden příklad:který vystihuje to, že otec chce mluvit do výchovy dětí, neustále kritizovat matku jak vše dělá špatně jak má být to či ono hotové. Tatínek mi slíbil, že pohlídá nejmladšího syna (2 děti ve školce), abych mohla jít na dopoledne na brigádu. Slíbil, že se mu bude věnovat. CCa za 2 hodiny tel. od otce jestli jsem si tu byla pro malého, že ho nemůže najít. Jistě nemůže ho najít protože se přehulil jako papuč a spal. Já v šoku. Nakonec se malý našel u paní sousedky, která ho našla za dveřma. Jelikož se na otce nedozvonila, tak ho vzala k sobě a postarala se, nechala vzkaz za dveřmi. Když otec přes den spí tak mu je jedno, že děti křičí nereaguje na nich. Proto mu je nesvěřuji a raději si dělám vše sama, už se neprosím stejně je vše marné. Od takového člověka si mám pořád do něčeho nechat mluvit, když o děti nejeví žádný zájem, jen kritizuje a vypisuje tady na internetu. Dotyčný se chová jako další dítě s tím postarej se o mě kde co nechám ty to za mě uklidíš. Já jsem na to jistě měla jiný názor jsi dospělí, tak mi pomáhej máme 3 malé děti a já nejsem robot. Místo tatínka jsem musela poprosit né jednou své rodiče o pomoc s pohlídáním atd. Nevím, co tady pán má hnusně vsugerované, ale mí rodiče se se mnou o něm raději nebavili a byl klid. Jediný kdo špinil druhé byl tady sám dotyčný. A nebylo to jen o mých rodičích, ale i svou maminku, která nám sice nikdy děti hlídat nechtěla, ale kdykoliv mu finančně pomohla. Cokoliv vyřídila, a na oplátku se dočkala sprostých slov, když se mu to zrovna hodilo do krámu. Určitě si říkáte proč jsem s tím to člověkem držela rodinu a pomáhala jsem mu. Jednoduchá odpověď, protože jsem blbá. Chtěla jsem a myslela jsem si, že děti mají vyrůstat s vlastním tátou vždyť jsem taky tak vyrostla a měla jsem pěkné dětství. A on tak vždy krásně sliboval a lhal, že jsem pořád doufala, že se to musí zlomit, prostě musí.Vždyť jsem se odstěhovala kam on chtěl, vždyť jsem najivně poslouchala. Dnes jsem již vystřízlivěla spadla jsem na dršku, ale vím, že je to jen moje chyba, že jsem se nechala, tak dlouho urážet ponižovat a utiskovat. Tohle se nesmí dít ani kvůli dětem. Od dotyčného pána jsem zažila takové psycha, že bych se styděla o tom psát. Zájem o děti? Dej mi je k telefonu (zase jen jim na slibuje kolo, zoo, dovolenou... a nic) nedám jen jsou z tebe neštastní. Můžeš si je vzít na celou neděli. Nemám čas atd. Tak si sami udělejte obrázek, co je to za otce. Protože já si připadám jako máma a táta v jednom. A vsuvka, když tento příspěvek vznikl od pána měl už poměr s jinou ženou. Tak nechápu, co tu řešil.

Zajímavé. Znova jsem si přečetla co napsal tazatel, ale opravdu tam jsou takové povšechní informace. Nic určitého. Jste si jistá, že jde o Vašeho bývalého přítele? Jak jste to poznala? Třeba podle přezdívky? Ale jestli si jste jistá, tak jste první za mnoho let, která se v takovémto případě ozvala. Já jsem tenkrát vůbec nereagovala, protože mi na tom něco nesedělo a v tom případě se neúčastním, nebo napíši co si myslím. A v tomto případě jsem to jenom přešla. A je také divné, že on sám se nikdy už neozval. Prostě napsal podivnou story a i když mu ostatní odpověděli, on už nikdy nereagoval. Ale může v tuto chvíli, protože jste odpověděla a on bude upozorněn. Tak uvidíme.