Zdravím,
už delší dobu se potýkám s jedním problémem. Jedná se o neskloňování slova dva. Pochytil jsem to od rodiny, když jsem vyrůstal a nedaří se mi to přestat říkat. Když píšu slohovou práci ve škole, tak to napíšu správně, protože nad tím přemýšlím. Když mluvím, nepřemýšlím nad tím a dokážu klidně říct dva jablka, dva kila, dva vajíčka. Vím, že správně je dvě, ale uvědomím si to až potom, co to řeknu a nebo když se mi někdo vysměje. V budoucnosti chci pracovat jako učitel češtiny, tudíž to rozhodně nebude působit dobře. Dá se to nějak odnaučit?
Díky.
2x
Ne. Ale abych tebyl tak strohý, jako lektor, myslím, že tou snahou dosáhnete pouze toho, že nahodile na střídačku skloňovat budete a nebudete. tedy z vás nakonec polezou věty typu "Koupil jsem dvě čokolády a dva mléka.". 
Přirovnal bych to k dnešní schizofrenii v případě středního rodu, kdy lidé (včetně TV komentátorů, politiků, herců..) vědí, co je dobře, ale přesto z nich lezou věci jako "Ty prasata chrochtala a ta kuřata zobaly." v jediném souvětí, jak se v nich stále bije zvyk s tím, co je mluvnicky správně. Platí takové pravidlo, že vlastně není taková hrůza používat něco v nesprávném tvaru, hrůza je v jednom souvislém textu/mluvě tyto tvary zmateně míchat. 
Otázka zněla : Dá se to nějak odnaučit? Odpověď zněla: Ano. Jasná odpověď bez zbytečných řečí.
@hoe: Nadpis dotazu je především ilustrativní, může a nemusí to být otázka. Naznačuje téma problému a v podstatě rozhoduje o tom, jestli nějaký rádce dotaz otevře a bude se jím zabývat, anebo ho přejde.
Pak následuje konkrétní dotaz, kde se tazatel svěřuje s problémem a pokládá důležité otázky, které chce zodpovědět.
Kapišto? 
P.S.: začínáš mě bavit, nezajdem někdy na dva piva? 
1x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.