Jak řešíte účet

V takovém případě si myslím že každý sám.Kdo bude platit dřív je uplně jedno a nikdo to nebude zkoumat.Naopak dělejte vše přirozeně uvolněně žádné křeče a přemýšlení co jak mám dělat

Nejste na večeři s anglickou královnou

Když jdu s někým, kdo mě výslovně nepozval, při placení řeknu: "Platím za sebe." Když pozval, tak jsem potichu a pak poděkuji za hezký večer, ne za jídlo. Jinak mi to příjde, že jsem šla za kusem žvance. Ani za kávu při odchodu z návštěvy neděkuji. Nějak mi příjde, že nejsem chudák, abych si to kafe nebo jídlo nekoupila sama. Děkuji za hezkou chvilku.

Ještě si myslím, že takto poznáte toho druhého hodně více. Jednou jsem měla také takové první rande. Objednal si kávu, ale bez vody s tím, že voda výjde dráž, než to kafe. Co chci já, ho nezajímalo. Jeden trapas za druhým, až jsem se tím začala bavit. Bylo to lepší než Silvestr. Nakonec mě nechal obléknout si kabát s kabelkou mezi koleny, nebylo kam ji odložit nebo pověsit a při odchodu mi pustil dveře do obličeje. To byl muž mých snů. Fakt! Utíkala jsem hodně rychle a hodně daleko.

Záleží na tom, zda je to partner obchodní, nebo životní.

Pokud je to schůzka obchodní, platí obvykle každý sám za sebe. Pokud je to partner životní, záleží na tom, jak dlouho jste už spolu, jak dalece se znáte. Bylo by určitě milé, kdyby partnetr zaplatil i za Vás hned poprvé. Ale pokud je vztah v počátcích, třeba si nechce "dělat škodu", až jak se věci dále vyvinou. V tom případě se vůbec neurazím a zaplatím za sebe sama. Za něho ovšem ne.

Může to být třeba student, nebo nepracuje dlouho a nemá ještě příliš velký plat. Takže bych ho chápala.

Pokud to dospěje tak daleko, že pán z toho má nějaký "užitek", tedy ten vztah už je dlouhodobější a hlubší, slušelo by se, aby zaplatil za oba on. Ale k tomu časem dospějete. Jaga.

Jestli máte na mysli první schůzku s neznámým mužem a dali jste si ji někde v kavárně, tak za starých dobrých časů bylo logické, že útratu platil muž. To kdysi patřilo k dobrému společenskému chování a nikdo nad tím nedumal. Ale dnes je všechno jinak a někdy si raději žena zaplatí sama, třeba proto, aby dotyčnému muži dala najevo, že už se s ním nechce setkat. Ale pokud Vám ta osoba nabídne, že útratu zaplatí, tak určitě neuděláte nic proti "bontonu" když na to přistoupíte, i když se třeba už nemíníte se s ním setkat. Pokud to ovšem není taková ta držgrešle a ani nenabídne útratu zaplatit. Ale já bych takového chlapa teda nebrala. Holt jsem stará škola.

Když jsem měl loveckou sezonu,dělal jsem to tak,že jsem před schůzkou vběhl do restaurace a domluvil se s obsluhou. Nechal jsem jim tam třeba dva litry s tím,že až tam budeme a padne požadavek "zaplatíme" ,přinesou účet a zbytek peněz. Připočítat si mohli dýško dvacet procent. Fungovalo to bezvadně,samozřejmě v dobré a známé restauraci,v bufetu na nádru bych to neriskl...

Asi by bylo vhodné, aby si zaplatil každý sám za sebe (první by se měla ozvat o placení žena), ale pokud je muž pravý gentleman (těch je už dnes málo) zaplatí i za ženu.

Každý sám za sebe. A jako žena bych platila dřív, aby na partnera nebyl velký tlak (je mi jedno bonton, ale aby si nemyslel, že by měl platit i za mě). A ano, muž by asi mohl/měl nejprve nabídnout placení všeho, ale to bych brala jako zdvořilost.

Jako kluk bych automaticky počítal s tím, že platím. A jako holka bych jeho nabídku odmítl pokud ve vztahu nehodlám pokračovat. Pokud hodlám pokračovat, klidně nechám partnera zaplatit s tím, že příště budu platit já.