Syn knězem

Když už by se toto neštěstí stalo, tak až bych s ním znovu začal mluvit, oslovoval bych ho stejně jako doteď "Karle" (příklad, neb můj syn se nejmenuje Karel).

Říkej mu otče, on ti bude říkat synu. Nebude to jednotvárné.

Dobrý den. Oslovovala bych ho normálně jménem.

Zdravím. Pokud bych si od "otce" slibovala nějaké kapesné či nový mobil, tak bych to s oslovováním "otče" zkusila. Když by to nevyšlo, vrátila bych se k původnímu oslovení Libore, Honzíku, Jakube. Ida

Honzíku.

Oslovení kněze "otče" dnes není mezi křesťany pojímáno tak striktně, jak to na první pohled vypadá. Mnoha kněžím to dokonce vadí a stačí jim oslovení "pane". Zrovna tak kněz pokaždé neříká věřícím "synu" či "dcero", nýbrž bratře a sestro, přestože mezi nimi pokrevní pouto není.

I když se stal knězem, stále je to váš syn a má k oslovení své jméno. Ale myslím, že se spíš asi nudíte.

A když bude syn právníkem, tak ho jako otec budu oslovovat pane doktore?

Nebuďte slabý duchem a zamyslete se

A když bude moje ségra zdravotní sestra, tak jí budu říkat jako vždy sestřičko