Dobrý večer,
se svojí ženou jsem téměř 5 let, je nám oběma 40. Nikdy jsem nebyl nějak odvážný či sebevědomý, ale když bylo mnohokrát potřeba, našla ve mě zastání. Svou řečí těla nikoho v konfliktu nezastraším, ale vždy ji pomohu něco vyřešit.
Poslední dva roky byly pro ženu moc. Pomlouvačná kolegyně v práci, dlouhodobý úraz v autonehodě, musela zrušit autoškolu, úmrtí dvou prarodičů, snižování stavů v práci. Korunu tomu nasadili před půl rokem příšerně nafoukaní, mstiví a zlí sousedé v naší bytovce. Sice se odstěhovali, ale něco se v ní změnilo. Sice stále přívětivá, ale preventivně drsná a agresivní žena, co se s nikým nemaže.
Při nočním klidu řve z okna na ožraly či vlastně kohokoliv, kdo se jen baví, třeba pětkrát za noc. Někdy je přes ty tenké zdi slyšet pár slov sousedů, a hned je schopná bušit opakovaně na zeď a řvát, že ji to nedělá dobře a že má na to papír od psychologa.
V dětství šikana, vysoká ji v tom ohledu také nezačala nejlépe. V rodině zažila domácí násilí a tchýně je poměrně shazovačná osoba. Ti sousedi byli hřebíček do rakve. Stačí trocha alkoholu a hned se rozmluví jak ji všichni celý život jen ubližují.
Podle jejího psychologa má záchvaty úzkosti a poradil jí, aby všem zpětně řekla, co ji způsobili. Tolik hádek co jsem od té doby zažil a nic. A já už za ní nemohu stát. Jednou, dvakrát, a hlavně když je to opodstatněné, ne třicet žamobyších válek. Vadí jí až příliš zbytečných věcí a chováním mi připomíná bábu v okně.
Každý den na schodech mě začala zalévat už pasivně nervozita - "S kým se bude hádat dneska? Kolikrát mě vzbudí to řvaní z okna?". Já už jsem s nervama v pytli, navíc mám dlouhodobé problémy se žaludkem. Ztratil jsem chuť na sex. Doma jsem pak napnutý a ani alkohol mě neuklidní.
Já ji lituju, chci aby z toho byla venku a ze začátku jsem ji hodně pomáhal, ale nic se nezměnilo. Časem jsem to nevydržel a už párkrát jsme se hádali, protože se za ní strašně stydím a vadí mi to její přemíru agresivní chování vůči často naprosto nevinným lidem.
Ve všem vidí spiknutí proti ní, zřejmě kvůli té šikaně. Ona má prostě úzkost, a světe podřiď se mi. Já ji chci pomoct, ale už na to nemám nervy. Nikdy jsem nebyl na hádky, jsem srab a snažím se je urovnávat po dobrém. Není to sice můj problém, ale nedokážu se od toho distancovat. Na rovinu jsem ji řekl, že zvažuju rozvod a ať si hledá třeba nějakého bouchače, který těm lidem pude nabít hubu pro nic za nic. "v dobrém i zlém..." 
Obracím se proto na vás. Mohu ji nějak pomoci? Mám to vůbec řešit? Nebo si naopak já mám zajít k psychologovi a spravit se a být tak nebojácný a pasivně agresivní jako ona? Nijak mě nešetřete prosím, já to potřebuji slyšet.
Děkuji za přečtení a případné názory.
3x
Dolga, jenomže ta nesnesitelná pánova tchyně, je matkou jeho manželky a bude dost těžké zakázat dceři, aby přestala navštěvovat vlastní matku. Asi to bude docela oříšek, protože se možná u dcery začaly projevovat rodinné povahové rysy. A když Vám manželka začíná připomínat "bábu v okně", tak to je podle mne konec. Asi už ji nemáte rád, tak by bylo možná pro oba lepší, abyste si to prodiskutovali a Vy byste jí měl říct, že už to nebudete snášet a že pokud se to nezmění, tak se budete muset rozvést. No a pak uvidíte její reakci. Buď se zamyslí a bude se snažit, nebo jí to bude jedno a bude s rozvodem souhlasit. Nic horšího se stát nemůže.
2x
Pokud tomu tak je a manželka trpí úzkostnou poruchou, bylo by možná vhodné, aby navštívila i psychiatra. Ten zváží závažnost onemocnění a mohl by jí předepsat nějaké léky. Zřejmě se manželka návštěvě a následné léčbě u psychiatra bude zpočátku bránit a nejspíš si od ní vyslechnete, že z ní děláte blázna a skončí to asi další hádkou, ale zkuste si s manželkou v klidu, ale vážně promluvit. Řekněte jí, že s takovou ženou žít nechcete a že se hodně změnila. Pokud si uvědomí, co vše by mohla ztratit, mohla by to být první jiskra k tomu, že to také začne řešit. Pokud jí jasně dáte najevo, že bude mít ve Vás při léčbě u psychiatra podporu a že z ní rozhodně blázna neděláte a jen si přejete, aby bylo zase všechno v pořádku, tak snad to bude další krůček k tomu, aby se vše napravilo.
Přeji Vám, ať se zadaří.
2x
A co bylo před těmi 5 lety?
Znali jste se už předtím, nebo to byla nová známost.
Pokud jste se teprve seznámili, tak nevíte, co bylo před tím. Jestli vůbec nemá takovou povahu odjakživa a před Vámi to ty dva-třir oky byla přetvářka k lepšímu. On to totiž žádný člověk víc než ty dva-tři roky více nevydrží, nedokáže se přetvařovat a pravá povaha vypluje na povrch.
Jinak souhlas s liska5. Jestli nemá dět, tak i to může dělat nápor na psychiku a bude se též blížit přechod, to jsou výkyvy nálad.
Ty omluvy a výmluvy, co jí kdo dělá, kdo ubližuje, jsou věci, se kterými se musíme vypořádat i my všichni v běžném životě.
Kdo třeba nezažil výpověď v práci, snižování stavů, šikanu, nátlak, stres, pomluvy, nedobré sousedy, hluk z ulice, zanedbání v dětství, bití v dětství, nedorozumnění s tchýní, zákaz styku s vnoučaty od snachy /i to se děje i když to není Váš případ/, neopětovaná láska, úmrtí v rodině /u nás třeba 3 úmrtí během jednoho roku/, krádež v bytě, napadení na ulici, narození postiženého dítěte, tak ať zvedne ruku. Je tisíce věcí, nepříjemných, negativních, které nás mohou ovlivnit, ale vždycky je potřeba se oklepat, řešit, zkusit zapomenout a ne se v tom šťourat a svalovat na všechno vinu, jak jsem v životě nespokojená a každý ubližuje, nic nevychází.
Tak pevné nervy, a popřemýšlejte o tom, jaká byla paní před tím, než jste se poznali a vzali a jestli tam už tenkrát nebyly nějaké náznaky.
Paní se neumí ovládat a chtělo by to asi nějaké léky na zklidnění. Nebo vyrazit do přírody a začít sportovat. Nekoupíte si koloběžky a nevyrazíte na výlety? Kdy jste byli naposledy v kině?
2x
Zda se rozvést či ne - záleží na tom, jak moc svou ženu milujete a co vás spolu spojuje. To, že se vám zhoršilo zdraví, je hodně špatné a měli byste to zvážit.
Nejsem odborník, ale dle mého by vaše paní měla navštívit i psychiatra a dát si předepsat léky. Vykřikováním z okna a pod. obtěžuje vás, okolí a dělá si ostudu. Může z toho mít nejen spoločenské problémy, ale i problémy s policií.
1x
Když píšete, že tchyně je poměrně shazovačná osoba, proč si s ní nepromluvíte? Její tchyně je přece Vaše matka, tak ji klidně můžete slušně odkázat do rozumných mezí. Nebo ji k vám nezvat na návštěvy.
Ten alkohol bych naprosto vysadila. Pro člověka s psychickým oněmocněním je to jako hasit požár benzínem.
Zajděte k psychologovi, možná i k psychiatrovi. A řekněte mu vše, co jste tady napsal. Další návštěvu se ženou - oba společně, abyste se dobrali toho, co kdo dělá špatně a proč.
Znám paní středního věku, je psychicky nemocná, nesnáší vůbec lidi kolem sebe. Hádala se, všem nadávala. Koupili si starší domek na samotě v lese, spíš ruinu a dali ji přetvořit na nádherné sídlo ze dřeva. Za domem šumí les.Uvnitř na dvoře veliký bazén, několik psů - dog. Kolem domu vysoký dřevěný plot. Takže vím, jak to tam vypadá, jenom když jdu na houby a podívám se dírou po suku v plotě. Paní jsem párkrát zdálky uviděla, chová se klidně. Nikoho, kdo by ji rušil, kolem sebe nemá, jen manžela a ten jí zřejmě nevadí. Je jí tam určitě dobře. Má to ale jeden problém. Ten vytoužený život o samotě stál milióny a to si každý hned dovolit nemůže. Jaga.
Možná chce naznačit, že i její matka je trochu agresivnější.
1x
Vaše žena je hodně rozhozená různými událostmi v životě. Nejhorší na tom je, že už z toho má nemoc. Potřebuje hlavně klid a dobré léčivo. Život s takovým člověkem je ale hodně těžký, i váš život je bez radosti. Rada je ta, že buď jí budete stále oporou a pomáhat jí, nebo si začnete žít jiný život. To budete vědět sám, co je lepší. Zkuste všechny možnosti, aby se uzdravila. Promluvit si s ní, co vám vadí, vysvětlit jí, že její chování není vhodné, jít do nějaké poradny, změnit bydliště, udělat nějaký program - výlety, večeře v restauraci, divadlo. Ona vlastně za to nemůže, její chování je hodně ovlivňováno tou nemocí, neumí tím zvládat hodně věcí. Ta nemoc chce hlavně klid a odstranění příčin.
1x
Myslím, že vršení všech těch negativních zážitků, nepohoda v práci, zdravotní potíže, nemožnost odpočinout si doma kvůli sousedům, popichování od tchyně atd. dostal Vaší paní do stavu "papiňáku před vybuchnutím". Z toho, co píšete, mi připadá v hodně špatném psychickém stavu, možná se u ní rozvíjí psychiatrická diagnoza podpořená začínající menopauzou nebo to může být jen ryze hormonální problém. To řvaní po ožralcích, bušení na sousedy, všechny tyhle vyhrocené reakce jsou podle mého známkou, že je na cestě k psychickému zhroucení. To chování "báby v okně" a vyvádění u maličkostí, určitá panovačnost mi sedí na úbytek hormonů. Ona to asi bere stylem, já teď spím a celý dům a přilehlé okolí musí být zticha, nikdo nesmí promluvit ani se pohnout! Mimochodem tím řvaním z okna ruší noční klid zase ona.
Na začátek bych koupila kvalitní špunty do uší. Vemte i pro sebe. Přesvědčte ženu, že to je nezbytný základ ke kvalitnímu spánku v bytovém domě. Když je nebude chtít, alespoň se vyspíte Vy. V rámci zachování Vašeho psychického a fyzického zdraví je nutné řešit věci razantně a přimět manželku k návštěvě psychiatra. Mlčky snášet ženiny výlevy a uklidňovat se alkoholem je cesta do sebezničení. Pokud svůj stav odmítne řešit je rozchod asi jediným řešením. Ano můžete setrvat za cenu toho, že se ze žaludečních problémů vyvine mnohem horší nemoc. Psychické problémy Vaší ženy pomalu rozleptají i Vás.
0x
Doporučil bych psychologa, nejlépe vám oběma, tím nic nezkazíte. A možná ještě naleznete společnou cestu...
0x
Dobrý den. Vaše žena je psychicky nemocná a to má bohužel i negativní vliv na váš vztah. Není jednoduché s takovým člověkem žít a někdo to zkrátka neustojí. Snad ještě zkusit návštěvu manželské poradny. Věřím, že se jí snažíte být oporou, ale pokud je to pro Vás již nesnesitelné, raději se rozejděte, než abyste to odnesl psychikou i Vy ještě více.
Děkuji vám všem za velice rychlé odpovědi, dodalo mi to trochu naděje. Zítra to pořádně promyslím a začnu nějak konat. Teď už jdu radši spát. Ještě jednou děkuji.
Dobrou noc. A zítra ráno opravdu vymyslete nějaký další postup, tyhle problémy se samy nevyřeší, jen se mohou zhoršit...
... držím palce...
0x
Hezký večer
Chtělo by to možná ženě vysvětlit, že lidi nezmění a to že proti nim bude neustále bojovat nebo jim říkat co jí udělali ( i kdyby měla pravdu) jak jí radil psycholog už vůbec ne, zůstanou jací jsou a bude jim to fuk, maximálně se ještě zbytečně rozhádá s těmi, od nichž má nyní relativní pokoj. Takže spíš doporučit aby se na ty lidi vykašlala, nemá to cenu , je to boj s větrnými mlýny, s těmi nejproblematičtějšími by měla vztahy ukončit nebo aspoň omezit na formální úroveň. (např. pozdrav hotovo) A hluché místo po těch lidech zaplnit čistě osobními zájmy, tj. zachovat si vztah, zachovat nebo budovat si svoje koníčky a zájmy a hledat něco co jí udělá radost, takovou tu vnitřní radost pro kterou má člověk chuť žít i když jí není v životě často mnoho. Znáte ji, takže musíte znát i její záliby koníčky sklony..., zkuste jí s tím pomoci. Zkuste jí "vytrhnout" ze stereotypní reality. (výlet, dovolená, návštěva kulturní akce pronájem chaty apod. i když se tomu bude ze začátku bránit ) Zkusil bych vnést do života nějakou změnu, která ji ze začátku kdy je to nejtěžší "odtrhne" od současně prožívané reality, možná i více změn ať narušíte ten začarovaný kruh, tím by mohla získat jistý nadhled odstup a to jí může ze začátku pomoci...Také jestli chodí již k psychologovi, možná by nebylo naškodu zkusit jiného...
0x
Jestli je vaší ženě 40 a nemá děti, pak je to na její psychiku nápor, i kdyby tam nebyly ty další problémy, o kterých jste psal. Ženské obecně hůř než my chlapi hledají vnitřní klid a v tomto věku trpívají nespokojeností, i když vše mají relativně OK. Mládí odešlo, to co od života očekávaly nepřišlo, nic pěkného před sebou už nevidí..
My chlapi to máme jednodušší a tak to moc nechápeme.
Je možné, že tady začaly hrát roli ubývající hormony. Takový začátek přechodu v tomto věku dost častý. A to má vliv na psychiku určitě. Psychologa zkusila, já bych požádala obvoďáka, aby ji poslal psychiatrovi, neboť ten může předepsat léky. Běžte k němu třeba sám na radu. Pak ji i doprovoďte. Ona své akce nebude umět vylíčit.
Není u zrodu jejích stavů fakt, že je bezdětná? Kdyby se starala o potomky, neměla by čas a chuť tak přehnaně reagovat na okolí.
0x
Koukněte na tenhle film, třeba spolu: HODINY, na motivy románu Virginie Woolfové "Paní Dallowayová". Vidím problém i takto.
Nechcete své ženě ublížit, ale nabízíte rozvod...? Co dárkový poukaz k narozeninám na pořádnou dovolenou, co by se jí líbilo - pozeptáte se? Aby mohla vypnout, nenapadlo by vás něco?
Hodiny
The Hours
Drama
USA / Velká Británie, 2002, 114 min
Režie:
Předloha:
Michael Cunningham (kniha)
Scénář:
David Hare, Michael Cunningham
Kamera:
Hudba:
Hrají:
Nicole Kidman, Julianne Moore, Meryl Streep, Stephen Dillane, Miranda Richardson, Sophie Wyburd, Lyndsey Marshal, Linda Bassett, Christian Coulson, Michael Culkin, John C. Reilly, Toni Collette, Margo Martindale, Colin Stinton, Ed Harris, Allison Janney, Claire Danes, Jeff Daniels, Eileen Atkins, Michael Cunningham, Carmen De Lava... ( více)( další profese)
Obsah
Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl "Paní Dallowayovou". V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová - Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 - chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden de... ( více)
Pán přemýšlí o rozvodu z toho důvodu, že má kvůli ženě i zdravotní potíže. Nakonec může dopadnout podobně jako ona.
0x
0x
Kromě autonehody jsem zažila všechno z toho, ještě několik věcí navíc. Díky šikanu jsem při domácím násilí dost ostře částečně srovnala agresora. Pomáhala jsem omezovat vznikající další útok ve škole.
I slovní útok je agrese. Agresor se dostává do zvířecí úrovně. Pokud moc toužíte po klidu a chcete na sobě pracovat, můžete se stát tzv. pozitivní autoritou, ta uzdravuje negativistu. Jde o člověka, který nereaguje na žádné slovní útoky v okolí. Má perfektní sebekontrolu, takže ze slovního útoku oddělí emoce a slova. Emoce nevnímá a neřeší, nebere je osobně. Emoce ukážou jen náladu vzteklouna, tu nemá smysl řešit. Slova bez emocí ho už neděsí, v hněvu bývá i dost lživých slov. Nutná je práce na svém klidu častou relaxací, nesmí nikdy vznikat strach nebo bolest. Jen trvalý klid. Váš pevný klid i beze slov ovlivní partnerku. Nutný je i postoj a pocit, že Vy sám vládnete nad svojí psychickou silou a tu nikdo nemá jak ničit. Mě pomáhala představa, že jsem krásný silný, klidný lev, kterého nic neruší. Ne srab nebo ustrašený zajíc. Konfliktnost ničí sílu, silný člověk jedná klidně. Tím lze postupně ustabilizovat, zklidnit energii druhému. Já jsem to ale použila při uklidnění celého okolí při šikanu pro víc lidí najednou. Doma to může být jiné. Některé ženy umí partnera koučovat, odstraňovat napětí z práce, takže to jde. Pokud bych měla pocit, že partner škodí druhým neprávem, zkusila bych zopakovat, že je dnes agresor, jde o slovní agresi. Neubližuj, nebo budu bránit je, ty napadené, agresorů si moc nevážím.
Nebo rozvod. Neříkám, že to zabere, nebo že to zvládnete. Nejde mi psát konkrétněji. To záleží na dané situaci.
Jestli byla vztekloun vždycky, nevím, jestli bych hodně urputně usilovala o změnu. Ale pokud to zkusíte, naučíte se zůstat v klidu kdykoli v životě, bude se to hodit.
0x
Dobrý den.Píšete že vaše žena chodí k psychologovi.Chodí také k psychiatrovi a bere léky?Evidentně j e podle vašeho popisu potřebuje,není vše jen otázka rozumu,její náladovost a že vidí vše negativně,může být známka deprese.Co můžete udělat.rozhodně zkusit ji požádat o schůzky u psychologa společně i zvlášt.Je třeba,aby se psycholog dozvěděl i druhý uhel pohledu a aby ji směroval,aby třeba brala léky a také na ní patřičně působil.Výhružky,že se rozvedete,nepomůžou,jen zhorší stav,není to v její moci,něco změnitmbez pomoci odborníků.Zároven to chce trpělivost,čas,pokud toho bylo v poslední době moc.Aby jste to všechno zvládl,občas se z toho vymante,někam běžte a nebo se snažte doma zpříjemnit atmosféru,ikdyž nevidíte už důvod proč.uvědomte si,že je to nemoc a pomůže jen klid,důvěra,jistota,trpělivost a někdy musí být i léky,jinak to nejde.
0x
Manželka je pravděpodobně nevyrovnaná proto, že ji nejvíce dráždíte Vy svým chováním. Ona vycítila, že ji máte za blázna a pokud mlčíte, dráždíte ji víc, než si myslíte.
Začala bych tedy tím, být Vámi, že až nesnesitelná tchyně zase bude ráda důležitá a ponižovat ji, že se ji rázně zastanete tak, jak si manželka zaslouží. Je pro Vás víc než tchyně, tu jste si nebral a doufám, s ní nežijete.
Jestli je někdo v přechodu, nebo nemá děti, je něco tak hloupého si myslet, vždyt pravý důvod je vždy převážně v tom, že ten člověk není štastný se svým partnerem a pokud se jí před lidmi manžel neumí zastat, tak to považuje i za šikanu a neuctu.
Zkuste si tedy vzpomenout, že jste si vzal ženu, která kdysi byla s Vámi štastná a na okamžik, kdy nastal zlom, jaké bylo tehdy Vaše chování, že se manželka začala cítit osamocená, s pocitem, že se musí bránit sama, protože Vy při ní nestojíte?
Být manželkou, Vaši tchyni bych nenavštěvovala, nejsem masochista a navíc nemám ráda hlupáky a kdo ponižuje, hlupák je. Paní nepotřebuje psychiatra, toho potřebují lidé kolem ní, Vaše tchyně i Vy. O tom to je.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.