Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Jak říkat nevlastnímu otci

Od: dulik* odpovědí: 25 změna:

Dobrý den,

mám dotaz a spíše prosím o názor jak říkat nevlastnímu otci!

Mám nevlastního sna (10let), já jsem v rodině již 3 roky! Syn mi téměř od začátku říká TAŤKO!

A teď ten problém! Jeho vlastnímu tátovy se nyní začelo nelíbit, že mi říká (nevlastí) syn taťko a tlačí mu do hlavy, že já nejsem žádný jeho taťka a ať mi tak neříká!

Prosím o názor na tento problém, má to nějak řešit?

JIž jsem s nevlastním synem mluvil a vysvětlil jsem mu že tátu má pouze jednoho a to svého! Nicméňe s kým je v každodením kontaktu a vychovává ho, není nic špatného že mu říká taťko! Syn to docela to chápe, ale nevím co na to bude říkat jeho vlastní otec!

Poraďte prosím jak, tato?

 

 

25 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

lidka*
hodnocení

3x

Jistě na to není jednoduchá odpověď. Já osobně si myslím, že není rozumné, aby biologický otec rozmlouval synovi, že vám říká taťko. Syn je už na toto oslovení zvyklý a má to štěstí, že i po rozvodu rodičů našel člověka, který se k němu chová tak dobře, že ho za tátu považuje. Na druhou stranu je správné, že se stýká i se svým biologickým otcem. Nebylo by moudré, abyste s otcem promluvil v tom smyslu, že ho v žádném případě o syna nechcete připravit. Možná, že by to pomohlo. A že na tom nic nemění fakt, že vás považuje za druhého tátu, který s ním žije a syn to tak cítí a i vás respektuje. Bylo by to o mnoho horší, kdyby to bylo naopak a vás považoval za vetřelce. Držím palce, ať se to urovná - především ve prospěch syna. *placni*

 

myse*
hodnocení

3x

u nás si to vyřešily děti samy. Syn manžela oslovuje jménem a dcera mu říká Macešáku... Mají super vztah...

U vás bych se "synem" promluvila, přece jenom už je mu 10 a není to mimino aby neměl rozum. On sám si vás bude oslovovat jak uzná za vhodné. Když mu přijde přirozené vám říkat taťko, tak ho od toho nezrazujte, je to fajn.

Jeho otec by se do toho ale plést neměl - jenomže tomu nikdo nedokáže zabránit. Možná by s ním mohla promluvit vaše žena, třeba by to ppomohlo.

 

karina*
hodnocení

3x

dulik, jsou děti, které nemají otce vůbec.Váš nevlastní syn má hned dva. Každého z vás má rád a neberte mu to. On si to už sám dokáže srovnat, zda myslí např. taťku Pavla, nebo taťku Mirka. Přejte to i sobě, vypovídá to o tom, že k vám od začátku přilnul. Bylo mu tehdy 7 let a to už si umí udělat svůj názor. Netlačte ho do změny oslovování. Jestli tomu dobře rozumím, tak za 3 roky vlastní otec neví, jaké oslovení pro vás syn zvolil. Nevím jaké máte vztahy vy dva dospělí mezi sebou, ale pokud někdy vstupujete v kontakt, zkusila bych mu to ve vhodné chvíli vysvětlit a zdůraznit, že ho o syna nechcete připravit, ale vychovávat z něj (spolu s ním) řádného mužského. Pokud to nepochopí, určitě by měl aspoň respektovat přání vašeho syna. Prostě si syn užívá dvou tatínků. Přejte mu to. Pěkný den , karina

doplněno 22.03.10 08:59:

aha, omlouvám se, vlastní otec to ví, ale teď mu to teprve začalo vadit. No, s tím by se měl tedy vyrovnat. Rozvod není jen o manželce a majetku. k.

 

tom*
hodnocení

3x

Nedivím se biologickému otci. Pokud je to fér chlap a má o dítě zájem, je otcem on a nikdo jiný. Žádný druhý táta neexistuje. Existuje super strejda, kterého je možné oslovovat nejlépe křestním. Matka by měla skutečného otce respektovat.

Bohužel existuje mnoho maminek, které to cítí tak, že tatínka přece lze vyměnit. Jak by se jim asi líbilo, kdyby jejich dítě začalo říkat "mami" jiné ženě? ...

liska5

Souhlas s Tomem*placni*Táta je jen jeden a novému otci, ať kluk říká jménem.

 

jarmik*
hodnocení

2x

Nikdo není ve Vaší kůži. Ale takhle zvenku mi připadá naprosto jasné, že Vaší silou v takové situaci je naprostý klid, neřešení a velkorysost. Fotr zbytečně stresuje dítko, ukažte lepší charakter.

Asi bych dítku nabídnul, ať si vyzkouší, co mu sedí nejlépe, a skutečně to zkousněte, co si vybere, i když Vám to třeba nesedne. Ať Vám říká táto, otčíme, pane inženýre nebo Karle, to není to podstatné pro Váš pocit.

 

binka*
hodnocení

2x

Já bych to vůbec neřešila. Jednou Vám říká taťko, tak mu to asi vyhovuje , Vám taky a to je dobře. Proč to začalo jeho biologickému otci vadit až teď? Že by mužská ješitnost?

lm®

Vždyť je to jednoduché,Vám ať říká :taťko a jemu: táto a je to.

Taky za tím vidím mužskou ješitnost. Ta dovede nadělat škody...

A nakonec mu syn ani nemusí vykládat,jak Vám doma říká.

kytka*

To vyjde z úst samo-taťko, asi to cítí-tak to říká a je to známka důvěry a pokud to vadí tomu biologickému*nevi* s tím se nevidí tak často a to je táta . S tím nic nenadělá.

 

fidonet*
hodnocení

1x

Divné, že připouštíte názor biologického otce. To je jeho věc co chce. Důležité je jak to cítíte Vy, jeho mamka ale hlavně on. Copak jste nikdy neslyšel, že někdo má dva otce? Biologického a pak opravdového? Divím se, že vůbec vás trápí co si myslí, někdo, kdo Vášeho , byť nevlastního syna, nevychovává. Běžné je říkat : Tati, Strejdo, dokonce i pane, nebo křestním jménem, popřípadě nějakou přezdívkou. Ale je to zcela jeho a vaše věc.

Ještě že vám neříká šéfe .. to by mohlo vadit vašemu nadřízenému, ...

A na část otazky : co tomu bude říkat jeho vlastní otec? ... a není to jedno? Říká-li vám taťko, buďte na to pyšný ...

 

durancea*
hodnocení

1x

Po třech letech je nesmysl, že synovi toto rozmlouvá, ubližuje jemu. Věta, že tátu má jen jednoho a že tím je ten bio, není úplně OK -rodičem je ten, kdo nás vychovává, je s námi, prožívá naše úspěchy, pomáhá s trápením.

Osobně bych to vyřešila šalamounsky, chlapec si zvykl i na toho taťku - lze říkat taťko a v případě rozlišování může mluvit např.o taťkovi Jirkovi a taťkovi Petrovi.

 

8976*
hodnocení

1x

jasný šlápl jste mu nevědomky na jeho ego - navrhněte synovi řešení tatka jirka, tatka karel a je jen na něm jak komu bude říkat, biologický otec - bude zřejmě prudit a provokovat dál, kluk v 10 letech ještě nemá tak docela rozum ale časem mu to dojde samému...nechte to na něm at si vám říká jak chce...

 

fialka2
hodnocení

1x

I nadále bych nechala syna klidně říkat taťko. Má již zažité a jistě máte pěkné vztahy. U biologického otce jde asi trochu o provokaci, uražené ego.Táta je ten co vychovává, pomáhá každý den. Návrhy na oslovení křestním jménem se mně moc nezdají. Navíc zavání cizotou. V našich končinách se nikdy neoslovovali rodiče křestním jménem. Rodina bude někde sedět na návštěvě u grilování , oslavy apod. a syn řekne... mami to je prima..že Jardo., Petře ...?..

Nechala bych běžet, příležitostně vysvětlila synovi, že Vás toto oslovení těší a že se tak i cítíte.

tom*

"Táta je ten co vychovává, pomáhá každý den."

Táta je ten, kdo přivedl dítě na svět. Ten co vychovává a pomáhá každý den, může být super strejda. Některé ženy rády přehlíží biologické pouto mezi otcem a synem, ony společné geny, které způsobují, že se na sebe jen podívají, usmějí se a rozumí si. To nelze ničím nahradit. Matce s otcem se někdy pokazí vztah, rozvedou se, a matka dál sní svůj sen o úplné a šťastné rodině. Tato pohádka v ní vzbuzuje touhu zavřít oči před fakty. Chce skutečného otce vytěsnit z mysli a nahradit ho ve svém snu jiným mužem. Často přijde iniciativa, většinou nenápadná, aby dítě začalo říkat novému pánovi "tati", právě od matky. Takovým matkám bych přál, aby soud při rozvodu svěřoval dítě otci, a ony si po letech zvykaly, jak jejich dítě začíná říkat cizí paní "mami". Pak by pochopili, o co tu jde. Že matka není více než otec, že jak biologická matka, tak biologický otec, jsou pro dítě nenahraditelní, a že po rozvodu už nikdy úplnou rodinu mít nebude. Taky by si měly uvědomit, že jednou nastane doba, kdy dítě více dospěje a uvědomí si, že říká "tati" někomu, kdo ve skutečnosti není jeho táta.

@tom - Táta je ten, kdo přivedl dítě na svět.

Často pouze v biologickém slova smyslu - a pak je lépe jej nazývat "otec".

To, že muž "investuje" jednu ze svých milionů spermiíí, čímž jeho zájem končí, z něj ještě "tátu" nedělá.

U žen to platí obdobně.

tom*

Ta 1 z milionu spermií, po tom co se tá dohromady s kámoškou vajíčkem, se množí a množí a množí, až vytvoří krásné miminko. Ta jedna spermie a vajíčko v sobě nesou genetickou informaci, podle které vzniknou miliardy buněk a nový život. Čili Váš argument je důsledkem neuvědomění si základních biologických faktů. A právě proto, jak blízko k sobě mají genetické výbavy otce i dítěte, k sobě mají později blízko i jako lidé. Samozřejmě, to co popisuji je pouze genotyp; později se vyvíjí fenotyp. Dlouhodobým působením odlišného prostředí mohou nakonec být každý charakterově jiný. Ale ta jiskra v oku, ten úsměv ve stejném koutku, ta podobná gesta, to jim navždy zůstane a bude je spojovat. Milé maminky, zpátky do reality - otec je otec, táta je táta, a je to jedna a tatáž osoba.

@tom - právě proto, jak blízko k sobě mají genetické výbavy otce i dítěte, k sobě mají později blízko i jako lidé
Jistě - tak proč je tolik rodičů (převážně otců), kteří o své děti nemají zájem?

tom*

Jsou takoví, ale to nic nemění na tom, co jsem psal. Nevím, jestli si myslíte, že jich je 50 %, 10 %, 1 % nebo jste slyšela o deseti takových otcích ve Vašem okolí a připadá Vám to hodně, takže těžko reagovat.

Každopádně, kvůli těm kteří nejsou dobrými otci, nelze trestat ty, kteří dobrými otci jsou, za rozvod mají stejný podíl zodpovědnosti jako matky, ale jsou to oni, kdo skončí tak, že jejich dítě říká táto někomu jinému.

 

 

repak*
hodnocení

0x

Já bych navrhl oslovování křestním jménem.

sebod*

Nechte tomu volný průběh. Jestli Vám klučina říká taťko, tak k Vám něco cítí a těžko ho tomu odnaučíte. Holt bude táto říkat dvěma lidem. A zkuste promluvit s jeho biologickým otcem. Že mu neberete to, že je tátou. Že tím, jak oslovuje syn Vás se nemění nic na jejich vztahu. Možná mu na klukovi záleží a pochopí to. Možná žárlí a bude dělat naschvály.

 

stepi*
hodnocení

0x

JJ přiadl bych se také k názoru, říkat u křestním jménem.

1jara*

Také bych se přidal k názoru, oslovovat křestním jménem. Někdo oslovuje strejdo, ale kdybych byl v této situaci, tak by mi to bylo trapné.

 

hancamamca
hodnocení

0x

Můj nyní čtyřletý syn rozlišuje tatínky dva. Po roce známosti jsem ho naučila, aby příteli začal říkat tatínku už jenom z důvodu, aby v tom slově cítil určitou důležitost a podle toho se k sobě chovali. Navíc, přítel je potěšen, že mu říká tati a víc si uvědomuje tu svou roli. Bývalému to zřejmě nevadí, aspoň se nezmiňoval. Klučina má respekt z obou, každého má rád určitě jinak, ale má. Zatím to tak funguje dobře a já jsem ráda, že jsem to tenkrát tak "zavedla". Se mi moc nelíbilo, když na něho povolával křestním jménem nebo nějaký strejda, to už vůbec néé. Máme se rádi jako maminka a tatínek, tak aby to i on tak cítil a měl to jako normální vzor v rodině, která ho především vychovává, tak jsem to tak zavedla a basta. Mít dva tatínky (rozumné) je docela fajn někdy :) Navíc teď, když čekáme s přítelem mimčo, tak je to namístě ještě víc. ;) Byla by blbost, aby vám najednou začal říkat jménem, když už jste se sblížili na takovou důvěrnou úroveň. *stop*

 

katerina*
hodnocení

0x

v tomto případě je to na uvážení vašeho nevlastního syna on se musí sám rozhodnout jak vám říkat bude to pro něj těžké, ale jinak to nejde, protože on musí říci i svému vlastnímu otci, že vám chce říkat tak a tak.. Nic víc nemůžete dělat.

 

krtek66
hodnocení

0x

V jednom filmu byla použita věta... "možná jsi můj otec, ale nejsi můj táta!" :)

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]