Sociální fobie a jak dál

Přece stát nemůže brát, že jsem v pohodě, že zvládám pracovat z domu, jasně, mohu si udělat živnost na tu práci, ale zase mam problém, tam kde bydlim nemam svolení vzít si živnost a uvést toto bydliště. V dnešní době mít 10000kč je opravdu málo, ale zatím jsem v pohodě. Ale chci mít odpracované roky do důchodu, vím, že stačí, když budu mít rok placené sociální zaměstnavatelem a pak si můžu 15 let platit dobrovolné sociální pojištění, ale ten rok nemam a těžko ho budu mít. Já dřív pracovala v kolektivech, mam za sebou strašně moc brigád, manuálních, i víc škol jsem studovala, i jsem před 2 lety zvládla jít do komparzu- asi šestkrát, ale měla jsem tam problém. Hlavně když jsem musela sedět v první řadě jako tleskačka v pořadu Aféry a Nebezpečné vztahy, do mě hučela příjemná kolegyně v práci, že je to lehký výdělek a ten první byl opravdu lehký, byla jsem v seriálu Specialisté-tedy na natáčení a potkala tam tu kolegyni, takže to bylo totálně pohodový a snadný a já blbec jsem se aktivně přihlásila na další komparz Aféry a to bylo peklo. Si představte, že vás dají do první řady a zprava čumí štáb, naproti lidi, okolo lidi, vše osvícený, naproti moderátorka a vlevo ala herci z ulice, já dostala takovou trému a všděla jsem, že utýct prostě nemůžu, že by mě radostně natočili a pak bych měla ostudu v celý republice a na Slovensku a cítila jsem jak se třesu a v duchu jsm si řikala-jsi v pohodě. Když to bylo podruhý v tom dnu-postupně to bylo lepší a opadlo to ze mě, hlavně když jsem seděla vzadu-to bylo nejlepší. Pak jsem šla ještě na Co na to Češi a Máme rádi Česko. A potkala jsem na komparzu kreténa, vedle kterýho jsem si sedla a pak se do mě začal navážet, já uplně čuměla, já teda jsem ho odhadla od pohledu a stejně jsem si vedle něj sedla, normálně agresor. Tohle vedlo ke stavu v jakym jsem teď a ještě šikana na brigádě, kde jsem předtim byla a vše v pohodě, ale natrefila jsem na babizny, co byly zlý, pak ještě manuální práce na poště, kde jsem měla výstup s cikánkou a ještě na jedné brigádě taky cikánka, co mi ukradla klíče a pak mi je vrátila na skříňku, už když jsem jela na tu brigádu, tak jsem si všimla osazenstva a ta vedoucí-to byly typy jak z holobytů a ty podmínky-nebyla volná skříňka, tak jsem to dala do skříňky, kde byly boty, takže smrad, ale jiná možnost nebyla a byly tam ty dvě cikánky a nikdo jiný, já nechala klíče na skříňce a převlékala se kousek dál a pak když jsem chtěla uzamknout, tak klíče nikde, tak jsem šla na recepci a vedoucí šla se mnou ke skříňce a tam ležely nahoře. Pak se mě ptala, jestli nemam podezření a já řekla-že na ty dvě a ta blbka vedoucí s IQ tykve-jí nenapadlo nic lepšího než to tý cikánce říct a už byl konflikt, pak jsem jela v autobuse v Praze a cikánka seděla přes uličku a ryla do mě, prostě po týrání s psychopatem, kterýmu jsem pomáhala a za dobrotu na žebrotu, dělala mu zadarmo psycholožku a psychiatričku, tak na oplátku mě zničil a já teď mam tyhle problémy. Já nemůžu a nechci už dělat rukama mezi hovadama, už na to nemam nervy. A hlavně jsem totálně zničená, bez energie, když jsem byla s expřítelem, tak mi nedal pokoj a jak jsem opět volná, tak mam pocit, že mam posttraumatickou stresovou poruchu z něj, protože on je podle mě stalker, teď teda mam pokoj, ale vše na něj sedí, já nejsem pitomá, vím co je za typ. Katastrofa je, že jediná možnost jak si udělat maturitu je přes obor sociální činnost, takže já nemam nervy na to se věnovat studiu nenormálních lidí, sama jsem zničená, ale jestli tu možnost nechám propadnout, tak nejspíše přijdu o vystudované roky a buď se někdy přihlásim na 4- leté dálkové, což neni zas takový rozdíl, ale tohle co mam možnost studovat mam 20minut od domu a zadarmo. Mám přehled o sociálních oborech na sš dálkovou formou a většinou je to zpoplatněno. Nemůžu si přece dovolit tenhle můj stav oznámit ředitelce školy, že bych třeba mohla být osvobozená od předčítání referátu před třídou-protože tohle prostě nedám, když to řeknu ve škole, tak asi se odepíšu a s timhle problémem nebudu moci ani nastoupit že? Ale na druhou stranu, každému se může stát to co mě a já jsem hodně empatická a umim pomáhat, i když teď se bojim lidí a vyhýbám se jim. Je to přeci obor Sociální činnost a já mam teď tenhle handicap a obávám se, že napořád, ale zvládla jsem toho hodně v životě a mohli by mi vyjít vstříc, já už nevim.

Jsem si aktivně koupila volně prodejné léky Persen forte a Guajacuran, ale necítím rozdíl. Slyšela jsem, že pomáhá Neurol, který je návykový, ale já potřebuji cokoliv, abych zvládla být 5 hodin týdně v kolektivu. Je to uplně trapný a směšný, že vůbec mam takový problémy, ale když někde jsem, tak ty problémy fakt mam. Nejhorší je pro mě být v nějaké místnosti, kde je více lidí a musim tam s nimi být a snášet je, jejich pohledy a mají čas přemýšlet. Bohužel už mam svoje názory a jsem velice skeptická, dokážu odhadnout typy lidí, nemam proti slušnym lidem nic, ale bohužel už mam svý názory na chlapy a vidim jasně jak to vše je. Že ženy vždy budou obětí a je mi z toho zle. Už nevidim to pozlátko, ale mam trochu detektivní myšlení a za všim vidim něco, naprosto jsem změnila po zkušenostech myšlení a už se mám na pozoru před každým. Jsem i přihlášená jako mystery shopper, ale ty jejich extrovertní projekty to je děs. Jsem byla v nejmenovaném rychlém občerstvení a měla jsem napsanou určitou hodinu a jak ještě nebyl ten čas, tak jsem byla nad věcí, ale jak jsem tam objednala jídlo a všude okolo chodili a seděli lidi a já už jsem paranoidní ze zkušeností co mam a které jsem sem nenapsala, tak jsem podvědomě věděla, že já sice jako MS testuju něco, ale někdo může testovat mě-oni vědí ve firmě jakou hodinu jsem si napsala, tak třeba to sledujou-prostě už jsem paranoidní, děsim se toho být středem pozornosti, moc přemýšlím. A z toho jsem dostala totální trému a hlavně já to i odsuzuju, přijde mi to nemorální a odporný, ale kývla jsem na to a vybrala si to vykonat. Ale neumíte si představit, jak mi bylo, taky mi došlo, že ta škola nepřichází v úvahu, když nezvládám i tohle. Jsem totálně v háji, i přesto co už jsem v životě zvládla, zvládla jsem žít v cizině a sama se osvobodit od psychopata. A stejně. Může se něco stát, může se toho stát mraky a člověk se nakonec sesype a je to navždy. Prostě to cítím, že už se z toho nevyhrabu, ale možná je to jen nějaká přidružená nemoc, mám totiž neustále nedostatek energie- možná budu mít štítnou žlázu nebo boreliozu. Neustále jsem unavená, vyčerpaná a z ničeho, ta tréma se zhoršuje fyzickou námahou a i když ležim doma, tak cítím vnitřní třes v hlavě, který je neustálý i když se mi nic neděje. Asi před 20 lety mi doktorka řekla, že mam náběh na štítnou žlázu, tak nevim, jako byla bych ráda už nebýt vyčerpaná a mít energii. A samozřejmě můj stav se zhoršil i tim, že je v Německu tolik migrantů, ta hrůza, že se to děje. Prostě celej svět je zvrácenej, neustále všude jen negativní zprávy, povrchní poukazování na dokonalé ženské tělo, neustále jen negativní americké a jakékoliv filmy, dokumenty. Nikdo netouží být v klidném světě, to by přece byla nuda, takže filmy o násilí a pořád se to zhoršuje nebo prostě jenom jak jsem starší, tak se to nabaluje.