Výpověď z práce a nadávky od zaměstnavatele

Zdravím Vás všechny. Chtěl bych se zde podělit o svoji zkušenost.. V půlce prosince jsem nastoupil do obchodu s potravinami, který vede jistý nejmenovaný soukromý podnikatel, jemuž "žezlo" předal po sametové revoluci jeho otec, jež působil v dobách socialismu jako vedoucí v oné prodejně. Nyní tam působí jako vedoucí on je to velký pan "kapitalista". Já jsem nastoupil v půlce prosince na pozici skladníka (ve smlouvě uvedl pomocná síla v prodejně, na to že mám voš trochu krok vedle). První den, co jsem tam nastoupil se mu nelíbilo, jak jsem něco udělal ve skladu, tuším, že šlo o rovnání limonád. Zeptal jsem se proto, jak to chce a snažil se postupovat podle jeho vize, jak to má být. K ruce jsem dostal i kolegyni, která mne po celou dobu zaučovala a říkala mi, kam co patří a jak funguje řád velkého skladu a menšího skladu (v rámci projedny je jeden velký sklad, kde je uskladněno pivo, odkud se naváží na prodejnu a co se odveze odtamtud se již nesmí vész zpátky a menší sklad, kam se uskladňuje do regálů např. plechovkové pivo, limonády, nealko, potraviny, kosmetické potřeby atd..) Práce se mi zprvu docela líbila, bylo to něco jiného, než jsem dělal předtím (opět seskok dolů z administrativní sféry k tomu třeba později) a bavila mě manuální práce. Nicméně jsem vnímal i to, jaké mám mezery a že jsem oproti ostatním pracovnicím v prodejně pomalejší a rozvážnější, což se nelíbilo panu vedoucímu. Navážel jsem piva ze skladu do obchodu, nealko a pomohl přerovnat těžší bedny se šunkou a sýry kolegyním aby to nemusely tahat. Do prodejny každý den docházel i otec pana vedoucího a díval se na to, jak pracuji. Dvakrát se stalo to, že jsem byl pod tlakem a ve spěchu takovém, že jsem řekl, že došla Kofola ve skladu a ona tam byla, bohužel jen byla zarovnaná v místě, kde není dobře vidět.. Otec vedoucího to viděl a řekl, že tam je ale víc to nerozebíral semnou. Omluvil jsem se mu a šel navážet dál. Obdobná věc se poté stala po Vánocích i s pivem jisté značky, které jsem přehlédl, neboť i po dobu svého působení v krámě jsem měl občasné pocity nervozity. Při jedné kontrole se vedoucí zeptal, kolik je piv na skladě jisté značky, já řekl, že nejsou a on odvětil, že jsou a dodal: "Mě nevosereš, mě ne!"" V tu chvíli mě vykolejil na chvilku ale kolegyni, která mě zaučovala jsem vše řekl, jak jsem ve spěchu to přehlédl a po kontrole ve velkém skladu tam piva skutečně byla. Tady už byl problém, protože jsem začal být více nervózní a zapomínat díky stresu, který jsem v podvědomí měl. Vedoucí časem měl čím dál méně trpělivosti (nepřekvapivě). Před Vánoci jsme v menším skladu rovnali bedny s tvrdým alkoholem a někdo na jednu bednu položil lahev meruňkovice. Po Vánocích a po peripetiích mnou popsaných šel vedoucí do skladu a vzal bednu, na níž byla lahev a ta spadla na zem a rozbila se. Hned začal řvát: "Kterej č*rák to sem dal" a ohlížel se kolem sebe. Já ovšem s tvrdým alkoholem do styku nepřišel, já navážel jen pivo a nealko. Občas byla i situace, kdy mě něco nešlo jak mělo před dodavateli jeho a já byl svědkem, jak o mě utrousil nehezkou poznámku a taky říkal "náš specialista, jeden z nejlepších" a zaslechl jsem nadávku na č. To mě rozlítilo vcelku tak, že jsem se chystal mu něco hezkého od plic povědět ale nakonec jsem to neudělal, jen jsem zrychlil své tempo. Toto jsem poté zaslechl ještě jednou a to jsem jsem s vedoucím už přestal mluvit a ve skladu, kam přišel jsme se míjeli a já chtěl mu říci, co jsem slyšel a že si to nenechám líbit. Připomnky k mé práci měl i jeho otec, který sice nenadával ale přeháněl to ještě jinak nehezkými poznámkami. Když jsem si zapisoval, která piva k sobě patří, abych měl jistotu a správně naskládal do většího skladu bedny na odvoz, tak se na mě vyletěl, co to dělám. Po vysvětlení utrousil cosi kolegyním, at mi dají práci nebo mě pošle pryč. Kolegyně, co vydávaly za pultem uzeniny začaly mluvit o mě a já zaslechl cosi i o sobě a to už jsem nevydržel a zašel k nim. Naštvaným zvýšeným hlasem jsem jim řekl, že jsem všechno slyšel, co o mě povídaly a oni hned ztichly. Další den, kdy byla slevová akce v prodejně jsem byl veoducím popohnán, abych navozil rychle piva na krám ale co nejrychleji, tak jsem tak učinil a bohužel jsem jednu bedýnku se šestnácti pivy převrhl, když jsem ji vezl na krám a piva se rozbily. Bylo to ve spěchu a naložil jsem si na vozík 6 bedýnek a při transportu piv na krám jsem se chytl s vozíkem o dveře a dvě bedýnky spadly. Kupodivu ta druhá vydržela ale průšvih už to byl a vše jsem uhradil. Měl jsem dát tehdy výpověď sám. O cca dva dny později při obědě, přišel otec vedoucího (majitel prodejny též) a přede všemi v kuchyni, kde se obědvá řekl, že mě vyhazuje. Ptal jsem se mě i na školu, co jsem dělal a tak jsem mu odvětil a on jen: "No, tam Tě vemou na úřad někam". Řekl jsem mu také, že vím,že se zlobí kvůli těm pivům ale on, že to je mu jedno ale semnou to nejde. Tak jsme se rozloučili a já skončil v této práci. Díky všem kteří to dočetli až sem. Já na jednu stranu chápu, že někdo takovou trpělivost nemá a když to nejde, tak to nejde ale vadí mi to chování syna majitele krámu a nechci si nechat líbit to, co mi říkal. Od té doby, co jsem pryč jsem nevrlý a tuhle ztrátu nesu špatně už jen z principu a toho, že je to město, kde se lidé povětšinou znají. Jak asi bude nahlížet majitel a otec na to, když jim zpětně řeknu, že vím, co o mě říkal a jak mě kritizoval?