Nejste přihlášen/a.
Vy prostě nemáte zábrany a základní slušnost. Označujete se za hodně upřímnou, ale já to vidím jako nedostatek výchovy. Jsou témata, o kterých slušní lidé na veřejnosti otevřeně a hlasitě nemluví. Není to pokrytectví, je to slušnost. Nerespektujete to, že ostatní nejsou tak "otevření" (myslím tím bezostyšní) jako Vy. Kdybych si v soukromí povídala s kámoškou o intimitách, slova jako penis nebo masturbace bych použila bez zábran. Ale na veřejnosti se to nehodí, není to slušné, je to bezohledné vůči těm méně oprsklým.
Já si to s nevhodným chováním nepletu. Mluvit na veřejnosti o pohlavních orgánech a intimních sexuálních praktikách prostě NEVHODNÉ JE. Se svou kamarádkou nebo kamarádem se v soukromí bav o čem chceš. Existují určité normy společenského chování, které by se překračovat neměly. Špatná nutně nejsi, jen nevychovaná a nekonformní a spoustě lidí to vadí.
Jsi obhroublá, nemáš slušné chování. Za to asi může rodinné prostředí, ve kterém jsi vyrůstala. Tam se asi společně dělalo všechno, co dělá jinak člověk v intimitě. Tedy vyměšovalo, souložilo, prdělo atd. vše ve společnosti ostatních. A mluvilo se, jak zobáky narostly. Jinak by ses asi chovala slušněji.
Tuto obhroublost a nevychovanost neoznačuj jako otevřenost, či upřímnost. To je něco úplně jiného.
Jsi prostě hrubá, mužům tohoto typu se říká "vidlák", podobnou ženu jsem naštěstí ani naživo nepoznala. Pokud se kamarádka za Tebe stydí, zamysli se nad tím. Hluboce se skláním před její výdrží, já bych Tě za kamarádku rozhodně nechtěla. Vím, že taková slova jsou, vím, že se použijí třeba v ordinaci lékaře, ale mluvit o nich na veřejnosti jako o chlebě, to je vážně zvrácené.
Propásla či neměla jsi vhodnou výchovu. A dá to hodně práce, než se předěláš. Abys mohla bez problémů do společnosti. Nejsem žádný puritán, který by se hned kácel před nějakým nevhodným slovem, ale na druhou stranu, jsi žena, nebo měla bys být žena a ty by přece přece neměly být žádná obhroublá a vulgární stvoření. Jaga.
Poznáš to i při výběru chlapce. Slušný Tě chtít nebude, zájem budou mít jen podobní, jako jsi Ty. To bys vážně chtěla?
Nezaměňuj nedostatek taktu, nevychovanost a nedostatek citu, za upřimnost. Právě proto mluvíme, máme dostatek slov na to, abychom vyjádřili potřebné. Žiješ mezi lidmi, musíš ctít lidská pravidla. Musíš se do prostředí, ve kterém jsi, obléci, zvolit slovník, chování. V kostele nemůžeš tancovat v plavkách, v tělocvičně stolovat ve "velké večerní". Když budeš žít mezi vlky, můžeš výt a vřískat a kousat. Ale mezi lidmi ne. Tvé chování a tvé vystupování je tvou vizitkou. Taková jsi.
Třeba, jen příklad, takhle to vypadá, když jsou lidé "upřimní". Dělají to, co cítí. A diví se, že je společnost nepřijala.
Myslím, že jsem celkem otevřená a přístupná hovorům o intimních věcech ale má to hranice. O některých intimnostech hovořím s lékařem a i to řekne, patříte k menšině co bez okolků své problémy řeší a nestydí se o nich mluvit. Kamarádky se na tampon ptám do ouška a neřvu na celé okolí, kdy užíváte slovo vagína a penis to netuším, ale váš sexuální život nikoho nezajímá, snad jen toho lékaře. Představuji si vás jak hovoříte se skupinou přátel, vlastně si to ani představit neumím. Zamyslete se nad sebou, chybu vidím ve vás. Lidé nejsou pokrytci, jen ví, že to jestli jsem včera masturbovala a nebo mám menzes, je moje věc a neříkám to na veřejnosti v kruhu přátel.
Všechno bylo už řečeno. Zaměňujete upřímnost za neomalenost a nedostatek taktu. O všem co jste zde vyjmenovala klidně můžete hovořit otevřeně, ale v soukromí a když bude ten druhý chtít. Mně třeba dost vadí i to, jak sem někteří otevřeně píší intimní dotazy týkající se sexu a barvitě a detailně líčí co všechno dělají. A někdy je to napsáno tak nechutně, že se mi z toho zvedá žaludek. A nejsou to jenom kluci, nebo muži, ale i ženy a mladé dívky. Chápu, že dnes je to všechno jinak, ale přesto mi to vadí. Mám pocit studu za ty lidi.
Lidé jsou různí. Třeba pohoršujete skupinu katolíků a ani o tom nevíte. Naopak klidně zapadnete mezi lidi na stavbě. Tam se volí i sprostější výrazy .
Ovšem nastupující mladá generace vnímá věci jinak než ta starší generace.
Někdy je to vhodné a někdy ne. Nemůžete se chovat jako robůtek. Nebo můžete, ale v jisté společnosti si o Vás budou myslet, že jste divná a nic nenaděláte.
Dospělí přístup je o tématu hovořit vhodně a neříkat to tak moc naplnou hubu. Kór mezi cizími lidmi je to divné (viz ten tampon)...
Nic si z toho nedělejte, také jsem se s tím jako malej potýkal. Měl jsem oblíbenou "básničku", co mě naučil starší brácha "k...da, p...a, samopal, č... se mi zamotal" a z nějakého nepochopitelného důvodu se ostatním lidem nelíbila. Bylo mi tak pět a dodnes to ve mne zanechalo pocit, že jsou lidé hrozní pokrytci. Ta básnička je totiž skvělá
PS: čtěte s nadhledem
A když se Vám na veřejnosti chce pšouknout (jste otevřená, tedy prdnout), tak to taky pustíte bez zábran a třeba ještě hlasitě? Vždyť je to úplně normální součást lidského života, navíc opředená lidovými průpovídkami o prospěšnosti pro zdraví.
Jsou situace, kdy je něco (slovo, čin) nevhodné. K citu pro vhodnost a nevhodnost nás každého vychovávala rodina. Vy tento cit nemáte. Nejste špatná Vy ani ti překvapení lidé. Ale nějaká lekce z etikety by nebyla na škodu. Reakcím lidí se nedivte, protože průkopnictví s sebou nenese vždy jen obdiv.
Já bych se vyjádřil k tomuto problému tím,že znám ticíce vtipů.Aby se lidé zasmáli,musí být tato společnost nějak vychované-Některá skupina přijímá obhroublé vtipy,a směje se s nimi.Jiný skupina,vesměs vzdělanější je jimi viditelně pohoršena.Myslím,že na pobavení a zasmání není potřeba vtipnou historku vyšperkovávat sexuálními výstřelky.Dá se dobře zasmát i jednoduchému slušnému příběhu.A v tom je tento problém.Hodnota člověka není v tom,jak akceptuje obhroublé názvy a zkušenosti.V hluboké minulosti byly takové záležitosti s nezvyklou otevřeností vždy postaveny mimo zákon,velmi stíhané církví.A to souviselo i se zdravotním stavem obyvatelstva,.Takový" otevřený" člověk byl i nebezpečným šiřitelem myšlenek ,ale i chorob.Otevřenost v chování byla nositelem pohlavních chorob,které byly ve středověku smrtelné.
JABRAKA
To, co jste napsal, to je veliká pravda. Dám ilustrační historku ze života. Velice vzdělaný, noblesní pán, který se nesnažil být za boha, se jednou šíííleně naštval na kolegu, inženýra a vynadal mu: "Pane inženýre, kandidáte věd, víte jaký je rozdíl mezi človekem a zvířetem? Klasik to definoval takto- Toliko člověk domýšlí dlůsledky svých činů. Hezký den, pane inženýre, kandidáte věd." Hodně dlouho ho tahle hrubost mrzela.
Nic si z toho nedělejte. Lidi jsou prostě pokrytci. Navenek se tváří kdo ví jak jim není milá upřímnost a otevřenost, ale když na to přijde, tak se zjistí, že to jsou jen zapšklí a pokrytečtí kecálkové.
Lidé jako Vy to mají v životě těžké. Buď se smíříte s tím, že okolí takhle reaguje, ale nebudete si s tím lámat hlavu, nebo se jim přizpůsobíte.
Držím Vám palce...
Já ne. Já nemám ráda upřimnost. Žiju jak umím, snažím se neubližovat a nechci slyšet "upřimné" postřehy a rady. Nijak mi nepomohou a ani mě to nezmění. Jen mi to ublíží. Když neumíš pochválit, mlč! To je moje heslo, zvláště pak, když jsem se neptala.
No upřímnost mi nevadí, ale kdybych stál ve frontě a tam se někdo nahlas bavil o vaginách, penisech a tamponech, tak by mě to štvalo.
A to někomu příjde vpořádku?
@inzinyrka To mne mrzí, že jsem Vás zklamal. Skoro mám tendenci se zajímat o to, jakou představu jste měla.
Já sice nikdy nebyl prvoplánovaný rebel, ale zároveň také ne člen stáda. Vždycky jsem se snažil jít si svou vlastní cestou. A jsem mnohem raději, když mi někdo do očí řekne co si o mně myslí, než aby to probíral za mými zády. Spousta lidí to nechápe, ale já si vždycky stál za tím, že když se na mě někomu něco nelíbí a řekne to mně, je jistá šance, že se nad tím zamyslím a třeba se v tom ohledu něco změní. Pomluvy mne nemohou změnit nikdy.
Nikdy jsem neměl potíže nazývat věci pravými jmény, říkat lidem co si o nich myslím a totéž očekávám od nich. Také jsem s tím měl často potíže jako tazatelka, takže si troufám odhadnout jak se asi cítí a napsal jsem to co jsem napsal. Zdá se, že si narozdíl od většiny rádců nemyslím, že by tazatelka stála uprostřed náměstí a tam do megafonu vykřikovala, že potřebuje tampon. A přijde mi naprosto normální, když se své kamarádky zeptá jestli jej u sebe náhodou nemá. Vsadím se, že kdyby tu zdejší debatu četl nějaký sexuolog, tak ocení otevřenost výchovy tazatelčiných rodičů, narozdíl od těch, kteří veškeré intimnosti a tělesné pochody odsoudí do říše pohádek a zkazek. To je pak samý famfulínek a fifinka a poradna je plná dotazů patnáctiletých slečen, jestli náhodou nemůžou otěhotnět, když je kluk políbí.
Gotrezagary, myslím, že tady asi došlo k jakémusi quiproquo. Protože to co jste odpověděl je normální v případě, že nebude mluvit nahlas o masturbaci a vagíně třeba v autobuse, nebo tramvaji, nebo v divadle. Kdyby se mne kamarádka zeptala jestli náhodou nemám tampon mezi lidma, tak předpokládám, že mi to pošeptá a nebude to říkat tak, jakoby se mne zeptala jestli nemám papírový kapesník. A o to tady kráčí.Protože jinak by ta otázka přece neměla smysl a pochybuji, že kdyby se svou kamarádkou hovořila o sexu a o penisu a o vagíně v soukromí, tak že by to té kamarádce vadilo. Ale když o tom začne mluvit nahlas ve společnosti, tak to opravdu není na místě.
Kdežto Vy mluvíte o upřímnosti a to je trochu jiné téma. A i v takovém případě se má dodržovat jakési dekorum. Když budu Vaše kamarádka a budu mít nějaké výhrady, tak to také řeknu Vám a mezi čtyřma očima a nebudu to řešit před lidma, kterým do toho nic není. Určitě by se Vám nelíbilo, kdybych Vám začala poukazovat na nějaké Vaše nedostatky ve společnosti dalších lidí. Tohle všechno chce takt, znát míru a hlavně rozpoznat situaci, kdy si to mohu dovolit a kdy by se rozhodně nehodilo.
@gotrekzagary v podstatě si myslím totéž co @suzymon, takže to nebudu opakovat. Upřímnost a otevřenost není totéž co nevychovanost a hulvátství. Mám podobně "upřímnou" (nikdy to nezapomene zdůraznit) tchyni a k tomuto druhu upřímnosti mám už vypěstovaný celkem jasný postoj, možná zapšklý a pokrytecký, ale co už s tím.
A nejlepší na tom je, že ta "upřímnost", vůbec nemusí být být opodstatněná. Znám také takové lidi co řeknou nezlob se, ale říkám ti to po pravdě, protože jsem upřímná a přitom říkají úplnou pitomost. Ale oni jsou přesvědčeni, že mají pravdu. Ona někdy taková ta takzvaná "upřímnost", je hodně subjektivní záležitost a každý by ji měl brát s rezervou.
@suzymon I když tazatelka mluví o veřejnosti, nemyslím si, že by to opravdu řešila na celé náměstí. Jsem ale přesvědčen, že v kruhu kamarádů jí nečiní problém se veřejně zeptat na cokoliv. Sice píše veřejně, ale přesto si myslím, že se jedná o kamarády... I když co je to veřejnost... oni jsou to i ti kamarádi a věřím tomu, že když jich je tam současně třeba patnáct, tazatelka nemá problém se zeptat a určitě se najdou tací, které to pohoršuje.
A opět mě to zavádí k tomu, že je to vše záležitost výchovy a toho, že spousta lidí má problémy mluvit otevřeně o přirozených věcech. Ať už se to týká názvů pohlavních orgánů, intimních věcí, sexu i smrti. Na toto téma existuje velké množství odborných článků o všech možných vlivech, které to způsobily.
Když se mne dcera zeptala jak se narodila, tak jsem si nevymýšlel pohádky o čápech, nebo o tom, že jsi si ji koupil v hračkářství. Příměřeně jejímu věku jsem jí popsal jak to funguje, tak aby to pochopila. Zvídavost byla uspokojená a já se necítil jako pokrytec, ani se nemusel klepat strachy z toho, co kdyby jí nedej bože někdo řekl pravdu, protože ji věděla ode mne. Když se stejnou otázkou přišla o pár let znovu (pravděpodobně něco slyšela v kolektivu, nebo v médiích), tak jsem jí to opět v klidu vysvětlil s tím, že vzhledem k vyššímu věku byla ta odpověď obsáhlejší a komplexnější. A až se přijde zeptat příště, nebudu mít problém jí odpovědět a pravděpodobně se zase dozví víc, než zná teď.
Já mám poměrně liberální rodiče, takže jsem se od nich dozvěděl spoustu věcí. Takže když se někdy v šesté či sedmé třídě stalo to, že když mi spolužačka něco podávala ze své tašky a přitom jí z ní vypadla i vložka, věděl jsem oč jde a taktně jsem zachoval mlčení. Což spolužačka viditelně kvitovala s ulehčením. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby na mém místě stálo 95% z mých spolužáků (kluků), ztropili by takovou scénů, že by ta nešťastnice nemohla přijít půl roku do školy. Nu a i přes onu liberální a otevřenou výchovu se stalo, že jisté věci mi byly zatajeny. Dodnes si pamatuji, jak jsem se cítil trapně, když na to téma přišlo mezi znalejšími spolužáky a já ze všech sil obhajoval svoji "pravdu", která ovšem byla zcela mylná. Tehdy jsem to ovšem nevěděl a nechápal jsem posměšky některých znalejších.
Vyjádřit se ktéto otázce se mi nezdá až tolik jednoznačné. Záleží na tom, zda jde o vážnou debatu, v kruhu zainteresovaných lidí, pak bych volila upřímnou odpověď a nebála se nazývat věci pravými jmény, ovšem bez vulgarit a bez osobních intimností. Pokud tuto debatu může slyšet nezainteresovaný člověk, pak bych se hlasitě nevyjadřovala. Ale je pravdou, že mezi námi žijí i lidi bez sebereflexe, kterým je jedno jestli se něco hodí, nebo ne. Osobně mi vadí i puritáni, kteří se pohoršují jen při vyslovení odborného výrazu týkajícího se např. sexu ve vážné "akademické" debatě, protože mají v sobě jisté bloky, zábrany, třeba už dané výchovou, ale odsuzují právě ty lidi, kteří jsou přirozeně otevření, bez tohoto zatížení. Rozhovor o sexu ap. by u zdravých inteligentních lidí měl být normální, pokud se neprobírá osobní rovina. Ta patří do soukromí. V každém případě by se měl člověk ohlížet na to, před kým o tom mluví a mluvit o tom jen před lidmi, o kterých ví, že jsou schopni to přijmout aniž budou pohoršeni. Lidi na ulici, obzvláště bez znalosti kontextu debaty, to asi nebudou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.