dobrý večer,je m i 30 let,pracuji v malé kavárne v nemocnii..jsme tam sama,to mi vyhovuje,pouze se střídam s kolegem.. problem je v tom,že nejspíš čím dál více nemám ráda lidi.trapí me to,prorože to jde i poznat že usmev hraji,kor když sem unavená a to fest pac vstávám o půl 4 a jseem tam do 7 do večera. prijedu v 9. třeba delám obličeje, a proste i když nechci,nejak to jde samo, a ty lidi ze me vyciti že jsem proste zlá..ackoli jsme uplnej opak
hrozne me to trápí..delávala sem i na pokladne,ale takhle sem se nechovala ,lidi byli milejší...divám se i do zrcadla,pak zkousim,ale usmát se neumim jde ivdež že je predstíraný,,,proste nevim proč to tak je ,mužete pomoct,jak se chovat jinak? me totiož taky prijkde že lidi me ani nepozdravi, a to me ani neznaji,, a to me asi vytáčí...a navic taky se nedívaji nejak hezky..tak třeba me to už odrazuje abych byla usmevavá..proste delam takové obličeje citim to na sobe, a neumim to maskovatdekuju
doplněno 07.01.20 22:01:
pak jsme proste i pro zamestnance taková nesympatická to me mrzí,že jsme taková
3x
Ty hodiny co tam boucháte navíc počítám za mrzký peníz vás unavujou nejen fyzicky ale hlavně psychicky a je otázkou času kdy vám vaše tělo podá výpověd
Chce to 8mi hodinový směny mín stresu a soboty neděle volný
Nebo aspon někoho ským se v tý práci budete pravidelně střídat tak aby si vaše tělo stihlo odpočinout
2x
Romano, já sice dělám úplně jinou práci, ale protože miluji papírnictví, tak občas chodím na brigádu vypomáhat. Zpočátku 1x za týden, pak spíš celý víkend 1-2x za měsíc. Po necelých dvou letech jsem zjistila, že mi dělá problém být na lidi milá, i když oni nejsou, což mi dřív nedělalo problém. A bylo mi jasné, že je to počátek konce. Směny jsem omezila, chodím teď 1x za měsíc na jeden den. Chybí mi ta práce, ta interakce se zákazníkem mě hrozně baví, ale pořád mě vlídné chování stojí dost úsilí, zvl. pokud na druhé straně chybí. Obdivuju kolegyně, že tam vydrží dělat 40 hodin týdně třeba dva roky. Déle to nikdo zatím nevydržel - nedivím se...
U Vás je to podobné. Určitě i horší, štve Vás každý blbost. Změňte práci 
1x
0x
Dobrý den. Vy jste zde již psala, že máte strach z lidí atd. Už jste se obrátila na odborníka, aby Vám s Vaší špatnou psychikou pomohl? Pokud to nezačnete řešit, pak budete mít problém v každém zaměstnání. Nikde nebudete spokojená a psychicky to budete snášet čím dál hůř. Jakým způsobem relaxujete? Přetvařovat se a nutit se do něčeho, nemá smysl. To by Vás stálo daleko více energie, než když jste sama sebou.
doplněno 08.01.20 13:54:
S psychologem si povídáte o svých problémech, pocitech. Ten se snaží najít příčinu a poradit jak jí postupně odstranit. Může Vám doporučit i skupinové terapie, kde se setkáte s lidmi, kteří mají stejný problém. Jde o to, že pokud se svojí psychikou nezačnete něco dělat, může se to zhoršovat a snadno to potom může sklouznout do depresí. A to by potom bylo už na psychiatra a nějaké léčivo. S lidmi se budete muset potkávat celý život, měla byste tudíž být odolnější. Protože jste ještě hodně mladá. Nevím jaké máte vzdělání, ale nebylo by pro Vás lepší třeba pracovat se zvířaty, než s lidmi? Nebo začít podnikat a pracovat třeba z domova...Určitě hledejte práci která by Vám po psychické stránce lépe sedla. Strojené úsměvy a úporná snaha vyjít s lidmi, nebát se jich atd. Vás bude hodně vyčerpávat a psychicky to dlouho nevydržíte nikde.
doplněno 08.01.20 14:24:
Ještě dodám k tomu odpočinku. Relaxujte třeba procházkami. Tam, kde nepotkáváte tolik lidí (třeba les). Sama, se svými myšlenkami, pročistíte si tak hlavu a uděláte dobrý skutek pro své zdraví. Pěšší turistika je dobrá věc. Nesnažte se všechno v domácnosti stihnout za každou cenu. Klidně se naložte do vany, odpočívejte a pak si v klidu vše zvládnete udělat postupně. Dopřejte si zkrátka čas jen sama pro sebe, rozmazlujte se.
když mam vono,doma musim uklizet..cca 2 hodky než je uklizeno,pak jsem u pc poslech hudby neco neco varim...jenom proste mam pocit že cim dál vic lidi nemusim,i jak sleduju jak se chovaji,nezdravi třeba a pod..jsou takový zlý cím dá l vice..ja jsem v jádru hodna holka,ale proste pusobim mam dojem že jsem zlá,nesympatická tim jak se chovám..vyciti to, a ja bohužel predstirat neumim..i to jak sem psala falešný usmev..to poznaj vsici,pak jsem v práci proste neoblibená..ackoli pracuju sama ne snikm,ale chodi tam zamestnanci aji si neco koupit... je pravda že unavená sem fest pac se nekdy nezastavim,vstávám o půl 4 a domu dojedu je 9 hodin,ackoli to máme na dloouhý krátky týden což je že jdu 2 dny a pak volno 2 dny..a dokola... asi mi nedelá dobre brzké vstávání? spím cca 4-5 hodin . o volnu jsme taky unavená...mužete mi jeste prozradit,jak by mi psycholog s timhle pomohl? jak to probihá? dekuju
dekuji,jen ja sama ani pořádne nevim co bych tomu psychologovi mela říkat,když ani nevim proč potom,nejaká terapie trvá urcite dlouho ne? navic to asi nebude taky levné ja jsem statná když sem se svým priteelem,ae bydlime kus od sebe tudiž se vídáme jen 4 krát do mesice pomáhá mi jen pres zprávy na pc. Jsem vyucená kuchařka,práce z domu by byla fajn,ale nevim ani co byh delala za práci kdyby nahodou,nejak jsem se ani o to nezajimaa,ale asi by to nebylo spatné,mam pocit že s lidma se m vice ve stresu:/ zkrátka mi prijde že dojdou že eco chteji v práci ale dívaji se na me jak na vraha a to me taky trápí..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.