Jak přezit samotu

Jistě máš někoho v rodině někoho blízkého, se kterým Ti je dobře.

Mamka, sourozenec, taťka, babička, teta, děda, strýc, bratranec, sestřenice. Nemusíš jim říkat hned, mám vás rád, ale třeba je mi s tebou dobře, těšil jsem se na tebe. Buď se mnou chvíli, budeme si povídat.

Když se otevřeš, tak uvidíš, že i ten druhý Ti to oplatí. Měla by se překonat bariéra. I když v rodině se to u Vás třeba nenosí, nedělá, možná, že Ty můžeš být ten, kdo začne a tu rodinu navede lepší cestu, cestu citlivosti, chránění, lásky.

Pozor na to, abys někomu neřekl, že ho máš rád a on si to vyložil, jako že ho miluješ. Což hrozí hlavně u děvčat tvého věku. S tím zacházej opatrně, mohou se polekat. Samozřejmě říkat někomu, že ho miluješ budeš také, ale to až budeš starší.

Svá vnoučata nejvíce milují babičky, přitul se k ní, obejmi a řekni, že ji máš rád. Třeba uvidíš, jak babička zjihne.

Dej a dostaneš také.

Pokud se to stydíš říkat, zkus to nanečisto říci třeba pejskovi, nebo kočce. Mám tě rád kočičko, máš tak měkký kožíšek, mám tě rád pejsku, že tak dobře hlídáš.

Rodiče tě mají rádi a spolužíci jistě taky

U spolužáků, později třeba spolupracovníků, sousedů a podobně, není nutné aby nás měli rádi a ani bychom to od nich neměli očekávat. Stačí spolu slušně vycházet. Rádi nás mají naši blízcí.