Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, co udělat, abych vydržela 30 hodin nespat? Jde to naspat dopředu? Třeba kdybych předtím spala 12 hodin, pomůže to? Děkuju
A to já myslím,že do zásoby spát lze.Když se dobře vyspíte (nabijete jako baterka),tak potom tu energii můžete čerpat déle
Děkuji. Takže když si na dlouhý spánek zvyknu pár dní předem, tak to bude fungovat? Je pravda, že jsem třeba včera vstávala v 8 místo ve 4, abych vydržela do půlnoci a stejně jsem byla ve 22 ospalá jako vždy.
A já si myslím, že do zásoby se naspat lze. Mám s tím zkušenost. Když jsem byla nemocná a 14 dnů spala doma, tak pak jsem moc nespala. Nepotřebovala jsem ten spánek.
Také si myslím, že naspat se dopředu nejde.
Lze pouze překonat krizi. Když to na člověka přijde, útlum, tak se jít projít na čerstvý vzduch, kafe, čokoládu, energetický nápoj. Jednu noc nespat lze, pokud člověk dělá nějakou zajímavou práci, nebo nutnou, akutní práci, zábavu s menším množstvím alkoholu, tancem, poslouchá nějaký pořad, nebo ho něco rozrušilo /má nervy/. Okolo 2 hodiny přijde /u mne/ útlum, ale jakmile to překonám, tak potom funguji normálně. Potom nějak ty hodiny utíkají rychleji.
Je pravda že v mladším věku to je těžší, než když člověk překročí 50 - 60 let, kdy se potřeba spánku snižuje.
Chce to být odpočinutá a pak během těch 30 hodin musíš něco dělat, případně v tom čase lehce odpočívat, tím myslím, že nemusíš lítat sem a tam... V 25 letech jsem tak byl v práci na pohotovosti (při technologické havárii) a tenkrát to bylo 34 hodin s cestou v kuse... Poctivě a to nebyl k dostání žádný energetický nápoj a ani jsem v té ještě ani nepil kávu...
Asi je to individuální...
S kámošem jsme jednou dělali pokus, jak dlouho vydržíme. Hecovali jsme se, ale kámoš nakonec vyhrál. Vydržel 54 hodin, já o hodinu méně. Co jsme dělali - chodili, dělali dřepy, cvičili - třeba rukama jako při rozcvičce na těláku. Po 30 hodinách jsme si dávali střídavě sprchu s vlažnou vodou - to hodně pomáhá. Nakonec jsme se šli po cca 45 hodinách ještě projít kolem města. Svižný pohyb nás trochu osvěžil, ale poslední hodiny už byla total krize.
Vyspat se do foroty nepomůže. Kdysi jsme šli noční dálkovou padesátku z pardubického Zámečku do Ležáků. Ve 22 hodin start, příchod ráno kolem sedmé. Hned jsme odjeli zničení domů a těšili se na postel. Jenže tchyně nám udělala čáru přes rozpočet, když po našerm návratu prohlásila: Teď půjdeme kopat řepu, v noci můžete lauzovat, tak teď budeme dělat. /měli i s dědou jako členové JZD povinnost obhospodařit každý 10 řádků řepy/. Šli jsme a kopali celý den. Večer jsem padla do postele, bez jídla, bez vykoupání. Už to dál nešlo. A pak mi trvalo pomalu týden, než jsem se zase fyzicky dala dohromady. Pořád se mi chtělo spát.
Tolik jen pro vzpomínku. Bylo to tehdy asi 36 hodin bdění v kuse. Ale byli jsme mladí, přežili jsme to a za rok šlapali do Ležáků zase. Jen jsme si předtím opatrně zjistili, že druhý den se žádné řepné orgie konat nebudou. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.