Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Jak se naučit žít sám se sebou?

Od: mioki odpovědí: 17 změna:

Prostě nezvládnu být sama. Stále si musím DOKAZOVAT, že nejsem v životě sama. Proto téměř každý den strávím s přáteli, nebo se svým přítelem. Což samo o sobě vypovídá, že sama nejsem. A hlavně je to docela vyčerpávající. Ten čas jim věnuji ráda, ale jde o to, že cítím přímo úzkost, když mi někdo v nějaky den nezavolá nebo nenapíše ať někam zajdu. A díky těm úzkostem se nemůžu na nic soustředit, ani na své koníčky. Přitom se mi samotné někdy nechce někam jít, a i tak někomu napíšu na venek, jen ať se necítím sama. Přitom vím, že v životě sama nejsem. I kdybych neměla žádné přátele, tak mám přítele a naopak.

Však je to v pohodě, když člověk má 1-2 dny v týdnu jenom pro sebe, bez žádných dalších lidí?
Nebo že 1-2 týdny není "žádanej" od svých přátel?
Máte někdo podobný problém, nebo jste měli?

 

 

17 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

lipanek
hodnocení

2x

Mioki, v jaké jste věkové kategorii. Chodíte do zaměstnání? Tedy byste neměla mít až takové pocity.

Protože takové pocity mají důchodci zcela běžně.

Jsou dny, které stráví o samotě, nikam nejdou, nikdo nezavolá, nikoho nepotkají. Pošťáci pospíchají a důchod povětšinou chodí na účet.

Jsem v důchodu a ten den odepíšu, jako zbytečný, nepotřebný. Proto to řeším jako Vy. Zavolám, nebo navštívím alespoň někoho v sousedství, dojdu na nákup, na procházku, s tříděnými odpady a doufám, že někoho potkám a popovídám. Nebo alespoň jdu na zahradu, kde se snažím být tak 3 hodiny a něco udělat. Nyní zvažuji brigádu na 4 hodiny, ale je to problém něco najít, ne moc fyzicky namáhavého.

Někdy se telefonáty, nebo návštěvy netrhnou, lékaři, rehabilitace.

Jinak to chce partnera, který bude s Vámi bydlet, nebo Vy u něj. Já se tomu bránila 4 roky, ale nyní shledávám, že bych asi chtěla se s někým vítat, usínat a probouzet se.

Pokud jste mladá, máte výdělek, lze jezdit na dovolenou, na víkendy, za kulturou, chodit cvičit, plavat, do baru, nějak ty peníze utratit. Až budete jenom s důchodem bude to horší. Proto radím mít vedle sebe chlapa, mít alespoň tři děti, protože od nich snad budou vnoučata, když se povedou, a to se potom žije úplně jinak.

Jinak na vesnici mít psa, který Vás vytáhne ven za každého počasí.

Já mám dvě kočky a tak nějak to je lepší než nic, nemusíte ven s nimi, alespoň se s nimi pomazlíte a pokecáte.*vtip*

Prověřeno životem.

Pocity zbytečnosti, marnosti, smutku mohou způsovat i sociální sítě a napsalo se, že i sítě 5G mohou působit na lidskou psychiku, špatné spaní, pohodu a i ovlivňovat DNA. Čas to prověří, mnohokrát se o něčem říká, že to jsou hoaxy, ale později se ukáže pravda.

Pokud byste byla vdaná, měla dvě děti, tak věřte, že při péči o domácnost, manžela by Vám takové myšlenky do hlavy nepřišly. Já jsem byla vždycky ráda, když jsem měla pár dní volna jenom pro sebe /stejně jsem gruntovala/, kdy manžel vzal děti a odejel na pár dní s nimi na dovolenou.

mioki
hodnocení

Díky za odpoveď. Je mi 17 let. Můj problém není ten, že jsem osamocená. Já mám přítele i kamarády. Vlastně vždycky, když chci s někým být, tak sama nejsem. Ale tady je ten problém. Já nemůžu být neustále s lidmi. A ani nechci. Jenže moje úzkost ve mně vyvolává, že prostě mám potřebu být s někým v kontaktu. Jedna z mých kamarádek naopak s lidmi, jako s přáteli moc času netráví a je to introvertka, která se ráda věnuje sama svým koníčkům. Za to je ale závislá na rodině, podle jejich slov. Tedy na rodičích. Napadlo mě, že problém by mohl být v tom, že já rodinou pohodu nezažila. Úplně všichni kromě mé mamky jsou v zahraničí a můj táta zemřel v mých 10 letech, kdy si později máma našla přítele, ale častokrát se hádají...

m123*

Lipanek, dělám v hypermarketu a máme na pokladnách pár babek z důvodu, který tu zmiňujete. Mají nejnižší možný úvazek což je 10 hodin týdně. Vždy se domluvíme a buď si to oddělají po 4,5, či šestihodinovkách. Těma hodinama je nikdo neomezuje. Podstatný je, že těch 40 hodin měsíčně odmakají. Příjdou mezi lidi, vydělají si nějakou korunu a nemyslí na to, že marní dny. Nejstarší je 78 let ;) .

lipanek

m123 - Děkuji za tip.

 

hodnocení

2x
avatar babkazov

Já si myslím, že je to tím, že ještě nevíte, co byste v životě dělala. Co vás baví a co vás zajímá. Jste jako psí víno, které neumí růst bez toho, aniž by se o někoho neopřelo. Nežijete svůj život, čekáte, až vás někdo bude bavit a ukazovat směr, jakým máte jít. Jste ukázkový adept na týranou ženu, která se mění v rohožku a které si muž nemá pro co vážit. Vzpamatujte se! Je to váš život a žijte ho pro sebe a ne pro někoho, pro berličky.

liska5
01.01.20 21:52

Babko*palec*

 

poradce*
hodnocení

0x

Miminko do bříška (nejlépe dvojčátka) a tyhle "starosti" vás rychle přejdou

 

listo
hodnocení

0x

Asi ani není na co odpovědět. Vy vlastně ani žádný problém nemáte, jenom se pitváte v něčem nepodstatném.

mioki
hodnocení

Vždyť to je ten problém. Já jsem zdravá, mám super mámu, přítele, kamarády, dobrou brigádu. Co víc si přát? Proč teda mám půl roku sviravej pocit v žaludku, jsem emočně totálně v háji, nemůžu kvůli tomu jíst a nic. Jen kvůli tomu, že bych v ten den měla být sama... Tohle mi nepřijde ok. A taky nechci znít jako nějaká depressed teenager, proto to řeším tady anonymně a vůbec že to řeším...

Tak zajděte k psychologovi, ten vás toho bloku zbaví. Není důvod k panice.

 

panchytrej
hodnocení

0x
Tomu se rika puberta vydrz to prejde :)
mioko
Puberta je teda mega šílená... Někdy bych třeba potřebovala vědět, jak ji kdysi prožívali ostatní

 

lukas32
hodnocení

0x

Vzal bych Vás jako parťačku na hory na nějakou větší túru. Třeba u nás v Beskydech na Lysou horu nebo delší hřebenovku cca 20 km. A bylo by po problému, věřte, že to funguje lépe než psycholog.

 

 

liska5
hodnocení

0x

Myslím, že Ti chybí pořádný koníček. Taková činnost, při které zapomeneš, že jsi sama, kolik je hodin a jestli jsi večeřela.

 

m33
hodnocení

0x
Ahoj, tady v komentářích zažíváš naprosté nepochopení, většinu z nich neber vážně, ti lidé ti nerozumí a vůbec neví, jaké to je. Já ti dost dobře rozumím, jen u mě je to s tím rozdílem, že nemám prakticky nikoho a proto si připadám osamělý, avšak tohle zažívám taky a proto raději než sám jsem někde mezi lidmi, i mezi těmi které neznám a kde je šance s někým promluvit.
liska5

Ale ona není tak úplně sama. Má přítele i přátele, jen sama se sebou neumí být. To chce smysluplnou činnost a né čekat celá nesvá , až jí někdo z nich zavolá.

 

svatoslav
hodnocení

0x

Zkuste návštěvu kostela... a vůbec orientovat se tímto směrem...

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]