Nejste přihlášen/a.
5x
To přece není tak těžké. Nějaký přívěsek na klíče, hrneček, propisovačka, Asi bych se nesnažila ho zesměšnit, třeba za určité věci nemůže. Pokud mu nechci udělat radost, tak bych mu asi nedala raději nic. A na okraj, který kluk v jeho věku nepokukuje po spoře oblečených holkách? Řekla bych, že se chová adekvítně svému věku.
3x
doplněno 15.12.19 10:02: Pro babujagu 16:52 h reakce, ta spolužačka taky nechtěla dárek mě dát, že zapomněla, říkala. A dělala s tím caviky. Nakonec se mojí mámě omluvila. Já jí dala nějaký pěkný dárek. Už si ale nepamatuju, co to bylo. Bylo to v roce 1987 asi.
doplněno 15.12.19 10:15: Mám dojem, že to byl hezký malovaný hrneček. Pamatuju si, kde jsme ho asi kupovali a že jsme vybíraly pečlivě, aby se to druhému líbilo. Ta spolužačka měla zcestovalé rodiče, možná diplomaty. Byli z jiného těsta.
2x
Tvůj dotaz mě překvapil. Takový příkaz smrdí totalitou, kdy jsme se taky museli radovat a dávat si dárky na povel. Toho kluka nemáš ráda, to je jasné. A kdo a proč Tě nutí dát mu dárek do 50 Kč? Proč ho raději nedáš někomu, kdo je Tvůj kamarád či kamarádka, s kým si rozumíš a s kým je Ti dobře?
Takový příkaz koho - třídní učitelky? naprosto nechápu. 
Jaga.
Stará jsem už dost a nepamatuji, že by se před 1989 ve škole dávaly dárky, zeptala jsem se i dcery a ještě starší sousedky a ta řekla to samé, to je móda porevoluční. Luxusní oslavy narozenin malých dětí a nejlépe i s matkou co si poklábosí u kafe, balíky cukrovinek do MŠ, na besídkách v MŠ raut z toho co dodali rodiče dětí, na vánočních cukroví tolik, že učitelka má napečeno, dárky učitelům a td.
1x
Takže kupte cokoliv, co by se líbilo i jinému.
Už tady zaznělo pár tipů, takže hrníček, svíčka, voňavý čaj. Občas se vyplatí navštívit nějaký obchůdek s levným zbožím, papírnictví a podobně, třeba najdete pěknou blbůstku typu stojánku na tužky a podobné. Dal bych si pozor na dárky typu mýdlo či deodorant. To jedině v dárkovém balení, což ale nekoupíte za 50 korun.
Docela by mě zajímalo, co si myslíte, že si myslí ostatní o vás.
Já jsem tedy také tyto akce nesnášel. Ale dneska je tolik věcí dostupných na Ali, že se alespoň na příští Vánoce stihnete připravit, pár univerzálních dárků může ležet ve skříni a v případě potřeby je jen zabalíte.
0x
Lupu, malý kompas, kapesní zrcátko, hrací kostky, reflexní pásek nebo nějakou jinou reflexní věc na bundu, nebo na tašku pro zlepšení viditelnosti při chůzi venku při snížené viditelnosti, zajímavé barevné tkaničky do bot, malý šroubovák do padesáti korun (hodí se na ledacos), ping pongový míček, nebo míčky, atd.
doplněno 13.12.19 18:54:
Jestli má nějakou vhodnou krabici, bedýnku nebo akvárko, tak třeba křečka nebo křečíka džungarského, nebo rybičku do akvária? Ale jen v případě, že se k nim bude pěkně chovat a udělají mu radost a ne trápení, kam s nimi.
0x
Já jsem děti nutila, aby se zeptali obdarovaného, co chce, aby nebyl zklamaný. Protože zájmy neznáme. Ať to je jakkoli nevhodné. Pak měli opravdu radost.
Tady bych koupila zajímavý sprchový gel, možná v balíčku. Snad neurazí. Snad se mu nebudou smát, nevím. Pro tenhle věk neumím moc vymýšlet dárky. Jsou zvyklí na elektroniku.
mall.cz/...
To se dělo před 30 lety a věřím tomu, že i dnes. Někdo chce druhého opravdu potěšit, jiný si s tím hlavu neláme a dá prostě něco, aby se neřeklo. Já si s tím jako dítě taky hlavu lámala a pak jsem byla zklamaná, že spolužačka ne. Dala mi nějakou za pár kaček ptákovinu. A to byla z bohaté rodiny. Já jí dala něco dražšího.Vzpomínám: 1. ročník SŠ, taneční, v nich Mikulášská, kde jsme si mohli dávat dárky. Vyzvala mě spolužačka ze třídy, že si něco dáme. Nevím proč, nijak jsme spolu nekamarádily. Ale souhlasila jsem. Koupila jsem plyšového pejska, na krk modrou mašli, kterou jsem hezky popsala a pomalovala temperami.. A ještě umělou květinu, ale pěknou. Stálo to všechno dohromady dost. Proto mě zarmoutilo, když v tanečních spolužačka prohlásila, že dárek pro mě zapomněla doma a dá mi ho následně ve škole. Dala. Po pěti dnech. Bylo to takové maličké "pivo" v plastovém půllitříčku, bylo to žluté želé a na něm tvrdý ušlehaný sníh, jako pěna.. Prodávali to tehdy v potravinách za 2 Kč. Bylo to velké asi jako štamprle.
Doma se mně mamka ptala, co mi dala, protože můj dárek pro ni viděla. A byla dost naštvaná. Pořád opakovala: Má oba rodiče doktory a tohle je u ní dárek. Navíc, když už viděla, co dostala od Tebe, mohla něco vybrat podle toho.
Je to už asi 50 let, ale občas si vzpomenu. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.