Mám přání i stížnost zároveň.
Pracuju pár let v kolektivu, kde máme vedoucí. Postupem času jsem zjistila, jak je neskutečně falešná. Pokud moje kolegyně nejsou přítomne, tak je pomlouvá. Věčně si stěžuje na to, že pracuje jen s idiotama. Telefonuje s moji kolegyní, která jí oznamuje, že je nemocná. Vedoucí jí řekne: jé zlatíčko, zůstaň doma, než se broučku uzdravíš. Jen položí telefon, tak začne funět, že to je teda zážitek, že teď má práci navíc! To chápu, ale proč to říká mě? Však ona je vedoucí, já ne.
Když je nás víc na jednom místě, tak nám říká, moje děti, jak se máte? A přitom je jí úplně jedno, že před dvěma hodinama tvrdila, že pracuje s idiotama.
Pokud je pod tlakem, tak lže a zapíra, místo, aby kolektiv tmelila, tak ho falší rozbíjí.
Já už nemůžu. Na poradě jsem jí to řekla, řekla jsem jí, že její chování, vůči lidem, svým podřízeným se chová neprofesionálně. Od tý doby mě nesnáší. Posíala mě od ledna na jiný oddělení se slovy, že nejlepší její pracovník musí vypomoc jinde.
Kolegyně se z ní psychicky sesypala. Ne z práce, kterou vykonáváme, ale přímo z ní. Vedoucí jí řekla to stejný co mě, že musí na jiný oddělení.
Takhle si vypracovává křišťálový kolektiv. Pouze z lidí, co jí leští kliku.
Já na jiný oddělení půjdu, to jsem slíbila i řediteli, ale proč zase vyhrála? Vyhrála. Poslední měsíce jsem se modlila, koupila si talisman, prosila jsem, ať odejde, ať nás nechá v klidu pracovat. A musím jít já.
B.
8x
Popisujete přibližně 90% vedoucích pracovníků. 
doplněno 12.12.19 10:02:
Podívejte se na to z cynického pohledu šéfa v situaci, kdy je pracovníků dostatek: Má dva hlavní úkoly; předně rozvracet kolektiv jako takový a zároveň proti sobě štvát konkrétní jednotlivce. Za druhé musí na podřízené donášet svému šéfovi, poukazovat na jejich nedostatky a zdůraznit svou nepostradatelnost při řešení potíží způsobených podřízenými. Tak to prostě je a jinak to nebude. Nedělejte si žádné iluze. Velmi častým údělem zaměstnanců je vynakládat mnohem větší úsilí na odvracení útoků ze strany kolegů a nadřízených, než na vykonávání samotné náplně práce. To je prostě rub lidské společnosti, bez ohledu na režim a státní zřízení.
4 bomba®: Jedna jízlivá: Znáte ten ošklivý pocit - proč se tohle všechno děje a zrovna mně, vždyť já nikomu neubližuji a zase tolik toho nechci? 
Nemyslím jen na sebe. Nejsem nijak ukřivděná. Nedávám vinu jiným, jen se ptám, proč život není fér. Vyměním práci, půjdu dělat se stroji. Budu mít pokoj.
Možná jsem se špatně vyjádřil, nešlo o atak ad hominem vůči vám a vaší domnělé ukřivděnosti. Jde o pocit, který zažívá každý člověk alespoň se špetkou empatie. Když chcete udělat omeletu, nesmíte se bát rozbít pár vajec, praví pořekadlo. Potíž je v tom, že omeletu pak sežere jeden, zatímco rozbitých vajec bývají zástupy. Bohužel, lidé se chovají...jako lidé. 
3x
Přání a stížnost. Jaké přání máte, abychom šli a vaší vedoucí vynadali? Spíš vám doporučím, abyste v práci jen pracovala, nedrbala, nevšímala si drbů ostatních a neřešila to, co není ve vašich kompetencích. Makejte tak, abyste byla vedoucí vy a pak si to uděláte podle svého.
Přání? Aby jí sesadili. Aby někdo konečně udělal tečku nad jejím chováním. Makám. Nebyla jsem nemocná. Když mě bolel zub a já byla na pohotovosti, tak jsem měla nárok na to zůstat doma. Věděla jsem, že za mě do práce nikdo nepůjde prvního ledna a abych nechala kolegyně pracovat v podstavu, tak jsem si vzala předepsaný antibiotika, prášek proti bolesti a pomohla jim. Vedoucí zapomněla napsat do plánu mojí dovolenou a tak jsem zase makala dalšího půl roku bez dovolený. Makám 6 dnů v týdnu až na vyjímky. 6 neděl jsem neměla volný víkend. Zaskakuju, když je potřeba. Vedoucí nikdy nebudu i kdybych vyhrožovala sebevraždou a ptáte se proč? Protože žiju v cizině. To, že jsem dostala tuhle práci je jen díky tomu, že mám zkušenosti a dokázala jsem jim ve zkušební době, že umím makat. Když budu chtít dělat vedoucí, tak se mi vysmějou, protože tady nemám ani odchozenou základku.
Já se neptám proč nebudete vedoucí. Kdyby bylo po mém, také byste nikdy nebyla. Stěžujete si, skuhráte, staráte se o to, o co nemáte. Řešíte, že máte "nárok" a jelikož jste ho nevyužila, cítíte se být poškozena zaměstnavatelem a ukřivděná. Ten kolektiv u vás musí být příšerný...rozehnat a přijmout zcela nové zaměstnance, nastavit jim pravidla a tolik práce, aby neměli čas ani promluvit, jinak to zjevně nejde.
3x
No bravo! Ihned bych Vám bod, ale nejde, jelikož jste tazatelka. Konečně jste na to přišla. Souhlas, vyhodit co je nadbytečné a netahat se s tím. A pro Vás bude nejlepší na tu vedoucí přestat myslet. Nakonec Vás přeřadila jinam, tak se snažte na ni už nemyslet. Žádné talismany bohužel nikdy nepomohou. Pokud nemáte povahu na to, abyste se naučila být pokrytecká a její pokrytectví Vás ničí, tak je nejlepší odejít jinam. A to v lednu uděláte, tak hlavu vzhůru a na tohle zapomeňte, stejně s tím Vy nic neuděláte.
2x
Svět není nefér, naopak. Modlila jste se, možná jste něčemu ještě nerozuměla, co Vám Bůh odpověděl. Tihle lidé bývají důležití proto, že úplně úžasně vedle nich vidíte, kolik je lidí naopak úžasných a dobrých. Negativní autorita zvítězí, ale má to jednu pevnou podmínku, zvítězí JEN pokud vedle ní není žádná pozitivní autorita. Protože úplně vždycky zvítězí pouze mnohem stabilnější energie a ta v disharmonii (v negaci) neexistuje nikdy. Vychovávají důležité pozitivní autority, které je za čas zastaví. Pokud negativní autoritu chcete položit Vy, musíte vědět jak a chvilku se to učit. Vyjde to vždycky.
Neuznávám žádný druh násilí, přesto jsem přesvědčena, že nenásilí znamená: Zastav válku a raduj se z míru.
Pokud jsem někdy byla potrestána neprávem, vždy jsem byla na lepším místě, než bylo to původní.
Četla jsem váš příspěvek několikrát a moc jsem si z něho vzala! Děkuji Vám za velkou podporu. Opravdu.
Snadněji někomu porozumím, když se do něj vžiji. Ta Vaše vedoucí si nikoho neváží. Mohla žít v prostředí, kde to bylo běžné. Lidi se nějak chovají, protože jiní být neumějí. Co říct otci, co si Vás nevážil? Vidíš, dnes jsem šéf, i když jsem žena a tys mi nevěřil. Jenže jako šéf, co si lidí neváží, nemůže motivovat dobře druhé k výkonům. Tak to skryje. Podřízení jí taky pak nevěří a skryjí to a tak jí svět nastaví zrcadlo.
Kritiku považuje za útok, nemůže jí rozumět a změnit se, neví jak. Je potřeba, aby našla vzor. A měnila se pomalu. Nesmí se bránit. Takže to začíná někým, kdo nabízí velký vnitřní klid a stabilitu (nenechat se ovlivnit žádnou negací, všímat si jen toho, co lze u druhých ocenit).
Vy dnes díky ní víte, čeho si na lidech hodně ceníte, co je důležité.
0x
A také má snad nějakého nadřízeného, tak to jako kolektiv můžete řešit výše. Ale musíte držet "basu". A to ženy neumí.
Komu nadřízený bude věřit? Hádejte. Kolegyně řediteli napsala dopis, napsala v něm všechno. Nepsala jako anonym. Podepsala se včetně adresy. Ani jí neodpověděl.
0x
Takoví lidé prostě jsou. S tím nic moc nenaděláte. Hleďte si své práce a jí si nevšímejte. Nebo vyměňte práci. Všude je něco.
0x
To je to nejhorší, když na pracovišti vládne člověk, špatných charakterových vlastností. Obyčejně ale tito lidé mají přemíru odvahy a nezdravého sebevědomí hlásit se na vedoucí pozice, mnohdy ani nemají na to vědomosti, zkušenosti, ale je vždycky záhadou, že se na takové místo prostě dostanou.. A takových je všude plno.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.