Dobrý den,
stojím teď před velkým dilematem ohledně zaměstnání. Jsem vysokoškolačka v poměrně náročném a specifickém oboru, který má spoustu podoborů ( nechci rozebírat detailně, jelikož je to osobní a nevím, zda sem nechodí někdo, kdo mě zná).
Od ukončení VŠ jsem pracovala několik let v jednom podoboru, který mě příliš nebavil, ale brala jsem to jako přechodnou záležitost, myslela jsem, že mě to buď chytne, nebo třeba obor změním. Potom jsem odešla na mateřskou - s plánem, že už se poté na původní pracoviště nevrátím, protože mě to tam už dosti štvalo a opravdu moc nebavilo. Ale čas letí a tak už jsou 3 roky pryč a já opět v práci. V té původní. Jelikož jsem nenašla odvahu jít do jiného podoboru. Ale stále mě to vůbec nebaví, jako udělám co je potřeba, ale nějak mě to prostě neinteresuje. A to není u téhle práce dobře, absence zájmu, zápalu. Mám možnost se teď vydat jiným směrem, po kterém jsem i celkem celý život pokukovala, kde je to živější, ale mám najednou opět strach. Na mém současném pracovišti to sice není nic moc, ale zase mi vycházejí vstříct ohledně pracovní doby, mohu chodit tak, že stíhám dávat syna do školky a vyzvedávat. Není tam žádný extra spěch, stres. Na novém pracovišti by to v tomhle ohledu bylo asi náročnější. Jsem asi nějaká zpohodlnělá. Musela bych se učit hodně nového. Třeba by mi to ani nešlo.
Stojím před rozhodnutím, jestli si ponechat jistotu, nudnou, nezáživnou, která mě nebaví, ale je pohodlná a je to jistota. Nebo se vydat do neznáma, čelit řadě překážek, mít to zbytečně složitější a možná si jednou říct, že jsem fakt udělala dobře, že tohle mě baví, že je to pestrý. A nebo třeba naopak litovat.
Fakt nevím. Co byste dělali vy?
1x
Protože jste nezmínila svého partnera - manžela, tak odpovím takto. Máte-li se o koho opřít, kdo Vám pomůže, zastoupí v rodině, domácnosti, při výchově, přinese domů výplatu, tak ano, šla bych tam, kde mě srdce táhne, učila bych se novým věcem. Není na škodu umět toho dnes více, ve všech směrech.
A nikdy nevíte, kam Vás vítr v životě zanese, nemusíte nakonec skončit ani u toho co nyní jste, ani co byste ráda.
Proberte to s partnerem, a dejte na jeho dojem. Někdy ten druhý člověk vedle Vás má lepší přehled a lépe Vás zná.
0x
Těžko říct, neznáme Vás. Jsou lidi, kteří snadno mění místa a jiní, co se nedokážou celý život nikam odrazit. Je třeba zvážit ještě dopravu na ona pracoviště, pracoviště samé, kolektiv podle referencí... Taky jak moc dá zabrat nová pracovní náplň, než se stane rutinou. Musela byste jezdit často na školení? A pak je tady dítě, které občas onemocní. Jak tam by vyšli vstříc? Kde je blíž škola? Nezůstane nejspíš u jednoho dítěte - a v jakém horizontu. Jak tam by se k tomu stavěli?
Místně je dostupné oboje stejně. Onemocnění dítěte - ano, to taky zvažuju, tam, kde jsem teď, je domluva v pohodě, na novém pracovišti nevím, jak by příadné absence brali. Pracovní náplň určitě zabrat dá, bude se co učit, to ale i na mém současném pracovišti, pokud se mám někam posunout. Nejde ani tak o školení, jako o samostudium a učení se praxí. Změna mě láká, ale bojím se, že si zkomplikuji život, zlášť když už teď mám syna a chci se věnovat i jemu
0x
No a do roka a do dne se po nabídce rád vratil
Mezitim sem prošel 2 zaměstnání která sice byla výtanou změnou ale měl se po klidu a časově byl v háji
Je třeba to víc jak pečlivě zvážit
Asi bych odešel jen v případě že by tam byl větší finanční rozdíl v múj prospěch
Zjištuju že když už je člověk starší a má v práci svuj klid a i nudu a na vše čas tak neni nic lepšího
0x
Zvolil bych a). Leštěné bláboly o výzvách a překonávání překážek zní možná dobře v hollywoodských filmech, ale následná realita bývá často neradostná. Sám dlouhá léta vegetím v pohodlíčku rutinní a nenáročné práce a nehodlám na tom nic měnit. Nicméně, rozhodnutí je na vás. 
doplněno 11.12.19 14:59:
Tím spíše - flexibilita a častá duchapřítomnost končí nadužíváním antihypertenziv. Pokud vám v obou případech nabízí obdobnou apanáž, není co řešit. 
Děkuji za odpověď. Jen bych k tomu chtěla doplnit, že to možná vyznělo trochu jinak, než jak je to ve skutečnosti - ani má současná práce není žádné extra vegetění, je to celkem náročná a zodpovědná práce, vyžadující znalosti a celoživotní vzdělávání. V tom jsou obě ty práce stejné. Jen ta nová je akčnější a vyžadující trochu větší flexibilitu a duchapřítomnost, na té současné je větší klid a více času na rozmyšlenou
0x
Mám kamaráda, měl slušné zaměstní za slušný plat a nudil se tam.Našel si jiné zaměstnání kde se za stejné peníze nenudí ale neví co dřív, stres a jen stres a ještě 2 noci v týdnu spí na Slovensku kde dělá kontrolu.Říkám mu, máš cos chtěl a dobře ti tak, v prvním zaměstnání ses za slušný plat, mohl nudit až do důchodu. Dokonce se chtěl vrátit ale na místě už se nudí za peníze někdo jiný. Zvažte to velmi dobře.
0x
Lupito, mám pocit, že Vás chápu. Mám to sice jinak, ale skrz svoji práci pochopím, co máte na mysli. Jsem OSVČ, učím převážně individuální hodiny a soukromou klientelu ve vlastních prostorech. K tomu jeden den v týdnu hlídám děti a když můžu, přiberu si jinou práci (překlady, copywriting a cokoliv, co umím). Mám klienty, se kterými je moje práce pohodička až moc velká. Ano, zkrátka se nudím... jim to jde, výuka tak nějak plyne, nic extra. Jsem ráda, že mám vedle těchto hodin klienty, se kterými jsou problémy, učí se pomalu a nesnadno, nebo jsou jinak zajímaví a složití. Ne, že bych je vyhledávala (je to o nervy, když se mě někdo každou hodinu 3x ptá, co má dělat, přitom instrukce si právě přečetl...), ale je to občas vítané zpestření. A taky oceňuji to, že vlastně můžu dělat, co chci.
Pro řešení Vaší situace tu mám otázku: Dokážete si sama sebe ve stávající práci představit za 2 roky? Je ta práce něco, co takhle dlouho vydržíte dělat, nebo se z toho zblázníte? Pokud se Vám zdá, že se to dá vydržet, tak bych asi radila neměnit. (Do té doby, dokud nebudete mít pocit, že už ty dva roky nevydržíte...) A ještě jednu: Je ta práce důvodem, proč se Vám do ní ráno nechce? Je Vám z toho někdy nelehko, štve Vás to, hlodá uvnitř? Jdete tam ráno s odporem, že byste mohla dělat něco užitečnějšího, lepšího, zábavnějšího? Přetrvává ten pocit v průběhu dne? Pokud ano, tak by to změnu asi chtělo.
0x
Vystřídal jsem osmnáctkrát zaměstnání a všude je něco, co nevyhovuje. Znám i člověka, co měnil práci dvacetpětkrát.. Buď je nevyhovující pracovní doba, náročnost práce, špatní kolegové nebo vedoucí a nakonec plat/mzda. To je za mě směrodatné. Máš tříměsíční zkušební dobu/lhůtu, kdy to můžeš případně zabalit a jít třeba dočasně do Amazonu a na půl úvazku a třeba se tam můžeš "uchytit" jako vedoucí nebo kancelářská myš.. V současné době se hledají zaměstnanci všude a ty praxi v nějakém oboru máš, takže bych se nebál jít do změny. Poohlédni se ale nejdříve po záložních dvou pracích, aby si měla kam v případě nutnosti jít, to je také základ (dočasně Amazon je jistota, ale dřina..).
0x
Ono je to i tak , čím starší ...
Podle mě dnes je lépe sic za míň peněz pracovat HLAVNĚ VE VELKÉ FABRICE , dělat na jednu směnu a vlastně si během šichty odpočinout... NEŽ U SOUKROMNÍKA JEDEŠ PAK JAK PILA a pak není penez ani zdraví - PROSTĚ FURT LEPŠI I ZA MINIMÁLNÍ MZDU V POKLIDU OD PONDĚLÍ DO PÁTKU !
0x
Mě by asi motivovalo ke změně , kdyby bylo i víc peněz ,ale zas není na škodu jít dál a zkusit něco nového po čem jste toužila .Těžko radit... je to krok do neznáma- sama jste na vážkách.
Ale jste mladá a asi bych do změny šla, jistě změna přinese i jistá pozitiva o kterých nyní ani nevíte.Hlavně že máte v manželovi jistotu, že vám pomůže, to je důležité.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.