Randime spolu, ale skoro si nepíšeme

Nechápu, proč byste si měli psát, když se často vidíte. To je na hlavu.

Já ti něco povím. První mobil jsem si koupil, když mi bylo 20 let, to byl rok 1996. EuroTel. Žádný SMSky posílat neuměl, mám pocit, že tenkrát se platilo i za příchozí (!) hovory. A tak jsme si telefonovali. Jenom občas, krátce, stručně. No a jinak jsme si VŠECHNO, co jsme si chtěli říct, říkali face to face. Nepotřebovali jsme každej večer od toho druhýho dostat 65 SMS na téma, jak beze mě nemůže žít. A žijeme dodnes...

dobrý dotaz.

Viděl jsem dva randit. Seděli vedle sebe, ani se nepohnuli, nepromluvili ani slovo a zraky měli zapíchnuté do mobilů. Tak mě napadá, jestli si náhodou neposílali textovky.

A co s vámi? Nic. Buďte ráda, že ten kluk je schopný fungovat i bez mobilu a bez psaní.

Už podle nadpisu jsem si říkal, že tohle píše holka. Vidíte se, mluvíte spolu, tak o co jde. Nedělej ze sebe stíhačku nebo ho odradíš.

Dobrý den. Ne každý píše rád a třeba Vás nechce svým písemným projevem odradit. Buďte ráda za to randění, objímání a líbání. To Vám žádné psaní nenahradí. Pokud Vám na něm záleží a máte ho ráda, neřešte kraviny a užívejte si to!

Můžete si místo psaní volat..

Někdy v roce 1978 jsem chodil s holkou, vzdálenou cca 100 km. Vídali jsme se každý víkend. Psali jsme si na tehdejší dobu velice často - 1x za 14 dní. Ty dopisy měly i několik stran rukopisu. On takový dopis totiž šel 3 dny, takže to skoro nemělo cenu. O to víc jsme se těšili na setkání .

Něco takového si dnešní mladí ani neumí představit a kdyby náhodou měli být pár hodin bez mobilu, asi by to nepřežili. Na tu techniku lidstvo vyhyne a nebude to dlouho trvat .

Mimochodem - taky nerad píšu SMS, bolí mě z toho klouby na prstech .