Partner je vybusny

Nedá. A sama to dobře víte, když jste s ním víc jak 10 let..A že Vás to štve? Inu..Nikdo není dokonalý, ani Vy jistě ne. Takže musíte brát partnera se vším co k němu patří, pokud s ním chcete nadále být.

Změnit jistě nepujde, ale vyměnit by jistě šel. Čím bude starší, tím bude protivnější - podobné ,,amoky´´ dobře znám...

Ne, nedá se změnit.

Dobrý den, nejsem sice žena, ale o problému něco vím. Váš přítel je cholerik a to nezměníte - změna (zlepšení, zklidnění) přijde až s věkem (stářím), tak jedině to vydržet. Cholerik ke svým "výpadům" potřebuje diváky a když je sám, tak se nerozčiluje, resp. tolik ho to nebaví a je klidnější. Takže, až bude Váš přítel vyvádět, tak mu jděte z cesty a nechte ho o samotě (on se rychle zklidní). Hlavně nepokládat otázky a nesnažit se v tu chvíli něco řešit či nabízet svou pomoc (tím to bude horší). Zdá se, že jinak je Váš přítel fajn, tak zkuste tuto jeho vrozenou "libůstku" vždy přetrpět. Zdravím!

jedubabicka - to je hloupost. Cholerik není nemocný - je to vrozená vlastnost (nebo prokletí). Pokud to jeho okolí pochopí, tak ho nechá vybouřit (a vyklidí prostor) a za chvilku je zase klid. Cholerik je výbušný, ale není to nebezpečný magor - jen si potřebuje ulevit, ale nezůstává v něm nenávist (za chvilku to z něho vyprchá a už na to dál nemyslí). Myslím si, že by to už tazatelka mohla po deseti letech soužití vědět (a zbytečně ho "v záchvatu" neprovokovat, resp. odklidit se na chvilku stranou), protože i cholerik je jinak normální.

Jak začíná vybuchovat, tak před ním všeho nechejte, oblékněte se a sdělte mu, že se ho bojíte a odejděte ven z domu. A příště to udělejte zas. A nebo také...neštvete ho vy něčím? Jenom uvažuji.

Žila jsem třicet let s cholerikem. A tato povahová vlastnost rozhodně nebyla důvodem k rozvodu. Můj cholerik ovšem byl výbušný jen sám pro sebe, nikdy nikoho a nic neohrozil. Maximálně bušil do něčeho svou vlastní pěstí. Ovšem lehké děvy volal na pomoc neustále . Z dosavadních příspěvků to nejvíce odpovídalo komentáři od Bena, ale až tomu doplňujícímu.

Brzy jsem pochopila, že jsou tři základní stavy. Když se ozývalo Ku*va!, byla jsem naprosto klidná. Nic se vlastně nedělo. Ku*ev sedum! už bylo horší. A pak měl ještě jedno zaklínadlo, vlastně bez sprostých slov, přesto strašlivé . A to byl pro mě signál pakovat se a nechat ho v té zlosti samotného.

Mončo, když se to vezme kolem a kolem, je povaha střídmě až průměrně cholerická vlastně z těch lepších povah. Představte si, že vedle sebe máte flegmatického melancholika! To by Vás teprve štvalo .