Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Pokud bych měla někoho ráda, pak bych mu práci, kterou dělá rád, přála a podporovala ho v tom co dělá. Určitě to není důvod k rozchodu. Pokud je Vaše závist tak velká, můžete na sobě začít pracovat a vypracovat se k práci svých snů. To za Vás nikdo jiný neudělá. Myslím, že když toto nedokážete potlačit a skousnout, najdete si vždycky něco, co budete druhým závidět a bude Vám to komplikovat život. Pro někoho je sport prací, pro jiného koníčkem. Měli byste se vzájemně podporovat v tom, co máte rádi. Ne si závidět.
Zdravím. Mně připadá že to, že závidíte příteli jeho práci, není váš hlavní problém, to je jen následek. Ta příčina bude v tom, že vy máte ráda jen sama sebe. Neumíte mít ráda někoho jiného, tím ani jeho spokojenost, protože vás irituje to, že je spokojený (usoudila jste, že kvůli práci, příště to bude hezčí chůze, lepší šéf, veselejší kamarádi...). Do práce nechodíte proto, aby vás to tam bavilo, ale abyste si vydělala na to, co vác baví, a mohla si to dopřát. Ve změně zaměstnání to nebude. Asi byste měla změnit své myšlení, svůj postoj sama k sobě. Protože jinak byste musela žít s totálním idiotem, hnusným a depresivním, aby mu nebylo co závidět. A evidentně jste inteligentní žena, takže takovou onucí byste opovrhovala. Z toho vychází, že pokud nezměníte vnímání sama sebe, budete navždy sama nebo i s někým, ale vždycky nešťastná. (Mimichodem, ve vztahu jste na tom lépe. Vy máte šikovného, šťastného a spokojeného partnera, zatímco on má VÁS). Teprve ve chvíli, kdy budete šťastná z toho, že váš miláček září štěstím, a zářit chodí k vám, takže máte důvod zářit taky, teprve tehdy budete "v pořádku". Ida
Takze abych to shrnul.
Mate rada muze. Libi se vam jeho prace. Nemate rada svoji praci. Rozejdete se s tim muzem at vas to nezere a nechate si svoji nudnou praci.
Ma to nejakou logiku? Jestli jo, tak hodne zvracenou.
Proste si najdete jinou praci, kde budete spokojena.
Ahoj, tento model znám, protože se týká i mne. Já naopak nemám práci, protože bydlím u přítele v zapadákově a nedaří se tu cokoli kloudného... On práci má, pěkně placenou, je spokojený. Já se cítím hrozně. Přeju mu to, v dobrém závidím, ale hodně zde hraje roli i to, že jsem žena a on muž. Když mi poví, kolik práce musí udělat (cca na 2 hodiny denně) a bere třeba 24 čistého, tak si vždy vzpomenu na své nasazení (pomalu každou směnu 100% času) a za třeba 14 čistého, tak si říkám, že to není ani tak moje vina. Je to vina společnosti, která se velice diví, že ženy se extrémně emancipují. Ale nelze se čemu divit. Dřu jak idiot za 14 K, doma uklízím, vařím, starám se a pán tvorstva vysmátý, obstaraný, s pěkným příjmem. Co mohu poradit, buď přijmi klasickou roli ženy - děti, péče o rodinu a takovou nějako práci a nebo se odtrhni a jdi si za lepším. Jistě to dokážeš, když budeš chtít.
Jen takový malý detail,napadlo Vás že takový profi trenér má na své pozici docela krátkou životnost?Stačí několik proher a výměna trenéra je docela rychlá,minulý trenér tam byl zaměstnaný jak dlouho?Jste ochodna např.se přestěhovat na druhý konec republiky pokud mu tam pak nabídnou smlouvu?...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.