Nejste přihlášen/a.
bydlim u rodicu...je mi 27 , s přítelem jiz bydleni planujeme ale až tak za rok,dva...problme je v tom,že moje mamak me zjevne nemá moc ráda, a ja nevim proč..segru asi ano,chová se ke me jak k nejaké slušce,což me mrzí, a pak i brecim tajne... je neprijemná,říká mi že nic nedelám,ja když byla sma adoma,mela sm tu uklizeno atd...oni došly a byl tu neskutečnej binec.. ja už jaksi nemám silu na to,ale myslela sme si že casem se vzahy zmeni,ale ne chová se tak už hrozne dlouho.,poznam i jak se tváří,když se na me dívá,pak zacne brblat jaká sem,že nedelám nic,že už ji vadi i že si dám kafe s brčkem a proste ka nevim co ceká furtnevim proč nemužeme vycházet jako kamarádky
myslim že nebo vim že jsem hodná,nejsme žádná namyslená ,zlá...ona to o me říká..sam je sobecká.. já už potrebuju odejit, a taky chci nekam daleko,pac ja smamkou proste vycházet nebuud,potom jak se ke me chová jak me slovi ubližuje ani o tom nevi...ale nevim kam bych sla ,penize nemám na najem sama, a pritel najem nechce že by musel platit cizí...ale já to doma už psychicky nedávám:/
Promiňte, tohle je ale zpověď puberťačky a né 27 leté ženy.
1. Změňte zaměstnání, kde si vydláte na nájem i bez přítele. Práce je dost a pronájmu bytů taktéž. Třeba si ihned najděte zaměstnání i s ubytováním 300km daleko.
2. Chcete odejít, tak odejděte.
3. V 27 letech byste se měla umět postarat nejen o sebe, ale také případně vypomoct rodičům, kdyby bylo třeba.
4. Domů jezděte na návštěvy jednou za měsíc, vztahy se zlepší.
5. Mamce se nedivím, to jí chcete být na krku do 30ti let? I ona má již nárok na soukromí a na svůj život bez denní vaší přítomnosti..
Je to smutné. Když si tak pročítám Vaše založená vlákna ( jak nevycházíte se sestrou, s mámou, jak nezvládáte život, nemáte kamarádky, nic Vás nebaví, jak přítel chce svatbu a Vy ne atd.) napadá mne, že opravdu musíte být hodně nešťastná a nespokojená. Ale měla byste začít u sebe a sama se sebou začít něco dělat. Zkuste psychologa. A také si s mámou sedněte a komunikujte spolu. Vyříkejte si to a zkuste obě své chování vůči té druhé zlepšit, více se respektovat. Ona není vina jen na jedné straně. A pokud to nepůjde, máte již věk na to, abyste se postavila na své vlastní nohy a začala být soběstačná.
Snad jen doufat,že si ten tvůj přinc na bílém koni pro tebe přijede co nejdříve,nebo nějaký čas bydlet sama,nebo ještě lépe s nějakou prima partou v nájemním bytě.Ty by takového andílka ocenily.Zkus se podívat na server "spolubydlení.cz" ceny jsou různé,ale ne nijak závratné a máš klid.Chvilku by jsi to vydržela,než tvůj miláček s tebou pujde do vlastního pronájmu
ano,pritel semnou chce bydlet...jenom asi ano sem nestatsná ted...a taky nevim jak se vztahy zlepší..tim jak se chová hnusne když ja nic nedelám jen tady bydlim,pomáhám ji,jen to nevidi pac je v práci nevidi co delám,a korát dojde audelá svincik a jde si lehnout...psychicky je to vycerpavajici jak furt jen brble jak sem hrozná..i když to tak vubec neni..ja s pritelem tu byla par dni a mely sme cisto furt..ja si udela podle sebe veci,kockám dala zrádlo ven a ona je zas dala do baráku,a zas je tu akorát plno mravencu
Až pochopíte, že mamka si dělá binec ve své domácnosti a vy ve vašem věku jste tam jen na návštěvě, tak to mezi vámi bude fungovat.
Zdravím Vás, musíte pryč, to je jasné, byť je doba velice nevstřícná, všude kauce a pak až seženete nájem, jistě nějaké úspory máte..
Možná jste bez zaměstnání, z toho má mamka další "nervy"... Ale přece se nechcete "handrkovat" kvůli misce se žrádlem pro kočky... je to tak, jak píší i ostatní... musíte jinam... je dobře, že na to nejste sama, snad s vámi někam na ubytovnu (do začátků) půjde i přítel... jinak to fungovat nebude.. Přeju hodně štěstí, ještě dnes si dejte zdarma inzerát někam do supermarketu "Hledám podnájem/pronájem/" a hned to doma oznamte...
to co popisujete, se lidově jmenuje ponorková nemoc. Docela obyčejně lezete vaší matce na nervy.
Píšete že je vám 27, že chcete odejít, ale rovnou si pokaždé zdůvodníte proč to nejde a proč je potřeba odchod od matky odložit o rok, o dva... Co si o vás má jeden myslet? S takovým přístupem se neodstěhujete ani po třicítce.
Moje rada : Už to stěhování neodkládejte.
Pěkný den,
nemyslím si,že Vás matka nemá ráda. To by Vás u sebe nenechala bydlet ve Vašich 27 letech. Spíš by podle mě chtěla dosáhnout toho,abyste byla samostatnější. Jestli máte nějaký příjem,tak spolubydlení se dá sehnat vždycky. Alespoň ve středně velkých a velkých městech. Měla byste svůj klid,byla samostanější a matka by se na Vás víc těšila,byla byste jí vzácnější.
ja to příteli navrhla,ale o o tom nechce ani slyšet..podnájem jsou vyhozené penize za neco co neni nase...takže to proste nejde...chce nasetrit co nejvic, a jit smenou pristi rok na jaře nebo v léte...ale to bude ješte trvat no:/
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.