Nejste přihlášen/a.
Je mi 19, příteli 29. Jsme spolu rok. Je to můj první přítel. Vím, že je to dost málo na to, abych přemýšlela nad tím, jestli to vydrží nějakou delší dobu. Teď jsme ale začali plánovat společné bydlení a tak jsem se prostě neubránila různým představám, jak bude vypadat nějaká naše budoucnost.Je mi s ním moc hezky a byla bych ráda, kdyby to vydrželo co nejdéle. Nemám zatím potřebu hledat cokoliv jiného někde jinde a u někoho jiného. Může v dnešní době vydržet první vztah i celý život? Takové příběhy o první velké lásce, která vydržela celý život, znám akorát z vyprávění babiček...tak mě zajímalo, jestli je něco takového možné i v dnešní době plné spousty různých možností oproti minulé době
Já si myslím, že vše je o lidech a o povahách... Já znám svoji manželku od jejích 14 let (jsem o dva roky starší) a po 5 letech jsme se vzali.. Já bydlel v Praze a ona na vesnici u Brna... Viděli jsme se třeba i jednou měsíčně, vojna atd.
Tehdy bez mobilů, facebooků, jenom jsme si třeba psali... Dnes jsme spolu 36 let...Tak jak říkám, je to o lidech...
Dnes stačí malý zádrhel a lidé odcházejí, rozvádějí se... V dnešní době nevím... Mám dvě dospělé děti a když vidím dnešní vztahy a uspěchanou dobu, tak opravdu nevím...
Vysoká rozvodovost je způsobena nejen společenskou situací ale taky katastrofální úrovní edukace k této věci v našem školství. Je minimum snoubenců kteří se berou s tím že se brzy zase rozvedou. Všichni chtějí aby jim to manželství vydrželo pokud možno napořád. Jenže málokdo ví jak tohoto ideálu dosáhnout. Ve škole se nedozví jak budovat pohodu v manželství, ta se musí budovat aktivně a nestačí jen pasívně čekat že přijde sama, jak vzájemnou lásku, jak vzájemné porozumění proč tolerovat co nejvíc a jak docílit toho aby partnerka měla toho k toleranci mých chyb a nedostatků co nejméně. Jak vzájemně komunikovat aby nedocházelo ke zbytečným hádkám a různicím. Jak si vybrat partnera aby vůbec mělo smysl spolu ten vztah začínat. Je toho moc a to je všechno jenom teorie, která u nás až na malé vyjímky samostudujících lidí chybí všem. Školství v této věci katastrofálně selhává. Ostatně těžko něco takového požadovat po učitelkách ve škole, které samy pochází z rozvedených rodin a mnohé jsou v rozvodovém řízení, pokud nejsou už rozvedeny. Tobě tazatelko chválím tvůj úmysl vydržet až do smrti ale něco si o tom spolu s přítelem nastudujte ještě před vaší svatbou, ať nezůstane jen u toho dobrého úmyslu. Ptáš se zda je možno udržet první vztah celý život? ANO. Je to možné ale třeba kvalifikovaně vědět jak a jak takový vztah upevňovat. Samotný krásný úmysl až na vyjímky nestačí.
V dnešní době to je hodně malá pravděpodobnost, že by se tak stalo. Jinak všem párům je ze začátku spolu moc hezky. Ale každému to může spolu dlouho vydržet, pokud si spolu budou rozumět a nebo pokud se ona nezamiluje do jiného a on do jiné. A i po zamilování se, můžou vztah udržet, když budou chtít. Většinou to tak ale není, proto je tolik rozchodů a rozvodů.
Je mi sedmdesát, mám dva čtyřicetileté syny s partnerkami a pět vnuků co mají spolu a stále tutéž první manželku. čili něco o životě vím. A tvrdím, že není důležité starat se o lásku, ale starat se o rodinné hnízdo - o rodinu. Většinou přijdou zamilovanosti do někoho jiného, sex s někým jiným, to ale nesmí nikdy zasáhnout rodinu. Mí synové nejsou s partnerkami sezdaní, ale postavili si bungalovy a já ani nevidím, proč by se měli brát, i tak je pro všechny rodina to, co nesmí zranit i kdyby se někde kdoví s kým někdy muchlovali. Přečtěte si knížky od Plzáka. Přeji hodně štěstí a buďte nad věcí a ničeho se nebojte a budujte si v zaměstnání rostoucí postavení !
Plzák byl určitým přítelem i mimomanželských vztahů, toho bych zrovna za příklad nedával. Jeho známé "zatloukat, zatloukat", není třeba připomínat. A pokud chtějí dva žít v normálním vztahu a mít děti, měli by se vzít, aby rodina fungovala tak jak má (i pod jedním jménem), včetně všeho co rodině náleží a bez překážek, které může přinést život "na psí knížku" (např. problém s informacemi při hospitalizaci a pod.). Největším problémem ve vztahu bývají peníze, jak je jich nedostatek, vztahy se hroutí. Toto je potřeba s rozumem řešit.
Možné to je - vždy záleží na těch dvou lidech a na tom, jak k tomu vztahu přistupují. Nicméně v dnešní době už není takový společenský tlak na to, aby manželství vydrželo celý život a máme zde spoustu šťastně rozvedených párů. Dřív to byla ostuda, když nějká žena zůstala na děti sama, velkou roli v udržování manželství sehrálo i náboženství, navíc ani z ekonomických důvodů nebylo tak jendoduché se rozvést. Dnes jsou úplně jiné trendy - každý si chce život užívat, každý má milenky/milence, nikdo se nechce ve vztahu zbytečně trápit a překonávat nějaké krize, každý má pocit, že má automaticky nárok na nějaké štěstí a nejlépe úplně bez práce. Ženy jsou emancipovanější a finančně samostatnější, mnohé už ani nechtějí přijímat roli tradiční ženy. Dřív žena snášela sem tam i nějakou tu facku od manžela, když přišel domů ožralý z hospody, dnešní emancipovaná žena by nic takového chlapovi už netolerovala - protože nemusí. Dnes už vlastně nemusí nikdo ve vztahu tolerovat vůbec nic, pokud nechce... Podle toho to pak vypadá.
To je ve hvězdách,na to je těžká odpověď a ani já vám asi správně neodpovím protože jsme s manželem teprve 35 let.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.