Dobrý den, jedna z věcí které mě štvou je, že neumím komunikovat s lidmi, bojím se být sama s jedním člověkem, protože mám strach,že nastane trapné ticho, nemám si s lidmi co říct, nemám si co říct ani s rodinou, s nikým...ne že bych se bála mluvit, ale neumím rozvinout téma, vždy když se s někým bavím, tak mám strach, že téma o kterém se bavíme brzo skončí a ja nedokážu vymyslet jiné. Jsem introvertní člověk, ráda se seznamuji s novými lidmi, ale bojím se s nimi později mluvit, dokonce ani se svým přítelem už si teď nemám co říct... Chtěla bych být jako moje matka a mluvit bez problémů i s cizími lidmi, ale nejsem taková, nevím proč, chci se bavit s lidmi, ale příjde mi že nemám potřebu, bojím se dokonce chodit s lidmi ven, jen proto aby hovor nevázl.
Bohužel mám pocit, že na vině bude malé sebevědomí.
Není třeba pořád mluvit, s někým se i pěkně mlčí Já mám raději lidí skoupé na slovo, než brepty, kteří pusu nezavřou a přitom z nich nic podstatného nevypadne. M.
Přesvědčte sama sebe, že ticho není trapné. Dva lidi mezi sebou nemusí pořád mluvit. Můžou spolu po indiánsku mlčet a je to v pořádku. Pak se Vám bude žít hned líp.
Někdy to mívám podobné a lidé které prvně potkám kvůli mě pocítí to samé jelikož se často stýkám s lidmi co mají nějaký problém a dokážu se do toho vžít tak to pak posílám dál a lidi jsou hrozne jednoduché bytostí na tenhle řetězec problémů který si dělaj sami i já mívám takové stavy ale vim že je to jen pocit kterej můžu ovladat i přesto se cítím být více extrovertní ale myslím že jednou za čas to má snad každý možná právě myslíte i to ze někdy neráda mluvíte s lidmi ale rada k lidem- když se potřebujete vypovidat ale v podstatě vás otravuje jejich názor jejich pohled a jejich rozmýšlení pokud se toho bojíte a necháte tomu aby vás tento pocit na dále pohlcoval a ke konci i ovládl budete to mít těžké jelikož čím delší průběh něčemu negativnímu necháte stane se to jako povinnou rutinou jako zlozvykem ovlivni to nejenom vás ale i lidi o kolo vás jelikož lidi kolem vás nebudou vědět co se děje a ani to možná nebudou chtít chápat neni dobre je v takovém zmatku dlouho nechavat plati to stejne jako se zvířaty a proto vám poradím toto... nevím přesně jakou máte rodinu, přátelé atd. a jaké mezi vámi vládnou vztahy ...v rodině byste rozdoně neměla mít obavy vůbec z ničeho pokud nemáte co říct nebo se vám jednoduše nechce tak se zbytečně nepremáhejte neříkejte veci které nechcete kolikrat pohled a ruzne grimasy chovani staci na konverzaci ostatní si musí zvyknout že vám nejde jenom o jejich pohled na vás víc si věřte buďte jako někdo jiný koho třeba obdivujete v tuhle chvíli vsichni jsou stejne naprogramovani jen jsou tam mensi ci vetsi odchylky základ je stejný a zkuste se do te osoby vžít do jeho role vžít se muze každej do kohokoli a pak se stát kopii ktera ma moc můžete byt kdekoliv a kdokoliv vše co dokáže mysl dokáže tělo a nejen to vaše věřte všemu co pro vás bude mít přínos mluvte jen to co chcete neberte vše tolik vážně ale samozřejmě podle vaší intuice rozpoznejte zavcasu co je jak vhodné říct aby jste to zas vše neflakala na to by asi vaše společnost nebyla moc ze začátku zvykla ale prostě se chovejte přirozeně a věřte si zbytek lidstva ať si škubne stejně jste to vy co se budete chovat jak chcete zkoušete lidi převést v dobrem směru na vaši stránku a buďte člověkem co vypadá že má silu ale v podstatě to budete tak dlouho hrát až se to stane vasi součástí a budete to konečně vy vzdělávejte se uctense o všem co vás zajímá a začněte si vic pripominat co všechno můžete dokázat v životě a kolik lidi vas muze nasledovat buďte správným příkladem a jednejte vic láskou a vtipem jako hlavni motivaci nikdy nemějte nejednejte tolika ve strachu pokud umíte už strach používat pro dobré věci vše není jen dobře a špatně svět není jenom bily a černý bertme to tak že z každého dobrého musíte zkusit nait to zlé a i to je vlastně správně
mot
tyyjo, to je dlouha veta. Nebojte se pouzivat carky, kratsi vety a tak. nic to nestoji a lidi to potesi. diky
Dobrý den. Zkuste se obrátit na psychologa. I když se bojíte mluvit s cizími lidmi, třeba by Vám pomohly nějaké skupinové terapie. Uvidíte, že takový problém nemáte sama a pokud to chcete skutečně řešit, tak doporučuji udělat první krok - pomoc odborníka. A pomalu zkoušet komunikaci s jeho pomocí. Ale pokud v sobě nenajdete tu odvahu, netrapte se tím. Ne každý má rád "ukecané" lidi a nucenou komunikaci.
Skupinová psychoterapie je sice dobrý nápad, ale musíte počítat s tím, že nebudete mluvit tak, jak se Vám zachce. Mně tam dávali najevo, že jim vadím. Jedna žena mě tam sprdla za to, že jsem se zasmála. Že to nebylo prý vtipný. Cítila jsem se tam nedobře. Něco mi tam furt vytýkali a poučovali mě tam, co tam mám nebo nemám říkat a kdy mám mluvit. Ani jsem je nechápala. Jak to myslí a proč mě poucuji. A co si to vůbec dovolujou. Chlapi, co ani nechodí do práce, mě poučovat. S tím jsem se nikde nesetkala, s takovou buzeraci. Jen na týhle blbý skupině. Jsem ráda, že tam už nechodím. I když ze začátku to bylo dobrý. Ale jak se tam odkrývate, ta svá citlivá místa, druhý toho muže zneužit. A nikdo se nezastane. Naopak se ostatní přidávají. Když se jeden naváží ostatní se přidají.
liska5
Nick, není lepší parta u táboráku, kde se tlachá při opékání buřtů a zpívaj Brontíci?
To je lepší. Oni jsou lisko i ty seznamovaci pobyty pro mě náročný. Taky je to ve skupině. Lidi se neznají. S někým se dám do řeči, pak s někým jiným. Stane se mi, že ta, co se se mnou předtím bavila, už se bavit se mnou nechce a začne se bavit s někým jiným. Teď zrovna na jednom jsem. Jsem s paní na pokoji a je to lepší než být sama. Docela se i bavíme. A parta je tu lepší než byla předtím. Je tu víc ženských než chlapů.
Dobrý den, no asi komunikujete, nebo se snažíte komunikovat s nesprávnými lidmi, se kterými si nemáte co říct, nemáte nic společného o čem by jste se bavily. A ikdyby se našel někdo, kdo sdílí stejné záliby apod jako vy, nemusíte si i tak vzájemně "sednout".
A ta věta..jsem introvertní člověk a ráda se seznamuji s novými lidmi..to mi nějak nesedí jako introvertovi..ale budiž. Třeba tak introvertní zase nejste a je to v něčem jiném..třeba se sebepoznáním.
A jak už tu kdosi psal, na mlčení není nic špatného a je to mnohokrát lepší jak mluvit, jen aby se mluvilo..to nesnáším uplně nejvíc a strašně mě to vysiluje.
A uplně nejhorší jsou ti, kteří jsou hned s váma nejlepší kamarádi a to jste si teprv řekli "dobrý den". To si můžete být z 99% jistá, že tohle kamarád určitě nikdy nebude.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
Já mám raději lidí skoupé na slovo, než brepty, kteří pusu nezavřou a přitom z nich nic podstatného nevypadne. M.
.