Darovaci smlouva x dedické řízení

Soudní schválení neni potřeba. Postup by měl být vytvoření a ověřené podepsání smlouvy a návrhu na vklad do KN (vytvoření právníkem), poté podání na KN. Jestli toto podání proběhlo, už je darováno a úředníci na KN jenom prozkoumají, jestli zápisu nic nebrání a zápis provedou. Notář bude-li se o věc zajímat zjistí akorát, že došlo k zcizení.

K faktickému darování (změně vlastníka) dojde u nemovitostí až zápisem (vkladem smlouvy) do katastru nemovitostí. Pokud k tomu nedošlo, tak nemovitosti budou předmětem dědictví a notář k neúčinné darovací smlouvě přihlížet nebude, ledaže by to dědici navrhli.

Z webu bezplatnapravniporadna.cz: Odpověď právníka na podobný dotaz: V okamžiku, kdy nemovitost vlastní nezletilé děti, všechna podstatnější nakládání s nemovitostí podléhají schválení soudu. Tedy už samotná smlouva, kterou byste chtěli nemovitost na děti převést, by musela být společně s návrhem na schválení tohoto právního jednání předložena soudu a až se soudním rozhodnutím následně předložena katastru nemovitostí za účelem zápisu. Stejně tak následný případný prodej této nemovitosti by podléhal opět schválení soudu a pokud by soud uzavřel, že prodej není v souladu se zájmy dětí, tak prodej neschválí a tedy byt neprodáte. Pokud byste se rozvedli, tak i další nakládání s nemovitostí podléhá soudnímu řízení, soud by musel určit, který z rodičů by se stal opatrovníkem pro správu jmění dětí a tento opatrovník by musel s majetkem nakládat tak, aby nedocházelo k jeho znehodnocení. I zisk z pronájmu by bylo nutné ukládat na zvláštní účet a v okamžiku zletilosti dětí jim finance předat. Samozřejmě tuto skutečnost už soud nezkoumá (kam jdou peníze z pronájmu, neboť nájemní smlouva se nikde neeviduje), ale pokud by dítě v době zletilosti požadovalo vyúčtování toho, jak bylo s jeho majetkem nakládáno a bylo by zjištěno, že peníze byly např. nějakým způsobem zpronevěřeny, mohlo by se obrátit na soud s žádostí o náhradu škody po opatrovníkovi majetku nebo dokonce s trestním oznámením pro zpronevěru. Ale pokud ještě vklad nebyl proveden...

Soudím, že informace k úmrtí prodávajícího lze analogicky vztahnout i na úmrtí dárce:

Podání návrhu na vklad po smrti prodávajícího

Jinak tomu bude v případě, kdy prodávající zemře, a ještě nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva, resp. byl podán až po jeho smrti. Prodávající je v tomto případě ke dni své smrti stále vlastníkem nemovitosti. Zároveň je však již vázán v době své smrti závazky z kupní smlouvy na nemovitost. To vychází také z § 13 katastrálního zákona, ze kterého jednoznačně plyne, že rozhodující je okamžik podání návrhu.

V tomto případě je řeč o o majetkových nárocích, které smrtí prodávajícího nezanikají, ale přecházejí na dědice. Řízení o povolení vkladu vlastnického práva kupujícího k nemovitosti má být v takovém případě přerušeno až do doby, kdy jsou známi dědici prodávajícího. V rámci dědického řízení se do závazků (pasiv) dědictví zahrne závazek prodávajícího převést vlastnické právo k nemovitosti. Do majetku (aktiv) dědictví se pak uvede částka odpovídající kupní ceně. Dědic tedy sice nabude nemovitost, ale je zároveň vázán již uzavřenou kupní smlouvou. Nejprve tedy musí proběhnout řízení o dědictví (vypořádání ohledně převáděných nemovitostí), poté co bude zjištěno, na koho přešla práva a povinnosti zemřelého a převáděna nemovitosti, může katastrální úřad provést vklad. Podle rozhodnutí Městského soudu "Skutečnost, že vlastnické právo k nemovitosti přešlo na dědičku (spolu se závazkem z kupní smlouvy), nebrání, aby byl povolen po smrti prodávající vklad vlastnického práva pro kupující podle kupní smlouvy uzavřené ještě za života prodávající, jsou-li jinak splněny podmínky vkladu."(Z odůvodnění Městského soudu v Praze k 33 Ca 108/97-10.)

ilonacernochova.cz/...