Dobrý den,prosím vás mohl by mi někdo říct jak se zjištuje tato nemoc?Je mi jasné,že se posuzují příznaky,pak nějaké ambulantní reflexní základní vyšetření a asi EEG.dál by mě zajímalo,jestli se dá tato dg.potvrdit magnetickou resonancí a nějakým odběrem krve?Děkuji
3x
K diagnóze PN pomáhají terapeutické testy: L-DOPA test a apomorfinový test. Kromě klinické diagnostiky se užívá i dalších pomocných vyšetřovacích metod ke konečné diagnóze PN a její diferenciální diagnóze - zobrazovací, laboratorní, genetická a další odborná vyšetření. Ke kvantifikaci postižení pacientů s PN a hodnocení efektu léčby se v klinické praxi užívá řada hodnotících stupnic. Nejvíce užívanou hodnotící stupnicí je dnes UPDRS (Unified Parkinson´s Disease Rating Scale).
Diagnostika Parkinsonovy nemoci
Diagnostika Parkinsona není tak snadná a nevede k ní jen jedna cesta.
Vyšetření nejčastěji provádí neurolog, který si nejdříve pročte pacientovu lékařskou historii, zjístí, zdali pacient nebere léky, které by příznaky mohly způsobovat, a následně otestuje:
Výraz v tváři
Třes v pažích
Ztuhlosti v končetinách nebo krku
Možnost chůze a vstávání ze židle
Rychlost v obnovení rovnováhy
Následně pacientovi odebere krev a dále může naplánovat testy jako:
Počítačovou tomografii
Elektroencefalografii
Ultrazvuk
Magnetickou rezonanci
Děkuji vám moc.Tak to mně čeká pěkné kolečko vyšetření,jsem objednaná na 10.7.dělali mi MRI asi před více jak rokem,ale z jiného důvodu,tak třeba budu muset znovu.Dělala jsem si test na netu.Asi 10 otázek,že pokud se alespon ve třech případech,odpoví ANO,tak má být člověk na pozoru.No já odpověděla ANO 10x.Samozřejmě,že to ještě nemusí znamenat tuto nemoc,ale nejvíc mě zneklidnuje,že mám právě samovolný pohyb hlavy,hlavně v klidu,když si lehnu,čili soudím,že to nebude neurotické a podobně.No,nezbývá,než to nechat na lékařích.
3x
Zdravím. Parkinsonova choroba je nemoc mozku, ve kterém dochází k úbytku dopaminu a velmi slabé či žádné tvorbě nového. Laicky řečeno, nedostatek (nejen) dopaminu pak zapříčiní špatný a stále se zhoršující přenos "příkazů mozku tělu" k vykonávání pohybů a projeví se první příznaky, jako je např. třes končetin... Našemu dědečkovi byla diagnóza určena podle CT mozku, ne z krve ani magnet. res. + další neurologická vyšetření. Tato nemoc se při včasném "podchycení" dá zpomalovat. Dědeček má "Parkinsona" od svých cca 65 let a dnes je mu 91 a stále chodí, sám se nají, sám si dojde na WC... Ida
doplněno 29.06.19 11:15:
Zdravím. Musím přiznat ještě jednu věc. Dědeček se začal v r. 2005 dost zhoršovat, tak jsme vyhledali homeopata. Homeopatie (konkrétně autopatie) ho postavila na nohy. Dodneška je v péči homeopatky - autopatky, a kdyby mu nepřibýval věk a neztrácel paměť, byl by celkem fit. Ale na to, kolik je mu let a kolik let má "Parkinsona" je ve velice dobré formě. Ida
I vám děkuji za zkušenost..No,víte,ono každý má jiný průběh a to tedy je dobrý,že takto zvládá,asi to dědečkovi podchytili brzy.Moje kamarádka se starala o tatínka s touto nemocí a já ho viděla ,když už na tam byl velice zle několikrát.Nebylo na něm vidět třes,což nemusí být oičividný a nemusí to být ruka..On jen ležel,svalstvo nefungovalo a neustále ji omdléval,než ho dotarabila na wc.No,já mám příznaky,celková zruhlost,bolesti,záškuby,problém nerovnováhy,omdlívání,někdy problémý s chůzí atd.Mně řekla obvodní lékařka,že třes nemusí být v rukou,jak jsem si myslela.Jinak dědičnost by byla možná,mé matce zjistili nyní,ale u mne by to znamenalo holt oi 20let dřív.Uvidím,ještě uplně nezoufám a trochu jste mě dala naději,že průběh může být i v uvozovkách snesitelný,nebo-li né drastický.
Ten třes se medikamentózně potlačuje, aby se pacient mohl např. najíst nebo napít. Léky potlačující třes působí svou podstatou na snížení svalového napětí, což sice třes zmírní, ale zároveň svaly povolí a ochabnou. Můj otec měl Parkinsonovu nemoc.
2x
Hlavně nic neodkládejte, běžte včas, pokud se diagnóza potvrdí, hledejte kapacitu v oboru. Navíc medicína jde mílovými kroky kupředu.. idnes.cz/...
Ano,to víte,že hned 10.půjdu na vyšetření,je to nutné a hlavně mě problémy uplně vyřazují z normálního života.O těch sondách jsem četla také,je to zajímavé a v případě,že bych měla tuto nemoc,jednou na posouzení,mám totiž v hlavě cystu,která se tedy od posledně zase trochu zvětšila,ale zatím asi netlačí na nervstvo.
Idanova-Tak hlavně,že pomáhá.ano,jsou možnosti na zlepšení.Já jsem dnes zase četla o tabletách z houby-Hericium erinaceus-90tobolek,za 930kc.Jako prevence,postačí 2 tablety denně,ale u nemocných,doporučují dávku 1 tableta na 10kg hmotnosti,denně.A máme tu problém,protože to bych potřebovala někde tablety za cca 3000kc měsíčně.
A ještě nové zjištění.Ikdybych si ty tablety koupila a zkusila jich zobat denně 8ks.jak doporučují při léčbě neurologických potíží,tak nakonec,když se dostanete do net obchodu,tak tam doporučují 2 tablety denně,od 2.týdne užívání,se slovy,nepřekračujte dávkování.Pak také,nesmíme zde uvádět léčebné učinky.,nebo něco v tom smyslu.Tak co si z toho má člověk vybrat..Asi pro zkoušku 2 tablety denně,takže na 6 týdnů by mělo stačit..
2x
Dobry den,
dovolim si pridat par informaci, jelikoz jsem se o to pred par lety pomerne dost zajimal. Jedna se o moje poznamky z ruznych rozhlasovych vysilani. Strucne - diagnostika se dela na zaklade reakce na podanou lecbu, tj. zda po podani levodopy obtize mizi. Z vysetreni krve se Parkinsonova nemoc zjistit neda.
"Chceme-li pochopit pocity parkinsonika, lze si představit procházku po pobřeží. Zatímco zdravý člověk kráčí bez problémů po pevném břehu, parkinsonik se pořád jakoby brodí po pás vodou. Nejdříve zdravému člověku stačí, únava rychle vzrůstá a brodění je čím dál tím obtížnější. Tak je to pravděpodobně i s většinou činností.
Část pacientů má sklony ke tuhnutí, druhá část pacientů má sklon ke třesu.
Klinické příznaky: třes, ale ten není zdaleka na prvním místě a nepostihne každého. Tito pacienti tvoří 1/3 všech pacientů s Parkinsonovou chorobou. Třes je typicky klidový, to znamená když mají končetiny volně na klíně. Dalším příznakem je rigidita. Pacient jen obtížně ohýbá končetiny, tato ztuhlost je typická i pro pasivní pohyb např. při vyšetření (když tomu člověku končetinou hýbeme). V neposlední řadě je to hypokineze, tj. zpomalení pohybů.
Hlavní látkou, která v mozku chybí, je dopamin. Kromě něj však jde i o nedostatek dalších neuromediátorů, jejichž nedostatek se projeví v pozdějších fázích onemocnění, které už nedokážeme tak dobře kompenzovat a léčit. Nedostatek dopaminu se objevuje pravděpodobně v důsledku předčasně naprogramované smrti buněk v substantia nigra, což je jediná tkáň produkující dopamin.
Nemoc ovlivňuje i psychiku člověka - v pozdějších fázích onemocnění může dojít k poruchám paměti (ne u všech nemocných), může dojít k nesnázím v souvislosti s léčbou, neboť levodopa se používá také v řízení myšlenkových/kognitivních procesů a u některých disponovaných osob může dojít ke komplikacím, jako jsou některé psychotické projevy (halucinace, bludy).
Nemoc může vznikat nevině tak, že si toho nevšimne ani pacient. Např. se jedná o kyvácivé souhyby horních končetin při chůzi, které u pacientů s PN najednou začnou povážlivě mizet, obvykle jen na jedné straně. To může být první varovný příznak. Dále to může vyskytnout ztuhlost. Pacienti navštěvují obvodní lékaře, rehabilitační lékaře, ortopedy a někdy trvá rok i déle, než je jim stanovena správná diagnóza.
Parkinsonský třes vs. esenciální třes - v druhém případě je třes hlavně při pohybu, při pití, při jídle lžící, a nejsou tu jiné příznaky jako u Parkinsonovy choroby. Onemocnění se většinou nemusí léčit.
Přípravky s levodopou - pořád ještě nejúčinnější lék, který nahrazuje nejúčinnějším způsobem dopamin v mozku.
Diagnostika: Není třeba nějakých složitých vyšetření. Měl by to poznat zkušený neurolog vyšetřením, zjištěním vývoje příznaků a otestováním odpovědi na podání léku obsahující levodopu."
"Mezi časné příznaky projevu onemocnění patří porucha čichu, která často předchází rozvoji onemocnění. Souvisí to s tím, že dříve, než jsou postižena pohybová centra, bývá u části pacientů postižen čichový nerv. Dalším signálem může být zácpa a zpomalené vyprazdňování. Existuje charakteristická porucha spánku, která může uvádět časná stádia onemocnění PN, a sice porucha chování v REM spánku - jedinci mají jakoby živé sny, prožívají své sny (když se jim zdá, že boxují, tak boxují; když se jim, zdá, že utíkají, tak pohybují dolními končetinami). Při tom mohou zranit sami sebe, svého partnera, ruší své okolí. Málokdo ví, že by se mohlo jednat o velice časný příznak, po kterém se za několik let (5 či 10 let) mohou objevit příznaky PN. Stojí za to se obrátit na specializované centrum, i když řada těchto případů nemusí znamenat vůbec nic.
Diagnostikuje se na základě odpovědi na léčbu, kterou dodáváme chybějící dopamin."
"Diagnóza - neexistuje laboratorní test, je to tzv. klinická diagnóza, tj. neurolog, který má zkušenost, usoudí, že by pacient nemoc mohl mít. Existuje řada příznaků, které spíše hovoří pro a řada příznaků, které ji mohou zpochybnit. Na základě vyhodnocení těchto ukazatelů lékař usoudí, zda by se mohlo jednat o PN. Diagnóza není nikdy definitivní. Diagnostickým vodítkem je i odpověď na podanou léčbu. Ne každá PN je skutečně PN - existují totiž parkinsonské syndromy, které klinicky vypadají stejně, ale PN nejsou - jsou podmíněny jinou poruchou.
V průběhu léčby je objevují komplikace. Rané fázi se i oficálně říká líbánky - kdy člověk zažívá uspokojení a pocity, jako v době, kdy PN neměl. Okolí PN na pacientovi nemusí ani poznat. V pozdních fázích vyhasíná efekt podávání léků. Léky se musí podávat čím dál častěji - z počátku to stačilo např. 3 - 4 denně, později to bývá třeba každé 2 hodiny. Podaná dávka nemusí zabrat - levodopa soutěží s bílkovinami ze stravy o resorpci do krevního oběhu. Efekt dávky nenastane, pacient může ztuhnout, nemůže se pohnout, vstát, dojít na WC apod, Toto je tzv. stav off (ztuhlost, zpomalenost, třes). Opakem je stav on, který ale může přejít až do stavu nadměrného pohybu, nízkého svalového napětí, začnou vypadat jako opilí, mají nadměrné házivé, plápolavé pohyby rukama, nohama. Je to projev okamžitého/lokálního relativního předávkování lékem. Dopamin musí zapadnout do místa, kterému říkáme receptor. To jsou v podstatě zámky, dopamin je klíčem. Receptory jsou příliš citlivé na dopamin, přehánějí to se svojí reakcí a z toho důvodu pacienti mají nekontrolované pohyby, nevydrží sedět a stát na místě.
Nesnášenlivost levodopy je typická, zvláště v případech příliš rychlého nasazení v příliš vysoké dávce. Může se projevit např. zvracením. Organismus si na levodopu musí zvykat pomalu a v nízkých dávkách. Existují léky, které dokáží vytvořit "clonu" (např. lék Motilium). U některých pacientů se tato clona musí podávat dlouhodobě až do doby, kdy se hladina levodopy dostane na požadovanou úroveň. Důležité je zjistit, jak organismus na podání levodopy reaguje, tj. hladina se musí dostat nad práh, kdy začne fungovat, a někdy je potřeba k tomu podávat i clonu."
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.