Už hned na začátku dotazu se cítím trapně.
Smějeme se malým holkám, jak mají plakáty zpěváků nebo herců a hrozně je milují a já bohužel i ve svých 27 zažívám takovou - nereálnou, platonickou lásku.
Byla jsem u doktora (ne gynekolog!) a zaujal mě svým chováním, vstřícností, krásným chováním. Zní to jako klišé, ale fakt jsem snad v životě nepotkala sympatičtějšího, ochotnější a příjemnějšího doktora. Usmívá se na mě vždy, když se potkáme. Jednou mi to nedala a googlila jsem ho, ale po jeho odbornosti, zjistila jsem, že si ho lidé chválí a jsou s ním velice spokojeni. Jenže mě to nějak nedalo a začala jsem hledat i něco o jeho soukromém životě a zjistila jsem, že je na pár seznamkách, byť na některých už neaktivní. To ve mě spustilo asi tu platonickou lásku, když jsem zjistila, že hledá někoho, že je nezadaný, co má rád a tak. Najednou jsem ho trochu viděla i z té soukromé stránky. Nevím, jestli je pořád nezadaný, ale to ve mě vyvolalo zajímavé myšlenky.
Tak si říkám, co teď. Jak přestat bláznit. Vždyť mi je 27! Jenže v těch jeho očích a úsměvu já se vždy ztratím. Není pravidlem, že doktoři chodí s doktorkama. Něco uvnitř mě mi to zakazuje vůbec na takovou věc myslet. Přirovnávám si to jako k nějakému profesorovi a zvát ho na večeři. Na to člověk nemá "koule". Děkuji, že jsem se mohla svěřit.
5x
Poděkujte za vyléčení a dodejte, že dodnes nevíte, jestli to bylo lékama nebo tím jeho úsměvem. Pobavíte ho a můžete potvrdit, že fakt to léčí.
To stačí, když se oba zasmějete. Bonbonieru raději ne. Flašek a bonbonier bude mít doma dost. Měla jsem doma lékaře a tímhle jsme pravidelně zásobovali široké příbuzenstvo.// Když bude veselo, můžete dodat: To abych se těšila, až zase onemocním.
0x
Zdravím. Nemusíte se cítit trapně. Na tom není nic špatného. Pan doktor je asi Váš tip muže, jakého si představujete mít vedle sebe. Platonicky se do někoho zamilovat může člověk v každém věku, ale zkuste se více soustředit na reálnou lásku se vším, co k ní patří. Život je krátký a ne vždy člověk může mít toho, koho by chtěl..
0x
Jedna NEZÁVAZNÁ večeře nic neznamená a pokud se tvoje "platonická láska" usmívá na tebe víc než na ostatní, tak tě ta večeře nemusí minout. Možná čeká na nějaký impuls od tebe, třeba je nesmělý, osobně ho neznám, nemohu soudit. Pokud ho pozveš na nějaké to kafe či večeři, tak inteligentní muž večeři zaplatí celou a jsi případně beze ztráty, pokud zaplatí jen za sebe, zpozorněl bych. Jinak doktoři mívají náročnou práci, s tím je do vztahu a budoucna počítat. Pozvi ho na nezávazné kafe či večeři, za zeptání nic nedáš.
Děkuji, jste hodná.
Určitě mu chci poděkovat, protože jeho léčba 100 % zabírá, takže mu dát něco.Ale co-je sportovec, takže třeba (byť drahou) bonboniérou by mohl pohrdat, jelikož třeba může dodržovat dietu a dárek jen pro něho aby dal jiným na oddělení, to se mi nechce.
Upřímně - proto taky tu mám ten dotaz - nedokážu si představit, jak bych mu na plnou pusu něco řekla, pozvala na večeři nebo tak. Info o něm, že je nezadaný je bohužel asi 3-4 roky staré, takže netuším, jak na tom je. Navíc si říkám, že se nemusí usmívat jen proto, že se mu líbim. V takovém případě si už vůbec nevěřím, nevím co dělat. A na závěr musím přiznat, aniž bych nějak na něj moc myslela, zdálo se mi o něm a i ve snu se na mě umíval
0x
Být zamilovaný není trestné a co si budem povídat,je to fajn pocit.
...no a jestli je dohledatelný na webu,jako nezadaný co hledá,není důvod to nezkusit.Klidně jen vtipně nadhodit tohle téma-zda už našel atd.Jestli je příjemný,tak lehká konverzace na tohle téma nebude problém.
Děkuji i Vám.
Jako jsem psala v odpovědi pro uživatelku před Vámi - kdoví z jakého důvodu se na mě usmívá, nemusí to být přímo zájmem o mě, když si představím tuto možnost, tak moje sebevědomí je nulové -něco mu říct nebo ho někam pozvat.
Úplně nějak z toho cítím (kdybych) to zkusila, že mě odmítne a takové to dodání "to se nedělá, to se nesmí, to není vhodné..." - úplně to slyším. Navíc je to vážně dobrý lékař a nerada bych o něho přišla 
(že by mě díky tomu odmítl dále léčit). Zdálo se mi o něm, ve snu se také usmíval. Fakt jsem bláznivá a myslím na něj i při spaní nebo je to znamení?
To, že je nezadaný, je asi 3-4 r. stará info, teď na tom může být jinak. Ale určtiě bych mu chtěla něco koupit jako poděkování, protože mi opravdu pomohl. Ale je sportovec, taková drahá bonboniéra - jen pro něj - může být nakonec pro celé oddělení, jelikož může dodržovat nějakou dietu. Co teď 
Co s bomboniérou udělá poté co ji od vás přijme je už jen jeho věc to se vás netýká, ale myslím že ji přijme, není to totiž nějak extra drahý nebo velký dar je to spíš pozornost a tak bych to i prezentoval, řekl bych na vašem místě že si jeho péče vážím jsem s ním jako lékařem spokojená (můžete dodat i jako člověkem chcete-li mu nahrát na smeč může toho využít) a tady taková malá pozornost...Tím mu dáte možnost rozvinout to jak on bude chtít, bude-li chtít něco víc tak to zavede "neformálním směrem" pokud třeba nejste jeho typ nebo někoho má tak to formálně přijme poděkuje usměje se a tím to končí...Tímto že mu to dáte jak jsem psal nic neriskujete a on také ne, navíc mu dáte možnost nějak se vyjádřit tedy zavést hovor i jinam bude-li chtít, nění to nic těžkého, pokud má zájem jistě toho využije aby zavedl řeč, pokud nemá bude se držet běžné "etikety"každopádně nikdo nic neztratí ať tak či tak...
Ono také pozor na to že člověk si často něco vysní a pak vidí realitu zkresleně, zákonitě pak přijde vystřízlivění a tím i zklamání, ale i proto je dobré podaří-li se vám nějakým způsobem zavést řeč nebo přez nějakou tu pozornost, abyste se mohla ujistit o pravém stavu věci, i to je důležité "osahat si" na čem jste pokud možno, protože ztráta nadějí a iluzí je pak tím bolestnější čím déle si je budete pěstovat...
Ano, vím, že to je jeho věc, co s bonboniérou, ale určitě se dokáže vžít do té situace, že to dávám jemu, pro něho a potom on si třeba ani nevezme. Bude to jen bonboniéra od nějaký pacientky. Když už, tak musím jít na to opatrně, nejen abych ho příp. nenaštvala, ale i kdyby to byly opravdu jen nějaké iluze. Jak jsem ho několikrát viděla se chovat ke starším lidem, to zahřeje u srdce zkrátka. Neumím něco dělat z oleje, takže o to by to bylo složitější. Mít něco naučené a on zareaguje jinak, tím vypadnu z role a bude to ještě horší, proto bych se ani do toho moc nepouštěla, typická ženská, která neví, co chce 
0x
No já teda nevím. Ale vůbec si nedovedu představit, že bych jako pacientka v ordinaci, zvala lékaře na večeři. Ale já k doktorům moc nechodím, tak asi nevím jak to probíhá. Ale když jsem u nějakého byla, tak tam seděla sestra a v čekárně byli další lidé a že by byl nějaký prostor na špásování a nějaké nenápadné nadhazování případné večeře, to si fakt nedovedu představit. Leda možná u nějakého psychologa, nebo psychiatra, tam je asi pacient s lékařem sám a navíc by tam ten prostor relativně byl. V tom případě bych to zkusila nějak šikovně nadhodit. Ale bonboniéru bych mu nedávala. To už se dneska "nenosí".
Suzy, když doktor cokoli řekne, ona může dát najevo, že nechce zdržovat. Třeba tím, že vesele nezávazně podotkne...Dobře, díky, to se musí někdy probrat u kafe...A stop, odchod. S otevřeným koncem. Víc by bylo moc.
Ona musí "postupovat" podle situace. Snad pozná podle jeho reakcí, jestli může tohle dodat.
Nojo lisko, ale ale furt si to nedovedu představit. K doktorovi jdu, protože mně něco bolí. Tak třeba břicho. On mi ho bude prohmatávat a ptát se, kde to bolí a já mu řeknu, že to můžeme probrat někde u kafe? Leda že by ta dotyčná číhala, až doktor půjde domů a pak se mu jakoby připletla do cesty s návrhem. Ale i to je krkolomný nápad. prostě ať to obracím jak to obracím, pořád mi nějak nevychází. Ale teď mne napadlo něco geniálního. Ona mu může podstrčit psaníčko. A do toho psaníčka může napsat své číslo telefonu. No a pak stačí už jen čekat. Co Ty na to?
Ale jelikož pořád přemýšlím co by bylo kdyby bylo. Tak co když ten doktor o tu paní nebude mít vůbec zájem a usmívá se prostě kudy chodí a paní si to špatně vysvětluje. To by pak bylo docela žinantní k tomu doktorovi zase jít, až by něco opět bolelo, protože on by hned věděl, že to je ona, co mu dala tu nabídku. 
To aby ta paní pak raději hledala jiného doktora. Teda kdyby se to stalo mně, tak raději nebudu až do smrti nemocná a umřu zdravá, abych k němu nemusela jít.
Jéžiš, to né. To jsme si nerozuměly. Myslela jsem na odchodu, ne při vyšetřování, dodat tu větičku o kafi. Ale to pouze, kdyby tomu nahrála atmosféra. Vtipně, s úsměvem a krátce, a pouze, když cítím odezvu. Násilným postupem by si to slečna pokazila.
Lisko neboj, rozuměla jsem Ti dobře. Jen mi to nedalo trochu ten nápad zpestřit těmi svými představami. Ona se stejně už tazatelka neozývá. Asi už to nějak vyřešila...
Ale jsem tu... jen nevím, jestli se mám vůbec vkládat do vaší diskuze.
Postupně - nikde nepíši, příp. bych určitě doktora nezdržovala v jeho ordinační době, předem bych se domluvila se sestrou, že mu přijdu poděkovat, tak kdy by se to hodilo. Ok, vy píšete, že bonboniera je out, jenže jen tak mezi dvěřmi mu říct "díky, pomohlo to" je takové suché, mě se osobně taky nelíbí dávat bonboniéru, ale bohužel jsem v tomhle byla vychována a dříve jsem ji cpala všem "lidem", kteří mi nějak pomohli. Chci aby to poděkování vyznělo tak, že si toho opravdu vážím, ne něco na způsob, že se náhodně potkáme na ulici a řeknu "je to super, díky za pomoc, nashledanou". A k tomu když přičtu ty naše pohledy a úsměvy, tak mě napadlo, proč nezkusit jako poděkování pozvání na kafe, kde bychom se mohli blíže poznat. Naštěstí nejsem pojišťovatelka, ale kamarádka je a u ní je to běžné, že zve své klienty na kávu a probere a uzavře s nimi nějakou smlouvu. Takže když taková pojišťovatelka by mohla pozvat klidně i doktora, když se to týká smlouvy, proč bych ho já nemohla pozvat jako poděkování, víte, co tím chci říct?
Mám v tom zmatek, co je v nějaké mezi povoleno a co ne, jak i vy zde píšete, je to skvělý doktor a nerada bych o něj přišla. Proto jsem vytvořila plán, jen nevím, jestli je možné ho zrealizovat. Jak bych to řekla, neslušné to není, ale abych neporušila nějaký doktorský kodex nebo nevím co mají jako ve škole - nelze chodit se studentkou, v tomto případě pacientkou.
Tak mu dejte tu bonboniéru a přidejte to psaníčko. U toho nemusíte mluvit, on si to přečte a pak uvidíte, co se bude dít...
0x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.