Nejste přihlášen/a.
Natírejte řitní otvor olejem. Třeba kokosovým. Roupi vylézají v noci snášet tam vajíčka a tohle je naštve. Jinak jezte hóódně česneku a pořád dýňová semínka, tyhle věci oni nemají rádi. Nesahejte si tam! Z prstů se totiž vajíčka dostanou znovu do pusy /s jídlem/ a koloběh se opakuje. Kartáčkem a mýdlem si čistěte ostříhané nehty. Nevíte, kam v noci sáhne ruka. Spodní prádlo prané na 30 nebo 40 stupňů se musí přežehlit!
touto radou se neřiďte, dopadla byste stejně jako při předchozí samoléčbě > neúspěšně. Obraťte se na lékaře. (z této rady se přikloním jenom k tomu žehlení. Ale pozor! Bez řádné léčby se problému nezbavíte.)
PS: Roupy nelze naštvat.
Natírat řitní otvor olejem doporučeje i naše dětská lékařka. Kdo nemá zkušenosti s roupy by se neměl k problému vyjadřovat. Nemůže posoudit co je dobré a co ne.
Dokud tazatelka nenapsala, že je v péči lékařky, nevěděl nikdo z nás, oč jde (co ji trápí), protože "samodiagnóza" mohla být úplně "mimo".
Ovšem @Liska5, ač není lékařka, ordinuje "oStoŠest"... Že by předeslala, že je jenom laik a upozornila, že lékaři přes internet neordinují ani nediagnostikují, to ani náhodou.
No ale tak to měla tazatelka napsat rovnou, že je pod kontrolou lékaře. Tak, jak to popsala poprvé, to vypadalo na to, že si diagnózu určila sama. "objevila jsem roupi, vyléčila jsem si to, zkoumala jsem stolici ..."a tak dál. Promiňte, ale z toho se nedá poznat, že byla u lékaře. A pak, kdo jiný by jí měl poradit lépe než ten, který asi ví o co se jedná? Já mám podezření, že u lékaře nebyla, obsah otázky by zněl jinak. Ale když jí rady s olejíčkem pomohou, tak proč ne. Ale co když to bude něco úplně jiného?
iz - to bylo na vaši větu, ne na Lišku
touto radou se neřiďte, dopadla byste stejně jako při předchozí samoléčbě > neúspěšně
Dobře, to chápu, ale my přece neznáme ten lék, tak nemůžeme vědět, že je pouze na předpis. Tohle není poradna, kde se radíte s lékaři. Tohle je poradna na všechno možné. Lékař tady být sice může, ale nemusí. A já bych znova radila navšívit toho lékaře znova a znova se ho zeptat co se děje. Řekněte mu, že se Vám to vrátilo a že máte pocit, že to jsou jiní "červíci", kteří mají černý konec.
@Roup,
do okamžiku, než tazatelka doplnila informaci o lékařské péči, nikdo nevěděl, oč jde. Ani Vy nebo @Liska5. Do té doby bylo jedno, jestli někdo (ne)měl zkušenosti s roupy.
Zkušenosti se "samodiagnózami a samoléčbou" mám > vím, k čemu mohou vést. A odsud bohužel i s "diagnózami" a "direktivním ordinováním" přes internet. (Na @Liska5 bohužel skoro nic neplatí, proto jsem reagovala.)
Dobrý den, ale Vy jste nic nevyléčila a jste stále infikovaná - a takto si zbytečně a sama sobě způsobujete psychické vyčerpání. Navíc, možná jde o jiného parazita a bude nutná jiná léčba (asi přes lékaře, ne?). Zdravím!
A poprvé jste toho roupa také objevila sama? Asi ano. A co když to roup nebyl. Jděte k lékaři a ten asi bude chtít, abyste mu přinesla "stolici" a tu pak pošle do laboratoře. Teprve poté by měl určit způsob léčení. Vy to pouhým okem nemůžete poznat. A pak, musí to být dost náročné, sama hledat něco ve "stolici".
Vermox Vám zabral na červíky, ale ne na jejich zárodky. Tam se musí léčba opakovat. Zajděte si k lékařce pro druhé balení. Jo, a omezte sladké, to roupům chutná. Hlavně dodržujte hygienu- mytí rukou.
Pochybuji, že do laboratoře. Roupy má 99% školních dětí. A Vermox zabírá i na jiné, u nás běžné parazity. Jen ne na jejich vajíčka. A ta se dodatečně vyvinou. A že se červíci lišili? Samečci jsou podstatně menší.
@Liska5 > opravdu má roupy 99 % dětí školního věku? Máte nějaký odkaz, který by Vaše tvrzení popořil? (Myslím si, že nemáte pravdu.)
Četla jsem, že promořenost dětské populace je takřka stoprocentní a u dospělých 30%. Samozřejmě, že to nebude nikdy přesné a pravděpodobně to bude klesat. Taky nepůjde u jednotlivců o masivní výskyt, ale výskyt jako takový. Děti si dnes hrají jinde a jinak. I na zahrádkách už se hnojí jinak. Ale přesto v prachu cest a chodníků s větrem spolkneme plno mikroskopických spór a zárodků. Teď už nemám sil hledat zdroj. Jen mi to utkvělo v hlavě, že to číslo bylo až tak vysoké. Jestli to byl časopis z lékárny nebo knížka? ...Až objevím, dodám zdroj.
To jsou hrozná čísla.
Škoda, že nemáte odkaz > těch 30 % se mi zdá hrozně moc i na děti.
Co si pamatuju, s roupy se dříve nesetkal nikdo, koho jsem znala a znám. Považovalo se to za hroznou ostudu a dětem se hygienická pravidla "vtloukala" od mala. Dnes jako by lidé roupy považovali za něco běžného, zač není třeba se stydět. Já za tím vidím selhání, nedůslednost v hygieně.
Kde jinde si dnes děti hrají? U PC a na sociálních sítích, online hry? Jak by tam přišly k roupům?
99 % nemohl to být nějaký překlep, chybně umístěná desetinná čárka, ...? (Teď na to nemám čas, ale jestli si vzpomenu, zkusím se příští týden zeptat parazitologů.)
Mne zas ta čísla tak nepřekvapují. Roupi jsou všudypřítomní, miliardy vajíček, na všem a všude. Setkala jsem se s roupy víckrát. Dokonce jsem pětiletému děvčátku lovila roupa z genitálií. Tenkrát to byl salát a jahody hnojené močůvkou a děcké hry venku, v prachu na hřišti, na návsi... Babičky na to vařívaly pelyněk - na klistýr. A konečník se mazal ricinovým olejem. Maminky vyráběly výluhy z česneku a pasty z dýňových semínek..Později se běžně v lékárně na roupy koupilo Pyrvinium - takový červený sirup. Desítky let byl k dostání. Zmizel v 90.letech. Na to si lidé hodně stěžovali, že místo toho není nic, než léky na recept. Hodně pomůže prevence, mytí rukou. Protože na těch se vajíčka parazitů přenesou z předmětu do pusy a koloběh se opakuje. Před pár lety mne šokovalo, jak to chodí v jedné školní jídelně. Sledovala jsem, jak si děcka myjí ruce před jídlem. Postupující dlouhá fronta. Jeden za druhým si sotva namočil ruce a utřel si je bezmyšlenkovitě do ručníku, který už vypadal, jak hadr na podlahu. Žádné pořádné umytí mýdlem a utření se do vlastního ručníčku. Pak skončil fotbal a kluci se špinavýma rukama dělili o pamlsky za vítěžství. Ti menší si na pískovišti taky občas něco strčí do pusy... Tak je to s každým vetřelcem do našeho organismu. Tak, jako máme občas nějakého červíka v útrobách, tak máme i toho stafylokoka, streptokoka a jiné potvory. Je jich více, jak buněk vlasního těla. To má ale naštěstí své obranné mechanismy, imunitní barieru, a nepřetržitě vede aktivní obranu. Detekuje nepřítele a přeskupuje k němu své bojové jednotky- bílé krvinky. Tak se ubráníme. Hůř se to ale daří organismu zatíženému stresem, nevhodnou stravou, nějakým nedostatkem nebo nějakým přebytkem... a v neposlední řadě zděděnou kondicí.
Ze starého Lékařského repetitoria ještě přídavek: U nás se před asi 40 lety odhadovala nákaza u dětí 50-80% a u dospělých 20-30%. Zabrání-li se reinfekci, nákaza ustává po 5-8 týdnech. Roupi se drží na střevní stěně. Samičky plné vajíček ztrácejí schopnost fixace a odcházejí se stolicí a navíc v noci cestují ven naklást vajíčka, což doprovází svědění. Venku dovede přežít vajíčko 3 týdny.
pb, Vy popisujete masivní nákazu, co jste zažily se sestrou. Tady ale berou nejspíš v úvahu, kolik procent populace roupa někdy mělo. Dělávaly se výtěry veškerého osazenstva letních tábotů při výskytu jediného případu úplavice. A jestli spatřili pod mikroskopem kromě hledané Shigelly u většiny dětí vajíčka roupů, tak hned měli na hygieně přehled o procentech.
Taky píšete, že tento roup je specificky lidský. Já Vám napíšu zážitek z konce 50.let. Ve vsi, kam jsem jezdila na prázdniny, sousedi tradičně vybírali takovými naběráky na tyčích vlastní žumpu a vylévali ji na své pole. To dělalo hodně chalup. Jenže vedle byl třešňový sad, kam chodily snad všechny děti na třešně. Dovedete si představit, když to zaschlo a foukal vítr?
A do spojitosti jsem si to dala, až jsem byla velká. Tehdy tak nikdo neuvažoval. A bylo vám houby platné, že jste z čistotné vzdělané rodiny.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.