Střídavá péče o kluka

Pridavam se k nazoru a dovolim si vlastni zkusenost. Od 11 let jsem sam vyrustal ve stridave peci. Sestra od 10 let. Do dnes nevim, kde jsem vlastne bydlel a kdyz se me nekdo pta, tak odpovidam, ze vlastne ani nevim. Vsude a nikde. Rodice bydleli od sebe cca 80 Km (Kraliky-Olomouc). Citove vazby k oboum rodicum mam pravdepodobne mensi, nez kdybych bydlel trvale u jednoho s rodicu a druhy si me pujcoval "na volno". Takto jsem detsvi ztratil cestovanim a nemohl jsem si nikde vytvorit skutecne pratele. Kompromisem bylo, ze jsem mel jednu zakladni skolu. Do te jsem dojizdel od obou rodicu cca 40 Km (Mohelnice). Stredni jsem si zamerne vybral s internatnim pobytem. Tam jsem se citil vice doma, nez kdekoliv jinde. Ono i to nejlepsi kamaradstvi z detsvi se buduje vazne spatne, kdyz vas 50% casu kazdy kamarad proste nevidi. P.S. z tohoto rezimu jsem utekl jiz v 17 letech, kdy jsem se jeste pri skole castecne osamostatnil. Zacal jsem v te dobe podnikat (IT) na tatuv ZL a pronajal si tak za sve penize i sve prvni bydleni. V 18 letech jsem byl jiz zcela osamostatneny a od te doby rodice navstevuji tak jednou za mesic.

To jste ještě borec! Znám případ, kdy ženu natolik znechutila střídavá péče, že v dospělosti se odstěhovala na druhý konec republiky a její rodiče neviděli vnoučata, no vlastně asi nikdy, teď je klukům 8 a 6 let.

Sisi, mýlíte se a moc, existují i milující otcové, kteří jsou schopní zabezpečit dítě po všech stranách a mají stejný nárok ho mít déle než na nějaký víkend. Moje vnučka kje ve střídavé péči od dvou let mám-li bý tupřímná - táta /zeť/ se stará daleko líp

No, uvidíte časem, pravdou je, že v současné době přibývá "matek". které dětem nedají vůbec nic. Ono taky existuje přísloví - chceš mít vychované dítě? Dopřej mu dobrou matku. Kolik mužů ovšem takto uvažuje?

@jedubabicka Jenže argument o kojení tazatel nepoužil ve smyslu "očernění" matky, ale jako skutečnost, že dítě není závislé výhradně na matce co se stravy týká.

@gotrekzagary - Ale tak to nebylo míněno - možná jsem se jen nesrozumitelně vyjádřila.

@jedubabicka OK, je možné, že jsem to špatně pochopil.

Jak jsem tu psala, málokdo uvažuje nad tím, že jeho přítelkyně otěhotní a tzv. mu sebere dítě. Jsem starý kus a ještě tak před 30 lety se lidi prostě vzali, když čekali dítě. Dnes je to pokrytecké, každý táhne na druhou stranu a dítě bloncá mezi nimi. Pak se řeší všechno možné, střídavá péče, dokazování otcovství. Dřív bylo vše jednodušší. Vzali, vydrželi nebo nevydrželi. Ale bylo to opravdu jednodušší.Dnes, když to člověk vidí - má dítě s přítelem, ten odešel, má dítě s jinou, ona si taky našla přítele, má s ním další dítě...bože, kdo se v tom má vyznat? Kde je ta jistota rodiny, která člověka podrží?

@sisi - oni totiž mají svá práva ... bohužel o povinnostech už nevědí nic. O právech se učí všude - mají právo ve škole na přestávku, mají právo se oblékat podle svého, mají právo kouřit už od ... věku. Mají právo na soukromí - nikdo nesmí do pokoje dítěte... A věkem se to stupňuje a zhoršuje... práva, práva - žádné povinnosti.

A že teď řeší mimino - to právě chci vědět ten důvod. Chce ji naštvat, a proto chce dítě ve své péči nebo ona chce naštvat ho, a proto chce dítě na střídavou péči? Jenom aby mu to znepříjemnila?

Lze, ale... Proc si ji chcete brat, kdyz behem te doby budete v praci? Mate to k ni daleko? Pokud ano, tak bych spise premyslel o zmene bydliste. Idealne si ji brat treba i casteji, ale pouze behem sveho volna a tim dite nebude muset byt odlouceno po delsi dobu od sveho rodice. Prarodic v roli chuvy nemuze u takto malych deti nahradit vyznamnou roli rodice. Pokud o castejsi styk vazne usilujete, tak tomu bezte naproti. Zmente pripadne bydliste, zazemi, zamestnani, konicky, mimosoudni domluva, ... Pokud to budete resit vyhradne soudni cestou, tak s argumentaci chuvy v rannem veku ditete jednoznacne neuspejete.

@ruze Jen pro zajímavost... Do jakého věku považujete dítě za tak malé, že by mělo být výhradně u matky? Rád bych si to porovnal s vlastní zkušeností. Děkuji předem za odpověď.

Berte v úvahu i druhou možnost - že se matka dítěte rozchází s jeho otcem.

Dítě je prostě dítě do 15 let. Někdo je ve 13 chytrý tak, jak druhý do smrti nebude, další potřebuje vedení do 30. tady jde o to, že, každý má mít nějaké své zázemí, z kterého bude vycházet. Důležité je, aby dítě cítilo, jak ho máme rádi a ne, že si přes něj vyřizujeme účty.

gotrekzagary® on je teď trend všeobecně stírat rozdíly mezi mužem a ženou a tvářit se, že žádné nejsou. Ale ať chceme nebo ne, rozdíly mezi mužem a ženou jsou a mateřská i otcovská láska jsou rozdílné. Mateřská je bezpodmínečná, matka (normální matka, ne nějaká fetka s IQ houpacího koně) své dítě miluje bezpodmínečně a přijme ho atˇ je jakékoliv. 9 mesíců ho nosí, pak ho hodiny (či dny) rodí, měsíce kojí. Otec přijde tak nějak k hotovému, do zplození a zrození dítěte neinvestuje vlastně nic (i když spousta jich bude tvrdit, že ten jediný výstřik byla příšerná dřina), může jen pozorovat. Kdyby ho matka dítěte neinformovala, ani nemusí vědět, že je otcem. Jeho otcovská láska je podmíněná. Ve zkratce mám tě rád, protože jsi tohle dokázal. Však kolik je případů, kdy otec neunese narození postiženého dítěte a rodinu opouští a kolik je případů, že to samé udělá matka, postižené dítě ponechá v plné péči otce a jde zakládat jinou rodinu. Vidíte ten rozdíl? Kolik je otců, co je vlastní dítě začne zajímat až když je s ním řeč, do té doby nic moc. Jako jo, mám tě rád, ale co si s tebou počít? A takhle je to na světě zařízené po tisíciletí a takhle je to správně. Matka se stará o děti a otec miluje a podporuje matku. I v přírodě je buď se starají oba rodiče společně, nebo jen matka. Neznám případ savce, kdy by se o potomka od narození staral jen otec, nebo by potomek putoval v jistých časových intervalech mezi matkou a otcem, kdy by péči zajišťoval prarodič. Zato je známá a běžná infanticitida, kdy samec zabíjí mláďata jiného samce, aby samice přišla rychleji do říje a samec se s ním mohl spářit a splodit svoje potomky.

@pb V tom případě jsem zřejmě ona pověstná výjimka potvrzující pravidlo... O dceru jsem se staral od jejího narození prakticky ve všech směrech. Její matka se sice snažila, ale sama přiznala, že si nemyslí že by k ní cítila tu pravou mateřskou lásku... údajně proto, že dítě přišlo na svět císařským řezem... takže vlastně také přišla k hotovému (svým způsobem). Malou jsem viděl a choval dřív než ona, protože mi ji sestřičky přinesly ukázat, zatímco rodička byla ještě pod narkózou. Když měla malá tři roky, tak od nás její matka odešla za novou láskou (a nebyla a není ani fetka, ani nemá IQ houpacího koně). Od té doby ji vychovávám prakticky sám. V rámci rozvodu jsme se dohodli na společné péči a na tom, že malá bude bydlet se mnou, tam kde má zázemí, tam kde je zvyklá. Takže malá žije se mnou a k mámě jezdí když má chuť.

Na obranu mé bývalé ženy musím uvést, že i když se před lety zachovala velmi nestandardně, dokázali jsme se domluvit na klidném rozvodu i na péči o malou. A k malé si nakonec postupně našla také cestu.