Osamostatnění

No hodně záleží na vašich financích, kterých ale asi nebude mnoho.

Sebrat se, opustit psy, pronajmout si byt ve městě a hledat seznámení s perspektivním partnerem. Není to nic lehkého a nemusí to vyjít, ale je to cesta. Takhle zůstanete kde jste a za 50 let si řeknete : To jsem si ten život pěkně pos...

Dobrý den. Píšete, že máte partnera ráda. Zkuste si s ním promluvit třeba o návštěvě nějaké poradny pro partnerské vztahy. Občas zkuste děcko nechat tatínkovi, jděte třeba na procházku nebo si zaběhat, aby se tatínek více zapojoval kolem dítěte. Pokud vztah udržet dál nechcete, pak je spousta matek, které bydlí v azylovém domě a samy se starají o své děti. Ale ne každá to zvládne. Nedovedu si představit, jak se s děckem, se zvířaty, na vesnici, můžete nudit. Myslíte, že třeba v paneláku by to pro Vás bylo lepší? Najděte si záliby, třeba focení, kešky, malování, zahrádka...Do procházek a výletů můžete zapojit i partnera. Ale komunikace je základ, tudíž si promluvte o tom jak vztah zlepšit, aby dítě vyrůstalo v klidném rodinném prostředí.

Přihlaste se do Výměny manželek, takové rodiny hledají.

@ringo: To může udělat za 2 roky, až bude prcek ve školce. Do té doby bude žít s idiotem, protože nejdřív dělá děti a pak myslí.

Nechápu, bydlíte na vesnici kde nejezdí autobus, vlak? I bez řidičáku se dají podnikat celodenní výlety a 8mi měsíční mimino to zvládne hravě. Proč sedíte neustále doma? Při takových vyjížďkách, třeba i na autobusové zastávce se můžete seznámit s podobnou maminou a na cestování jste již dvě.

Než být ve vztahu nešťastná, nespokojená, tak je na čase odejít. Nemůžete se alespoň na čas vrátit k rodičům? Co sdílet pronajatý byteček s jinou nainkou? Řešení je vždy, jen se vám musí chtít. Někdy řešení je dobré, někdy méně vyhovující, ale je a není nadosmrti.

Ačí je ten byt, kde bydlíte,má na něj on nárok?

Cestovat malým autobusem nelze s kočárkem? To se mě nezdá, jak jezdíte do poradny a k lékaři?

Bez kočárku lze mít na sobě manduku, specielní šátek, popruhy na miminka, klokánku, každý tomu říká jinak.

Zajedete do města, obhlédnete, vyřídíte co potřebujete a jedete zpět.

Dejte si inzerát do místních novin, že hledáte kamarádku s děckem do 1 roku. také v dětské poradně byste se mohla s někým seznámit, dobré vztahy bývají v těhotenské poradně a po porodu, kdy se maminky sobě svěřují a seznámí. To jste již propásla.

Tatínek miminko nechtěl /ani Vy/ a nebyl na něj připraven, není ani nyní, je zřejmě nedozrálý a zaskočen.

Nemyslím, že lze z něj udělat milujícího tatínka násilím, tady ho máš a starej se. Jedině časem, až bude malý větší, tak se vztah možná překlopí.

Buďte ráda, že máte kde bydlet a i přes velký nezájem se snažte vytvořit hezký domov. Jinak ty těžké nákupy - požádala jste jste budoucího tatínka o pomoc? Nebo jste tahala a čekala, že Vám pomůže sám od sebe? Komunikujte možná více, poproste, požádejte, řekněte, co si přejete. Mnohdy žena čeká, že se chlap dovtípí, ale takhle to u některých chlapů nefunguje a Vy máte potom v sobě zbytečně špatný pocit, pocit oběti, zahořklost.

Není tam ve vesnici osamocená sousedka? Která by pohlídala?

@hanca - Nemám zatím řidičák, bydlím na vesnici 15km od města, nemám se jak kam dostat, neustále se nudím... Absolutně vůbec nevím co mam už dělat, kamarádky tady nemám a jsem tak nějak sama se sebou a s prckem
Od vás není do města žádná doprava? Ve městě nejsou vůbec žádné aktivity pro maminky s dětmi? Ve vsi nejsou žádné jiné maminky kromě vás? Nemůžete aspoň na čas někam odjet?

S partnerem jste mluvila o tom, co se vám nelíbí? Možná je pro něho syn ještě příliš malý na "chlapské zábavy", možná si myslí, že dítě zvládnete sama. Zkuste mu vysvětlit (ne vyčítat), co od něho potřebujete, snad pochopí.