Nejste přihlášen/a.
Zjistil jsem, ze pritelkyne ma milence. Domlouvaji spolu vlastne zpusob, jak ona mne opusti, protoze spolu bydlime a mame dve deti, nebude to asi ze dne na den. Ona ma financni problemy, takze se da predpokladat, ze az zvedne kotvy, zacne boj o deti a o penize. Nejsme svoji, prave kvuli jejim dluhum. Ona nepracuje, vsechno financuji ja.
Asi se dokazu smirit s tim, ze mne nemiluje a vyuzivala mne jenom pro penize, protoze by jinak nemela kam jit, tak si semnou udelala deti a asi si myslela, ze bude zit jako v pohadce, no ted si nasla jineho prince.
S cim se ale nechci smirit, aby mne oskubala o penize a vzala mi deti. Chci se proto zeptat, jak se dopredu pripravit, abych treba mohl prokazat, ze jsem financoval veskere potreby deti, aby po mne nechtela zpetne nejake vyzivne ve statisich, jak se asi deje. Jestli si zajistit nejake pripadne dukazy, aby na mne nemohla zautocit s tim, ze jsem ji treba mlatil, nebo napadal. Po tom, co jsem si precetl uz neverim nicemu a myslim si, ze ona je schopna udelat cokoliv, aby si pomohla.
Budu vdecny za jakoukoliv radu, ktera mi pomuze pripravit se na to, az se z mile a vecne usmevave milujici zeny, ktera se uz par let dokonale pretvaruje stane clovek, co bude mit jediny cil - pomoct sam sobe.
Já nechci rozbít rodinu. Třeba jí to přejde, časem změní priority a rozmyslí si to. Nehádáme se před dětmi, ani se nebijeme, vlastně navenek nemáme žádný problém. Jen jsem přišel na to, že se mnou je proto, že nemá kam jít. Ona to drží v sobě, nevyčítá mi nic. Taky je tu možnost, že milenec ji má jenom na sex, ale sám by si ji domu nevzal - tak to taky často bývá. Jenom je naivní a baští mu to. Nejsem tu jen já, ale i o děti a ty ocení kompletní rodinu, navíc jako máma funguje dobře.
Chci být jenom připravený na to, kdyby jí ruplo v bedně a rozhodla se zvednout kotvy, aby mně neoškubala jako slepici.
Mám prostě tu výhodu, že o tom vím a dokážu být připravený.
Nechápu? Mám dvě zdravé děti a chtěl bych je vychovat. Kromě toho, že mě moje přítelkyně zřejmě nemiluje a je se mnou z vypočítavosti, tak nemáme problém - není alkoholička, nezanedbává je, nekrade mi peníze, ani si netahá domů chlapy. Mám tedy rozbít rodinu? Čeho tím dosáhnu? Že budu vychovávat děti sám, případně o ně přijdu a najdu si jinou, třeba zase lhářku? Co tím získám a co to přinese mým dětem? Samozřejmě kdybych viděl, že ta situace škodí dětem, že se hádáme, bijeme, nebo já nevím co, řešil bych to aktivně, takhle můžu udělat vítr, rozbít jejímu milenci hubu a doufat, že se srovná. Milovat mně asi nezačne, ale ukažte mi, kolik párů, co jsou spolu celý život se třeba po 20ti letech miluje? Není to spíš vzájemná tolerance?
Jestli máte názor, že si takovou babu zasloužím, bylo by fajn, podložit to něčím, jinak je to jenom takový pokus o urážku od chlapa, který třeba ani nemá děti a nic o životě neví (neznám vás).
Ano, udělat si děti zvládne každý. Ale vychovat je, to je už těžší. Tím, že rozvrátím rodinu kvůli svého ega a dětem způsobím psychické potíže a zničím jim život nějakým případným dojížděním, při střídavé péči a tím, že jim dosadím nějakého cizího chlapa, tohle je podle vás zachovat se jako chlap?
By mě zajímalo, jak vy si vybíráte přítelkyni, nebo partnera pro život. To si dojdete ke kartářce, nebo máte doma křišťálovou kouli? Berete ji na detektor lži, nebo jak poznáte na člověku, který dokonale hraje, že Vás podvádí? Počkáte si třeba 20 let, než si s ním uděláte děti, abyste měl jistotu?
Mě se líbí takové ty rady, co nic neřeší, jenom udělat co největší bordel, aby si člověk poléčil ego, klidně na úkor nevinných.
Mimochodem, milenec do toho jde s tím rizikem, on moc dobře ví, že ona je zadaná a že on se tedy podílí na rozvracení rodiny.
Hrdost můžu projevovat přece i jinak, než tím, že rozbiju rodinu. Já jsem přece neřekl že jí živím, nebo že za ní platím dluhy. Na mateřské pracovat moc nejde, po mateřské může jít samozřejmě makat.
V čem myslíte, že bych si polepšil, kdybych ji vyrazil a začal válku o děti? Buď by děti neměli matku, nebo bych platil alimenty. A kde mám jistotu, že by ty alimenty neutrácela se svým šamstrem a nebyla by ještě větší lehkoživka, než teď? Ono je to jednoduché zachovat se jako primitiv, začít kolem sebe kopat a ve finále jenom zničit život dětem. Ale vymyslet nějaké řešení, které kromě pohlazení vlastního ega něco přinese, to už je těžší.
A v čem si myslíte, že by to bylo lepší, kdybych ji vyrazil? Psal jsem, co si myslím, že by následovalo. V čem bych t tedy vyhrál, když bych platil alimenty a ženuška by se nechala živit mnou a třeba ještě jiným? To by mi jako nekálela na hlavu? Když máte s někým děti, je to celoživotní závazek, to se nedá smáznout mávnutím proutku jenom kvůli uražené ješitnosti. A mít zničený vztah a ještě přijít o děti, dá se to považovat za výhru? Jen se ptám.
P.S. Rodinu zatím nikdo nerozbil.
Držím Vám palce ,,radimoss,,. Pokud to trošku půjde, držte se pro svoje děti a zachovejte rodinu. Vaše myšlení je v pořádku. Detaily všechny neznáme, ale myslím, že to máte v hlavě srovnané.
Pokud rodina vydrží pospolu a děti mají svoje vlastní rodiče, a ještě později, Vaše vnoučata budou mít vlastní babičku a dědečka /alespoň trošku fungující/, tak pro ně uděláte to nejlepší, co můžete.
Rozchody a rozvody jsou všude okolo nás a jak správně píšete, tahanice o děti nikomu, dětem, ani dospělým nepřidají nic pozitivního.
Pokud budeme mít za partnera opilce, narkomana, gamblera, žárlivce, násilníka, nortorického zadlužovače a podobné týpky, tak se nikdo nebude divit, že se člověk rozejde. Ale pokud je jakás naděje, tak je dobré tomu dát šanci.
Vzhledem k tomu, že nejste svoji, nepůjde o rozvod. Pokud jsou děti společné, je třeba zažádat soud o svěření dětí do své péče, pokud je chcete. Tam pak budete prokazovat, co jste pro děti udělal a co ne.Podle toho, kdo děti dostane, tak ten pak může vymáhat výživné, které samozřejmě soud vyměří.Zpětné výživné by měl dostat ten, kdo měl děti svěřené nyní a jistě i ten druhý měl vyměřené výživné, které platil? Pokud ne, může ho ten druhý žádat jako dluh zpětně. Je to celkem složitý případ a určitě pokud se nedohodnete smírně sami, bude to na soudní jednání. Budou se dokládat výdělky, útraty, k tomu svědectví, nebude to jednoduché. Možná by stačilo dohodnout se, kolik jí budete nyní platit na děti, nechat jí podepsat, že zpětně nic nepožaduje a vše sepsat u notáře nebo alespoň s ověřeným podpisem. Pak by to možná šlo bez soudu. O alimentech si pak nechávejte stvrzenky z pošty.
To je právě to, že my teď nic sepsáno nemáme. Ona je hlášena na úřadě, jako bezdomovec, no dětem ona uváděla adresu po nájmech, kde jsme bydleli, u doktora si ji i vymýšlela. Čiže asi bych měl mít schovány veškeré nájemní smlouvy, že jsem platil nájem, atd, že? Teď jsme šli kvůli dětem na vesnici, přestavěli jsme patro ve dvojgeneračním domě u mých rodičů a tam platím veškeré energie, ale máme to na podružných měřičích, takže je to hůře prokazatelné, protože rozúčtování si děláme sami.
Vůbec mi nejde o to, že bych nechtěl na děti platit, to rozhodně ne, pokud by je soud svěřil jí, asi bych to nesl hodně těžce, ale placení bych se nevyhýbal. Jde mi o to, aby po mně nechtěla peníze zpětně, když za celou dobu, co jsme spolu všechno platím já.
Asi by tedy bylo dobré, kdyby na všech dokladech, co platím, třeba popelnice za děti, atd, bylo mé jméno? A dětem nahlásit trvalé bydliště k sobě?
Ano, na všem, co jste platil, by mělo být vaše jméno. Zejména pak na nájemních smlouvách a dalších záležitostech s poplatky. Děti určitě nahlásit k sobě, jí tam nehlásit jako tvalý pobyt, jinak byste jí pak musel zajistit náhradní bydlení. Pokud je bezdomovec, pak není co řešit. Děti jí za těchto okolností nikdo- žádný soud nesvěří do péče.
Paní těžko bude moci požadovat výživné zpětně za dobu, po kterou vedete společnou domácnost - pokud je jediný příjem rodiny vaše výplata, těžko bude dokazovat, že jste se finančně nepodílel.
Nepíšete, ak jsou děti staré - teoreticky byste je mohl žádat do své péče, ale zvládl byste při zaměstnání plnou či aspoň střídavou péči? Byt je váš?
Důkazy o tom, co se nestalo - "ze jsem ji treba mlatil, nebo napadal" - si nezajistíte. Špatné na tom je, že ona by mohla - například výpovědí kamarádky - ale málokterá bude tak "odvážná", aby riskovala křivé svědectví.
Dětem je 7 a 3 roky. Protože bereme přídavky na děti, pravděpodobně by toto mohl být důkaz, že vedeme společnou domácnost? I když bychom se mohli tvářit jako nesezdaný pár, co spolu nežije, vždy jsme uváděli, že jsme rodina a nikdy jsme nesosali dávky... Takže dokonce i v nájemní smlouvě byla přítelkyně uvedena - nebrali jsme žádné příspěvky na bydlení, atd, jak se to dělá, když lidé nejsou svoji.
No bojím se toho, že kdyby šlo do tuhého a ona třeba chtěla děti pro sebe, tak je ochotná vytáhnout ledacos. Je to šílené, ale já jsem prostě skeptický když vidím, jakého hada si hřeju už tolik let na prsou, asi je na čase sundat si růžové brýle a připravit se i na to, že třeba vyrukuje s tím, že jsem ji bil, nebo třeba znásilnil. Já fakt nevím, co se jí děje v hlavě, proč tohle dělá, takže radši být připravený, než potom zaskočený a zničený člověk.
Kdyby Vás označila za násilníka, tak je potřeba důkazní materiál. Tedy nějaké modřiny, zranění, ošetření u lékaře na obvodě, pohotovosti, fotografie zranění, oznámení na policii, výpovědi svědků - známých, sousedů, příbuzných.
Stejně tak máte za sebou Vy svoje svědky, že z Vašich bytů nebylo slyšet hádky, hluk, pláč, že jste nechodil domů podnapilý, pravidelně chodil do práce atd. Také se za Vás mohou postavit spolupracovníci, zaměstnavatel, že nevyvoláváte konflikty, nejste žádný násilník apod..
Dojděte i sám do manželské, předmaželské poradny a zkuste tam načerpat nějaké informace.
Ona má bývalého milence na policii a v nemocnici má taky kontakty. Proto mám strach, když se chce, dá se na člověka uplést spousta věcí. Každopádně začnu být velmi obezřetný pokud jde o různé informace ze soukromí, cokoliv, co by se dalo nějak zneužít. Nejlepší je, že vůbec nevím, jestli a kdy se hodlá odstěhovat. To může přijít za rok, ale klidně za 10. Je to strašná představa takhle žít s člověkem, o kterém si člověk oprávněně myslí, že je to skrytý nepřítel. Člověk, který předstírá usměvy proto, aby získal čas a prostor pro svoje plány.
Chlapi, dávejte si veliký pozor, s kým zakládáte rodinu. Je to strašné, věnovat kus života někomu, kdo Vás má jen jako ubytovnu.
Schovávejte si všechny doklady, od smluv po výpisy toho, co platíte. Dětem zařiďte trvalý pobyt tam, kde ho máte vy, tedy u vašich rodičů (?) a informujte minimálně školu a dětského lékaře, případně další místa, kde by adresa dětí mohla být - a když píšu "zařiďte a informujte", mám na mysli vy osobně.
Jestliže je nemovirtost poze vašich rodičů, uzavřete s nimi nájemní smlouvu, kde partnerka nebude uvedena, taky by bylo vhodné zařídit si ověřené kopie dokladů dětí - rodný list, případně i jiné - a uložit je jinde, než doma.
To je právě legrační, s tím nájmem. Asi by bylo ideální začít posílat pravidelně i peníze přes účet? Protože takhle může za 5 let přijít s tím, že já jsem vlastně bydlel doma a zadarmo.
Ty kopie dokladů jsou dobrý nápad. Ona má všechno co se týče dětí u sebe.
Děcka jsou starší, to 3 leté může jít po létě do školky. Paní si do té doby sehnat práci a řešit dluhy.
Dětem kupujte oblečení Vy třeba z druhé ruky, v second handu, potraviny nakupujte též Vy a mít přesně odměřené peníze.
Pokud to sám zvládnete, udělejte si jídelníček na týden a nakupujte přesně podle toho a to uvařte. Snad bude paní přístupná. Utáhněte kohoutky, peníze jí moc do ruky na domácnost nedávejte, když bude potřeba něco koupit, tak ať Vám řekne. Vše plaťte Vy ze svého účtu, nejen abyste měl doklady, ale i kontrolu nad výdaji, aby se přítelkyně snažila vydělávat i svoje peníze. Na umytí stačí obyčejné mýdlo, není nutné, aby paní měla sprchovací šampony a gely, aby frajerovi voněla, chodila na umělé nehty atd..
Hlavně se nehádejte, buďte v klidu. Zklamal jste se, nejste jediný a není důvod, aby jste ji rozmazloval.
Pozor na provokace a hlavně před malým, raději v klidu odejděte. Jako 7 letý chápe situaci.
když slyším nebo čtu podobné příběhy, tak mám úplně strach mít s nkým děti
všechno se dá řešit, ale pokud je člověk zodpovědný, tak opouštět děti a rozpadat rodinu, to fakt není dobrý.
chápu, že člověk třeba na začátku neví a partner se mu zdá fajn bez větších vad a poruch osobnosti a že se to pak v průběhu času může změnit.
smutné.
ať to vyřešíte k vaší spokojenosti.
Těch případů jsou mraky, některé jak přes kopírák, někeré ještě "ozdobené" dalšími "špeky" jako např. kdysi v mém okolí, on slušný pracovitý kluk domek živnost vše OK, ona také OK, za pár let rozvod a mladík po té přišel pod vlivem své milé která byla pod vlivem své vypočítavé matky i o vše co do té doby nahospodařil...Další případ, on již starší mládenec si našel po dlouhé době ženu, nakonec ona zůstala v jeho domku a on na ulici, člověk by ani nevěřil že se to může stát...Další vzali hypotéky zařídili byt vybavili, jí se pak nelíbil tak se s ním rozešla zbyly mu dluhy a ubytovna a tak bych mohl pokračovat a to se omezuji jen na své bydliště a blízké okolí...
Žijete v ČR a tak se připravte na boj. Soud ve většině případů svěří děti ženě, bez ohledu na její slepičí nemoc...
Vyměří vám alimenty a modlete se, aby nedostala ještě alimenty na sebe. Možná by nebylo od věci, když ji ihned sbalíte její věci a bez dětí necháte odcupitat ven. Jenže jí tento život s vámi jako naivním poskytovatelem pohdlí nesmírně vyhovuje. Už nikdy se její vztah k vám nezmění. To si nedělejte iluze. Oškubat vás nemá o co. Ale alimenty vás docela slušně zlikvidují. Přibližně 15 % příjmu na jedno dítě. Velice hrubý odhad.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.