Láska je mi na obtíž

Jednoho dne přijde ten pravý a vyrazí vám to dech!

jj. Zjistila jste, že láska není postel. Co dodat? Mám dva nápady.

První nápad/ Budhisti říkají, že co člověka potkává, vychází z něho. Tisíc let stará pravda, o které nemusíte pochybovat. Vaše shody a neshody, životní trable a netrable a pozitivní či nepozitivní reakce vycházejí především z vaší povahy.

Druhý nápad/ Jistý Albert Einstein dostal kdysi otázku, kolik podle jeho názoru má člověk ideálních partnerů na světě. On odpověděl, že asi tak deset, ale z toho nejméně čtyři jsou v jeho blízkosti. Na tom taky něco je.

Proto si myslím. že váš problém je skutečně na vaší straně. Vy čekáte na prince na bílém koni, který ale nejede a nejede a ani nepřijede. Co s tím? Asi nic. Lidský charakter je prý hotový už v patnácti letech a pak už se změnit nedá. Asi byste měla zkusit slevit ze svých vysokých nároků a brát lidi takové, jací jsou. Já si myslím, že právě zde je vaše největší slabina, neberete lidi takové, jací jsou.

Dobrý den. Dokud v sobě neuzavřete kapitolu života která již skončila, budete odmítat začít žít pro nový vztah. Možná by Vám pomohl psycholog. Nesrovnávejte toho s kým se seznámíte s tím, s kým jste se rozešla. Určitě se zamilovat dokážete, jen na to nejste ještě připravená. Váš minulý přítel z Vás nevysál energii, ani lásku, ani toleranci. To vše jste dávala do vztahu s ním dobrovolně. A dávala jste možná víc, než dostávala. Ale jeden nepovedený vztah určitě neznamená, že do smrti už jiný mít nebudete. Jak píši, nemáte v sobě vyřešenou a uzavřenou minulost, takže Vám to zatím brání v navázání nového vztahu. Spíše si zdůvodňujete, proč se nezamilovat a hledáte chyby a problémy tam kde třeba nejsou. Myslím, že se bojíte nového zklamání i vztahu. Ale i rozchody k životu patří. A nové možnosti máte před sebou otevřené. Ten, do kterého se zamilujete, který Vám zavoní jako ženě a s kterým si budete rozumět, na Vás určitě někde čeká. Jste mladá, nic nemáte zmeškáno. Seznamujte se, poznávejte jiné lidi, bavte se a žijte. Nemá smysl ztrácet čas trápením sebe sama.

@sejby - tohle jsou dusledky mého posledniho vztahu,on prostě ze me vysal všechnu energii,všechnu lásku,toleranci
Je zbabělé svádět svoji neschopnost na druhého - jestliže ještě po roce řeknete "nejsem úplně smirena a kolikrát si pobrecim a vzpominam na krásné chvile", pak to tak docela nebude "vina" onoho pána.

Ale chápu, že je (hlavně pro vás) jednodušší říkat, že "on tohle a tamto", než si přiznat, že se neumíte s rozchodem vyrovnat.

já se řídím heslem: "První dojem napodruhé neuděláš" ... tak bacha na to , jaký děláš dojem...

Tam musí být zákonitě delší pauza. Ta je k tomu, aby člověk uzrál, leccos pochopil, poznal své meze, naučil se vnímat nenápadné signály, co o tom druhém vypoví, aby se vyvaroval chyb..Mám za sebou dvě dlouhodobá zcela rozdílná manželství a potřebovala jsem na " regeneraci" mezi nimi čtyři roky. Každý jsme jiný a pro Vás je rok ještě málo.

Dejte si čas, ale nezavírejte se světu, naopak využijte možností svobodného života a sbírejte zážitky z cest, zúčastňujte se akcí, mějte kamarády, začněte s úplně novými koníčky, učte se jazyky, hrát na nějaký nástroj..Udržujte se zdravá a krásná..