Svěření dítěte do péče

@nikca - Nebo je to tak že když syn nechce k němu tak nemusí?
Musí - i když záleží na tom, zda jsou synovi čtyři roky nebo čtrnáct, protože v obou případech "nechce" znamená něco jiného. Otec může kontaktovat OSPOD, může žalovat o úpravu styku - a právě podle věku, nebo tedy spíš rozumové vyspělosti, je možné, aby se dítě před soudem vyjádřilo.

NOZ § 888

Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

§ 891

(1) Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem.

Já bych jenom rozvinula odpověď na tu psychickou přípravu /jak napsala kapkanaděje/.

Pokud otec není alkoholik, drogově závislý, matku a dítě fyzicky a psychicky netýral, tak by bylo dobré, aby matka nemluvila o otci negativně nejen před dítětem, ale třeba i před prarodiči, aby se to dítěti nedoneslo. Ono se to většinou i v matce nahromadí, cítí, že jí bylo ublíženo, nebo se postaví do té pozice a potřebuje vypustit páru a neudrží se být slušná. Dítě vnímá a cítí náladu v rodině, i když si myslíte, že si hraje ve vedlejším pokoji.

Mám nyní ve svém okolí, jak dokáže matka mluvit o svém manželovi, jakými názvy ho nazývá, a přitom to byla ona, kdo zapříčinil rozbití rodiny dlouhodobou nevěrou.

O otci mluvit pouze pozitivně /pro dítě aby to byl ,,tatínek,, nebo taťka/, žádné uštěpačné poznámky, nebo vyzvídající otázky o nové partnerce a pokud by nebylo o čem, tak neutrálně. Dítě potom přejímá negativní postoj k otci, protože matka je bližší a myslí si, že jí otec opravdu ubližoval. Málokdy je chyba pouze na jedné straně.

Většina otců se i po rozvodu snaží být s děckem co nejvíce, věnovat se mu, něco ho naučit.

Matky se mstí a dělá jim to dobře, když dítě odmítá jít k otci, a povětšinou takové chování podporují a tahají děcko po poradnách a psycholog. vyšetření.

To je můj ta všeobecný názor.

Člověk až v pozdějším věku pochopí, co je funkční rodina a jak pro děti potřebné mít oba rodiče. Že je potřeba komunikovat a najít potřebný střed zájmů, neprosazovat za každou cenu svůj názor a ustoupit.

Na tohle se nedá poradit. Nevíme, jak vypadalo soužití, jak rozchod a vlastně nevíme, jak je syn starý. Je možné, že má s otcem špatné zkušenosti, ale také je možné, že má k otci odpor, který získal z vašeho vyprávění. Měla byste si uvědomit, že se s vámi může cokoliv stát a chlapec bude muset jít k "tomu strašnému člověku". Nemusí to být na dlouho, ale také se může stát, že to bude navždy. Podobnou zkušenost jsem udělala já, kdy děti k otci nechtěly a mě odvezli ze zaměstnání do nemocnice. Kolegové sehnali a přivezli mé rodiče z jiného města, ale já si uvědomila, že se stát může cokoliv. Proto otci dítěte poraďte, ať chlapci udělá takový program, aby k němu šel rád. Jestliže pro kluka nemá program, pak chlapec odmítá pobyt u něho.

Dobrý den. Jste povinna řídit se rozsudkem, tudíž dítě ke styku s otcem připravit a vydat. Otec dítěte se může s rozsudkem obrátit na policii a s ní si dítě přijet vydzvednout. Může se obrátit i na OSPOD a požádat, aby sociální pracovnice byla přítomna při předávání dítěte a dohlédla na to, aby dítě bylo otci řádně ve stanovený čas předáno. Dítě byste měla na styk s otcem připravit i psychicky. Má právo se s otcem stýkat a otec s ním. Někdy se děti šprajcují, ale to neznamená, že k otci v určený čas nemusí chodit.