Zdravím,
je mi 20 let (přítelkyni 21). Já hned po škole začal pracovat, ona studuje. Jsme spolu rok a půl.
Snažím se přítelkyni být oporou, zejména teď při zkouškovém, ze kterého je totálně na nervy a každý úspěch bere osobně, nadává si jak je blbá, hloupá. Je mi jasné, že se nezměním. Holky nestojí o praktické rady, cítím (a myslím si), že potřebuje jen cítit oporu. Tu se jí snažím vždycky dát, rozesmát jí, povzbudit, obejmout. Myslím si o tom své, že to přehání, že se prostě občas stane, že nedá někdo zkoušku na první pokus a že se kvůli tomu neboří svět. Na druhou stranu se mi na ní líbí, že má takový "zápal", opačný extrém by mi asi vadil mnohem víc, ale snažím se to respektovat.
Včera jsme byli na maturitním plesu kamaráda a spala u mě (celý den se učila, tak večer měla "volno") . Ráno, když jsme vstávali tak měla jet domů kolem deváté, desáté. Vstávali jsme v 9 a já jí začal svádět. Ona se trochu bránila, zmínila, že musí jít, aby se učila, ale vnímal jsem, že je to takové "naoko", nebylo to takové to přesvědčené ne, prostě už jí znám a vím, že tohle občas dělá.
Po sexu byla úplně nemluvná, naštvaná a když jsem se ptal, co s ní je bylo, že mi nedokáže říct ne, že to chtěla, ale že věděla, že teď toho bude strašně litovat (hodina v trapu), nadávala si, jaká je kráva a tak.
Já šel do druhé místnosti se nasnídat, ona se oblíkala, protože jsem ABSOLUTNĚ nevěděl, co jí na to mám říct. Oblékla se, že už jde a já se s ní rozloučil. Po 2 minutách jsem šel do předsíně, kde pořád stála se slzama v očích, že prostě se to nenaučí, že to nezvládne a teď jí to všechno mrzí. Neměl jsem zrovna po tomhletom energii jí povzbudit a byl jsem (popravdě ještě docela jsem) naštvanej.
Moc teď nevím, jak se chovat. Mám ji plné zuby a chtěl bych si od ní odpočinout. I když jí mám rád, tak to zkouškové je pro nás oba velká psychická zátěž a trochu se bojím toho, jak budeme zvládat tyhle stresové situace v budoucnu, když nepůjde jen o zkouškové. Měl jsem se jít dneska učit k ní domů (kde bydlí z vašima), to jsem napsal, že nechci. Ona se mi pořád omlouvá...
Já asi nejsem ani tak naštvanej, ale nemám energii po celým týdnu v práci ještě snášet tohle. Opravdu jí rád mám, chci s ní být i přes "horší" chvíle, ale teď to nějak nedávám.
Jaký je na to váš názor? Jak byste "zmírnili" to napětí, co je mezi námi?
2x
Ahoj, tohle je těžký, přijde mi, že má vlastně školu na prvním místě, a tebe až někde v závěsu, takže chápu tvoje naštvání. Tvoje přítelkyně vypadá jako velmi úzkostný člověk, a ambiciózní. Musí si v první řadě uvědomit, že nemůže jen sedět od rána do večera nad učením, že se může i nějak odreagovat. Takže ji upřímně nechápu, proč ji tak vadila ta hodinka, kterou s tebou strávila.
Podle mě by ses měl fakt stáhnout, na chvíli, ale ne tak, že ji budeš ignorovat nebo tak. Dej ji najevo, že jsi tu pro ni, ale prostě se ji nijak nevnucuj, když se bude chtít učit, tak ji nech, podporuj ji jako doposud a jen do takové míry, aby tebe to nevysávalo. Mám takového ambiciózního bratra, takže to znám, píše za dva týdny test, a učí se už teď pomalu, a pokaždé hrotí já to nedám, nestihnu se to naučit, řeknu, nehroť to, ale pak už to neopakuju, protože bych se z toho zbláznila.
Jak by šlo zmírnit napětí? Promluvit si otevřeně o svých pocitech, nejprve jí řekni, že má tvoji plnou podporu, ale že tě to občas vyčerpává, když prostě vyšiluje kvůli tomu, že ztratí hodinu v učení, a tak, prostě ji řekni o svých pocitech, a zeptej se jí, jak to vnímá ona, co by potřebovala, co by jí pomohlo. Promluvit si o tom v klidu, bez emocí, nějak konstruktivně určitě dojdete k něčemu. Mlčením se nic nevyřeší.
Děkuji opravdu mockrát za odpověď, která mi pomohla.
V jedné věci nesouhlasím, ona NEMÁ školu na prvním místě, jen během zkouškového. Protože kdyby to tak bylo, tak bych s ní asi nedokázal být, mám na školství nepříliš dobrý názor a kdyby během celého semestru "hltala knihy", tak by nám to asi dlouho nevydrželo - jsem živel (to se jí na mě líbí) a spontánní. Nemám problém dělat narychlo bláznivé (nečekané) výlety nebo tak.
Důležité je, že jí do toho nenutí rodiče. Ona tohle dělá ze své iniciativy (čehož si fakt hodně cením, protože kdyby se drtila kvůli rodičům..)
Potřebuju vychladnout, večer jí třeba zavolám a vyříkáme si to. Většinou tyhle věci řeším osobně, ale teď se (kvůli škole) třeba 5 dní neuvidíme a nechci 5 dnů teď být "na kordy", takže si to chci vyříkat hned, jakmile emoce vychladnou.
Myslím si to samé, že by si měla najít nějaký volný čas i během toho zkouškového, trochu se odreagovat a nehrotit to. Především si to nebrat osobně. Ale měnit jí nebudu, svůj názor jsem jí na to několikrát naznačil (a až budeme dnešní situaci řešit tak jí ho možná ještě jednou řeknu), ale respektuju to, že to tak má, ale musíme si to nějak vyjasnit, aby se mě to nedotýkalo tak, jako teď.
Je fajn, že to tak má nastavené jen během zkouškového. Ale i pro její klid by bylo fajn, kdyby si víc uvědomila, že všechno nemusí udělat napoprvé nebo na A či B. Ano, je důležité studovat a mít nějaký titul, aby pak člověk líp našel práci a tak. Ale jak říkáš ty, musí umět vypnout. Sex je podle mě úžasný na pročištění hlavy, nebo třeba procházka na čerstvém vzduchu, krátký výlet.
Jinak tvůj postup je rozumný, vychladni, a pak si o tom s ní v klidu promluv. Jestli chceš pomoct, jak s ní o tom mluvit, můžeš zvolit schéma následující, docela dobře to funguje: "Obecné pozorování -> tvoje pocity -> tvoje potřeby -> návrh řešení". V tvém případě by to bylo takhle: "Hele, vím, že je pro tebe škola důležitá, vidím, že se učíš, co můžeš, abys zkouškové zvládla, ale mám z toho občas nepříjemný pocit a cítím se bezmocně a vyčerpaně, protože ti dávám celkem hodně podpory, já bych ale potřeboval, abys i v době zkouškového nebo když toho máš hodně, si našla čas na relaxaci a vypnutí, a taky na mě, jak to citíš ty? Mohli bychom se třeba domluvit, že když se budeš celý víkend učit, tak se budu učit s tebou, ale najdeme si hodinku, dvě na sebe, na vycházku, pomazlení, sex...?"
1x
Vy totiž nemusíte myslet na její zkoušku. Vy už máte (její) školu na háku. Vám už je jedno, že nechcete pokračovat v dalším vzdělávání a už budete zřejmě jen do důchodu chodit makat na stejné pozici.
Jenže ona tohle zatím nechce. Má nějaký plán přípravy a vy jí ho narušujete. A ještě jí chcete obírat o čas nějakým trapným "řešením". Ono by se také mohlo stát, že po sérii horších známek by vy jste byl označen za viníka a zbyla by vám pouze vaše pravačka.
Kdybyste se do ní dokázal vcítit, tak jí naopak jdete z cesty a maximálně jí budete podporovat. Ono není totiž jednoduché mentálně se vyladit na chuť se učit, není jednoduché znovu opakovat zkouškuz celého učiva semestru, když už by se mohla věnovat jiné látce, není jednoduché udržet dobré známky, a to nejen kvůli vlastnímu pocitu, ale klidně kvůli možnosti dostat případně stipendium či jen obyčejně udělat u zkoušejícího dojem, že látku umí a v následném studiu mít kvůli tomu lepší pozici.
Já osobně si myslím, že byste se měl teď omluvit, omezit přímý kontakt a omezit se jen na slova podpory a chvály. Její reakci na stres neovlivníte, její návyky taky ne. Buď se s tím smíříte nebo se pomalu připravujte na jiný vztah.
0x
Teorie a praxe když žena říká NE
Role jsou rozděleny jednoznačně. Oddává-li se žena mužům bez dobývání a vzdoru, je považována za "lehkou". Stručně řečeno, ženy za nesnesitelnou lehkost v sexu platí ztrátou dobré pověsti, zatímco muži za svou sexuální roztržitost dobrou pověst získávají. Nevím, zda je to dobře, anebo špatně; vím však, že ženy často dělají drahoty, a chcete-li je svést, musíte rozpoznat definitivní odmítnutí od odloženého souhlasu.
Tím se dostáváme k otázce ženského ne při svádění. Onoho ne, které od ní uslyšíme ve chvíli, kdy naše tělo říká (trochu toporné) ano. Zapomeňte navždy na buranskou poučku: "když žena říká ne, myslí ve skutečnosti ano". Pamatujte: "Ne" nikdy neznamená "ano"! – "Ne" v lepším případě znamená jen "ještě ne" anebo "nevím". Dva základní druhy ženského ne:
1. ne = NE ("velké NE")
2. ne = ještě ne ("malé ne", "odložené ANO", "nevím")
Když ne = NE.
Pro zkouškové to platí jakbysmet. Nic ve zlém. 
Dovolím si nesouhlasit, může nastat ještě jeden příklad.
"Ne" znamená "ano, chtěla bych, ale není to správné. Když ano, budeš za to moct ty"
@Tajemnak > mýlíte se, ne nikdy neznamená ano, bez ohledu na to, co všechno se za tím (ne)může skrývat. Možná, že je problém právě v tomhle > přestože partnerka říkala ne, "přesvědčil jste ji". Pak se ale nedivte, když reaguje jinak, než byste si přál.
0x
Nebojte, stresy tohoto kalibru po zdárném dokončení studia, sotva příjdou. Pak možná budou jiné, co mají více řešení a budete na ně dva. Tady je v tom ona úplně sama a bez předchozích zkušeností. Když si zpětně vybavuji studia svých dětí a jejich zkoušková období, mám pocit, že později, to je v dalších desetiletích, tak zásadní a horší stresy už nepřišly. Tenkrát opakované vyhození od zkoušky se rovnalo smrti. Ale já jim věřila, že to dají. To je taky jediné, co jsem jim mohla na to říct. Tenkrát jsem cítila, co později pochopily, že dotyčný zkoušející je nechtěl zničit, ale trval na tom, aby jeho předmět perfektně zvládly. Tak v tu dobu jí vyjádřete svoji podporu a stáhněte se a dělejte intenzivně něco svého, A buďte rád, že je odpovědná.
0x
@tajemnak - "Ne" znamená "ano, chtěla bych, ale není to správné. Když ano, budeš za to moct ty"
Nikoliv - "ne" znamená "ne" - a pokud vám slečna "vyhoví", nedělá to proto, abyste byl spokojen, ale aby od vás měla konečně pokoj - protože vyhovět je snazší a rychlejší, než vysvětlovat někomu, kdo pochopit nechce. Nechce, ne nedovede - protože vy se v situaci orientujete velmi přesně.
Podle mého názoru nemáte 100% pravdu. Určitě v některých případech ano - na druhou stranu se klidně může stát, že žena říká ne a přitom myslí ano.
Ale to už je debata na psychologické úrovni (a určitě nad rámec mého dotazu) nicméně - člověk má tendenci a snahu sám sebe vnímat jako správného a pokud má udělat něco špatného, snaží se zodpovědnost přehodit na ostatní. Je to snaha zjednodušit (nebo zdůvodnit) své chování, která má za cíl zlepšit obraz sebe sama. Člověk chce něco udělat, ale ví, že by se to nemělo. Impulz pro to to udělat i přes to, že to není správné vznikne po "konfirmaci" někým jiným.
Př.: Stojíte na přechodu, je červená. Hrozně pospícháte, chcete přejít, ale víte, že se to nesmí. V momentě, kdy se jeden člověk rozejde, je daleko větší pravděpodobnost že půjdete taky.
@Tajemnak > Už jsem to tu napsala jednou: Ne nikdy neznamená ano.
Míníte-li k ženám přistupovat s předsudkem, že žena, která říká ne, (někdy) myslí ano, "dojedete" na to. A nejen ve vztazích.
Popravdě mě docela překvapuje, že do mě tak šijete.
Já se zodpovědnost na nikoho házet nesnažím a už vůbec si nemyslím, že sám sebe vnímám jako správného, uvědomuji si, že chyba byla na obou stranách - přijde mi, že vy vidíte pouze chybu ve mně. Přítelkyni jsem napsal, kde jsem se jí omluvil, ale zároveň jsem jí řekl, co mi vadí. Mrzí mě, že mě hned takhle odsuzujete.
Podle mne v zásadě: Ať se mládí vydovádí. Ono soudit zdáli moc nelze, jenže zkouškové znám a stres je to vskutku parádní. Protože nestudujete a netušíte, tak vás prostě o zkouškovém vynechám, být na místě té rozumné dívky. Vidím budoucnost také v té škole a notnou. 
0x
0x
Na rozdíl od ostatních si nemyslím, že vás má přítelkyně na druhém místě a na prvním že má školu. Naopak, má ve vás oporu, ale je přehnaně odpovědná a možná i trochu úzkostná, snaží se nastudovat úplně všechno (což je nesmysl), aby neměla výčitky, že něco podcenila. A právě proto, že je jí s vámi fajn a svým optimismem a podporou jí pomáháte zapomenout aspoň na chvíli na povinnosti, tak občas s velkým přemáháním povolí a zůstane s vámi déle, než zamýšlela. Pak si to ovšem vyčítá a vy jste po ruce a na vás se pak sveze rozmrzelost, že se měla učit, a neučí. Jste pro ni takovým hromosvodem. Co se dá dělat? Ona to tak jistě nemyslí, a až bude po zkouškovém, bude zase fajn. Ale kdo to má do té doby vydržet, viďte? Ona vás tak vlastně dostává do stejné situace, v jaké je ona – že máte výčitky, že něco děláte blbě. Naopak, děláte to nejlepší, co můžete, jste jí oporou. A abyste to v pohodě ustál i vy, relaxujte, odstřihněte se na chvíli, kdy s ní nejste, od těchto starostí, relaxujte, abyste měl pak energii dodávat energii. 
Ona vás prostě vycucne, tak se musíte "dobít". To jsou úplně normální stavy. Hlavně si nic nevyčítejte, víc pro ni dělat nemůžete, vy se to za ni nenaučíte.
0x
Přítelkyně je sama (nebo její rodiče) příliš ctižádostivá. Neuvědomuje si, že se svět nezboří, když napoprvé zkoušku neudělá. Hele, máš ji rád, tak ji ber i s těmi chybami. Každý nějaké máme. A jestli je tohle to jediné, co Ti na ni vadí, tak se nad tím povznes. Co s tím? Dej jí pusu, řekni jí, ať neblázní z toho, že jednu-dvě hodinky promilovala, místo toho, aby se učila.
No a k tomu NE. Hodně moc ženských řekne NE, ale je to jen takové malilinkaté ne, nebo spíš "ano, ale trošku mě dobývej".
0x
Jestli ji chceš ukázat, že ji chápeš, nech ji do konce zkouškového být, když bude chtít ozve se. Čím dřív to bude mít hotové, tím dřív se Ti zase bude moct věnovat. Neber si osobně, že kvůli tomu brečela, bude brečet kvůli všemu, co udělá a přijde tím o čas (Tv, procházka, zaspání), pak jí bude hrozně hryzat svědomí. Popřej jí třeba před zkouškou hodně štěstí, ale moc to nepřeháněj s nějakým utěšováním, mohlo by jí to od někoho, kdo neví, co je zkouškové štvát.
bojím toho, jak budeme zvládat tyhle stresové situace v budoucnu - nic podobného nebude, nemusíš se bát.
0x
Máš jí podpořit... Sex s tebou nechtěla, ale bylo jí blbé ti říct ne... Kup kytku a omluv se jí, že se ti moc líbí a neuhlídal ses... A pomož jí s učením - nejlí asi zeptat se jestli se chce učit sama v klidu nebo radši s tebou... A celkově jí trochu podpoř, že sice to nedělá levou zadní, ale zatím prochází a umí i jiné věci než se našrotit něco rychle nazpaměť...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.