Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
Chtěl bych poprosit o radu. Se svou přítelkyní jsme spolu již po druhé. Chodili jsme spolu asi rok a půl a rozešli jsme se z celkem malicherných důvodů. Ona hodně cestovala a já byl spíš domáci typ, zkrátka to přestalo klapat. Po nějakém čase cca po třech letech jsme se dali znovu dohromady. Vše jsme si vyříkali, z ní se mezi tím stala žena co touží po domku a domácí pohodě. Vše fungovalo a poučeni z předchozích chyb jsme na našem vztahu pracovali a vše se zdálo tak jak má být. Po nějakém čase jsme se rozhodli, že si splníme svůj sen. Oba jsme se zbavili svých bytů - ona ho pronajala a já jelikož měl obecní, ho vrátil městu a pořídili si dům na venkově s velikou zahradou a malým domkem, který jsme pronajímali. Vše klapalo, pustili jsme se do rekonstrukce a pořídili ovečky. Nyní zde bydlíme dva roky. Neříkám, že jsme neměli problémy, ale vždy jsme si sedli a promluvili si a vše se vyřešilo...Před pár měsíci změnila zaměstnání, které je velmi náročné a musela absolvovat řadu školení atd. V té době nás opustili nájemníci z našeho domku, který zanechali v katastrofálním stavu. Zkrátka jsme museli čelit spoustě problémů a přestali jsme to zvládat. Nedorozumění jsme řešili spíš mlčením až to dospělo do bodu kdy jsem začal mít podezření, že má někoho jiného...vracela se o několik hodin déle z práce, nedala telefon z ruky atd...Vyvrcholilo to tím že na Silvestra odjela a vrátila se až na Nový rok odpoledne a šla rovnou spát aniž by mi něco řekla. Šel jsem tedy za ní a chtěl slyšet vysvětlení co se to s ní děje. Řekla mi že nám to přestalo fungovat, že z toho byla nešťastná a taková ženská je prý snadná oběť. V nové práci ji celou dobu nadbíhal manažer až prý ze zklamání, že nám to přestalo fungovat s ním skončila v posteli...Byl to pro mě šok, protože bych to od ní nikdy nečekal, vždy takové jednání odsuzovala. Když jsem se jí zeptal jak to tedy vidí dál, když dům máme na společnou hypotéku a a ni jeden nemáme kam jít, řekla že se to prodá a rozejdeme se. Na otázku jestli to tak opravdu chce řekla že neví, že si za posledních pár týdnů vytvořila jakýsi blok a že jestli chci slyšet odpověď hned tak má jen tu že se rozejdeme. Druhý den jsem jí napsal dlouhý dopis, ve kterém jsem ji popsal své city a co vše jsem ochotný udělat pro to aby to zas fungovalo...ráno mi řekla že dopis četla a že neví že potřebuje čas atd...a dodala že o víkendu bude spát u kamarádky. A já teď nevím co mám dělat...Marek
Líp bych to nenapsala, jako Anonym 22 a Ďábel. Chce to čas! Musí Vám vychladnout hlavy. Zatím nic neřešit. Třeba se na chvíli ztratit, jak píšete ke kámošovi. Všechno jste napsal a teď: Nenaléhat. Nefňukat. Nevnucovat se. Nevyčítat. Do jeho náruče ji vehnala do jisté míry situace, ve které figurujete i Vy. I tahle katastrofa může nastartovat nový začátek. Třeba ji za rok pozvete na druhé první rande. I to jsem zažila. A děti máte?
Vydržet, zatnout zuby, dát čas.S manželkou jsme téměř 30 let, zpočátku jsem nebyl příklad věrnosti, byl jsem asi 3x odhalen, že je tam i někdo jiný, ale bojovala o mě, chtěla být se mnou, vybojovala a dnes jsem rád, že to tak dopadlo.Takže pokud dáš dostatečně najevo, že právě o ni stojíš, věřím že to dobře dopadne.
Ono když se nevěra provalí, tak by ten, co se jí dopustil, měl druhému sdělit, co dál, jaký to bude mít dopad na náš vztah. Řekla si jen o čas a zauvažovala o rozvodu. A co dát jí ultimátum, že třeba do Velikonoc chceš mít od ní definitivní vyjádření, abys měl jasno. Já měla malá děcka, tak jsem mu dala rok. To, že tam rozložila nové prádélko, to je nejen naivní, ale poněkud bezohledné. Jestli je tak poblázněná? ... A že je furt na mobilu? Tam je to taky nová situace. Tam se taky řeší. Pán ji má najednou jistou. Třeba to až tak zase nemyslel. Teď už to není žádná utajovaná romantika. A pohlídej si Váš účet, máte-li společný. Někdy se tam už přelévají finance jinam. Vím, jak to člověku běží v hlavě, jako nějaký špatný film. Ono je ale dobré najít si ten odstup. Někdo to umí dotáhnout až do absurda, že záletníkovi pomáhá starostlivě balit, odnáší mu věci do auta a cestu do nového vztahu mu vysype růžemi. A ten, co odchází, znejistí, jestli vlastně nedělá chybu, když opouští někoho tak dobrého a pohodového. Je to taková Plzákovina, ale něco na tom bude. Vyváděním, křikem a padáním na kolena si nepomůžu, jen si to zhorším, raději to budu pozorovat, jako nějaký přírodní úkaz.
Kolik je ti let? Máš tyhle starosti zapotřebí? Pusť ji k vodě, ať si dělá co chce a najdi si nějakou normální ženskou, se kterou se budete mít vzájemně rádi.
No právě že už 43 Nejhorší je, že dokud se to neprodá (což může být bůhví jak dlouho), tak tu musíme žít společně...což jak ona řekla zvládneme, protože jsme dospělí. Přemýšlím, že o víkendu pobalím svých pár švestek a půjdu bydlet ke kamarádovi, než se situace vyřeší prodejem domu.
No to ono taky moc nejde, protože byt je na hypotéku a ten pronájem tu hypotéku platí. Dům ve kterém žijeme nyní jsme si mohli dovolit jen proto, že na něj máme hypotéku společnou. A vrátit se samozřejmě může, ale až v momentě kdy dům prodáme a splatíme tuto hypotéku...jinak si to ani jeden z nás nemůže dovolit je to prostě celkem komplikovaná situace...
Nespěchejte s rozvodem. Nechte ji o samotě přemýšlet. Věnujte energii práci a koníčkům. Nechoďte zlomenej, ale pracujte na sobě, přemýšlejte, co bylo špatně. Občas se vyfešákujte a vyrazte neznámo kam. Nemusí vědět, že někde chodíte podle řeky a brečíte, bude si myslet, že jste někde ve společnosti a kdoví...Rozvod je první, co Vás napadne, ale to často obnáší tolik problémů a tahanic, že až při něm se z těch dvou stanou opravdu nepřátelé. Tady musí být jeden rozumný, i když to bolí. Měla jsem kolegu, co mu ze dne na den odešla žena za hlasem svého srdce. Nechala mu na krku dva malý kluky a odjela dvěstě kilometrů s kufrem za novým životem. On to vzal tak, že se pomátla a že ji to přejde. Celý rok musel ty chlapečky zvládat sám, než se objevila ve dveřích, jako by odešla včera. A on se jí nikdy na nic nezeptal, jen jestli si s nimi dá večeři. Je to jak z americkýho filmu a fakt to tenkrát tak bylo.
Neštěstí je ta hypotéka. Když nejste sezdaní tak není společné vlastnictví manželů. Radím být diplomatem, kvůli splátkám, jinak to potáhnete sám. Domu, když už je, je škoda. Ono se to vyvrbí, tipuji také že to omrzí manažera - nepřeji dámě nic zlého. Ale uvidíte, z vaší strany jak říkáte, problémy spíš nepřišly. Dejte jí času haldy.Dejte se do zvelebení a nového pronajmutí toho malého domku a na vykládané prádélko kašlete. Až se vám něco povede, dáma vašeho srdce dorazí ke křížku, časově to tak vidím. Nebo - dorazí jiná dáma k vám.
Je to ošklivá rada, ale: hlídejte peníz: dokud se společně splácí hypotéka, nic není ztraceno.
Ahoj,
ano, vztahy jsou velice komplikovaná věc.
To, co Vám partnerka udělala nebylo dobré. Sice se žena potřebuje cítit milovaná, ale i kdybyste jí to dostatečně neprojevoval, neomlouvá to její činy.
Z toho, co píšete ale soudím, že jste se jí rozhodl odpustit a jít dál. To je velice cenné a máte mou úctu.
Být Vámi bych jí opravdu dala ten čas. Ať už si ho zaslouží nebo ne. Můžete jí během toho času prokazovat lásku maličkostmi jako je uvařená káva, květina, snídaně do postele, apod. Pokud uvidí, že o ni stojíte, a ne jen to, ale že ji opravdu milujete, snad se vrátí.
Nechci se tvářit jako nějaký odborník, ale věřím, že pro budoucno je moc důležitá komunikace. Spousta lidí se rozvádí právě z důvodu špatné komunikace. Řešte pak společně i ty nepříjemné věci a učte se naslouchat jeden druhému. To se musí učit spousta lidí (včetně mě), ale je to tak MOC důležité ve vztazích.
Budu se modlit, aby Vám Bůh dal moudrost v rozhodování, co dál - jestli Vám to tedy nevadí.
S pozdravem,
anonym22
Ten společný dům má jen jednu místnost? Asi ne, že - tak si kruci rozdělte "teritorium" s tím, že ve společných prostorách se budete chovat velmi korektně a zdvořile - dva dospělí by se na tom měli umět dohodnout.
Nebo se vám paní tím prádélkem přišla pochlubit?
Ahoj, Tak jsme byli v sobotu na procházce, že si promluvíme. Ve zkratce to dopadlo tak, že já hledal to pozitivní a ona jen to negativní. Že prý má strach, že když to zkusime znovu tak to může být chvilku dobrý ale nakonec to dopadne stejně. Nakonec jsme se dohodli, že tomu dáme nějaký čas...neutrální období...kdy nebudeme řešit ani náš vztah ani zatím prodej domu. Nakonec mi řekla, že s ním jede na koncert a že u něj přespí...To jsem nevydýchal a řekl jí že žádný neutrální období nechci, načež ona mi řekla: jo tak ono to bylo jen s takovouhle podmínkou? Tak jsem se sebral a odjel jsem pryč. Počkal jsem až odjede a teď jsem doma a balím si věci. Seberu se a vypadnu odtud. Ať si dělá co chce. Snažím se to nějak ztrávit, ale zatím jsem ve stavu, že bych jí vše odpustil a chci jí zpět. Tak ...snad..doufám že když budu pryč tak se s tím dřív smířím a přebolí to...
no slava, tohle by stejne nefungovalo. Mate na hlave solidni parozi, a ona by chtela, aby jenom rostlo a vy tomu prihlizel. S novym pritelem travi zrejme veskery volny cas, pravdepodobne se do nej zamilovala, a to znamena, ze k vam se uz nikdy nevrati z lasky, mozna jednou v budoucnu z prostyho kalkulu. Sbalit se a nechat ji byt je pro vas ted to nejlepsi co muzete udelat. Zazil jsem to stejny, tato situace nikdy nekonci dobre pro puvodni par.
Souhlas. Takhle to neni "úlet" s nevěrou, ale má nový vztah a ty parohy jak šestnácterák. Neutrální období si představuje, že bude ona si bude užívat s novým partnerem a ty dělat jakože je spolubydlící a někdy časem se rozejde i s nim?
Prodat barák, vyřešit hypo/ rozchod a najít si jinou. Tahle za to nestojí. Věnuj se koníčkům, práci, sportu a časem najdeš jinou snad lepší. Sice tohle bolí, ale koukej na to s nadhledem...
Dobrý den,
musí to být šíleně těžký po psychické stránce, ale já bych se domů vrátil a vyhodil bych ji. Ona ten vztah zničila, tak ať si jde za tím svým manažerem. Normálně já ve Vaší situaci bych jednal tak, ať se sbalí a jde hned pryč.
taky jsem to tak mel, ze bych odpustil, kdyz jsem to tenkrat probiral s moji moudrou maminkou, tak se na me podivala, rekla rezignovane jen: "ty ses hodnej, az ses blbej"
Jí je teď asi jedno, kde jste. Jako byste utekl sám před sebou. Možná by bylo lepší být doma a už jí balit kufry a zvažovat, kam snosit všechny její věci, jestli jí vyčlenit jednu místnost, nebo jí je odvézt do práce, případně k manažerovi. Proč by Vám ji měly připomínat. A pak si to tam přestavět jen pro sebe. Je asi škoda, že nejste z rodu těch chlapů, kteří praští do stolu a zařvou "Odchod! Vypadni a už se nevracej!" To byl můj soused. A věci letěly za ní... Mimo jiné, kdo Vám krmí ovečky?
Rozdělila bych ten Váš barák na nějakou pomyslnou půlku. Samozřejmě po dohodě s paní.
A ten vybydlený zahradní domek dávala pomalu do pořádku s jejím písemným souhlasem. Jen tak za levno, co nejmíň peněz, co nejvíc si tam udělat sám. Zavést si deník a psát materiál, dovoz, čas, Vaši práci. Zhodnocujete i její majetek.
Nejlepší lék je práce, proč se kousat u kamaráda.
Divné, že jste to nechali tak zdevastovat? Je dobré udělat občas u podnájemníka kontrolu, nechat to jen tak můžete jen když jste si jistý.
Příště bez dětí, nekuřáky, s referencí a vše si ověřit. Lidi jsou v nouzi a bydlení v nájmu šílené. Určitě sežete další.
Peníze se hodí na hypotéku.
Nefňukejte, neustupujte, nepište a buďte trošku tvrdší.
Pro samé vysvětlování k žádnému konci nakonec nedojdete. Jste dospělí lidé a čas běží.
Je těžké opustit něco, co jste budovali. Ale jestli chce čas, tak to možná bude tím, že pan manažer ji doma u sebe zatím ještě nechce, chtěl se jen povyrazit, ale aby se mu tam nastěhovala, tak to ne.
Když už znovu, tak dolízt musí ona, ale Vy ne určitě. A žádná zvířata, to je práce navíc, máte práci na baráku, v domku, na zahradě.
Nechte to být, rozhodla sama, každý dospělý za sebe "ručí sám" tj. neomlouvá "slabá chvilka" ani "alkohol" ani žádné jiné "výmluvy", nechal bych ji jít, pak si může spát s kým chce a kde chce , pokud by o vztah stála neudělala by to, děti nemáte čili není co řešit, chvíli to vydržíte ohledně bydlení pak se vypořádáte a sbohem..., věřte že takových ještě můžete mít...Pokud to zkusíte znovu počítejte s tím že to udělá zase, "chybička" se opět vloudí, pokud vám to nevadí a budete jí to tolerovat pak spolu zůstat můžete...
oba jste nevyzrálí. A tvá slečna ještě více. Docela mě zaráží, že ona nema kam jít? To jako k němu chodí v době, kdy jiné slečny nemohou a nebo má manželku?
Moje švagrová přes koleno, prostě řekla chlapovi ať si sebere pár švestek a jde za ní i s kuframa. Chlap to udělal, a za dvě hodiny byl zpět s prosíkem. Dotyčná ho totiž vykopla, že má chlapa a rozhodně nemíní měnit.
Kolegyně, zase byla schopná se vzdát svých dětí a manžela a odejít s jiným a založit s ním rodinu. Ten když to slyšel, tak to ukončil a vrátil se ke své manželce.
Oba máte růžové brýle, a tvá slečna dvojíté.
Vrhnout se do velké opravy a hospodářství a nabalit na sebe hypotéku a mít ještě jednu na byt? Pokud to dobře chápu, tak nejse za mák normální. Měli jste si na týden vyzkoušet co to je, hospodařit. Nemluvě o tom, že jste spolu asi nezažili žádnou vyhrocenou situaci. A díky ní, jste mysleli že vše zvládnete, protože jste spolu. Ještě k tomu nejste ani manželé, aby jste měli nějakou předmanželskou smlouvu.
S tímto chceš mít své děti? To ti ani za mák nestojí, kdo se o tvé děti bude starat? Nebo si myslíš, že když dítě bude brečet, že se nesebere a nepojede spát ke kamarádce?
Hraješ si s ní jako v bavlnce. Ale zapomínáte, že máte hypotéku/hypotéky. Do toho rekonstrukce a hospodářství.
Měli by jste si sednout a jasně ujasnit co dál. Buďto se oba vzpamatujete, včetně té hlopé nány a nebo volej svému finančnímu poradci a začni to řešit. Protože máte oba našlápnuto k pěknému průseru.
A pokud máte mladou hypotéku, tak ani nemůžete vrátit celou částku najednou. To by totiž banka prodělala.
Máš dost blbou situaci. Teď doufej, že se tvoje nána dá dohromady a vyřešíte to...
nerada Vás chci strašit, ale sedněte si v klidu nad tou smlouvou a přečtěte si ji. Je docela dost možné, že tam může být i na Vás bouda.
Je mi Vás líto, jste až moc důvěřivý a asi máte i svůj vysněný svět. Jinak si nedovedu představit, že v 40 letech se uvrtáte do takových problémů. Na kolik to máte spočítáno? Do 63 let?
Jinak jsem to myslela tak, že Hypotéku, když čerpáte, tak banka Vám nedovolí vrátit vše najednou. Takže kdyby jste měl tu sumu, tak počítejte 25% z částky každý rok. Což za 4 roky máte splacený dluh.
Ale to je jen nástin. Musíte se podívat, co tam vlastně máte, co jste podepsal. Pokud jste si to nepřečetl a Vaše drahá polovička Vás zná a pokud už v té době byla vypočítavá...?
Prostudujte si sám a v klidu tu smlouvu.
Ze svého okolí vím, že z těch hypoték jsou stresy, které hodně naleptávají vztahy. Lidi se bojí marodit, i když je jim opravdu zle. A když lehnou, tak se jim celé noci zdá, že jim firma dá výpověď, nebo že bude výplata tak mizerná, že po zaplacení měsíčních splátek nebude ani na jídlo...
Když všechno vyřizovala ona přítelkyně, co je zároveń odborníkem na finance, tak jí napište, ať sestaví několik verzí řešení situace. Takovou, kdy dům zůstane Vám, i takovou, kdy se nabídne k prodeji. Ona do toho víc vidí. Jen se nenechat obrat!
A vy ten stres zahánějte prací kolem domu a jako relax se přihlaste na některou z Akcí nebo víkendů pro nezadané. Tam si vyčistíte hlavu při činnostech s Vám podobnými a ještě užijete výlet a zábavu.
Přestože Vám oběma není 20, nejste asi zralí na takové společné partnerství. Nechápu na slepovaný vztah se později ještě uvazovat na hypotéku. Mohli jste být někde v pronájmu a ne hrrrr. Není to partnerka do života asi, když se tak chová.
Snažte se nějak přečkat, domluvte se na prodeji apod. Toto není život a je pravděpodobně nespolehlivá. Ví, že máte finanční závazky společné a záletničí. Nic bych neodpouštěla, ani ji nechtěla zpět, ztratila by moji důvěru a to je pro trvalé partnerství základ.
Čím déle na Vás myslím, tím víc mám obavy, že se Vám to podruhé slepit nepodaří. I kdyby se s manažerem jednoho dne rozešla, tak už si zkusila jiný život a zpátky do toho starého, kde byly starosti a spory, ji to sotva potáhne. A ten případný prodej a hypotéky ať především řeší ona. Sama to zařizovala, je finanč. poradce, a navíc tuto situaci sama odstartovala.Tam bude asi více řešení, ale je to zapeklité. Známý si převedl po rozvodu hypotéku na dům na sebe, zůstal tam sám a vzal si tam do dlouhodobého podnájmu dvě osoby. Ale tam to bylo jednodušší.
S elektrokotlem bych jí odkázal na nového přítele ať opravu zařídí on... Takhle jsi ho objednal ty a nejspíš ho i zaplatíš... BYdlí tam = topí ona. Ty max. 50% nákladů na temperování aby dům nepromrzal...
Jinak na vyčištění hlavy sport, práce, studium atd. Prostě něčím se zaměstnat a nejlíp fyzickou činností. Jedno z nejlepších je lezení.
Ty se tam chceš chodit koupat, že chceš řešit teplou vodu v baráku? Máš parohy jak šestnácterák a budeš to tam chodit opravovat? Nedělej ze sebe vola. Rozešla se s tebou tak ať se stará sama nebo ten její milenec...
Já bych asi na opravu neměla čas a do nového bojleru nehodlala investovat - vzhledem k předpokládanému prodeji domu. Velká holka by si měla umět poradit.
Tak se paní zeptejte, co a jak rodiče ne/vědí - respektive co jim ne/máte říkat. Jestli jm už pověděla svoji verzi, nic nenaděláte, ale na druhou stranu nemá smysl je seznamovat s něčím, co vědět nemusejí.
Máte dvě možnosti - buď se dohodnout s paní nebo (možná) u rodičů šlápnout do ***. Ale třeba si to vaše ex takhle představuje, že "poslem špatných zpráv" budete vy.
Jak napsala o bojleru, co vše se muselo udělat a kolik co stálo v této rozchodové situaci, kterou nastartovala ona, tak by měla dostat od Vás stručnou SMS: "Dej mi pokoj!". Ať si zvyká, že za této situace už nejsi k dispozici, ani jako údržba domu. Někdy v létě tady napsal jeden, že se mu manželka zamilovala. A utkvěla mi odpověď jedné ženy, že ona se sama takhle zamilovala mimo manželství a že ji vyléčilo, když ji sprdnul, jak nevychované děcko a bez milosti vyrazil. Asi jí imponovalo, že se zachoval takhle chlapsky, když si troufla do toho jít znova a znova dostat kapky.
Kdyby došlo k tomu, že by se na ni rodiče ptali, tak řeknete, že jste ji nejmíň týden neviděl. A podrobnosti, že jim řekne ona. A úplně klidně. A s úsměvem odjezd. Tady každý poradí jinak.
Vy to rodičům neříkejte první. Je to dost zaskočí a raní. Budou se vyptávat a Vy budete vypadat, jako ublíženej žalobníček. Jak jsem už psala, jen když na věc příjde řeč, tak podotkněte, že jste ji týden dva neviděl. A když se budou divit, tak odpovězte, že ona jim to vysvětlí. Můžou jí přece po Vašem odjezdu zavolat. Ono to pak vyzní, že Vy jste si jim byl postěžovat. Ať vysvětluje ona, jejich dcera. Jednou se tu pravdu dozví tak, jak tak, proč to uspěchat, když je to akorát bude bolet?
Slečna se vybarvuje. Ona bude tak trochu manipulátor. Kdyby řekla rozcházíme se, ale ona s klidem hodila všechno na Vás. Svůj podíl zamlčuje, ono není čím se chlubit, ale spíš si nechává prostor, co kdyby se vše vrátilo do starých kolejí a Vy zase oddaně čekal, až se vrátí od maníka, jako by se nic nestalo. Jen aby Vás nakonec nenanařkla, že jste to byl Vy, kdo vztah rozbil tím, že jste z domu bezdůvodně odešel, protože Vás to tam nebaví. Rodiče budou znát jenom její verzi. Nakonec to bude tvrzení proti tvrzení a oni budou věřit přeci jen své dceři. A důkazy zůstanou jen v esesmeskách a v dopise, co jste jí poslal a vlastně tady na poradně. Jestli jim tedy i nadále bude svůj zálet tajit a Vás označí za viníka, tak jim řekněte, jak to celé bylo. Ono se říká, že dokud nevíme, jak vztah dopadne, tak se svému okolí o krizi / nevěře/ nesvěřovat. Co když se to spraví a oba pak budete vypadat hloupě.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.