Jak pohotově reagovat na rýpavé otázky?

Odpálkovat se dá cokoliv a (skoro) čímkoliv, důležitá není fráze, podstatné je totiž sebevědomí, se kterým je vyslovena.

Já se naučila na takové otázky nebo komentáře reagovat tím, že jsem si ve volných chvílích analyzovala, kdo rýpe, jak to dělá, a nacvičila jsem si odpovědi. Když ale přijde někdo nový a něco nového, tak pak už to zachrání jen to sebevědomí. Táhlo mi na 30, když na mě ve firmě, kde jsem vedla nějaké kurzy, pokřikoval nějaký cca 16-17letý floutek, který tam - stejně externě jako já - dělal nějaké výkopové práce. Takových si běžně nevšímám, ale tehdy mi došla trpělivost a sebevědomí jsem v tu chvíli měla, že bych se s ním nevešla do dveří. Šla jsem k němu a seřvala ho na dvě doby, jako bych byla jeho šéf cikáneček pomal zalezl do toho výkopu a já si všimla, že na mě kouká studentka, asi 55letá paní manažerka no, musela jsem jí vysvětlit, proč tam řvu na dělníky načež se paní sebrala a šla za jeho nadřízeným a seřvala ho taky, že si má kluky hlídat chci tím říct, že když máte sebevědomí, když si sama sebe vážíte natolik, že nikoho nenecháte Vám ublížit nebo urazit, tak jde cokoliv. I když nejsou třeba slova, tak to v té chvíli může zachránit i postoj těla a pohled do očí, který to řekne za Vás.

Pokud to opravdu vnímáte jako svůj handicap, tak se to dá naučit. Zevrubně se tomu věnuje třeba kniha Verbální kung fu, která je sice těžko sehnatelná (zdá se kompletně vyprodaná), ale nějaké skeny se válí po internetových úložištích, třeba na ulož.to

Jestliže mi někdo položí rýpavou otázku, řeknu "A proč se na to ptáš"? nebo "A nač to potřebuješ věděr "? to se mi osvědčilo, na to rýpal není připraven, tak mlčí.

Osvedcena fraze pro ty mene pohotove je Jdi do prdele.

To mě vždycky napadne tak vtipná perfektní odpověď, ale až tak 6 hodin po rýpnutí. Pořád na to myslím, stresuju se, až něco vymyslím, ale to už je pozdě.

Na to musíte být obdařena duchapřítomností a výřečností. Nelze se naučit nějaké všeobecné věty, jelikož nikdy nevíte, k jaké situaci dojde. Nevím teda jak to přesně myslíte, s těmi "rýpavými otázkami". Ale pokud se v diskuzi dostanete do situace, kde je třeba "odrazit útočníka", který může být v této doméně expertem, nevyhrajete připravenýmí frázemi, protože musíte umět reagovat okamžitě a to na danou situaci. V každém případě je třeba dodržovat "bonton"a nikdy nesklouznout do vulgárnosti. Tím byste se jen zesměšnila. Já Vám doporučuji si přečíst tento článek. Ale celý, až do konce. Ale naučit se to podle mne nedá. A pokud se na to necítíte, můžete samozřejmě nereagovat.

Mohla by Vás zajímat kniha "Nenechte sebou manipulovat" od Isabelle Nazare-Aga (Portál 1999).

Autorka popisuje různé situace, které vznikají při manipulativní komunikaci. Od str. 180 nabízí více než sto různých odpovědí, kterými se může "oběť " bránit. Ovšem je lepší znát i souvislosti kolem takové komunikace (viz kniha), samotné vtipné repliky nestačí. Co působí proti manipulantům nejlépe, to vystihl v úvodu knihy PhDr. Jiří Růžička. Stručně: 1) Rozpoznat (a určit) manipulaci, 2) Naučit se postup obrany, 3) Mít pevné "já", jehož součástí je jasné vědomí vlastních práv.

Chce to říci něco, co opravdu protistrana nečeká. Třeba i kravinu. Zaskočí ho to a vy máte čas vymyslet něco lepšího.

Třeba : Ale ty seš mi nějakej zvědavej, filištínku, to se ptá dědeček?

Souhlasím s odpovědí @Majsterjoe > pokud člověka nenapadne pohotová odpověď, stačí se usmát apod. Nemá smysl se naučit několik vět. Nejenže byste s nimi nevystačila, mohla byste se jimi i "shodit".

Moje oblíbená odpověď je " ty seš ale zvědavá " - " vy jste ale zvědavej " . Vždy s úsměvem . A dál to nekomentuju a dělám si svoje nebo stočím řeč na něco jinýho. Zatím se mi nestalo, že by někdo ryl i nadále.

Dobrý den, nejlépe je odpovědět pravdivě, rázně a jednoznačně: "Nezlobte se, ale to je moje věc a Vám do toho nic není!" Jak si to ta vtíravá nebo rýpavá osoba přebere je potom už zase jen její věc. Zdravím!

Pokud je situace neúnosná a je třeba odeslat rýpavou osobu do řiti, tak to lze udělat i elegantně - mistři to zvládnou i tak, že se dotyčný začne těšit na cestu .

"Mě může urazit jenom inteligent, a ten to neudělá."

Toto se dá naučit. Máte-li ve svém okolí někoho rýpavého, kdo to ovládá, domluvte se a trénujte s ním.

Mozna polozim rypavou otazku: Jak to mate se slovni zasobou a sectelosti?

Pokud se se nejedna o socialni fobii (i obava z komunikace), v literature je nespocet inspiraci, jak i vtipne, sarkasticky, ironicky...odpovedet tak, ze tazatele patricne usmernite. I kdyz i takova odpoved tazateli muze hodne napovedet. A pak si muze domyslet...

Dobrý den. Často stačí říci - nezlobte se, toto nechci rozebírat, o tom se nebudeme bavit, raději změníme téma atd.

chce to trénink, přiměřenou dávku sebevědomí, smysl pro humor a hlavně se neurážet.

Jak už tady někdo odpověděl. Odpinknout otázku na něho. Cokoliv se zeptá, co je Vám nepříjemné, odpovědět ""A jak to máš Ty? A COPAK si o tom myslíš? ".

No další varianta je zatvářit se mírně udiveně, podívat sa na tazatele a opáčit: "Jaký housle?" To tazatele mírně vyvede z konceptu (tedy aspoň většinou).

Na otázky, které se mi nelíbí, zásadně neodpovídám.