Kniha pravda o autorovi ,přiznání

No,tak já včera viděla zfilmovaný román spisovatelky S. Monyové. Také to byla kniha která zobrazovala její vlastní život. A vůbec si nemyslím, že by od té doby ubylo týraných žen, nebo že by týrané ženy "prokoukly", zmoudřely a nenechaly sebou manipulovat. Nakonec ani ona nezmoudřela. A nebyla to žádná hloupá holka. No a jak dopadla. Nechala se umlátit k smrti. A věděla co to je za člověka, mohla odejít. Neodešla...

Ale pokud chcete psát články, musíte si opravdu najít někoho, kdo Vám text opraví předtím, než ho půjdete někomu nabídnout. Jinak pohoříte.

Důležité je, proč se k tomu či onomu autor přiznává, jeho motiv. Pokud mu jde čistě o zvýšení publicity a větší počet prodaných výtisků jeho díla, je to špatně. Nicméně, když autor hledá pochopení, odpuštění nebo jen obyčejný soucit, nevidím v tom nic špatného...že by vás lidé mohli odsoudit, hrozí vždy a za všech okolností, protože společenské odsouzení nemusí vždy souviset se skutečným proviněním odsouzeného a obráceně.

Já si myslím, že tím, že pošleš do světa svá přiznání, nikomu nezabráníš, aby dělal stejné a špatné nesmysly jako ty. Tobě to nepomůže, bude to vypadat, že se tím chválíš. To, co jsi vyvedla, je jen otázkou tvého svědomí. Není potřeba se mrskat na veřejnosti. Postačí, když se příště takových věcí vyvaruješ a nebudeš ubližovat lidem okolo.

Stále si myslím, že je to věc tvého svědomí. Může ti odpustit celý svět, ale sama sobě máš problém odpustit si. Někdy to tak je, že vina zůstane v nás, ačloliv jsme třeba neudělali tak velkou chybu nebo nám ji postižený odpustil. Ale my sami si odpustit, smířit se, neumíme.

V těch časopisech to uplatníte. Jakože jste šla do sebe a uvědomila si nějaký svůj prohřešek, nebo překonala nějaké svoje temné období ap. Pro někoho to může být k zamyšlení, možná i poučné. A počítejte s tím, že Vám text často upraví, většinou zkrátí.

Ale ta gramatika, to je neštěstí, to si nechte zkontrolovat. // Jinak tělesně a fyzicky je totéž.

Jestli vám vadí "veřejné přiznání", vždycky můžete psát pod jiným jménem. Slušný vydavatel na to přistoupí.

Ale nechte si váš písemný projev před zasláním kamkoliv někým opravit.

Pokud si myslíte, že máte co říci ..

Něco na to téma je třeba Démon alkohol od Jacka Londona.

Lidi budou vždycky soudit. S tím počítejte.

Ale když se autor přizná k něčemu, co udělal, za účelem, aby se z jeho zkušenosti někdo poučil (a nedopadl třeba stejně), tak to jen vítám. Bohužel se někdy lidé přiznávají k něčemu špatnému a zároveň se za to skutečně nestydí, jen tak trochu chtějí vypadat jako borci, honí si ego, potřebují si potvrdit, že jednali správně, že měli důvod, že jejich čin měl opodstatnění a pak se diví, když je publikum zavrhne, protože tyhle věci jdou prostě vycítit.