Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
mám dotaz jak by jste se zachovali. Je mi 30let mám 2 sourozence.Když nám bylo každému 20 otec dal mě 100tis.Kč Mým sestrám taky stejnou částku a ted chce na nejmladšího bratra přepsat byt v hodnotě 1,5milionu. A to se o otce starám sama a ostatní na něj zanevřeli. Máte podobné zkušenosti? Nebylo by férové dát každému stejnou částku(bratr by nás vyplatil- mohl by sui vzít hypotéku).Podotýkám, že se svými sourozenci máme všichni hypotéky a samozřejmě by nám peníze moc pomohli.
Já souhlasím s názorem @Jedubabicka > za svého života má každý právo naložit se svým majetkem tak, jak uzná za vhodné. Má právo celý svůj majetek komukoliv dát nebo jej rozdělit i způsobem, který se někomu z Vás nemusí jevit jako spravedlivý.
Váš otec má ke svému rozhodnutí své důvody, které by (stejně jako jeho přání/rozhodnutí) měli ostatní členové rodiny respektovat. (Podle mne není na místě otcovo rozhodnutí jakkoliv zpochybňovat.)
Jinými slovy ...chci dědictví.O otce se staráte z lásky nebo pro vidinu toho že chcete dědit sama?Nebo jak jinak se dá chápat vaše argumentace tím že se o něj staráte jako jediná?Pokud je byt rodičů a ti žijí mohou si s ním nakládat dle svého.Že vy jste zadlužená ještě neznamená že se kvůli vám bude zadlužovat i bratr.Natož něco takového brát jako argument při dělení majetku.
...mě hrozí podobná situace v jaké je Váš bratr.Rodiče mi chtějí odkázat novostavbu.Já v domě bydlet nechci a i kdybych chtěla,rozhodně nemám 2miliony na vyplacení bratrů a dalších aspon 300tis.ne rekonstrukci.
Já si nechci nikoho rozhádat,takže i kdybych nemusela,stejně to jednou prodáme a rozdělíme-samozřejmě úměrně.
Je fakt,že před deseti lety měl byt jinou hodnotu než dnes,asi byste něměli porovnávat co jste dostaly vy kdysi a co dostal on dnes,ale určitě bych se snažila s bratrem domluvit,mluvila bych s ním o jeho plánech a myšlenkách.Třeba taky nechce rozpory.Jak by to probíhalo v případě,že by se sekl-to třeba poradí někdo další.
Opravím Jedubabičku. Život a dědění není nikdy fér. Bylo by to a dlouho psala bych o tom, jak manželova matka ukradla závěť jeho otcem kde byl dědic on jelikož jeho sestra už dostala dost, o tom jak se nám smějí do očí a klidně krádež přiznají, o tom jak matka synovi nedala nic a vše dala dětem jeho sestry a jeho sestře (většinu ještě za života). Soudit se, ano to jsme mohli, nahrávky na telefon jsou u soudu nepřípustné, oba co byli svědci na tchánově závěti zemřeli dříve než on. To, že si o tom povídá celá vesnice a manžela lituje jelikož se o oba rodiče staral do poslední chvíle, je nám prd platné. Nu což, tak s rodinou své sestry nemluví a žijeme dál v klidu ale s pocitem šíleného podrazu a nespravedlnosti. Šlo tu o pozemky, tedy ten váš 1,5 milionu je proti tomu směšná částka.
Krádež závěti je něco jiného, než o čem píše @Jedubabicka.
Ten, kdo majetek nabyl, má i podle mne právo na to jej rozdělit podle své úvahy a nikdo by neměl toto právo zpochybňovat.
Ivzez ono to tak úplně není pravda, babce hrábne a ty se staráš zadarmo a ona vše dá někomu jinému. Nový zákon je velmi špatný a od určitého věku, by ti staří dementi vůbec neměli mít právo rozhodovat o majetku, právník ten jim za úplatu napíše vše ač vůbec nezná rodinu a neví a je mu to jedno, kdo se stará a kdo je jen celý život vyžírka.
@Lidus, nesouhlasím s Vámi.
O nabytí majetku se ta rodina nezasloužila. Logicky tedy nemá ani co mluvit do toho, jak s ním "babka" naloží.
A pokud babce "nehrábne" tak, že by musela mít na právní jednání opatrovníka, je pořád způsobilá se svým majetkem nakládat podle své vůle.
Nemluvě o tom, že většina starých lidí nejsou žádní "dementi". (Něco podobného bych od Vás nečekala.)
Ivzez to bude tím, že vy jste tu ludru co byla moje tchýně neznala. Můj muž dlouho tvrdil, že to není možné, dnes už ví, že je a že jsem pravdu měla já.
@lidus - To, že je někdo dle vašeho náhledu "dement" nebo "ludra" pořád ještě neznamená, že si nemůže nakládat se svým majetkem tak, jak uzná za vhodné.
Zkuste mi vysvětlit, proč by měl dělit tak, jak si přejí a představují jiní?
Moje tchyně kdysi udělala něco podobného. Napsala barák i s nejlukrativnějšími pozemky na mladší dceru a manžel i jeho starší sestra dostali jen malé pozemky. Bylo řečeno, že nechtěla zůstat sama v baráku a kdyby to nenapsala na tu dceru, tak by dotyčná šla bydlet jinam. Výsledek po třiceti letech - s babou se půlka příbuzenstva nebaví, kdyby bylo po mém, tak ani já ne, ta dcera, co to dostala, už je vdova, celý život pořád neměli peníze, pozemky rozprodali a nakonec ji ještě stará babka opečovává, protože je nemocná. My si myslíme, že kdyby to tenkrát tchyně prodala a rozdělila, byly by jiné vztahy, ten švagr, co umřel, by tu ještě byl, protože co mu bylo platné, že měl barák atd., když měl babu celý život za zadkem.
@lidus - Nový zákon je velmi špatný
V čem? Základní principy dědického práva se nezměnily - nepominutelný dědic, závěť atd. - tak v čem byl ten "starý" lepší?
od určitého věku, by ti staří dementi vůbec neměli mít právo rozhodovat o majetku
Tím myslíte, že vaše děti nebo jejich partneři by rozhodli líp, jak naložit s tím, co vám patří? Nepřála bych vám, abyste jednou něco podobného slyšela o sobě.
Jinak je samozřejmě možné závěť napadnout - ale pak je nutné mít velice dobré důkazy.
právník ten jim za úplatu napíše vše ač vůbec nezná rodinu a neví a je mu to jedno, kdo se stará a kdo je jen celý život vyžírka
Samozřejmě - jeho rodinné vztahy vůbec nemusejí zajímat. Pro něho je jediným klientem zůstavitel, který rozhoduje o svém vlastnictví - a není-li zjevně "dement", pak není důvod aby nesepsal.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.