Jsem mladá a už mám špatny život (?)

Chceš se dát do pořádku? A kdo ti v tom brání.

Děvče, velmi hezky jsi popsala své problémy Takže určitě víš, co máš dělat.

Jsi líná. S tím ti nikdo nepomůže, je třeba mít silnou vůli a přemoci to.

Lžeš a štve tě to. No tak s tím zatraceně rychle přestaň! Uleví se ti a budeš mít míň problémů.

Nepomáháš doma. No, snad nechceš, abychom za tebe pomáhali my. Opět je to jen o tvé vůli a přinucení sebe sama.

Chodím na tancování a nechodím. Opět slabá vůle.

Prostě jsi děvče slaboška a namísto řešení problémů hledáš jen výmluvy., přitom řešení dobře znáš. Tak se konečně seber a začni se sebou něco dělat, ať si nebudeš muset přestat vážit sama sebe. A moc pomoci zvenčí nečekej!

Aničko, musím ti říci, že je mi nesmírně líto tvé maminky. Vidí, jak se řítíš do pekel a ona musí bezmocně přihlížet, protože když se zasnaží dostat tě na správnou cestu, sklidí za to hysterickou držkovou. Musí to být šílené. Porodit, vychovávat jak nejlépe umí a pak se dívat na tuhle šílenost, jakou popisuješ. Máma má svá trápení v zaměstnání, s penězi určitě nevychází snadno, snaží se ti dopřát, musí poslouchat řeči těch, kteří tě znají. Bože, opravdu ji upřímně lituji, jak se musí dívat na tvůj sjezd do pekel. A proč? Jen proto, že se nedokážeš ukáznit! Týýýjooo, to je!

Aničko, to jsem ráda, že si to myslíš. Nikdy neubližuj tomu, kdo tě miluje! Budu ti držet palec a přeji ti i tvé mamince, moc krásný život.

Znáš pohádku "Obušku z pytle ven". Možná by ti ten obušek také pomohl.

Nikdy se nic nespraví samo, ano, někdy je to těžké. Vše, co stojí za to, vyžaduje nějaké úsilí, někdy dokonce zatnout zuby a najít v sobě sílu. Pořádně se na sebe naštvat a říci si, tak takhle by to dál nešlo. Takhle si zkazím postupně celý život. Ne, že jsi mladá a máš špatný život, ale jsi mladá a sama sobě si kazíš život, jak to jen jde. Takže co...udělá to nekdo za tebe? Ne, nikdo, je to jen na tobě, tak se snaž ...

Ahoj. Je Ti 14 let, puberta také dělá své. Ale dětského psychologa navštívit můžeš. Pomůže Ti zapracovat na sobě. Požádej mamku, ať Ti s tím pomůže. Měla by být důslednější a vyžadovat po Tobě pomoc v domácnosti. Dohlédnout na Tebe, abys měla své povinnosti, plnila sis je a hlavně, abys přestala lhát. Pokud na Tebe není v ničem spolehnutí, chce to zvážit výchovu a přístup k Tobě i ze strany rodičů.

Své chyby znáš, tak začni konečně něco dělat, to není nemoc, jsi flink a stím se musíš poprat sama.

Tak jsi zde vysvětlila všechny negativa, prima. Ale začni především u sebe a ne o tom jen kecat. Měla by jsi se stydět. Mamka chodí do práce, aby zajistila Vaši rodinu a ty flákáš své základní povinnosti. Pamatuj si, že sebekritika je cesta k nápravě. Začni se učit, nelži ani sobě ani mamce, druhým. Pomáhej doma co je třeba. A každý den večer si řekni, co jsi udělala špatně, co dobře apod. Najdi si nějaký koníček, sport, zájem a hlavně začni přemýšlet. Okecáváním ještě nikdo nic nevyřešil. A dnes bohužel řada těch mladých má jen plnou pusu řečí, ale činy - akce nejsou. Píšeš, že jsi optimista. Na mně to dělá spíš dojem, že flegmatik, kterému je vše úplně jedno.

annaa - Chci se dát do pořádku. Ale je to těžké.
Vždycky je těžké dělat něco, co vlastně nechceme, protože by to narušilo "pohodlný život" - i když se aspoň vymlouváme, že nás "to štve".

Začla bych učením - denně se nechat od někoho z rodičů přezkoušet a za každou zlepšenou známku si klidně uděla nějakou malou radost.

Pomoc v domácnosti - denně bez říkání něco doma udělat, co je zrovna potřeba, nebo se zeptat mámy, co by jí pomohlo.

Kamarádkám na tancování se omluvit a zvážit, jestli pokračovat nebo ne - při vašem přístupu by snad bylo lepší skončit.

S lhaním ale musíte přestat sama - nicméně pomoc psychologa bych taky doporučila. Ten by vás taky mohl naučit nějaké fígle, jak se namísto vzteklé hádky zklidnit.

A pamatujte si - kdo chce, hledá způsoby, kdo ne, hledá důvody. Tak ať ty správné způsoby nehledáte dlouho

Co chceš slyšet? Nebuď líná, nelži a doma pomáhej. Doma i ve škole to prober a domluv se, že když bys selhávala tak ať tě nakopnou zpátky na koleje.

Celkem je pro Vás při té "bídě", kterou popisujete dobré, že si všechno uvědomujete. Víte že lžete, víte že jste líná a tak dál. Tak máte vlastně všechno úplně ve vlastních rukách a víte, co je špatně. Nehledáte vinu v druhých, což v takových případech bývá naprosto běžné. Já si myslím, že to zase až tak špatné nebude a že to vidíte černěji, než jak to ve skutečnosti je. Není to jen nějaká blbá podzimní nálada? A jestli ano, tak klídek, za chvíli budou Vánoce a bude veselo.